prosím radu

08.04.2012

Ahoj, tak máme 8-mi letou, 2 letou dceru a teď čekáme třetí a tak jsem si myslela, že ta 8-mi letá už z toho bude mít trochu rozum a žárlit bude ta druhá, ale opak je pravdou. Ta dvouletá je celkem v pohodě, ještě sama od sebe přišla, že nechá miminku dudlíka a ta osmiletá je šílená stále si vynucuje pozornost a nutně ona musí být středem pozornosti. Včera to vyvrcholilo, že jsem se tu psychycky sesypala a poprve v životě se mi stalo že jsem z nervů nechtěla ani jíst. Ta starší dcera má jiného tatínka a přítely povídala jak s ní byl ex v mcdonaldu a jak jí tam chutnal hamburger a tak jí přítel se svým bratrem vysvětloval, že zrovna tam nejsou moc kvalitní a dcera přišla za mnou, že se jí smějou, a kdo ví co ji ještě nevykládali a tak jsem se za nima šla zeptat a tak jsem se tam dozvěděla zase něco z druhé strany dcera za námi přišla a tak jsem ji(podotýkám) v klidu řekla co mi oni řekli a co je na tom pravda a to neodpověděla nic, v tu chvíli si přítel vzpoměl na mladší dceru kde je a tak jsem říkala, že u babičky (bydlí pod námi) a ta starší na něj v tu chvíli byla drzá, (ale já tohle říct tátovi v jejím věku, tak jí dostanu, že druhou chytnu o futra)tak jí řekl, ať jde pryč, že takovouhle jí v dílně nechce a když jsem došla domu, tak mě dcera přišla totálně citově vydírat, že od nás odchází, že neví kam, ale že půjde tam kde jí budou chtít a že nás má ráda a že na nás bude myslet. Už tu zase bulím jak .... Nevím co mám dělat. Nemyslím si že by byla odstrčená ani nijak víc zatěžovaná, obě mají stejné podmínky. Je mi to hrozně líto......
Všem co to dočetli až sem, moc děkuji, omlouvám se za román, ale potřebovala jsem se vypsat

Děkuji za odopvědi já se snažím jí zapojovat, pupíček hladí, posloucháme spolu srdíčko, pusinkuje to všechno děla a tu dvouletou jsme jí taky nechali přebalovat i krmit a to jí bylo 6 ale věděla jsem že se prostě odtrčit nes a ani bych to nechtěla a nedopustila. Já se snažím co mi síly stačí, ale ono mi jich kolikrát už moc nezbývá.

Ahojky, nebudeš to mít moc lehké:( Moc rad ti nedám, ale snaž se, aby se ta nejstarší necítila odstrčená a zkus jí víc o miminku vykládat, jaký to je zázrak a zapojit ji pak zvlášť po porodu, ať třeba s tebou vozí kočárek, zkusí si přebalit a tak. Já v tomhle vyrostla, měla jsem dvě sestry o pět let mladší a můžu ti říct, že naši udělali strašnou chybu, že mě nezapojovali a nepřipravovali na sourozence. Teď už vím jaký to byl pro mamku záhul, ale jako starší a "soběstačnou" mě odstrčili a dítě neumí pochopit, cítí se samo, pak si to vybíjí na těch mladších i na rodičích. Vztahy se nám v podstatě srovnali až v dospělosti. Snaž se proto projevovat svou lásku všem stejně a nesnaž se tu starší příkazama srovnat, potřebuje hezký slova stejně jako to miminko a když se občas sprčí, tak se snaž držet a spíš jí vysvětluj, ať se naučí chápat. Nejspíš se snaží srovnat s novou situací a hledá svoje místo, proto se může chovat vzdorovitě. Chce ji to co nejvíc zapojit a dělat věci společně. Ono se mi to snadno říká, když čekáme prvního prcka a žádný praktický zkušenosti nemám. Akorát se chci vyvarovat chyb, kterých se dopouštěli rodiče. Držím pěsti, ať se to brzo urovná a třeba po porodu dcera otočí a bude se miminkem ještě chlubit :€s€:

Ahojky,já mám taky 3 děti a shodou okolností 8 letou dceru.Skus jí každou volnou chvilku dát pohladit bříško at miminku třeba zaspívá,nebo at ti nasadí na pupík sluchátka a uvidí miminko tancovat v bříšku a tak.Já to dělala a malá furt bříško pusinkovala,loučila se sním když šla do školy.Je to pro ně těžké ví že bude potom tak trochu stranou.Dcera začala žárlit až se malej narodil do té doby byla pořád na mě nalepená a potom jako když utne furt vysí na manžovi,až mi je to někdy líto.No skus něco vymyslet uvidíš třeba se zadaří :)

ahoj, nevím co bych měla poradit, protože na tohle asi žádná kloudná rada není. Napadá mě jedině jí zapojit do přípravy na mimčo, ale neznám její povahu, tak těžko soudit...pevné nervy... :)

In reply to by kambuk

To je mi moc líto, že takhle reaguje. Musí to být děsně na nervy :-( Nevím, co poradit, nemám zkušenost, čekáme první miminko. Každopádně u nás doma to bylo tak (mám ještě staršího bráchu), že já jsem byla ta mladší a trošku stranou. Jak brácha žárlil, dělali pro něj první poslední, samý ťuťu ňunu, mohl všechno a dneska je to znát. Je z něj rozmazlenej spratek. Takže všechno má svoje meze :-) Dát jí najevo lásku ale určitě nerozmazlovat. Ať tě psychicky nezačne vydírat, potvůrka. Každopádně držím palečky, ať je to brzo o moc lepší a nemáš takové starosti :-(

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky