PROSIM PORADTE : šílená skoro tchýně..

Hannko, moc děkuji za Tvé povzbuzení, ono je to těžký v červnu to bude rok co jí umřel manžel a tím, že jí je skoro 70 let. A přítel když jsem mu něco řekla,tak řekl, žýe je to jeho máma a kdybych byla na jeho místě že bych se chovala stejně, takže on jí volá a ona jemu a navzájem se musí vidět... naše mamka už říkala vyprdni se na ni já jsem to udělala, ale ona mě třeba zavolá, jak se máš a co dělají miminka, nejraději bych jí řekla neotravuj krávo jsou moje a ty je neuvidíš..nebo dneska volala a říká jdu s kamarádkou na výlet nechám ti na ni tel. kdyby se se mnou něco stalo, doprčic mě je to přece jedno jestli jde tam nebo tam, ona je prostě nemocná měla by se jít léčit, ale ten můj to prostě nevidí...

není to jednoduchý. Když to tak vemu, mojí babičce když umřel můj děda, tak taky chodila k tátovi, ale ne zas tak často, aby to obtěžovalo. Ono hodně záleží na povaze. Tak ti držím palce a hlavně pohodu. Ale určitě bych si s ní promluvila mezi 4očima. Na ně se musí jít oklikou, kor když nemáš zastání. Tak dej pak vědět jak jsi dopadla. :a:

tak to si jenom myslíš, také mám svoje rodiče a svoji sestru která má malou už ted je jí 5. měsíců a pomáhá mě co budu a nebudu potřebovat... a ti ví kdy se to hodí přijít a neotravovat... a to je moje rodina...

ahoj Nandy, už jsem Tě postrádala :a: :s: žádné simulace, Ty nejsi vedoucí závodní jídelny, jsi těhotná, čekáš dvojčata a po tom, co máš za sebou ( ty všechny problémy) by měly být vykřičníkem. Měla by ses šetřit, protože sice budeš za "dobrou", že nafutruješ veškeré široké příbuzenstvo, ale objeví-li se Ti problémy a nějaké komplikace, tak to těžko budete vracet a zbydou jenom myšlenky "proč jsem to dovolila". Navíc jsi v podstatě v rekonvalescenci, nemůžeš naskočit do normálního tempa.....
od Tvého muže je milé, že kolem Tebe kmital, když bylo zle, ale nyní to nemůže takhle uzavřít, zkus s ním promluvit, naplánovat třeba něco na víkend a trošku povzbudit jeho ego, že potřebuješ nyní být s ním, těšit se, užívat si to.... My nemáme takovou tchýni,ale zase hromadu práce, jezdí sem, jak víš na víkendy a z toho 9/10 času pracuje a já, protože "nesmím" trávím víkend v obýváku na gauči a mám být "hodná", tento víkend jsem rozhodnutá to zlomit. Už toho mám dost, ..........
Už víte, co čekáte?

Ahoj Ifko, ještě to nevíme, tedy na 100% je jeden kluk ale jdeme na ten velký ultrazvuk 18.3. tak už se těším..
Jinak jsem řekla dandovy že tentokrát jdeme na oběd ke tchýni my a to na 13 hod v sobotu, ptal se mě a proč :ooo: my, řekla jsem mu aby byla změna... :P a příští týden to naplánuji k našim tam bude alespoň nějaká sranda a mohu si tam dělat co chci a můžu si poňuchňat malinkou už 5 - ti měsíční neteřinku, s tou když jsem je hned všechno v pořádku je to takový smíšek!! Jinak těď necítím mimiška večer jsem cítila alespoň když se to převalovalo, ale ted nic... :n: :n: nevíš čím to je že ted nic necítím. A kopání co už asi každý cítí u mě nic... :§) :§)

ahoj, no tak ještě "doladit" holčičku aby byl páreček, ne? nebo byste raději dva kloučky?
Dobře jsi to zařídila a nyní v tom už jenom pokračuj, pěkně pravidelné střídání, nebo alespoň eliminovat ty její vpády k vám. Dobré by bylo po obědě jít i na procházku a tam mu tak nějak zopakovat, jak je to prima, že po obídku jste jenom spolu, můžete cokoli, nemáte návštěvu, na kterou by bylo třeba se ohlížet, uvidíš, pokud i on uvidí, jaká je to pohoda a Ty jsi usměvavá a věnuješ se jenom jemu, tak také nebude tolik toužit po jejích návštěvách.
Víš, moji také kopou a šmrdlají se tam mnohem méně než ostatním, oni totiž mají mnohem méně místa a tak si nemohou tolik dovolovat, aby se nečutali navzájem.
Víš, oni musí hodně spát a odpočívat, proto jsou často v klídku. Já je cítím hlavně dopoledne, a pak až tak kolem jedenácté až půl druhé v noci. Asi to budou pěkné noční sůvy :s: to si po narození užijeme :s: flamendři ...
Někdo tady doporučovat sníst kousíček něčeho sladkého, to projde přes placentu a probudí je energie a ožijí, to zkus :s: určitě jsou v pořádku, jenom lenoší a potřebují klídek na růst a vývoj. Tak se neboj.........

ahojky Ifko...
takže sobota proběhla asi takto: přijeli jsme na smluvenou dobu, ještě jsme se stavili v obchodáku před tím udělat velký nákup a co se nestalo přítel samo, že nakoupil i jí, po obědě jsme se šli sice projít ale ona nám byla opět v patách, protože to přítel navrhnul, tak se musela zůčastnit, pak jsme přišli a ona čekala, že půjdeme jenže přítel chtěl zůstat na TV něco tam hráli a už bychom to nestihli na začátek domů, takže u ní měla být i večeře přinesla 2 rohlíky napůl obložené s tím, že nepočítala, že tu zůstaneme i na večeři ( a to ona u nás je tak od 12 hod do večera do 21 hod a to je automatické že něco udělám na večeři). Takže přítel se opět sebral a šel nakoupit pečivo, takže vlastně jsme si opět nakoupili a ona nám to jen udělala, to je opravdu taková nehoráznost, já už nevím a to kvůli tomu, že jí mám pořád u nás nakvartírovanou každou sobotu a neděli a je tu jak jsem psala od rána až do večera do té 21 hod to stále dělám nákupy, nebere na nás ohled. To je prostě vyžírání a to čekáme dvojčátka a ona nevystačí s platem na měsíc tak jí budeme ještě živit.

ahoj, já Tě na jednu stranu naprosto chápu, ale na druhou si zkouším představit, jak by mi bylo v její kůži, synáček má svou rodinu, mne vloni opustil partner, musí se cítit hrozně sama, opuštěná, nikým nemilovaná, asi se snaží špatným způsobem, ale asi to jinak neumí.
Asi bych to fakt udělala, na určité dny - termíny, kdy bude chodit, budete se věnovat sobě navzájem, myslím, že není fér, že svou stranu bys preferovala, je to přece jenom mama tvého partnera, ale ona je sama, tak se snaží, někde držet za háček, v tom ji naprosto chápu............
Můj druhý extrém je naprosto opačný, co bych za to dala, kdyby se tchýně zeptala, nebo zavolala, hm....... což, já bych se spokojila i s SMS, a ona nic, naprosto se nezajímá. Včera naše čuba, která bydlí tam, co ona, vrhla štěňata .... to ji zajímá stokrát víc než já a to prožívala, ale co dělám já, jak se mám............ asi není podstatné.

mě je to blbý se sebrat a jet k našim když víme že přijede ona...i když u našich je taková pohoda... Ona má kamarádky chodí na tůry ale asi už nějaké také ser...a oni se na ni vybodli..
Jinak moc držím palečky ať máš porod jako pohádku a vše je v pořádku..a co to vůbec bude??

Víš co, ty se musíš hlavně starat sama o sebe aby jsi byla spokojená, ne o spokojenost tchýně! Buď sobec a neboj se toho! Teď máš jedinečnou příležitost si dupnout a dát tomu nějaký směr, pak to bude už jen horší a horší..... Já čekám holku, Klárku. No a co čekáš ty Nandy75? Tak zatím pa a bojuj! Pak budeš mít klídek.

Já vím, ale to ta povaha...jé holčičku a Klárka je pěkné jméno, já čekám rovnou dvojčátka..takže to bude docela práce...

přítel něco povídal, že by jsme jí mohli koupit koťátko, my máme kocourka perského a z toho je odvázaná. Takže to by opravdu nebyl špatný nápad :dog: si může vzít sebou ale :8_/: alespoň to naše nemůže nechat samotné doma. No jenže teď je otázka?? Chudák kocourek!!!!! už teď ho předem lituji...nevím asi by mě ho bylo líto. Ale zkusit to můžeme děkuji za radu... :one: :one: :one:

no koukám, že to také rozjíždíte ve velkém...tak to držím pěstičky :one: No ono to bude těžký jí je za rok 70 takže má takové ty babičkovské moresy. Ze včerejška na dnešek přítel dostal asi chřipajznu, takže já se nejvíce bojím co a jak abych to nechytla, nevím co bych dělala aby se něco nestalo mimiškám, ale snad je to i pro něco dobrý, že snad nebude oxidovat. A nebo ještě navaří a přijede a bude tu oba dva dny aby se náhodou o toho jejího synáčkabylo dobře postaráno. :00: :00:

No nemáš to jednoduchý holka,ale když jsem si přečetla to tvé trápení,tak mě napadlo(jsem tak trochu srandistka),že když už se svámí sáčkuje všude,tak jí ten kočárek nechte aspon zaplatit. :s: Bych jí řekla:Tak maminko,když už jste s náma ,tak ať jste aspon trochu k užitku,můžete to zaplatit,čekáme venku. :s: Vím,že to tak nejde,ale bylo by to super ne?Bych chtěla vidět ten výraz v obličeji.Tak ať dobře vyberete a neztrácej s ní nervy.Třeba jí někde ztratíte. :a:

tak jsme se byli podívat na kočárek ale tento byl z inzerce takže za pouhých 4.500,- Kč nakonec se mě tedy nelíbil měl spousty nedostatků, a ona jakmile zjistila, že se koukám po takových levných oznámila : já Vám kočárek zaplatím...jsem zvedavá když mám vyhlédlí kočárek skoro za 17 tisíc jestli je schopna ho opravdu zaplatit, ale na to kašlu já ji chci mít opravdu z krku...

doufám, že jste vozidlo vybrali. Jsem zvědavá - jaký ? já už ho mám doma skoro měsíc, zatím tedy zaparkovaný v domě rodičů.
tak šup šup, pochlub vás :s:

takže s nákupu nic nebylo byl to kočárek z inzerce a mě se tam nelíbilo vícero věcí i když jsem si ho našla na obrázku vypadal velmi pěkně. A popravdě když půjdu kupovat kočárek tak nemám vůbec chut jí o tom říkat i když nám oznámila, že nám jej zaplatí jenže tento stál 4.500,- Kč a mě se moc líbí kočárek : http://www.mimi-kocarky.cz/cz-detail-100491.html no nový je pěkná pálka, takže se koukám jestli ho někdo neprodává za levněji. Jinak jak jsme jeli cestou koupit ten kočárek v aute klid a pohoda, přítel vylezl s auta a já jsem zůstala s tchýní sama bylo hrobové ticho, jakmile jsme jeli nazpátek tak když byl v autě přítel spustila a nechceš jít ke mě domů na čaj, já řekla že ně že pojedu domů, my jsme tam byli včera ráno na 7 hod!!! Takže přítel jel do práce, hodil se tam autem a já jsem musela ji ještě hodit domů, zdržovala mě jen před ním, přítel řekl tak na ten čaj můžeš ne?? Já jsem řekla, že me není dobře a jedu domů, pak se se mnou nebavil!!! To je takový podraz od něj, tak ať tam chodí sám a mě sebou netahá!!! CHtěla jsem říct vždyť u nás budete zase v sobotu tak to Vás mám vidět každý den!!!Ale to jsem si opět jen myslela!!!BOHUŽEL...

