První monitor

Dnes jsem měla strach, že ráno neobuji boty, protože včera mě tak natekly nárty a kotníky, že jakýkoliv pohyb v botách by byl nemožný. Naštěstí se nožky trochu umoudřily a já se mohla obout do svých oblíbených bot a vyrazit do poradny.
I přesto, že jsem vyběhla schody do poradny a byla dost zadýchaná, tak jsem měla výborný tlak. Dopegyt fakt pomáhá. Moč též v pořádku a celkově 18 kg nahoře. Ach jo, to jsou ty čokolády.
Sestra mi nabídla prohlídku porodnice. Nadšeně jsem souhlasila. Viděla jsem jak obyčejné pokoje tak nadstandart, porodní místnost, sál. Bohužel ve Vrchlabské porodnici není k dispozici Epidurál. Stejnak jsem chtěla rodit bez něho, ale v nouzi bych ho třebas i využila. Holt musím být statečná a porodit i bez něho. Zvládla to spousta ženských.
Po prohlídce mě čekal první monitor. Dopadl přímo ukázkově. Akorát Ríšánkovi se to moc nelíbilo. Vrtěl se a boulil v bříšku o sto šest. Jindy je jak milius, pomalu o něm nevím a dnes se předváděl.
Doktorka, co k ní celé těhu chodím, dala výpověď a tak mi dělal poradnu primář. Sestra mi udělala výtěr na streptokoka a tak doufám, že i to bude v pořádku.
Po poradně jsem se zastavila v práci, kde mi kolegové předali poukázku do obchodu s kojeneckým zbožím. Vybrala jsem si tam zimní fusak od Emitexu a nějaké oblečky na mimčo, ale už větší velikosti.
Pak už jen krátká zastávka u rodičů a potom hurá domů do sprchy a nohy na stůl, protože zas jsem je měla jak konve.