První a poslední setkání s Emičkou :-(((
Už nějakou dobu uvažuju, jestli to tady napsat nebo ne. Ale asi to potřebuje ven a hlavně je důležité aby jste věděly, že i takové věci se dějí a člověk s tím nic nenadělá ať chce sebevíc.
Člověk si myslí, že když je v 37. týdnu těhotenství tak má všechny starosti o miminko za sebou a už se jen těší na to až se narodí, jaké bude a jak si ho poprvé pochová. Doma je vše připraveno a pokud s někým mluvíte tak se vás ptá kdy už to malé vykoukne na svět. Ale život dokáže být i pěkně krutý.
2. září jsem byla na běžné prohlídce u Dr. a vše bylo v naprostém pořádku. Emička krásně prospívá a vypadá to že to bude cvalík.
3. září mám od rána rozplánováno co musím stihnout a moc se těším na sraz s holkama z mojetěhu. Sraz byl moc fajn a já i můj přítel jsme byli absolutně šťastní. Večer jsem si řekla, že je malá nějaká líná a že se snad ani nepohla. Víme, že to tak někdy dělá a tak se těším na obvyklé kopání během noci. Bohužel marně čekám a nervozita začíná narůstat.
4. září ráno se rozhoduju, že raději zajedu k doktorovi aby se kouknul jestli je všechno v pořádku. Přítel si myslí, že zbytečně vyšiluju, protože naše Emička je z těch línějších dětí. Říkám mu, že raději pojedu 100 krát zbytečně než jednou pozdě. Po rozhovoru se sestrou u mého gynekologa mi doporučuje jet rovnou do nemocnice. Tašku máme sbalenou, protože jsme poučení s hospitalizace před 14 dny. V autě nervozita narůstá a já mám pocit, že je něco špatně ale pořád věřím, že jen zbytečně plaším. V nemocnici mě vzali na monitor, ale nedaří se najít srdíčko miminka, říkám si že to není pravda, že je jen špatně otočená a proto to sestra nemůže najít. Pak si mě přebírá doktor a dělá mi ultrazvuk, tváří se neutrálně a já doufám, že řekne že je vše v pořádku. V tom vysloví tu větu "NA ULTRAZVUKU NENÍ SRDEČNÍ AKCE". V tu chvíli si myslím, že ten doktor není normální, že se asi zbláznil. Říká mi, že mi musejí vyvolat porod a že jestli je tu někdo se mnou. Řekla jsem, že přítel a on jestli mu to chci říct. V tu chvíli do mě vjede vztek, jak můžu říct mému miláčkovi, že je naše dceruška mrtvá!!! Nakonec mu to oznámí právě tento doktor a přítel nevěří tomu co říká a začne se vztekat proč my a začíná zoufalý pláč nás obou. Nedovedu si představit, že musím porodit své mrtvé miminko a nejraději bych na místě umřela. Co se dělo dál vám nebudu zdlouhavě popisovat už tak přes slzy nevidím na počítač. Po deváté hodině mi zavedli tabletu a o půl dvanácté jsem šla na porodní sál a se mnou i přítel. Dostala jsem epidurál a byla jsem za to moc vděčná, protože mi moc pomohl. Díky skvělým dr. Tauerové a PA Peřinové a druhé PA u které jsem bohužel nestačila zaregistrovat jméno se nám v 15:45 narodila Emička 2600 g a 46 cm a já jsem neměla ani nástřih a jen 3 povrchové stehy. Je těžké dívat se na spící nádherné miminko, když víte že se nikdy neprobudí. Nemohli jsme se na ni vynadívat, byla krásná jako andílek. Když ji odnášeli věděla jsem že si ji uchovám v srdíčku na vždy, ale že je to naposledy co ji vidím. Nebýt mého přítele a skvělého personálu nemocnice Frýdek-Místek (MUDr. Tauerová, MUDr. Kocián, MUDr. Vaněk, MUDr. Vavrečková a všem sestrám a PA) tak to vzdám. Jsem moc ráda, že jsem jela zrovna tam a že se přece jen najdou lidé kteří se umí vcítit do těžké situace druhých. Přítel, který byl celou dobu se mnou je ten nejskvělejší chlap na světě a po tom všem mě na porodním sále požádal o ruku. Celou dobu mě držel i když měl co dělat sám se sebou a dělá to doteď. Spolu to snad zvládnem i když teď je to hodně těžké a není dne kdybych se neptala proč zrovna my, ale ať brečím sebevíc ať si říkám co bych udělala jinak, nic z toho už nezměníme.
