rozchody:-(
Ahoj holky, písněte mi, jak Vy jste to měli kolem rozchodů s tatínkama vašich dětí...? Já se rozcházím, tentokrát je to definitivní, už si hledám bydleníčko pro sebe a svý dvě děti. Všechno je strašně drahý a přemrštěný, snad budu mít štěstí, zatím se něco rýsuje.. Zatím jednám intuitivně, nějak nehysterčím a domluvili jsme se už na všem. Na prodeji bytu, placení alimentů, jak si bude malýho půjčovat, prostě dva civilizovaní lidé...Jen :( ...rozchod sice iniciuju já, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že jemu se to prostě hodí do krámu, je vysmátý, spokojený, dokonce tu s náma mluví víc než kdy předtím, předtím chodil jak tělo bez duše nebo byl protivný a teď se může přetrhnout.. Strašně moc mě jako chlap zklamal, je to nevyzrálej puberťák, kterej si ještě potřebuje užívat a o rodinu se staral jen finančně, nijak jinak. Poslední měsíce už jsme spolu vlastně nijak nežili. Pro mě je to vysvobození, ale strašně mě mrzí, že neprojevil ani trošičku lítosti, že o nás přichází, vůbec nebojoval, jen to přijal s klidnou tváří.... :? Nemůžu se zbavit pocitu, že to ON se rozchází se mnou, jen mě dotlačil svým chováním k tomu, abych to vyřkla já....
to mi mrzí, že ti to nedopadlo. třeba si schválně jen hraje na drsňák a není schopnej to přiznat a nebo si to třeba uvědomí až několik dní, co bedete pryč. těžko říct. chlapy mají zajímavý (ne)myšlení. anebo je to úplnej idiot a neuvědomí si to nikdy. jsou i tací. přeju ti moc moc síly, aby jsi to všechno zvládla
treba se jen pretvaruje,dela ze mu to je jedno,abys videla ze ho to nerani,,,my to tak meli s pritelem minuly rok...on se se mnou rozesel,smala sem se,ale jen co sel pryc,rvala sem jak zelva,po tydnu sme se zas dali dohromady,kdyz sem delala ze mi to je jedno,tak jeho to trapilo mnohem vic nez me...tak ale nevim jaka je situace u tebe
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
a děkuju za názor. U nás je to ale jiný, teď krizí už bylo tolik, že ani vlastně nevím, kdy naposledy jsme byli zadobře...
On se mnou ani nechtěl nikdy moc spát, u porodu se mnou nebyl, pak si dovolenou taky nevzal, ikdyž mohl, matka na prvním místě, práce na druhým, pak malej a já daleko daleko za tím vším...Nepohladil mě, neřekl hezky, byla jsem jen matka, mama... Teď už ani žádný výlety, kola, dovolený..ze všeho se vyzouval, splečnej čas mu byl proti srsti, na silvestra si vzal dobrovolně noční, aby tu se mnou nemusel být, dopisuje si věčně se svýma "kámoškama", v práci má kolegyni, co s ní měl úlet,s ní tráví víc času než se mnou a ještě si píšou..je toho hodně a hodně a mě už se to ani nechce řešit. Když jsem to zkusila naposledy asi před 14 dny, napsala mu meil, tak mi odepsal ať si řeším co chci, že on už mi k tomu nemá co říct, čus..takhle doslova. Taky mi začal sprostě nadávat. Neustálý hádky, skoro denně, nebo jsme nemluvili vůbec. Prostě hrůůůza. Já už jsem s ním skončila. Tak pa a dík.