Roční dítě terorizuje celou rodinu :(

06.04.2014

Ahoj všichni,je to vůbec možný aby 13.měsíční dítě terorizovalo celou rodinu?Už jsme před zhroucením :( Naše starší Terezka jsou jí 4.roky byla moc hodný miminko jen měla potíže se zoubkama ale to trvalo cca 3.měsíce.Ale to co zažíváme s menší Verunkou je očistec na zemi a už nevíme jak dál.Nechali jsme jí už ze zoufalství vyšetřit dvěma lékaři a oba říkali: je prostě uřvaná dejte jí na mráz. Veronika spí za den max. 4h v noci a to se po hodině budí jinak nepřetržitě řve a řve nebo se v lepším případě jen vzteká.Nechce si hrát věcma kolem sebe jen vzteky hází.Střídáme se u ní s manželem aby se jí něco nestalo aby jsme jí zabavili ale všechno je marný.Křičí i venku v kočárku prostě pořád.Hází sebou o zem,kope kolem sebe nebo si trhá vlasy,sápe se po starší dceři jen aby jí mohla ubližovat škrábat nebo kousat či tahat za vlasy.Nevyspali jsme se 11.měsíců a jsme na konci se silami.Dneska ve 3h ráno když jsem nad ní brečela bezradná že nevím co sní přišel manžel a řekl mi se slzama v očích že už nemůže a že jsme jí neměli mít.Prostě děs a hrůza.Straší Terezka každý den když pro ní jdu do školky říká:maminko zůstaneme venku jó doma řve Niky já tam nechci... Prosím zažil to někdo?Skončí to někdy,nebo co jí je jak jí máme pomoct?Někdy mám strach že jí někdo z nás něco udělá :\\: Jednou jedinkrát jí 40.minut hlídala moje máma a volala mi k lékaři ať se vrátím okamžitě domů nebo že "stím parchantem třískne o zem" a to sní byla fakt necelých 40.minut... Pomozte nám někdo :r: :r: *smile*

Kliknutím vložíte smajlíky:
Helenaa (neověřeno)

Dobrý den, četla jsem celou diskuzi a 1) je mi moc líto, že taková evidentně ustaraná hodná maminka má (nebo snad už dávno měla) takové problémy. Úplně Vás chápu, že to musí být strašné, když byste ráda dítěti pomohla, ale nevíte už jak. Navíc jste unavená a zoufalá, nejen ze situace, ale také z reakcí okolí, rodiny i mamin tady na netu. (některé odpovědi byly tristní) 2) Je to už několik let, co jste tuto diskuzi založila a moc by mě zajímalo, jak se u Vás situace vyvinula, jak jste to řešili atd. Doufám, že už je Verunka sluníčko a že na celé období, které jste tu popsala, už jen s úsměvem vzpomínáte. Snad se máte fajn. Dejte vědět.

irena1111

Je mi tě upřímně líto protože to musí být fakt hrozné. Určitě bych se nespokojila s letmým výrokem pediatra a šla bych s malou k odborníkovi (neurolog, vyšetření mozku, psycholog). Takovéhle chování určitě není normální a dokud se neodhalí příčina tak se budete všichni jen trápit. Držím palce ať se to co nejdříve zlepší. :a:

mě v prvé řadě napadá neurologický problém, šla bych tedy určitě k neurologovi, a za druhé jestli nemůže mít třeba nějakou formu alergie nebo nesnášenlivosti některých potravin /třeba i základní jako mléko atd/ a třeba jí to způsobuje trvalé bolesti bříška a proto ta neustálá nespokojenost....rozhodně bych se nenechala odbýt dětskou lékařkou a vynutila bych si žádanku na vyšetření u odborníků. Musí to být opravdu neskutečně náročné, je mi to líto.

Ahoj. Je mi lito cim prochazite. Jeste mne napadlo podivat se zpatky na porod. Jak probihal, komplikace atd. Muzete zkusit vzit malou k choropraktikovi. V americe tim resi urvany mimina. Uz jsem to tu jednou nekomu psala... Na neu jsem i nasla clanek z zena-in "Možná příčina nespavosti je i v posunutí některé kůstky na lebce novorozence při porodu. Dětská hlavička se totiž skládá z jedenadvaceti kostí, které na sebe složitě navazují. Takovou posunutou kůstku těžko odhalíte, ale miminko nedobře posunutá kůstka tlačí. Zkušený chiropraktik mu dokáže jemným protahováním a masáží pomoci a vrátit neposednou kost na své místo."
Treba ji neco boli uz od zacatku a neumi to rict nebo ukazat. Preju at zjistite co se deje a hlavne at je lip!

Ahoj... ségry malá byla snad do puntíku stejná, jak to popisuješ ty. Neustálý řev,pištění - ne pláč bolestivý ani smutný - prostě vynucený hysterák. Mají ještě o rok a půl staršího synka, takže záhul. My máme taky 2 děti ( cca v jejich věku) a brácha také a kdykoliv jsme se sešli, děcka si předem zacpávaly uši s tím, že Dominka zas bude křičet. U všeho vydržela pár minut,pak prostě řev na plné decibely. Začalo to už v miminím věku pár měsíců a končí prakticky teď ( byly jí 3) - začala chodit do školky a hlavně se naučila mluvit - fakt je líp. Svéráz je pořád,hrdost a šibalství z ní čiší. Navíc je to na pohled roztomilá krásná holčinka,takže jednou nejspíš zlomí nejednomu klučinovi srdce :) Kdyby to u vás s nastoupením plynulé řeči nepřecházelo, dělala bych vše proto, aby malá absolvovala EEG,kde dr zjistí, jestli jí funguje správně mozek. Vyšetření je nebolestivé, cca dvacetiminutové.

ano, jak tu jedna maminka psala, zabírá nám kineziologie. Stačí přijít ke koučovi sám, bez dítěte, on se vše dozví přes vás...

Dnešní noc:
manžel dorazil z práce v 19h poslala jsem ho do lékárny pro dětský čaj na spaní.Obě holčičky jsem nechala vzhůru do 20h.Starší šel uložit manžel menší jsem si vzala nastarost já.Vykoupat,najíst a dostala ten čaj.Ve 20h si jí mažel bral nahoru spát.Já si tu s některýma z váz (a za to moc děkuji) psala do 23h.Pak jsem šla spát a čekala kdy to přijde.VELKÝ úspěch byl že bez probuzení spala do těch 23h!První probuzení 2h ráno!ŠOK!Spala 6h v kuse!!Tentokrát jsem s ní nešla dolů ale vzala jsem jí mezi nás do postele.Nekřičí,ale pláče a leze po nás.Pak dostal manžel hlavičku a odjíždí do nemocnice na chirurgii (má zlomený nos).Veronika usíná znova ve 2:50h a stále spí je 6h ráno!!! :jawdrop:
Uvidím jaký bude zbytek dne....

Tak to je sileny ani se tomu nechce verit to co pises :-// doufam ze se to co nejdrive vyresi a bude vsechno ok :-/

Ahoj.....čtu tady tvůj příběh a je to teda hrozné...Musí to být pro vás moc těžké, ale i pro tu maličkou.... Nebolí ji něco Luci? Určitě ji nechte vyšetřit. To jste měli udělat dávno. A ještě by mě Luci zajímalo....Hmm..já sama mám o měsíc starší holčičku....a strašně ráda se tulinká, chodí se pomazlit, pochovat..pohrát.... Dělá to i vaše maličká? Co hezkého s ní máte za zážitky? Přece od malinka není takové negativní dítko... Doufám, že se tady brzy dovíme co jí je...Je mi to líto....Hlavně vás..celé rodiny..i starší dcerky....Mám totiž taky 4letou dcerku....