AHOJ,prve jsem to nechtěla uvádět,ale proč ty tchýně tak lejou ?Ta moje je to samé,jí stačí dva budvary 12 a je vymalováno.Jednou mi řekla,, nikdy mi neříkej nic o nikom kdo je šťasnej",ona je vlastně hrozně nešťastná,proto leje.Je rozvedená a teď vyhodila i dlouholetého přítele.
Holky,ale mi takové nebudeme že??????????Pa Marketa

určitě nebudeme, naše mamka řekla až se budu chovat jako ona ( myslela moji skoro tchýni ) tak mě to holky ( jsme dvě sestry) řekněte ona je prostě poklad a hlavně pohodář...takže si musíme držet pěstičky a doufat, že to bude snad lepší...

No doufejme ,že takové nebudeme.Ačkoli,člověk se s přibývajícimi roky mění.Tak snad se z nás nestanou taky čarodějnice. :C/):

a ty urážky to přece není možný...a přítel to vše ví??

On o všm ví a jsem opravdu moc ráda, že stojí při mě. Už jsme si udělali klíč od dveří na chodbě, takže když má "své dny" tak se už můžu aspoň zamknout. Jednou přišla namol když byl přítel doma a to jsem se fakt lekla, že jí srazí ze schodů. Normálně ji doslova a dopísmene chytil za flígr a vystrčil ze dveří. Hotová kovbojka. Nejhorší je, že třeba ráno je baba v pohodě, ale za 2-3 hodiny je namol. A za tři dny (když se z toho vyspí) tak si nic nepamatuje. Tak se hlavně drž, hlavně kvůli prckům. Pápá

To je až neuvěřitelný,co se někde děje.Držte se.Přeji hodně štěstí,snad to bude lepší.

to je tedy opravdu hrozný...to není vůbec žádné soukromí. Toho se také bojím že když se nám narodí miminka tak ona řekne, že se k nám přistěhuje a přítel si bude myslet, že to je aby mi pomohla, ale ona bude chtít řídit spíše náš život a já budu na prášky... Byt se sice můj, ale to by byl opravdu zásadní krok. Ty to máš alespoň dobré v tom, že přítel stojí při tobě at se děje co se děje, ale nedovedu si představit, kdyby mě t někdo coural po bytě...a hlavně co to dělá na mimiminko když příjde opilá k Vám...to je na proplesknutí...

děkuji za tvůj názor..také to tedy nemáš lehké, já nevím jestli se nám mstí za to co měli oni když byli mladé nebo to dělají naschvál a nebo tu lásku k nám mají spíše jen ke svým potomkům a my jsme jen ty kdo je porodí...

právě před rokem odstěhovali...ale né do dálky ale spíše do většího. A co se týká toho dojíždění ona je někdy tak pohodlná, že zavolá příteli přijedtě vy...takže bud jsme u nás nebo u ní, takže to si nepomůžeš. Mě to připadá, že se nevyrovnala, že přítel patří mě a né jí. A pak dělá takové věci o kterých ví, že on pro ni udělá a nakonec já jsem ta která je zlá a za Vše může!!!

také tě ráda opět vidím na stránkách... :qu: :qu: asi je to také moc těžké pravý opak když tě vlastně ignoruje. To si nedovedu vůbec představit. A jak je mimiškám a povídej co nového???

tak nějak jsem si říkala,že až se nebudeme vidět denně, že si budeme vzácnější, ale nic, ani jediný email, ani SMS, od druhého syna už má děti dospělé (19+17 let ) a od dcery nic. Ale ten její nezájem. Vždy jsem se bála, že moje budoucí tchýně bude vlezlá jako ta Tvoje, ale matka mého současného muže je opak, chjo.
Jinak já se mám výborně, moje chobotnice se má určitě také fajn, minimálně podle toho, jak se tam mele, tento týden mě čeká test na cukrovku a příští týden velký ultrazvuk, snažím se vše dohonit a mít připraveno.
A co Ty? doufám, že vše v pohodě a Tvoje mimča v pořádku.

18.3. jdeme na ten velký ultrazvuk tak se moc těším a přítel také poprvé je vlastně uvidí, my máme doma na ledničce jen ty malé ultrazvuky a na tom nic skoro není poznat, tak je uvidí v akci jak se hýbou, jian stále žádné pohyby necítím.. ://: ty jsi je cítila kdy ty pohyby?? Jen doufám, že to s tou tchýní nějak moji mimiškové zvládnou, musím se držet už kvůli nim..

no, já jsem takové to "cosi" snad ani necítila, jak se mluví o lechtání a bublinkách, tak já tedy nic, tuším tak ve 20.týdnu jsem začala cítit sem tam skutečný tlak - třeba patičkou, ale žádná divočárna. Ale nyní už je to chvilkama i "hukot", nejsou k sobě vůbec ohleduplní, co kdyby se tam pokopali :s: pohyby příjdou, neboj, ještě si užiješ, zvláště večer, když bych tak ráda už spala, tak jsou nejaktivnější a mají nejlepší náladu
Myslím, že Tvůj přítel bude fakt překvapený, ten můj si něco takového předem prý nedovedl představit, první návštěvě se lehce bránil, ale v neutrálním postoji nakonec šel - chtěl asi dát najevo, že má zájem a od té doby poslouchám, kdy už zase půjdeme, jak tomu říká do "Multikina", má vždycky srandu z toho, jak kouká na oooobr obrazovku na protější straně, že prý oželí i pop corn :s: minule slzičky ukáply a hrozně se mu to líbilo. Jdeme v úterý tak už od neděle bude nespat :s:

to vím, že se bude snažit být užitečná, ale to nechápe, že my jsme jedna rodina( já přítel a miminka ) a ona nás musí nechat dýchat?? Dřím když žil její manžel tak k nám jezdila tak 1x za 3 týdny a to na kafe a tak max. na hodinu a to se chtěla ještě zdržovat ale on jí řekl, že máme také svůj program a ona nic neřekla a jeli, ale ted. Přítel je jejdináček a měla ho až pozdě je jí teď 69 let. Takže opravdu hrůza, děkuji za milou podporu moc děkuji... :k: :k:

Manžel je taky jedináček a Natálka je jeho první dítě, tak jistě chápeš, jak to je. Hlavně pořád poslouchám, jak je Naty "její" sluníčko, jak se na nás má vyprdnout, že u ní je jí líp a tak. Prostě by si jí nejradši nechala a když jsem týden neměla mlíko a musela jsem přikrmovat Nutrilonem, tak řekla, jaká je to paráda, že konečně si Naty může vzít na noc k sobě, aby jsme viděli, jak to s ní umí a že u ní brečet nebude (Natýskovi je 7 týdnů). Přitom jakmile malá začne brečet, tak mi jí cpe zpátky:) Takže jsem si zase zařvala a byl klid. Ony v podstatě nejsou zlý, aspoň ta moje, jen si neuvědomují, že oni do těch našich rodin už prostě patří jen okrajově.... Já si jí vážím za to, že vychovala Pepču tak, jak je, ale moje dítě mi vychovávat nebude, to je můj úkol. Když se chce angažovat, tak jsem fakt ráda za to vaření, ne kvůli mě, ale kvůli manželovi, kterýho si zhýčkala stejně jen ona:) Prostě bude lepší si s ní sednout a vysvětlit si to, než se na ní blbě tvářit, to je můj názor, kočko. Přeji pevné nervy!!!!

tak to je hodně podobný, ale když si představím, že bych jí měla přes zahradu tak tedy nevím... Jinak s tím obyvákem to je také podobné, ale já vím že kdybych to udělala tak se s přítelem pohádáme. Myslím si že oni dávají najevo, že to je jejich syn a já jsem jen někdo kde se s ním seznámil. Ona za mnou přijde a pořád se mě ptá a co je nového a co miminka a jak rostou a hladí mě bříško, mě je to od ní tak nepříjemné a ty otázky jsou skoro pořád dokola to si myslí, že se za ty dva nebo tři dny něco změnilo. To nechápe že máme také nárok na svůj život,,,nebo to dělají vážně naschvál??

nevím,co mám dělat..protože ten můj mě nerespektuje a tchýni nevím jestli bych to řekla..nechci být zase za semetriku já..I když už jednou my řekla,že jsem kráva to jsme se takový půl rok nebavili..to byl taky děs..ten můj tam chodil a docela jsem se taky odcizili...mám strach,že mu snad víc záleží na mámě než na nové rodině..a to jsme spolu 7let..Jsem z toho taky špatná..a to má i klíče odsud..Ale to jsem řekla,že až se budou kupovat nové vchodovky,že vyměním zámek a nedostane klíč!Nejhorší,je že ty naši chlapy těm jejich miminkám nic neřeknou aby nebyli špatný... :( :r:

tak to bych jí asi řekla jo v pořádku dle Vás asi ano, ale já Vás tu nechci ani vidět je to můj byt a vy tu nemáte co dělat...A jestli by ten můj to vzal proti mě tak by byl konec a já se netrápila i když bych to asi dlouho rozdejchávala a to čekám dvojčátka. Ale mám sestru která mě moc pomáhá a naše...takže bych to asi zvládla jen ten začátek by byl asi hodně težký!!!!!!!!!!!

Tak mě by naši taky pomohli..Horší je,že ten baráček co doděláváme tak je po její mamince a babičce..Ten můj koupil 1/2RD a druhou mu napsala maminka..Na ten baráček nakonec máme hypotéku..takže nevím jestli si na to dělají takové nároky,že mě utiskují nebo já nevím..Takže si tak nějak nevyskakuji..I když barák je na mě a pozemek na přítele..

tak to si ale nemyslím, že by tě utiskovali i když když je chlap oslepenej maminkou tak to je děs běs...Víš já si říkám, že nejdůležitější jsou mimiška a když se bude přítel chovat tak že bude proti mě s máti tak je mě to nebo bude mě to jedno a budu se dívat jen na mimiška a na sebe. I když vím, že mě moc miluje a vlasně jsme měli před svatbou, jenže se stalo to že umřel jeho tatínek ( toho jsem měla moc a moc ráda)..

Přesně tak ...,když jsou to mazánci..a to má ještě 2bráchy a segru..ale k sobě oni dva lpí nejvíce..

to je asi nejmladší, že... to opravdu člověk kroutí hlavou co ty tchýně dovedou ..

Právě,že nejstarší...ale měl nejhorší dětsví..bez táty atd..takže jsou na sebe asi upnutý..

jsem si s přítelem o tom skoro promluvila, tedy jsem to naťukla on ví, že jeho máti nemusím. A jen jsme se pohádali a to opravdu teď nemusím, takže buď se pohádám s přítelem a ona je opět vítěz a nic se nezmění, nebo já z ní mám nervy a mám to v sobě a opět vyhrává ona....A taková jako buď já nebo ona na to nemám!!! A asi bych to ani nikdy neřekla...

Když to neutneš hned, tak už se to nezmění a bude to čím dál horší. Prostě mu řekni, že ho miluješ a moc Ti na něm záleží, ale tohle že prostě nemůžeš rozdejchat a pokud tě má on rád, tak ať to řeší. Řekni mu, že mu ultimáta dávat nechceš,ale tohle že se nedá dlouho vydržet a ty teď potřebuješ především klid a jeho podporu....
My se tenkrát hádali pořád kvůli tchýni... Pořád jsme k nim jezdili něco dělat (mají velkou zahradu) a doma nám to stálo... A když jsme doma byli, tak zase ona přišla třeba v týdnu jako přepadovka k nám... A trefila se, když jsem neměla třeba omytý nádobí... No ty pohledy a že mi to udělá.... Pak mi "ruplo v kouli" a udělala jsem takovej kravál, že jsme spolu s přítelem dost dlouho nemluvili. Pomalu jsme byli před rozvodem... Tohle už je dost dlouho. Nakonec zjistil, že mám pravdu, a že potřebujeme být i sami spolu... Teď to klape i když bydlíme u nich. Něco se tu udělá, když potřebuju pohlídat 3-letý dítko, tak mi tchýně pohlídá, ale nevnucuje se. Na kafe chodím já tam, když se mi chce. Občas upeče nebo já a doneseme si. Prostě pohoda. Ale jeden čas jsem z ní měla pupínky a bylo to fakt děsný.
Utni to teď než bude pozdě. a jak píšou holky, až se mrně narodí tak jí tam budeš mít pořád. Takže radím utnout to hned, dokud je mrně v bříšku... Hlavně si to nepřipouštěj. Ono mrněti nějaká ta hádka taky neublíží, pokud to nebude pravidlem... Ale věř tomu, že až se vzduch vyčistí, tak budeš v pohodě a pak i mimi. Mimískoj víc ubližuje to, že se nervuješ, jestli náhodou nepříjde...

je to opravdu těžký...opravdu, ale moc děkuji za zprávičky a za Tvůj názor.... :k: :k:

Nemáš zač děkovat. Hlavně se drž a snaž se nenervovat. Budu Ti držet palce, aby Ti to dobře dopadlo. Pevné nervy!!!!

na nějakém článku, měj se krásně a ještě jednou moc děkuji..krásně se na fotečce smějete.... :qu: :qu: :one:

zavolá, že přijede na oběd ale mě se nikdo nezeptá, jen se mě oznámí,( prostě udělej oběd a máti přijede), já už vymýšlím takové věci, abych se jí vyhla tak zavolám našim a pozvu se k nim s přítelem na oběd a vím, že ten den bude v poho...ale takto to nejde delat dokola. Přítel mě řekne kdyby to byla Tvoje máti tak uděláš to stejné, že ji pozveš na návštěvu třeba každý den aby nebyla sama... Mám strach jak se mimiska narodí tak tu bude každý den, ale to už tedy budu opravdu hodně zlá...nebo si to říkám...
Jinak Mijo moc děkuji za Tvoji podporu, opravdu mě to trochu pomohlo!!!!!!!!!!

Nemáš za co děkovat. A ještě jsem si vzpomněla. My se o miminko teprve snažíme a můžu ti říct, že už teď mám hrůzu z toho, jaký to bude až otěhotním. Mám strach, že se to zvrtne a začnou nájezdy. Od tchýně samozřejmě. No, stále doufám, že ne. Jo a švagrová, to je úplně to samý co tchýně. No je to síla. Přeji Ti pevné nervy.

už jsem měla nervy z toho že neotěhotním když tu stále byla, ale jeli jsme na týden na dovolenou do Čech a tak jsem se opravdu uklidnila a uvolnila a nemylela jsem na nic a bylo to, ale jestli o mimiška kvůli ní přijdu tak si to za ráměček nedá a asi to bude hodně zlý...Přítel je jedináček, ale možná kdyby měl sourozence tak by tu nebyla stále a bylo by to lepší, jinak držím palečky a brzké otěhotnění...a pevné nervy ty budeme potřebovat...

Tak teď ti děkuji pro změnu já ;) My teprve druhý měsíc bydlíme ve svém, jinak jsme bydleli v jednom pokoji v baráku pod dohledem tchýně a spol. :ooo: No to byl děs. Dost často jsme se s manželem hádali. Teď je to jakoby jsme spolu znovu začali. Pohoda, tak doufám, že i to nám pomůže k :cc):

že když je všechno v pořádku a ty nemusíš myslet na to kdo tě hlídá a kontroluje, jde vše jak ty chceš. A kdo ví třeba se tu ještě potkáme a ty budeš psát tak holky jsem těhotná :cc): , tak si na mě pak vzpomeň. je to opravdu o klídku a pohodičce o ničem jiném, to druhé příjde samo...Proto když se tak vnitřně nervuji mám strach že mohu o mimiška přijít a snažím se na to nemyslet ale když jí vidím tak bych jí nejraději...

už jsem měla nervy z toho že neotěhotním když tu stále byla, ale jeli jsme na týden na dovolenou do Čech a tak jsem se opravdu uklidnila a uvolnila a nemylela jsem na nic a bylo to, ale jestli o mimiška kvůli ní přijdu tak si to za ráměček nedá a asi to bude hodně zlý...Přítel je jedináček, ale možná kdyby měl sourozence tak by tu nebyla stále a bylo by to lepší, jinak držím palečky a brzké otěhotnění...a pevné nervy ty budeme potřebovat...