První noc doma...

že jo? přes den bych ho teda po těch 3 hodinách vzbudila, ale v noci ať klidně spí až do rána :one:

ať je ráda, že se vyspí, ono se to může ze dne na den obrátit a nemusí spát vůbec. :e): Já jsem byla ráda, že spinkaly.jinak je to hrozně náročný, stihnout vše nevyspalá :00:

jojo, ať se vyspí dokud to jde :s: my se budili dvakrát v 1 a v 5, a teď už jen jednou kolem 4, juchůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů :one:

tak to vám závidím,my dnes řádily...asi prdíky...no snad se to popraví :?

nejhorší je nevyspalá máma, která musí přes den fungovat :one:

Já jsem to psala už dole, já ho musím budit..ale snad jen pár dní..

jo aha :00:

to taky přečetla, chudáček malý, ale zvládl to, šikula :cc):

Jsem do něj úplný blázen... :h: :h: :h:
To jsou asi všechny maminy co??? :s:
Nikdy bych nevěřila, co se mnou může mateřství udělat za pár dnů a to jsem po miminku strašně toužila... :c: :c: :c:

Vždyť je to krásný když se na miminko těšíš a pak je ten malej človíček tu tak se ti vůbec nedivím a myslím, že to budu mít úplně stejný, koukat na ten malej zázrak. Jsem na toho človíčka hrozně zvědavá jakej bude až si ho budo moct vzít do náruči a tak....

Všechny normální maminky jsou takové ! a jsou blázínci do všech svých děťátek :girl:

bohužel jsou i výjimky...stačí kouknout jednou na zprávy :r:

To je fakt... :r: :( :r:
ale já jsem si říkala, kolik toho udělám, až se vrátím z porodnice a teď jsem si dala křeslo k postýlce a celý hodiny na něj civím.. 8)
Doporučili nám koupit si monitor dechu Nanny,(v porodnici jsme ho měli a je to super),který měl přijít do pátku(dali jsme poště 3dny, to si myslím není málo), ale česká pošta je prostě neuvěřitelná, tak teď sedím u postýlky a neustále pozoruju jestli dýchá.. :s: :///: :s:

tak to ti věřím že tam sedíš neustále pozoruješ, já bych bez monitoru asi neusnula, už jsme měli i poplach tak jsem ráda že ho mám

mě se v práci zeptali, co budu potřebovat, že mi chtěj něco koupit, tak ať si něco vyberu, tak jsem řekla, že monitor dechu...

Mě na něj dali naši peníze k vánocům,že ségrám koupili chůvičky.. a já chůvičku už měla, ale nechtěla jsem kupovat blbost, když spousta lidí říkalo, že to nemají a vůbec jim to nevadí..ale dnes vím, že to blbost rozhodně není a mamina je s tím mnohem klidnější

Včera jsme šli zrovna v Pelhřimově kolem Babyboxu. Je hrozný, že to některá máma dokáže, ale pořád lepší než to, co běží ve zprávách

To ano...já bych to v životě nedokázala a teď, když jeden takový zázrak čekám, tak to všechno hrozně prožívám a furt u toho brečím :-(

a žížalko, jak jsi psala, že musíš jít na nějaké to vyšetření krve, tak už jsi neä něm byla??

nee..to musel přítel a už mu včera přišli výsledky...je na tu nemoc pozitivní a na 100% je i to miminko pozitivní..takže jsem to v ráci obrečela...ale snažím se to zvládnout...když jsem začala brečet, tak mě to malé tak koplo, jako by chtělo říct, že se mu to nelíbí a že je zdravé...

Držela jsem ti celou dobu palečky, aby jste se tomu vyhli, pořád jsem si říkala, že je to poměrně velká šance půl na půl.. :(
určitě to bude dobrý.. hlavně, že se o tom ví a medicína jde hrozně rychle dopředu.. :one: :one: :one:

Problém je, že se tohle nedá vyléčit, ale jen léčit - mírnit :-( Ale my to snad zvládne...už teď jsem si ale jistá, že furt budu lítat za ním a dávat pozor, aby si něco neudělal, jnak by to znamenalo hospitalizaci a při zlomenině ruky :-(

nemáme to jednoduchý s těmi našemi mimísky, ale i za ten strach to stojí..
já budu lítat neustále po očních vyšetřeních, jelikož mám na jednom oku vrozenou vadu, která se projevila v 5 letech a v 18 zkončila glaukomem..naši se mnou taky celé dětství lítali po špitálech a já co půl roku byla v Praze v Motole na 3týdny na pozorování..dnes už je ta medicína úplně někde jinde... :one: :one: :one:
Jinak já říkám,že jsem taková encyklopedie dignóz..mám prostě v životě na tohle trochu smůlu, takže ani ty nemocnice mi tolik nevadí :s: :///: :s: a proto taky věřím, že doktoři si poradí dnes už s ledasčím..

To já také....kdybyh měla vše jmenovat...byla jsem i třikrát na operaci...4x do roka antibiotika..ale to by bylo na dlouho a nechci být jak ty důchodci, co se předháněj, co všechno mají...věřím tomu, že už je to dál...
Tak držím palečky, ať je s malým vše v pořádku a děla ti jen samou radost :-)

Žížalko, copak je???

Přítelova maminka má trobbofílii (porucha srýžlivosti krve - moc se sráží), jeho ségra je taky pozitivní a celé těhu si musí pychat injekce a teď zkoumali Péťu, kvůli našemu miminku a řekli mu, že může mít jen jeden faktor a to by znamenalo, že je jen 50% šance, že to bude mít i náš bobíšek a když bude mít dva, tak to bude mít na 100% a hádej...má oba, takže to malé taky bude mít tu nemoc a když to bude holčička, tak v životě nemsí brát antikoncepci, v těhu se bude pýchat injekce a celý života brát léky na ředění krve, když to bude klučina, tak se tolik neděje, ty nemaj v životě tolik hormonálních změn, ale musí se léčit, nesmí ani alkohol ani zeleninu, kde je vitamín K a musí u sebe nosit průkaz trombofilika, když se jim něco stane, i blbé poranění, tak musí mít speciální ošetření...to vše jsme se dozvěděli mezi svátkama... :-(

to není dobře. Ale to zvládnete!! Bude to dobrý, uvidíš ;) Můj tatík má po operaci srdce a prášky na ředění krve bere. Mamka umřela na embolii... A já i ségra máme děti zdravé a v pohodě. ( ona má 3 ) a víš co? medicína se tak strašně rychle vyvíjí a jde dopředu, že se takovéhle věci budou za chvilku léčit jako dneska rýma ;) Ty naše miminka budou mít v tomhle směru mnohem víc možností. Tak budem věřit, že je a bude všechno v pořádku, že jo?

Budem věřit...určitě to zvládnem, ale bojím se i sama sebe, abych pak nebyla taková ta přepečlivá maminka, co furt bude dávat pozor, aby se něco nestalo...léčit malé dítko heparinem..brrr jde mi mráz po zádech, když si vzpomenu teď na tu aféru :-(

Já to taky tak zavedu, jen, až budeme mít všechna nejdůlěžitější vyšetření za sebou.. Teď nám říkali, ať ho budím, aby měl dost síly, potom těžkým začátku...když je to takový spáč

A co vám ještě chybí za vyšetření?

Ještě musíme na oční vyšetření a neurologické v krajský nemocnici..už máme UZ hlavičky a ten je díky bohu v pořádku..na to neurologické jedeme za 14dní..

aha tak to jo, já tahle vyšetření měla u malý už z nemocnice, malá se narodila o 4 týdny dřív a měla jen 1900 gramů, tak byla 14 dní a jeden na nedonošeneckém oddělení a tam jí všechna vyšetření udělali, jen jsme pak museli na vyšetření sluchu a to nemáme do dneška, protože se malá nedá vyšetřit, co nedá, ale nenechá.

no já doufám, že bude vše ok..paní doktorka říkala, že za svou praxi nepamatuje, že by jí dal někdo takhle zabrat při kříšení, ale že je to úžasný jak se z toho rychle vzpamatovával, že co jiným dětem trvá týdny, dohnali jsme prý do 10minut po rozběhnutí životních funkcí

jejda chudáka ho křísili, to malou našěstí né, jen potřebovala pomoc s prvním nadechnutím, trošku se mi nalokala zelené plodoé vody a navíc jsem malou hnedka po probuzení z narkozy neviděla viděla jsem jí až 4. den po císaři, hroznej stres a hrozný slzy.

jo to chápu..mě vzbudili z narkózy po půl jedné a ještě ve 4 hodiny mi doktorka řekla, že mi nemůže nic říct..chtěla jsem volat manžela, ale v tom fofru měl mobili u sebe on, takže jsem myslela, že mi ho odnesl domů a on mi ho přitom dal do tašky..když jsem se zeptala holky, co byla se mnou na pokoji, jestli bych si nemohla prozvonit manžela, řekla mi, že ji došel kredit...v tu chvíli jsem myslela, že kecá..a když jsem se ji zeptala jestli něco neví, řekla jen, no byl tady kvůli tobě v noci šílenej fofr, nic víc nevím.. až v 6ráno mi přišla doktorka říct, co se odehrávalo, ale malého mi stejně neukázali..až když přišel manžel a vyprávěl mi to začala jsem se dostávat z šoku, i když to bylo horší než jsem čekala, ale věděla jsem, že malý žije..že on by mi nelhal..

mno malou hnedka po narození odvezli do jiné části Plzně na to nedonošenecké, když jsem ležela na dospáváku, tak kdosi přišel a řekl, že malou museli křísit a že je na to dost špatně. Pak mě během dopoledne převezli na normílní pokoj a sestřička mi zavolala doktorku z novorozenéckého a ta mi všechno pěkně pověděla. Na dospáváku jsem neměla ani mobil, tak jsme prostě musela jen čekat a doufat, že bude všechno v pořádku, pak po převozu jsem konečně dala manželovi vědět a ten to předal ostatním a to pak bylo telefonátů až jsme pak odpoledne po návštěvách telefon vypnula, protže jsem byla ještě dost unavená.

jo to já vím.. a čím víc si člověk bude zvykat na to hodné mimi, tím dřív si ho zkazí.., protože ho bude chtít tu a tam do postýlky, tu a tam pochovat a na to si miminka rychle zvykají...Jedna ségra si takhle naučila malou do postele a jsou ji 4 a nechce spát sama, přitom jako o miminku o ní nebylo slyšet a druhá ségra zůstala sama bez partnera, tudíž ji měla neustále u sebe a teď nemůže jít sama ani čůrat a to vstávala na krmení jen 1za noc a přes den po 3hodinách..

Toho se také bojí, že udělám něco špatně a že pak to děťátko bude moc fixovaný..ale udu se snažit...tak aspoň víš, čemu se vyvarovat...poučit se s cizích chyb...ale je to fajn, když nezlobí...co by za to spousta maminek dala