In reply to by petulinkasarinka

Máme i pěkné chvilky ale jen je jich hrozně malinko.Má ráda když jí zpívám to se po mě snaží opakovat myslím tu melodii to je pak legrační.Krásně se směje když křičím to pak kříčí i Terezka a Verunka snáma (ještě že bydlíme v domě).Líbí se jí když hrajeme na schovávanou a děláme na ní baf to se pak taky směje.Když děláme blbosti a házíme jí do vzduchu to se taky krásně smějě jen jí všechno tohle baví max 8.minut.Má ráda říkanky co se učím s Terezkou je pořád snáma a dělá paci paci když se učíme.Tulí se málo nebo aslepoň myslím.Když odejdu a vrátím se proto že křičí tak ke mě natahuje ručičky a chce se potulit ale jen tak minutku.Když jí opravdu něco je a marodí nebo jí bolí zoubky,bříško tak se tulí hodně ale jen ke mě.Věnuji se oběma na 100% opravdu co to jde ale obávám se že Verunce víc než Terezce a stejně pořád křičí.Vzteky dokáže převrátit kočár nebo chodítko.Když jí naposledy hlídal manžel a já šla pověsit prádlo odskočil si na záchod a Verunka z chodítka dosáhla na ovladač na stole a rozflákala s ním televizi.Když jsem to viděla dotsala přes ruce tak v tom chodítku přecupitala obývák a převrátila stojací lapmu v rohu a rozbila jí otočila se na mě a ten úsměv by jste museli vidět.Pak sevřela ručičky v pěst zatnula zuby a řvala následující 4h....může 13.měsíční dítko dělat naschváli??

In reply to by .Luci.

Může to Luci dělat naschvál :///: Naše malá jak otevřu lednici tak valí a hned se dere do poličky se smetanou...vždycky zakřičím..né..nechtej to..a ona jako blesk do toho kousne a bere to ručičkama....dělá to schválně darebka jedna, vidím ji na očičkách šibalství a jek je si vědoma, že dělá zakázané..to samé u lampy..stojí u ní a klátí s ní a čeká až kolem půjdu a zavolám..nechej to..a hned klátí ještě víc a smeje se...má to jako hru...plesknu ji po rukách, ale vím, že to udělá zase....dělala to i její sestřička....musí z toho vyrůst....Když se jí chce spát...dělá mostečky a kroutí se a řve ..taky hrozně..prostě chce spát a já ji třeba dávám plenku....nebo chce nakojit a já ještě něco dělám..to je taky povyk :s: Ale ono to pomine jak ji dám spinkat a je klid..je zlatá.... Věřím, že se to u vás spraví Luci....určitě jsi bezva maminka....záleží ti na holčičkách..jen jste ted všichni strašně unaveni....

Ahoj, je mně líto, že si malou nemůžete užít a že jste už na dně. Osobně jsme nezažili, Matěj prudil výrazně jen několik měsíců, pak se celkem zklidnil, ale je to hodně citlivý kluk, takže někdy si užíváme i teď v 5 letech.
Nicméně bych poradila kineziologii, nám hodně pomáhá právě u nějakých těžko odhalitelných příčin nemocí, bolestí, trápení. Děti jsou hodně vnímavé a dokáží vycítit problémy v rodině bližší i vzdálenější, přetržení křehkého pouta s maminkou, sourozencem, apod. Byla jsem vždy racionálního smýšlení, ale děti a "starosti" kolem nich mě posunuly kousek dál.
Kamarádka má chlapečka a ten jim od cca 5měs v noci vůbec nespal, usínal běžně až nad ránem a nepomáhalo nic. Celé noci proplakal, i když ho nosili a střídali se u něj. Nakonec se dostali k příčině a to, že právě v těch 5měs prodělal těžkou bronchitidu. Bohužel jeho maminka byla v té době také dost nemocná a v noci se musel starat tatínek a chlapeček to prostě špatně nesl. Vybudoval si právě blok, že se dusil a maminka tam nebyla a měl to nějak propojené s tím spánkem.
A určitě bych ještě ač jistě nerada zvážila i to vyšetření na autismus, pokud už je to v takto nízkém věku možné.
Nelámejte nad ní hůl, určitě to nedělá jen proto, aby vás vytočila, má nějaké svoje trápení a na rodině je, abyste jej pomohli odstranit.
Moc držím palce. :a:

Ahoj, my jsme tak malinko něco zažívali se starší dcerou, když se narodila ta mladší. A později jsme to vyřešili tím, co píše maminka pode mnou (to objetí). Je to o tom, že vy jste na ni naštvaní a vnímáte ji jako uřvance a problémové dítě. Jste z ní smutní a znechucení (neuraž se, nemyslím to zle, ale snažím se to jen popsat). A ona to vnímá. Domnívám se, že (podle toho, jak to píšeš) je to stejné jako u nás. Prostě potřebuje cítit lásku. To, že ji milujete (vím, že to tak je, ale.. jinak, ne že ji milujete, přestože vás zlobí, ale skutečně milujete a těšíte se z ní), že se s ní radujete z každé blbosti, kterou objeví, že si s ní rádi hrajete, že se těšíte na zítra.. Je to strašně těšké změnit své vlastní vnímání, ale pokuste se. Ideálně třeba o víkendu, kdy dáte tu starší k babičce a vy se budete věnovat té mladší. Budete si s ní hrát, nebo ji necháte si hrát samotnou a když jí něco nepůjde, tak ji obejměte a pohlaďte po zádíčkách (sklidní to i vás). Pomazlinkujte se s ní, nejlépe jí nic neříkejte typu: To je ošklivé, to se nedělá.. Ale jen ji muchlejte. Ne nějak přehnaně, ale když se bude vztekat, křičet, znamená to, že to potřebuje. Říkám, chce to čas a hlavně samokontrolu a je to strašně moc náročné, ale výsledek stál u nás za to.

jezis jen jak to ctu tak ,vas lituji ,ale pokud takhle vubec nespi a hazi s hrackama,nevim napadlo me ,treba jestli nema nejaky typ autismu ,ted se s tim v rodine setkavame,je toho urcite vice druhu ,ale tyhle deti taky nespi skoro vubec a neumi si hrat a vztekaji se .A proboha neberte to tak ,ze vasemu diteti urcuji diagnozu ,jen chci poradit,svagrova to taky resila takhle ,takze urcite zajdete k neurologovi a uvidite .Snad i ten psycholog by pomohl .Drzim palce at se to zlepsi .

komentářů spousta...
napadají mě otázky:
proč pláče?
jaké situace pláč vyvolávají?

a pak jiné věci... čím víc jsou v háji rodiče, tím víc jsou v háji děti. až budete hledat pro malou nějakého odborníka, nezapomeňte taky na sebe. Trápí to jak tebe, tak manžela a pravděpodobně i starší dcerku a nejspíš bude dobrý poradit se, co můžete dělat se sebou, aby Vás to nesemlelo.

mno a taky mě napadá taková jedna větička, kterou si půjčím z práce (ale z rodičovské praxe platí taky): do klienta investujte tolik co investuje on. Nechci tvrdit, že to platí ve všech případech - to ani náhodou. ale např. v situacích, kdy dítě jenom řve, řve, řve, tak nemá smysl vymýšlet 100+1 aktivit, aby přestalo...

In reply to by Tesa

Proč křičí v noci nevím není to ten pláč jako když jí rostli zoubky je to takový vzteklí.Přes den jí cokoli baví 6 až 8.minut pak začne ten řev jako by jí to nudilo nebo co.Sama si nevydrží hrát vůbec.Když jí vezmu ven třeba na houpačku tak se i směje ale zase jí to baví jen těch 8.minut pak je řev.Ona nepláče ona křičí má ručičky v pěstičkách a zatnutý zuby začne jako vrčet a pak křičet.V kočárku je to stejný jak se kolem nic neděje začne ze sebe rvát pásy kope nohama a křičí...když se ke kočárku někdo postaví cizí přestane a usmívá se.Na dětské hřiště s ní už nechodím brala dětem hračky a mlátila je snima když dostala přes ručičky hodila sebou o zem a říčela dokud nezmodrala-tak nějak to v kostce vypadá

In reply to by .Luci.

pořád bych hledala příčinu pláče....
určitě bych se obrátila na odborníka. jen pozor - když budeš hledat dětského psychologa, tak tě s největší pravděpodobností odmítnou s tím, že děti do 3 let nevyšetřují - neobracej to na vyšetření dítěte, ale na poradenství, co můžete ve výchově změnit

Ahoj, mám taky doma jednoho ďábla, taky si teda užíváme a to jsou mu 3 a půl roku.
Ještě mě napadá, zkoušeli jste nějakýho léčitele?
Pokud pořád jen pláče musí v tom něco být, je možné že nějaký zdravotní problém nebo jde o psychiku.

Ty jako matka se musíš obrnit mega velkou trpělivostí (se to říká, ale hůř dělá, vím své).
Musí se to časem zlomit. Musíš se když chytne amok snažit odvést pozornost a vymýšlet a vymýšlet různý činnosti a blbiny, aby aspoň na chvilku se zabavila.
Měla by si s ní hodně mluvit a vysvětlovat proč se to a nedělá, prostě chce to komunikaci hlavně z tvé strany.

Ostatní z rodiny by tě měli podpořit a né jí říkat parchant, to je hnusný!
Chápu, že je to na palici, mi taky míváme docela často záchvaty, občas musím klukovi strčit hlavu do sprchy, aby se z toho stavu dostal, tak vím o čem asi píšeš.
U takových dětí taky pomáhá silné obejmutí, ale hlavě se věnovat.
Když vidí dítě, že i ty jsi v nepohodě, přenáší se to na něho. Takže na to taky bacha. Nesmíš dovolit, aby jste nervozitu v rodině na ni přenášeli.

Moc ti drží palce, aby se to časem zlepšilo a určitě se to zlepší !!!
Ještě je dobrý nějaký čajík na noc na zklidnění, v lékárně ti určitě poradí. To bych taky vyzkoušela, ale chemii v podobě prášků bych jí určitě nedávala.
Držte se !! Bude líp!

každopádně dětský psycholog, nevím jestli jste byly u neurologa. Ještě mě tak napadá rehabilitace, aby jí tam prohlídly, stačí nějaký špatný posun kůstek, bolí to a dítě řve. Napadá zkusit Sedalii, je to myslím homeopatický přípravek na lepší spaní, já s tím zkušenost nemám, ale kamarádce pomohla. Držím pěsti, taky mám doma uřvané a nespavé dítě, ale ne takový extrém jako vy.

Strašně moc děkuju všem co napsali!Vyzkoušíme cokoli!
Od chvile co otevře oči a žačne je mi na zvracení ruce se mi třesou už nepřetržitě.Od rána odpočítávám opravdu minuty kdy už se začne uspávat a bude alespoň hodinku klid.Trvá to už tak dlouho že někdy jen sedím a dívám se jak řičí a mlátí sebou o zem a nejsem schopna udělat vůbec nic.Starší dcera vždycky jen vyběhne z místnosti s ručičkama na uších a jde se chovat do nejvzdálenější místnosti v domě.Hlídaní bohužel nemám.Musíme to vyřešit s odborníkem.Díky moc za rady snad nám někdo pomůže

In reply to by .Luci.

Tak tohle musí být strašný, nechápu, že jsi se nechala u dr. takhle odbýt, chudák starší dcerka, aby z toho neměla trauma ještě ona. Najdi odbornou pomoc, hned, nevím na co čekáš. Držím palečky ať se zjistí co jí je a dokážou pomoct.

In reply to by jana a nela

No když nám nepomohla naše dětská lékařka zkoušeli jsme v nemocnici pediatra ale výsledek byl stejný tak už jsme nikam nešli...Doktor v nemocnici mě rozbrečel když se do nás pustil že je prostě uřvaná že musíme něco vydržet že jsme si tedy neměli pořizovat dítě když na to nemáme nervy.Manžel od tam tud vylítnul a že už nikam nejde
Bude to na mě ale snad nám někdo pomůže

In reply to by .Luci.

No tak koukám, že jste vlastně nikde nebyli. Tohle mi říct doktor, když se jedná o mé dítě, ten by asi koukal co bych mu řekla já. Znovu bych zašla k dětské dr. a bez doporučení k odborníkovi by mě z ordinace nedostala. A když tady čtu jak o malé doma mluvíte (bez urážky, nezažila jsem to, nechci soudit) tak najít odborníka, včera už bylo pozdě. Lituji vás co si zažíváte, ale nejvíc lituji malou, že jste ještě pro ni nic neudělali. A pokud se k tomu manžel staví takto, tak bohužel ano zařídit, je jen na tobě.

In reply to by .Luci.

Hele nic takovýho, že jste špatný rodiče jsem nepsala, já bych si v tomto extrému jaký u vás je vydupala u dětské doporučení k odborníkovi (u kterého jste nebyli) a až potom (pokud by i ten řekl, že jí nic není) bych hledala pomoc třeba tady ať někdo poradí. Je to hezké, že ti holky radí, posunout postel...ale podle toho co píšeš si myslím, že problém bude někde jinde. Nejsem doktor, zkušenost s takovým chováním dítěte taky nemám, jen jsem ti napsala, že tím, že jste se nechali odbýt praktickým lékařem jste pro své dítě toho moc neudělali. Z hlediska, že to trvá už tak dlouho tě obdivuji, že jste to vůbec vydrželi a divím se, že jste nikam s ní nešli. Ráda si přečtu až napíšeš co vám řekl odborník a pokud budu moct poradit poradím :a:

In reply to by jana a nela

Když ono to prostě není jednoduchý víš a já se manželovi už ani nedivím.Když byli té starší Terezce 3.roky zdálo se mi že dost špatně mluví a to se spolu učíme každý den.Bála jsem se že se s dětma ve školce nedomluví a že si s ní nikdo nebude chtít hrát a tak jsem žádala dětskou aby mi napsala doporučení na logopedii.Ta byla proti že to moc hrotím a že se jí Tereka zdá v pořádku.Chodila jsem tam otravovat týden nakonec mi to napsala.Na logopedii nás lékařka přijala a chtěla po nás vyšetření u psychologa,tak jsme jeli do Ústí.Tam od nás chtěli vyjádření od dětské a ze školky.Možná to byla zrovna náhoda že když jsme do Ústí přijeli byli v čekárně jen postižené děti neumíš si představit co jsem si vyslechla od manžela a rodiny že z Terezky dělám debila a honím jí po doktorech když jí nic není.Ve školce na mě koukali jako na blázna proč Terezku ženu psychologovi že je fajn když bude chodit na logopedii ale proč to prý tak přeháním.Já jí tam ale vezla na žádost právě logopedky prý je to standartní postup.Chtěla jsem jí jen pomoct a je pravda že co tam chodíme tak se hodně zlepšila ale manžel,rodina i ve školce si myslí že jsme k tomu psychologovi chodit neměli.
(Vyšetření tam nakonec dopadlo docela dobře jen nám doporučili odklad školy)
Všichni si tu myslí že to přeháním a že jsou holky v pořádku že Terezka hold hůř mluví a Verunka je prostě vztekla nikdo mě tu nepodpoří když to chci řešit přes lékaře.Já si prostě myslím že to úplně normální není

Čauky,taky bych zkusila přestěhovat postel,objednat se k nějakému psycholog. a prozatím na noc dávat Dithiaden,samozřejmě jen krátkodobě,pokud je to teda tak hrozné,což asi je.Držím palečky

In reply to by luciemili

postel není špatný nápad. Já mám s tím osobní zkušenost. Naši mi v 10 letech udělali pokojík, jakmile jsem tam začala spávat, zdál se mi každou noc strašně hnusnej sen. Bylo to děsivý, za pár dnů mě do té postele už nikdo nedostal na noc spát. Nikdy bych tomuto nevěřila nemít osobní zkušenost. Akorát to, co popisuješ bude chtít víc než postel. :k:

Ahoj, už jsem psala do osobky, ale napadlo mě zkusit třeba změnit místo na spaní.Známej nám jednou povídal, že od kamaráda spávala holčička na zóně a má z toho už si nepamatuji, jestli nemocné či opožděné dítě. taky bych zkusila vůně na spánek na uklidnění, třeba polštářek s meduňkou či levandulí a už třeba i koupel navonět olejem meduňky... zkusit trochu experimentovat. některé maminky dětem dávají jantarové korálky náhrdelníčky, myslím taky na uklidnění, dají se sehnat v Bráně k dětem a věřím, že i jinde. Upravit lze i stravu, hlavně žádný rychlý cukry, když je dítko tak aktivní a zbytek už jsem psala osobně...

jestli se takhle chová celých těch 11 měsíců, tak klobouk dolů před tebou. Taky mám dvě děti, ani o jednom nemůžu říct, že by bylo zlatý, ale takový extrém, jaký tady popisuješ, neznám. Určitě bych se obrátila na dětského psychologa nebo nějakého odborníka v tomto směru. Na pediatra, který nad tím tak lehce mávnul rukou, bych nespoléhala. Kdyby byla mladší, zkusila bych šátkovat.