Moc se omlouvám za tenhle román, O syndromu mrtvého plodu jsem v předtím nic neslyšela a nakonec jsem si to prožila na vlastní kůži. Holky pokud se vám něco nebude zdát jeďtě okamžitě do nemocnice, raději buďme za blbce než přijet a zjistit, že je pozdě. Všem vám přeju hodně zdravíčka a štěstíčka v životě. Važme si toho co máme, můžeme o to strašně rychle přijít.
Ahojkyyy Dadis..
je mi moc lito co se ti stalo a co jsi prozila za hruzny okanzik...normalne jsi me rozplakala a to mam uz 9 mesicu prcka a hormony se zase rozjeli jakov sestinedeli..prejeme ti s Adamkme aby se vam podarilo dalsi miminko a vy jsi ho na sale mohli pochovat s muzem tvym a zazit ty prekranse okamziky..preji ti honde stesti a more zdravi pro vas vsechny...
In reply to Ahojkyyy Dadis.. je mi moc by Quartzik
Už jsme měli tu možnost letos v červenci, narodila se nám Hanička.
In reply to Už jsme měli tu možnost by Dadis
juchu to mam radost takpreji hodnme zdravicka do budoucna
Dadis, já pořád sleduju, jak to s vámi je a teď, když jsem si přečetla, že čekáš miminko, zase mě to rozbrečelo, ale tentokrát štěstím, že se to vše podařilo a že už brzo budete tři. Tentokrát se vše podaří, uvidíš.
Budu na vás pořád myslet, držet pěsti a čekat, až sem dáš první fotky tvého miminka!!!
Hodně štěstí!
In reply to Dadis, já pořád sleduju, by Zuu
Moc děkuju jsi hodná. Oba doufáme, že tentokrát nepůjdem z porodnice s prázdnou náručí.
Ahojky, když to čtu mám slzy v očích. Také jsme se s manželem těšili na vytoužené miminko. Na kontrole ve 20. týdnu nám doktor řekl, že je nepatrný rozdíl v srdečních komorách a doporučil nám kardiologickou prohlídku a odběr plodové vody. Paní kardioložka nám nebyla schopná říct jak se srdíčko našeho chlapečka bude vyvíjet, nikdy se s takovou srdeční vadou nesetkala. Čekali jsme, každý týden jezdili do Brna na kontroly, já užívala prášky na podporu srdeční činnosti našeho Kubíčka a doufali v dobrý konec. Jenže srdeční komora našeho chlapečka stále rostla a srdíčko sláblo. Vzhledem k pokročilosti těhotenství se nedalo uvažovat o přerušení a asi by jsem ho ani neabsolvovala. V 30. týdnu těhotenství mi začala prosakovat plodová voda a já nastoupila do brněnské porodnice. Chtěli mi vyvolat porod, ale náš chlapeček je předběhl a narodil se přirozeně. Porod probíhal tak rychle, že manžel ani nestihl dorazit. Našeho chlapečka okamžitě převezli do dětské nemocnice a já ho poprvé viděla až po propuštění z porodnice. Bojoval o svůj život jako lev, ale bohužel po 5ti týdnech už jeho srdíčko nemohlo dál. Bylo to nejhorší období našeho života, neustále jsme si říkali proč my? Dnes jsem se s tím smířila, že je život pes a chystá nám takové zkoušky. Tato životní "nepěkná" zkušenost posílila naše manželství a prakticky do roka se nám narodila holčička, kterou by jsme neměli. Nikdy nezapomeneme na našeho andílka Kubíčka který nám teď dohlíží na tu naši treperendu. Přeji ti, aby jsi měla kolem sebe lidi kteří tě podrží. A věř, že jednou bude líp. Držím pěsti
In reply to Ahojky, když to čtu mám by madusa
Tohle je to nejhorší co se těhulce může stát. Člověk si pořád říká, proč zrovna my, ale pak už nemá sílu se ptát. Když jsem v prosinci objevila na testíku //, byla jsem moc šťastná a zároveň moc smutná. Teď se člověk bojí, aby to nedopadlo stejně. Ten strach prostě jen tak nevymizí. Náš andílek snad svého sourozence ohlídá a bude nad ním držet ochrannou ruku. Je mi moc líto, že jí nikdy nebudu moct dokázat, jak moc jsem ji milovala.
In reply to Tohle je to nejhorší co se by Dadis
Moc vás zdravím,
už druhý týden bojuji s těmi samými pocity co jste prožívali v záři.
ve 31.tt mi na ultrazvuku řekli ten samý verdikt, bylo to naprosto šílené myslela jsem, že umřu. Vůbec jsem to nechápala. Musím říct, že ty slova a bezprostřední pocit po ,,porodu,, je to nejhorší co jsem kdy zažila a už to nechci nikdy zažít. Ale jak tady čtu ty články tak si říkám, že to bohužel není vůbec ojedinělé a o to horší je, že se na to příjde pozdě. Ale díky bohu za takové partnery, které máme jsou prostě úžasní a to jakou sílu nám umí vlít do žil.
Jen jsem se chtěla zeptat na to za jak dlouho se vám podařilo otěhotnět. Je pravda, že Kdyby se to stalo hned byli bychom s partnerem neskutečně štatní, ale na druhou stranu mám šílený strach abychom si tím nemuseli projít znovu.
Přejí vám moc hezký den
Ahojky, tak Emička se narodila v září a 2.12. jsem na testíku našla //. Bylo to dost rychle, ani jsme to nečekali. Po porodu jsem brala aloe vera na pročištění a ještě nějaké bylinné přípravky na detoxikaci organismu. Pokud všechno dobře dopadne , tak v srpnu už budeme tři. Začali jsem se snažit až jsem měla po všech vyšetřeních z genetiky a hematologie, dřív nám to nedoporučovali. Kupodivu nám to vyšlo napoprvé.
In reply to Ahojky, tak Emička se by Dadis
Všechny tři vás moc zdravím,
tak teď se neskutečně těším až budu mít po všech vyšetření. Čeká mě test na trombofilii a doufám, že to bude dobré jak řekla doktorka.
Jak už jsi psala, tak je pravda, že při druhé těhotenství budu trnout hrůzou abychom si tím nemuseli projít znovu, ale doufám, že tohle už se stát nemůže a co nevidět se i já budu mít čím chlubit.
Moc se opatrujte a přeji hezký den
In reply to Všechny tři vás moc by roosa
Tak ať všechno dobře dopadne a vy můžete začít pracovat na miminku :a:
Ahojky, já jsem porodila Kubíčka na konci srpna 2008 měl se narodit koncem října) a dcera se narodila v říjnu 2009, takže otěhotnět se podařilo rychle. Doktro říkal abych měla aspoň dvě klasické menstruace. První po porodu přišla v listopadu a druhá - poslední byla na konci prosince, pak už jsem měla dvě čárky na testu.
Nikdy na malou nezapomeneš a i když budeš mít jednou několik dalších dětí, bude i Emička součástí vašeho života nadále. Prošla jsem si něčím podobným. Na kontorle ve 22. týdnu miminku, v té době už jsme věděli, že to bude chlapeček, zjistili, že má srdíčko špatně narostlé, chyběla mu jedna srdeční komora a měl špatnou aortu. Do dvou dnů mi vyvolali porod. Šílené dva dny :r: Trvalo to 16 hodin a maličký byl z bříška pryč. Otěhotněla jsem po 3 měsících znovu a narodila se nám Natálka ve 25 týdnu. Byl to drobeček a sotva se narodila, začala bojovat o život. Dneska už má ďáblík 5 let. A druhá dcerka Karolínka příští čtvrtek oslaví první roček. Lhala bych, že to časem přebolí, to ne, ale já na malého vzpomínám jako na dar a holkám budu o bráškovi vyprávět. Zůstal součástí rodiny.
Přes ty slzy jsem to málem nedočetla,je to strašný...držím palečky ať to psychicky zvládněš!!!
Celé jsem to oplakala, člověk si sále více uvědomuje, co má vlastně doma v té malé kolébce za poklad...Přeji i, aby tvé další slzičky, byly už pouze zlzama štěstí :h:
je mi to moc líto, také nevidím, tohle nezvládne asi žádná z nás bez slz, jsi ale silná a máš odhodlání jít dál, máš skvělého partnera a hlavně Naději, moc Vám přeji úspěch a úsměv!!
R.
Na tohle nejde asi nic napsat, kdo neprozil, nemuze pocitit, tvou bolest, i tak preji, co nejdrive usmev na tvari, prekrasnou svatbu, mas bezva chlapa, co s tebou umi drzet.
Ted jsem si vybavila, jak jsem jela k Mudr, kdyz malej nekopal, nastesti kopal, ale do placenty a ja to necitila.
Je mi to uprimne lito a ikdyz te neznam, tak me to velmi dojalo a ted i ja pres slzy nevidim na monitor. Tak se drzte, mate jeden druheho.
__________________________
Muf a Niky
Ahoj je to hrozné co jste si prožili :\\: Muselo to být příšerné,strašně u Tvého příběhu brečím a moc Vám držím palečky a přeju moc zdravíčka a štěstíčka :k: Některé miminy si miminka neváží a zahodí ho -nebo ho udusí a vy co by jste malinkou milovali musíte takhle trpět :\\: Je to někdy na tom světě nespravedlivé.Ať se Vám daří co nejlépe Edita
Téda tak to mě ted opravdu dostalo, to je úplně strašné!!! Nedokažu si to vůbec představit. Moc ti přeju štěstíčko a zdravíčko a tvému mimísku, co ted čekáš taky. Určitě to ted bude v pořádku :k:
teda ufff :r: ty jsis musela zažít, to je šílený.
hlavne sem to ani nevedela. moc me to mrzi ale ted cekas druhe miminko a uvidis ze vse bude v naprostem porádku.
drz se holka, jsi velmi sliná a statecna a tvuj nyni manzel taky.
Az mi z toho ukapla slza a ne jen jedna :^O^:
Je hrozné to co tě nebo vlastně Vás potkalo. Je mi to hrozně moc líto a přeju hodně, hodně moc štěstí na další cestě životem.
Já měla problémy s malou od 34. týdne, ale všecko dobře skončilo, tak ať máš brzo v náručí jiné miminko i když na Emičku, už nikdy nezapomeneš.
holka je mi tě moc líto,brečím a brečím.ale neboj čas to sraví a vy budete mít další mimi.držím palečky abys to vše zvládla.
:r:
Dadis,já se za vás modlila hned jak mě to Andělínka napsala :\/: Je mě to strašně líto,ale musíš Věřit,že to jednou přebolí a má modlidba byla at je je brzoučko dobře s novým miminkem v náručí a s celýho srdce věřím,že to tak brzy bude :j) Jsme tady všichni s tebou...
Předně upřímnou soustrast. Musím říct, že mě Tvůj příběh rozplakal a znovu připomněl ten šílený strach, když začalo být při porodu něco špatně. U nás to naštěstí dobře dopadlo a Tobě i Tvému příteli z celého srdce přeju ať se dočkáte krásného zdravého miminka :k: :k: :k: :k: :k: :k:
teď jsem si přečetla Tvůj příspěvek :§) :§) . hrozně mě to mrzí a kdo si něco podobného neprožil, nemůže cítit, jakou bolest prožíváš :(. Emičku už budeš mít navždy v srdíčku a uvidíš, že brzo se dočkáš zdravého miminka v náručí. Mé kamarádce (je tady taky na stránkách) se to samé stalo v roce 2007 na mikuláše, na sále málem přišla o život a nakonec jí přítel požádal na sále také o ruku. Loni v září se vzali a ona vysadila antikoncepci, přestože vyhlídky od dr. nebyly vůbec dobré (chtěli jí odebrat dělohu) a do měsíce otěhotněla, sice celé těhu měla rizikové, ale v červenci se jí narodil krásný, úplně zdravoučký, 4kilový chlapeček. Myslím na Tebe a držím pěsti, aby bylo brzo lépe :k: :k:
ahoj, to je moc hezký příběh, na těchhle stránkách je happy end vždycky potěšující :-))
http://rire.rajce.net/Marecek
In reply to Jojo, a teď má krásného, by KackaTP
tyhle smutné příběhy mají dobré konce. Dadisku ten její čeká, ale dočká se.
In reply to já vím.... by kac.kaa
JJ, Ty sis tím také prošla a víš, o čem mluvíš. Za chvilku máš termín porodu, ne?
In reply to JJ, Ty sis tím také by KackaTP
malý už je měsíc venku!!!! Narodil se nám 13.9. trošku to bylo drama, ale Adámek byl v pořádku, takže pohoda.
šílený z takovejhle příběhů mne dycky jímá hrůza :\\:
co k tomu víc napsat, snad jen ať to zvládnete, a ať vás brzo potěší jiný miminko.... držim palce
Brecim tu a beha mi mraz po zadech! :k: :k: :k: Jsi moc statecna, preji vam s pritelem aby jste nasli brzy klid a novou silu!!!
Ahojky Dadísku! :k: :k: :k: :k: :k: :k: :k: :k: :k: :k:
Je mi to moc líto a tak nějak přes slzičky nevím, co napsat! Živě jsem si to představila a brečím jak želva! Vim, že se do toho nedá vcítit úplně, ale co vim, že jste moooc silnej pár a máš muže, co Tě nade vše miluje a to je to nej a podruhý už to vyjde a budete mít zdravoučký miminko! :h: :h: :h: :w: :w: :w:
Drž se, budu na Tebe moc myslet a přeju moc lásky, zdravý a ať ta bolest už neni! :k: :k: :k:
přeji ti hodně síly,zdraví a zase brzké těhotenství.mám slzy v očích,jsi statečná holka já bych už skončila u Chocholouška.
