Rozčilujete se v těhu?

Ahoj,já něco podobného prožívala,když se narodila dcera.Jeji otec se zakoukal do mladé bezdětné holky a v den příchodu z porodnice místo aby nás čekal,tak byl s ní.Tenkrát jsem dělala vše proto,aby se to změnilo a dcera měla oba rodiče.Na chvíli se mi to podařila,ale stejně to dopadlo tak jak mělo.Nakonec ne z jeho strany,ale odešla jsem z dcerou já.Dneska vím,že dávat to dohromady byla hrozná hloupost.Byla jsem z dcerou několik let sama a věř mi,,že ikdyž to někdy bylo hodně těžký,zvládli jsme to a byli jsme obě štastný.Pak jsme narazila na máho manžela a to čekání se vyplatilo,je to super chlap a neměnila bych.Jedno vim ale jistě,kdyby si nedej bože našel jinou,nechtěla bych nic zachranovat,protože už by to stejně nikdy nebylo jako dřív.Určitě ti s miminkem bude líp než s chlapem o kterym víš,že má myšlenky jinde a nemůžeš si ani být jistá,že by ti třeba neutekl jindy.Zvládneš to...neboj.Někdy si prostě jen ten táta to oslovení TÁTA vůbec nezaslouží

Ahoj a díky za podporu... já už ho ani nějak moc neřeším... nebudu zastírat, že je mi to líto, ale s tím nic nenadělám a věřím, že nějakej pořádnej chlap, co za to stojí na mě někde čeká.... A zachraňovat to rozhodně nemá cenu... Já už se teď spíš těším a odpočítávám dny, až budu z toho bytu pryč a budu mít klid.... 1.9. se stěhuju do novýho bytu a těším až ho nebudu muset potkávat a těším se na mimčo... to že budeme spolu sami bude určitě těžký, ale nebudu ani první ani poslední co to zvládne ;) - ale i tak děkuju!

Chlapa, s kterým bych čekala mimiško a on mi naznačil, že se mám odstěhovat, bych nechtěla ani zadarmo :-) Najdeš si lepšího, uvidíš !!!!

Přesně tak! Řikám si, že si slečna užije s chlapem, co vystěhuje a vykašle se na těhotnou holku, co čeká jeho dítě.... (já tu holku sice z osobních důvodů silně nesnáším, tak jí to i trochu přeju, ale má v tom i samozřejmě smůlu.... )

Většinou dopadne stejně, nebo ještě hůř ! Ale nechápu to, jak toto chlap může udělat. neříkám, kdyby jsi na něj to dítě "ušila", to není od ženský nikdy fér. Ale takto ... :-(

JOjo, to je jasný... já se o mimču dozvěděla na poslední chvíli.... a nakonec jsem se rozhodla, že si ho nechám... my spolu ani nechodili... teda už před časem joo, nějakých 5 let dohromady, ale to už opadlo, tak jsme se jen občas viděli (pro zábavu)... A já původně byla rozhodnutá, že malýho budu vychovávat sama, on najednou přišel s tím, že se chce starat a tak a ať se nastěhuju (já se bála, jestli je to dobrý nápad, ale nakonec jsem souhlasila)... tak jsem se na to naladila, byla spokojená, né kvůli sobě, ale kvůli malýmu... mno a nakonec to dopadlo takhle.... Takže jsem tam, kde jsem původně i chtěla být, ale nechala jsem se překecat :( mno a mám to... takže pár týdnů stresu, několik probrečených hodin, nějaký ty hádky a častá nas*anost!....
Já se ho ptala, co bude dělat až zbouchne i jí a pak pošle do prčic, zas kvůli nějaký jiný, jak to bude finančně zvládat (domluvili jsme se, že mi bude dávat 5tis měsíčně), on se jen pousmál a řekl, že to teda neví, jak to udělá.... :€[€: - takže asi tak.... no ukázal hošan svou pravou tvář....

to je život, člověk to má namalovaný jak pohádku a pak se ze dne na den všechno obrátí. Vem z toho jen to dobrý - mimi a prostě jít dál. Nic jinýho už ani nejde. Mimčo ti tak zaplní život, že nebudeš mít čas řešit něco jinýho :-))

vím, že je těžké radit, ale já proživala něco podobného, miminko jsem si moc přála a tak jsem se upla hlavně na to a ostatní věci hodila za hlavu, u nás se to nakonec vyřešilo, ale i já jsem byla jednu dobu rozhodnutá, že zůstanu s prckem sama. Mám v práci jednu svobodnou maminku, nemá to fakt jednoduché, ale zase ve spoustě věcech ji závidim, ať už budeš sama, nebo ne vždy to pro tebe dopadne nejlíp jak může, drřím palečky a žádné nervíky:-))

taky děkuju za podporu.... věřím, že to zvládnu! Budu muset a jednou se objeví nějakej chlapík, co za to stojí - věřím tomu ;) - mám navíc plnou podporu rodiny, mamča se těší jak bude vozit a hlídat, takže v tom mám taky velkou výhodu myslím.... A jsem mladá, tak co.. určitě to dopadne dobře, i když je mi líto, že malej nebude s tátou... ale to už je jeho mínus, že nebude se svým prvorozeným synem a přijde o všechny ty zážitky, ať si pro mě za mě o*rcá celý město, já budu mít malýho broučka, kterej mi bude dělat společnost..... :c:

neměj výčitky, než takového tátu, to raději žádneho:-( budeš skvělá máma uvidíš a zvládneš to i za něho a je supr, že máš podporu rodiny to je moc důležité, držím palečky

Jojo, určitě to bude v pohodě... teď jen přežít ty poslední 4 týdny v práci a pak frrr připravovat byteček.... Už jsem z tý práce hrozně unavená, i když jen dřepím u pc a občas zvednu telefon.... ale i tak mám párkrát za den chuť si tu lehnout... bolí mě záda a tak..... takže odpočítávám dny do konce práce i do stěhování a pak už to bude jen na mě... což je taky svým způsobem dobře...
Já mu samozřejmě ve styku bránit nebudu, ale pochybuju, že to bude nějaký horký.... :n:

mě teď čeká dovča, pak 8 dní práce a jdu domů:-)) také se moc těším

To je mi líto :-( to máš asi hodně těžký !!! Já měla taky krapet nervičky, né takový, spíš jsem si si hodně věcí zabírala a byla z toho plačtivá, nervní ... a na malé to potom bylo znát :-( Držím palce ať najdeš lepšího tátu pro prcka !!!!

Tak co,povolila jsi dceři barvu?My jsme řekli jasně,že žádná barva neexistuje.Nevim sice co bude za pár let,ale naštěstí s timhle problém nemáme.Dcera je spíš taková klučičí,tak je klid.

barva je striktně zakázána, řekla jsem, že až vyjde ZŠ tak klidně, ona nato, že si ji koupí a nabarvi ji maminka od kamarádky, ja na to ok, tak se tam nastěhuj a ať tě také živí, pak se začala omlouvat a že je škaredá atd. teď přes prázdniny má nějaké modré tužidlo, pro mě za mě, ale má podmínku, že se to do začátku školy smyje:-)) jinak mě pobavila další SMS, cituji maminečko moje milovaná nejlepší, nejlaskavějšíhi hi hi můžem jít spolu ke konci prázdnin nakoupit nové oblečení, budu ve škole nejstarší musím jít příkladem:-))

sem se ted zasmála.....jak jsou ty naše dětičky vyčůraný :-)

tak nějak, ale naštěstí je ta moje ještě oproti jiným zlatá:-))

Jsem ráda,že v tom nejsem vůůůůbec sama :-).

to my s těma puberťačkama jsme na tom ještě dobře, jím to aspoň můžeme vysvětlit, ale co tomu malému:-(

no ted má parádní období vzdoru, kdy se válí vzteky na chodníku, bije nás, hází hračkama a nepomáhá ani ignorace, ani dát na zadek. ani zákaz všeho možného prostě nic

Tak abych pravdu řekla,mám ještě 3 letýho kloučka a přijde mi,že je to s nim mnohem snažší než s dcerou.Je normální,že něco chce,když ji to dovolíme,tak začne,že už to nechce.A takhle je to pořád dokola.Když ji to nedovolíme,tak začne,že ji nemám ráda a tak.Mám ji z předchozího vztahu,táta o ni nemá zájem.Má od nás(mě a manžela)vše na co si vzpomene.Nedávno mi dokonce řekla,že se odemne odstěhuje.Přitom jsem se ji snažila jen něco vysvětlit,ale ona to nechtěla slyšet a chápat.Nedokáže si představit,jak mi pak je,jak mě to mrzí.Nechci po ni vůbec nic,aby dělala.Možná je tohle právě špatně.Ach jo,nevim co s ní.

mám také dceru z minulého vztahu:-(a je to podobné, když jsem na ni přísná, pry ji nemám ráda, snažím se ji vysvětlit, že kdybych ji neměla ráda tak...... a diskutuji a diskutuji, také utíká k tatínkovi, když se ji něco nelíbí, ale naštěstí jen slovně, po chvílí si svou chybu uvědomí a ikdyž ji je 15 tak se pomazlíme:-)) je fakt, že má určite povinností a zatím si stojim, už pochopila, že vše nemohu dělat sama, povídám ji o tom, co vše jsem musela v dětství dělat já, že ona má na rozdil od jiných děti vše, také se zlepšila ve škole, vysvětlili jsme ji, že pokud chce v životě něčeho dosáhnout, musí proto něco udělat , no je to někdy fuška, ale snažím se:-))

Myslím, že je slečna trošku rozmazlená. Dávat dětem vše na co si ukážou je cesta do pekel :-( Pak si ničeho neváží a zkouší co maminka vydrží :-(

Asi máš pravdu,je rozmazlená.Víš,asi je to tim,že se ji člověk snažil vynahradit to,že semnou zůstala sama a pak aby přijmula mého manžela,aby si nepřišla odstrčená.On je hrozně hodný člověk,ona ze začátku dělala šílený zcény,nechtěla jsem o něj přijít a chtěla jsem,aby ona ho přijala.Ted ho má taky moc ráda.Asi se moc vykecávám,co :-)

Vůbec se nevykecáváš ! Chápu to a neříkám, že bych na tvým místě nejednala stejně :-( Člověk nechce ztratit novýho hodnýho chlapa a zároveň co by neudělal pro svý mimi, že ? Snadno se radí, když to člověk nezažil. Velkou roli v tom bude puberta, tak buď to prostě přežít, že to přejde. Nebo si v klidu sednout a promluvit si s ní. Všichni tři, že se vám její chování opravdu nelíbí, že si to nezasloužíte. Ať se nad sebou zamyslí, že to nehodláte tolerovat a hlavně, že ty musíš mít klid, jinak miminku ublížíš, zkus to přes toto, aby měla zdravou a hodnou sestričku nebo bráchu, tak ať ti pomůže ... klidně bych zašla i do poradny, kde ten rozhovor vede školenej člověk !

Taky už sem přemýšlela nad poradnou.Pubertu budem muset zvládnout,možná bude ještě hůř :-).Na miminko se jinak ale moc těší a bráchu má taky hrozně moc ráda.V pondělí nastupujem se synem na operaci,třeba se ji bude stýskat a trochu se nad sebou zamyslí.Ty naše děti nás jenou zničí...