:00: teda by mi hráblo :00:
my máme doma taky vzteklouna, sice teprv sedmiměsíčního, ale je to čím dál horší, má hypotonii,takže je slabší než jiný sedmiměsíční mimina, ale hrozně rád by už lezl, nebo se aspon plazil, i by si chtěl sedat, ale prostě nemá na to ještě sílu, takže celý den hrozně prořvanej a večer je z toho tak vyřízenej, že vůbec nemůže zabrat a budí se každou chvilku...
u nás teda zabírá notebook, mobil, tablet...když si s tím hraje, tak je v klidu...
zkuste přijít na to, čím ho trošku zaměstnáte...kamarádka měla hrozně hyperaktivní dítě a jí se osvědčila terapie na koních, myslím že jí bylo okolo 2 roků , doma to s ní bylo k nevydržení, ale koně si tak zamilovala, že jakmile přišli tam tak byla úplně jak vyměněná..
nebo třeba nějaké uvolňující masáže pro prcky...
nejsem sice moc zastáncem alternativní léčby, ale třeba bych zkusila návštěvu nějaké "zelené lékárny". ve většině dělají i celkové vyšetření nějakým scanerem a dokážou zjistit co jí trápí, i když je to psychický nebo fyzický a dokážou poradit co s tím, sice to není levná záležitost - vyšetření stojí okolo 2500,- + nějaká tisícovka za léky...ale kdybych měla doma něco podobnýho, určitě bych zkusila trošku tu alternativní cestu...

a jen takový povzbuzení - říká se, že děti, který se v dětství hodně vztekaj jsou pak naprůměrně inteligentní a dosahují lépe svých cílů :one:

In reply to by monika09

a určitě bych vyhledala nějakého neurologa...u nás byl diagnostikovaný hyperexcitabilitický syndrom - což je něco podbného - dítě je uřvaný, dráždivý, lekavý, hned ho všechno rozhodí.....nebo jí třeba může z nějakého důvodu bolet hlava....
ale každopádně přeju, aby z toho co nejrychlejš vyrostla...sama moc dobře vím, jak je to na palici :metal:

ježíš to je ale hrozný :00: :00: určitě bych jí ještě nechala někde vyšetřit,protože tohle mi teda nepřijde normální :n: chápu,že kolem roka se už dítě vzteká,ale tohle je opravdu trošku přespříliš :(

Ráda bych poradila, ale nevím, jak. Náš syn se rozčiluje přes den jen chvílemi Doporučila bych snad knihy od Prekopové, třeba v nich objevíš něco, co by pomohlo. Ačkoli sama neměla nikdy děti, tak perfektně rozumí dětské psychice.
Myslím, že se jmenuje Jiřina Prekopová nebo nějak tak.
Jinak mě ještě napadlo-nebolí jí něco? (zuby nebo cokoli jiného), nepřijde mi běžné, že by dítě prořvalo celý den.
Snažte se být co nejvíce v klidu a odpočívat. Jestli máte možnost hlídání, dejte ji na den, dva k babičce a odpočiňte si a naberte síly nebo se vystřídejte a vždy jeden z vás jděte někam za zábavou (myslím tím například procházka, cvičení, setkání s přáteli, prostě klid). Třeba naberete síly a bude líp. Moc na tebe myslím a držím palečky. Dej vědět, jak to dopadlo.

já bych určitě nechala vyšetřit ještě jedním lékařem, tohle není normální. Obdivuju,že to vydržíte,já jsem s nervama vedle, když jsem na naše dva tři dny skoro sama a to jsou naši hodní. Takže za mě jít na vyšetření k nějakému fakt dobrému lékaři, uřvané mimčo může být, ale to, že spí jen 4 hodiny denně už taky není dobré znamení. Zkusila bych dětského psychologa, pokud je to v jejím věku možné. Držím palce. :a:

Ahoj, moje sestra měla úplně to stejné. Prostě uřvané dítě. Neuměl si sám hrát, jen vše ničil a bral druhým. V noci taky nespal. Kolikrát jsem tam šla na noc ho hlídat, ať se sestra vyspí a spal jen na mě a já v sedě, jinak řval. Doktorka ji řekla, že je prostě hyperaktivní. Nic víc, že to musí vydržet. V první třídě vůbec nechápal, co se po něm chce. Ve vyučování třeba z ničeho nic odešel, že už ho to nebaví. Tak byl poslaný k psychologovi na vyšetření a byla mu zjištěna mozková disfunkce. Chodí do speciální školy, kde mají jiný přístup. A v pohodě. Teď je v pubertě a sestra říká, že jako malý byl za trest a dnes je to to nejhodnější děcko pod sluncem. Snad jsem tě nějak nevyděsila. Jen se mi to vybavilo. Držím palce a pevné nervy! :a:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky