Rady pro kojící maminky - strava

Tak taky nějaké info o stravě po porodu :) Třeba pro Monču K. a jiné :)

Správnou stravou v době kojení lze předejít obtížím dítěte i matky.

Všeobecně je známé, že dítě dostává z mateřského mléka všechno potřebné, málokdo ale ví, že nesprávná výživa matky může dítěti způsobit řadu zdravotních potíží. Správnou stravou lze předejít i problémům samotných kojících maminek – padání vlasů, zvýšené kazivosti zubů, únavě atd.

Kojícím matkám úplně postačí, když si k obědu připraví jedno jednoduché jídlo, které lze snadno a rychle uvařit. Nejlépe zeleninovou polévku zahuštěnou některým druhem obilovin nebo smetanovou bílou polévku, které podáváme se starším celozrnným chlebem nebo pečivem. Do polévek lze postupně opatrně přidávat malé množství zeleného hrášku nebo červené čočky. Pokud miminko nereaguje nadýmáním, můžeme uvařit i fazole a hrách a dávat je v malém množství do zeleninových polévek, těstovin či obilných „rizot“ se zeleninou. Luštěniny vaříme s tymiánem, saturejkou, majoránkou, pak tolik nenadýmají. Skladovat se mají v mrazničce (zdravější je samozřejmě mít luštěniny vždy čerstvě uvařené).

Nadýmavou zeleninu (zelí, kapustu, květák, brokolici) po porodu do jídelníčku nezařazujeme. Začneme si jí připravovat až kolem druhého až třetího měsíce věku dítěte, a to v normálním hrnci, ne tlakovém, aby se některé látky mohly volně odpařovat. Vaříme ji s bylinkovým kořením, které snižuje potíže s nadýmáním (majoránkou, tymiánem, saturejkou, kmínem).

Cukr se nahrazuje medem, rýžovou nebo ječmennou sladěnkou. Pochoutky je nejlepší připravovat ze sušeného ovoce nebo z medu a celozrnné mouky.

Je třeba jíst čerstvé plodiny a jídlo připravovat ze surovin, které se brzy kazí – jsou živé a velmi hodnotné.

Co by v jídelníčku nemělo chybět

Celá zrna: rýže natural nebo paraboiled, jáhly, pohanka, kukuřice, oves, kuskus, bulgur, kernoto, ječmen (kroupy), pšenice, žito, amarant. A to i ve formě celozrnné mouky (pro přípravu koláčů, pečiva, placek, chleba, kaší, k zahuštění a k zásmažkám), vloček (pro přípravu müsli, kaší, do polévek), těstovin z celozrnné mouky či jejích směsí. Celá zrna ve své vrchní vrstvě (při výrobě bílé mouky se obrušuje) obsahují vápník, hořčík, železo a celou řadu dalších prvků, minerálů, enzymů a vitaminů. Velmi hodnotné jsou také klíčky. Při každodenní konzumaci celozrnných obilovin do jídelníčku není třeba mít starost o nedostatek vápníku, hořčíku a železa.

Zelenina: kořen, nať i plod. Zejména zelené natě jsou velmi důležité jako zdroj vápníku a železa. Vojtěšku alfalfa nebo řeřichu lze pěstovat celou zimu za oknem na tácku. Důležitá je petrželová nať, pažitka, v polévkách vyvařujeme nať jarní mrkve, mladé listy květáku, kedlubny, brokolic atd. (ovšem jen ze zeleniny z vlastní zahrádky). Je také dobré naučit se používat při vaření plané byliny. Větší množství zeleniny alespoň krátce tepelně upravujeme (dušením, krátkým restováním na oleji do polosyrova, vařením v páře), je pak lépe stravitelná a nenadýmá.

Luštěniny začneme přidávat do jídel po druhém až třetím měsíci věku dítěte.

Panenské oleje a semínka (dýňové, slunečnicové, sezamové semínko, zlatý len, mák) jsou důležitou a nepostradatelnou součástí jídelníčku kojící maminky zejména pro vysoký obsah vápníku a nenasycených mastných kyselin.

Ovoce by nemělo tvořit větší část denní stravy a není vhodné ho jíst ve větším množství.

Co je vhodné k pití

Obilné kávy: slabý odvar melty, špaldové kávy nebo obilné kávy Caro vylepšený malým množstvím mléka. Tyto kávy se doporučují na zvýšení tvorby mléka.

Obilné nápoje: Na litr nápoje potřebujeme čtyři polévkové lžíce celozrnné mouky (špaldové nebo rýžové) a litr vody. Mouku v malém množství vody rozmícháme, dolijeme zbytek vody a za občasného míchání přivedeme k varu. Necháme čtyři minuty projít varem a odstavíme. Teplé nebo chladné rozmixujeme s čerstvým nebo kompotovaným ovocem. Podle chuti můžeme osladit medem. Získáme tak velmi výživný nápoj, něco jako ovocný koktejl, na zahnání hladu i žízně.

Obilné čaje: Dvě polévkové lžíce nasucho opraženého obilí (kroupy, bezpluchý oves, pšenice, špalda) vsypeme do 350 ml vroucí vody. Vaříme 10 minut a 10 minut necháme odstát.

Bylinný čaj na podporu tvorby mléka: Jde o čaj z kopřivy, anýzu, fenyklu a kmínu. Mohou ho pít i maminky, jejichž děti trpí na nadýmání. Čaj se však nemá pít stále a už vůbec ne preventivně.

Ovocné čaje z čerstvého nebo sušeného ovoce: Vroucí vodou zalijte jakékoliv měkké ovoce a nechejte vylouhovat.Tvrdé ovoce krátce povařte.

Kvalitní pramenitá voda, průmyslově neupravovaná, ze známého a ověřeného zdroje.