Vůbec nevím co ti napsat, protože žádná slova nemůžou napravit to co se stalo ani zmírnit bolest, kterou teď máte. :plac: Asi to tak mělo být. Jediné co snad mohu je že vám oběma budu držet pěstičky, aby bylo brzy lépe a vy jste se mohli těšit z vašeho malého zrdavého človíčka. :k: Je mi to moc líto.
nemám slov jen slzy:( upřímnou soustast
mi líto že se tohle i nadále stává a že děti takovýmto způsobem odcházejí do nebe a že jim TEN NAHOŘE nedá život s rodičema kteří BY ho nadevše milovali a starali se něj. Po celém tom dlouhém snažení a pak čekání několika měsíců na to malé stvoření kdy už člověk má vše nachystáno a připraveno a už se těší kdy si ten malý uzlíček bude moct pochovat v náručí.... :-( Je mi z toho velice smutno a držím palečky i s Klárkou za to abyste se brzy vzpamatovali z toho co se vám stalo a abyste nabrali potřebnou sílu aspoň částečně zapomenout a aby vám TEN NAHOŘE dal později i druhou šanci na to mít to po čem toužíte a to ZDRAVÉ miminko plné ENERGIE a životní SÍLY....
In reply to Je by johny.bello
Děkujeme
je mi to hrozně moooooc líto. Opravdu hrozně. Moc dobře vím jaká byla Vaše cesta k miminku. Ale i kdyby nebyla, tak stejně se tohle stávat nemá. Moc dobře vím, jak to bolí. Mám slzy v očích. Když jsem teď porodila Adámka a držela ho, tak stejně jsem plakala smutkem, protože si až teď plně uvědomuju o co všechno jsme loni přišli a místo toho, abych měla dva kluky mám jen jednoho. Adámka mám v náručí a sleduju jestli dýchá, vapadá stejně jako Filípek když odešel a ten strach je hrozný. Přeju Ti jen to nejlepší a i když čas tohle nezahojí, tak bude líp. Držte se oba, protože tohle je prostě život. Je mi to opravdu z celého srdce líto. Ani nevím co napsat, aby jsi věděla jak moc při Tobě stojím. Ale snad mě chápeš, když jsem si prošla něčím podobným. Bude líp.
In reply to Ahoj sluníčko, by kac.kaa
Moc děkuju
Ahojky je mi to strašně moc líto,ale musím ti to napsat, tohle to samé se stalo i mé známé měla 14dní před porodem je to strašný bylo mi uplně špatně málem to se mnou seklo.Nechala si udělat pitvu tělíčka a nezjistily nic miminko bylo úplně zdravé akorád ji pak řekli ře ji asi špatně vyživovala placenta,že měla na ni jizvy.Jenom chci abys věděla že v tom nejsi sama komu se to stalo.JInak ti přeji hodně štěstí do nového začátku
:r: dadísku,je mi to moc líto :r: :r: :r: :r:
Posílám ti spoustu sil do nového začátku....Beruško,je moc dobře že máš vedle sebe úžasného a milujícího přítele který tě vždy podrží a dokáže tě vrátit zpět do života :h: :h: :h: Beruško,ted budete plánovat svatbičku a věřím že pak už jako mladá paní budeš brzo hlásit krásné dvě čárky,a za devět mesiců ti v náruči bude spinkat zdravy a krásný vonavoučký uzlíček štěstí :|P: Moc ti to přeji a držím vám palečky.Držte se posílám vám všem moc pozitivní energie :h: :h: pa pa M.
Vim co ted prozivas, nebot mne se stalo to same v 36. tydnu koncem srpna, shodou okolnosti se nase holcicka mela taky jmenovat Emma. Hodne sil a urcite to zvladnete, my se taky snazime se pres to dostat, ikdyz ted je to dost tezke.
Blanka
In reply to Vim co ted prozivas, nebot by blanika
tohle jméno je asi dost nebezpečný, kamarádka zažila něco podobného před dvěma lety :spid:
In reply to Vim co ted prozivas, nebot by blanika
Holky neblbněte, já tu naši malou asi přejmenuju :(
In reply to Holky neblbněte, já tu by mabis
Neboj o jméně to není.
In reply to Neboj o jméně to není. by Dadis
Tak já jí do porodu radši budu říkat Vojto ;) Teď si jdeme lehnout a potit se, protože na nás vlezl nějakej usmrkanej bacil ;) Naštěstí se dneska krásně vrtí, takže jsem o něco klidnější ;)
Dadísku ty se drž ;) Smekám před tebou, holka a držím pěstičky aby jste měli kromě chystané svatby i další důvod k těšení ;) Kdyby sis chtěla pokecat, tak se ozvi ;)
přes slzy nevidím na monitor..je mi to moc líto, moc....nejsou slova útěchy na tu bolest, vím...a ani čas to nezahojí..jen ti čas umožní si na tu bolest zvyknout a časem se ta bolest posune dozadu a pak až budeš mít druhé miminko u sebe bude z toho vzpomínka kterou si uchováte v srdíčku, kterou budete milovat, ale radovat se budete z toho drobečka co se Vám bude rozvalovat v postýlce.....Máš úžasného muže a spolu, když budete chtít, to zvládnete!!!Nech se obejmout a obejmi jeho..máte jeden druhého a přišli jste o něco co jste oba milovali, pomoct Vám může jen vaše láska!!!!! Moc Vám držím palečky aby k Vám byl čas hodný a pomohl vám....
Upřímnou soustrast :(
:r: :k: :h:
Ahoj dadisku,
je mi to moc a moc líto....nevím co říct nebo napsat...snad jen držte se a nevzdávajte to...věřím, že brzy se na vás štěstí opět usměje. Upřímnou soustrast. Emili
:r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: bože já nemám slov..přeju vám hodně sil at to zvládnete :h: :h: :h: bulim tady jako želva a nechápu jak se tohle může stát.... :r: :r: :r:
je mi to moc líto! Tohle se nedá číst bez slz. Ale jedině čas všechno vylečí...hlavně buď silná, máš úžasnou rodinu.Hlavně se drž!!!!
je mi to moc líto! Tohle se nedá číst bez slz. Ale jedině čas všechno vylečí...hlavně buď silná, máš úžasnou rodinu.Hlavně se drž!!!!
Milá Dadisko, nemám pomalu slov k vyjádření toho jak mi bylo, když jsem si přečetla tvůj příběh. :r: Je mi to tak líto. Brečela jsem jak malé dítě. Nechce se mi ani věřit, že se to vážně stalo. Máme doma pěti měsíčního klučinu a nedovedu si ani představit, že by s náma nebyl. Neumím si představit jaká to musí být bolest, jsi vážně statečná a je moc dobře, že máš tak úžasného chlapa. Přeju vám ať už vás doprovází jen štěstí, radost a láska. Nic jiného si totiž nezasloužíte. Moc tě obdivuju a věřím, že jednou budeš skvělá mamina. Opatruj se. :a: A abych nezapoměla, dodatečně, upřímnou soustrast.
Hodně síly Dadis, na světě asi není větší bolesti. Jsi moc silná a je dobře že máš u sebe tak úžasnýho chlapa jako je tvůj nastávající. Snad bude brzo dobře. Drž se. :\/:
Ahoj, tohle je to nejhorsi, co rodice muze potkat :r: :r: :r: :r: svoje robatko jeste nemam a je mi z tohodle uplne do breku, neumim si predstavit, cim prochazis, ale vim, ze to musi byt ta nejvetsi nepopsatelna bolest!!! rana a jizva, ktera se jen tak nezhoji... je toho ted v posledni dobe nejak moooc, az dost :r: je mi to velice lito a soucitim s Tebou...je skvely, ze mas vedle sebe skvelyho chlapa, pac byt na to sama...asi bych se z toho sesypala a nechtela zit :( drzim palecky, aby Ti diru po tak velke lasce zaplnila jina laska, ktera bude zdrava a stejne nadherna jako vase Emicka :h: :c: :k: Macik
______________________________
http://picasaweb.google.cz/marsyvar
čtu tvůj článek a mám slzy v očích..je mi to moc líto..život je někdy hodně krutý...pořád myslím na to co se stalo u tebe v bříšku... :r: :r: :r:
Ahoj, Dadisku. K tomu neni co napsat k tomu nejsou zadna vhodna slova utechy. Zivot dokaze byt pekne kruty ale proc ma tech nevinnych. Mam husi kuzi a proudy slz po tvari. Neni sice vhodne to cist tesne pred porodem, ale i takove krute veci prinasi zivot, i kdyz je to nefer. Vzpominka na Emicku ti zustane v srdicku. A brzy bude mit urcite sourozence. Jsi neskutecne silna ty i tvuj nastavajici. Ja uz bych byla na psychine. At mas uz jen stesticko v zivote. Denuliiinka
In reply to Ahoj, Dadisku. K tomu neni by Denuliiinka
Neměla jsem daleko k tomu abych tam skončila. Když nám to řekli nechtěla jsem dál žít, ale když je kolem tebe rodina a přítel kterým na tobě záleží a kteří trpí s tebou víš že musíš žít, že i oni ztratili človíčka na kterého se těšili a kterého milovali. Je to těžké a každé ráno uvažuju nad tím proč má smysl vstát a dál žít.
In reply to Neměla jsem daleko k tomu by Dadis
Clovek vi ze na to neni sam ale citi se tak nekde v nitru. Urcite se ti muselo honit hlavou myslenky typu jestli se tomu dalo zabranit a co bylo spatne. Ja nerozumim proc kdyz ji buh dal zivot proc ji ho tak brzicko vzal? :'( nejsem verici ale tohle se mi honi hlavou. Jak pises je to rodinna tragedie, trpi tim vsichni blizci. Ja si to nedovedu predstavit a ani nechci. Cetli jsme to s pritelem a ten neveril a ani nevedel ze tohle se muze nekdy vubec stat. Musis zit uz jen pro ty co te milujou, a pro to ze musis byt maminka. S tatinkem budete mit svatbu a dalsi stastne chvile. Ja jen kdyby se mi to stalo tak bych chodila cele dalsi tehu s monitorem na brisku. :-( venuj se tem kteri tu jsou pro tebe, a milujou te. Drz se Dadisku, ze vsech sil. Denuliiinka
In reply to Neměla jsem daleko k tomu by Dadis
proč? protože máš kolem sebe lidi kteří tě milují :h: :h: :h: ...bude líp bude to trvat dlouho ale přijde to ;) :h:
Měla jsem také rodit ve Frýdecké porodnici,ale nakonec jsem zůstala tady v Irsku,dávala jsi mi telefony na pediatra a gynekologa,zrovna jsem si tak říkala,že tě tu najdu,co a jak u Tebe a čtu tady tento článek...nemůžu ani skoro psát...Je mi to strašně líto,proč je osud takový krutý?Proč si bere ty nejmenší?? Upřímnou soustrast celé Tvé rodině a hodně,hodně sil na další dny a měsíce...Věřím a doufám,že až to vše trochu přebolí,a budou síly a láska,bude se znovu těšit na nové miminko...Držím moc palce a myslím na Vás...Tery
na to ani neni co napsat.je mi to moc lito.
je někdy až moc krutý :r: .Přesto věřím,že jednou budeš zase ŠŤASTNÁ!Z celého srdce :h: Ti to moc přeji.Držím pěstičky,aby jste to s přítelem zvládli! :h: :h:
ahoj, určitě vím,že nejsou žádná slova,která by ti v téhle chvíli pomohly a ulevili, já si prožila něco podobnýho jako ty v roce 2002, kdy jsme přišli s manželem o našeho maličkého drobečka Adámka. půl roku mi to trvalo než jsem se z toho pořádně dostala, věř, čas všecko zahojí. Půl roku mi trvalo,abych se nemusela vyhýbat maminkám na ulici s kočárkama s brekem. ale na oplátku můžu děkovat, že taky se už mi narodily dvě krásné holčiny za které kdybych musela,tak dýchám a i život položím, hrozně je teď rozmazluju, protože si život už bez nich nedokážu představit. Navíc nás umrtí malého s manželem natolik stmelilo,že si ani lepší vztah už nemůžu přát!! Tak se moc moc drž, a věř opravdu bude líp!!!!věř tomu
je mi to moc líto, ted tu sedím a brečím jak želva, drž se, moc na tebe myslím
Dádísku, tohle je asi to největší neštěstí co se může člověku stát :( nedovedu si tu přebolestnou hrůzu ani představit!!! :( Strašlivě mi to je líto, tohle si nezaslouží nikdo! Myslím, že každá co četla tvůj článek, řvala jak želva s tebou :( Jsme s Tebou Dádísku! Máte v sobě s přítelem oporu, to je moc důležité. Snad brzy vysvitne slunce, snad brzy zas budeš psát do snažilek a pak těhulek.. Moc ti přeju už jen štěstí!!!
a nemůžu uvěřit... Já bych se zbláznila,kdyby se naše beruška narodila mrtvá... Jsi hrozně silná, žes to zvládla, já bych skončila na psychiatrii, v nejlepším případě... Nevím, proč je život tak strašně krutý a nefér, co ten drobeček udělal špatně, že se nesměl narodit živý, mám teologii, ale na tohle odpověď nenalézám... Slova útěhy jsou zbytečná, bolest z tohoto by vám to neubralo... Držte se, víc říct nemůžu.
je mi to hrozně líto,slzy mi tečou :§) Je to na tom světě nespravedlnost.Upřímnou soustrast!!
Je mi to moc líto,a věřím že to musí moc bolet a proto přeju at vaše láska s přítelem překoná i tuhle bolest ve vás za co nejkratší čas... :h: :h: :h: :h: :h: :h:
Nejsou slova,ktery ted pomuzou,ale stejne.....budte moc silni a stujte pri sobe :h:
Dadisku ani nevím, co říct, stále nemůžu uvěřit tomu, co tu čtu a hlavně vstřebat to, jak je někdy život nespravedlivý... drž se, myslím na tebe...Hanča
Dadisku je mi to neskutečně líto :r: Život je někdy až neuvěřitelně krutý :( Upřímnou soustrast.
Já ani nevím,co napsat,je mi to hrozně moc líto.O tomhle napsat-to jsi opravdu statečná!Posílám hodně sil :k: Máš pravdu,kolik z nás si ani neuvědomuje,co má doma za štěstí :h:
Dadisku, je mi to moc líto, posílám aspoň na dálku psychickou podporu a spoustu síly.....Držte se!!!! :r:
Upřímnou soustrast :r: :r: :r: :r:
je mi to líto, upřímnou soustrast :r:
Co to je za nespravedlnost?? Je mi z toho moc smutno...přeju hodně štěstí, ať už Vás nic hrozného nepotká!!
---------------------------------------
http://www.prckoviste.cz/adamek
je mi to líto, upřímnou soustrast :r:
uprimnou soustrast :k: :a:
uprimnou soustrast :k: :a:
uprimnou soustrast :k: :a:
Dadis, je mi to moc lito. Muselo byt opravdu tezke o tom vsem napsat. Neumim si ani predstavit, ze by se neco podobneho stalo mne.. Posilam tobe i pritelovi hodne sil a at se vam brzy podari nove miminko :h: .
Je mi to vazne moc moc lito. Preju uprimnou soustrast.
Ahoj Dadisku, čtu tvůj zápisek a tečou mi slzy jako hrachy. :r: :r: :r: :r: :r: Upřímnou soustrast. :§) :\\: :r: Je mi to hrozně moc líto. Život je opravdu krutej a nespravedlivej.
Moc se opatrujte.
ahoj Dadisku.Moc mě to mrzí a přeju ti úpřimnou soustrast.Je to opravdu strašné jak umí být život krutý. Přeju Vám oběma hodně sil!!!!!!!!!!
Ahoj Dadisku, moc a moc mě mrzí, co se Vám stalo, je ten svět hrozně nespravedlivej. Buď silná. Držím palce a myslím na tebe.
upřímnou soustrast
Pane Bože..... život je opravdu krutý :\\:
Moc, moc, moc mě to mrzí :r: :r: :r: Přeji hodně sil. Upřimnou soustrast :k: :k:
Zivot je opravdu kruty. Emicka je ted nekde malym andilkem, protoze to proste deti jsou, at uz je to kdekoliv...
Ahoj Dadis,
nenacházím ta správná slova, která by vystihla, jak moc je mi to líto a jak moc bych vám přála, aby vše bylo jinak.
Ale žádná slova tvému žalu stejně neuleví, snad už jen další život, ve kterém jistě budete minimálně 3 a budete šťastní.
To, jak jsi se dokázala s náma podělit, s takovým citem, ohledy i vděkem lékařům a PA, svědčí o obrovské vnitřní síle, kterou máš a to je moc dobře pro budoucnost.
Určitě to s přítelem zvládnete. Držím moc palce a myslím na tebe.
Dadisku je mi to tak strasne moc lito, byli jsme spolu ve snazilkach a vim jak moc ses na Emicku tesila :plac: :plac: zivot je opravdu nespravedlivy, moc drzim palecky at tu velice tezkou situaci zvladnes.
Dadis, ziadne slova nemozu povedat to co citim :r:
je mi to luto :( :r:
Upřímnou soustrast! :( :r: :k:
Vůbec si neumím představit tu hroznou bolest,ale to asi nikdo kdo tohle nezažil :r: :r: :r: hodně moc síly ať to zvládnete a v životě už jen samé štěstí :h: :h:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ahoj je mi moc lito co vas potkalo je to moc smutne,preji v zivote jen to nej a stesticko aby se brzo zase usmalo,jeste ze mas alespon partnera a nejsi na tu bolest sama,je smutne co se deje moje kamaradka porodila takto tri deti.Drzim palecky