Ahojky :a: za mě tedy určitě ne!! Já sama sem s našima vyrůstala v jednom domě s babičkou a dědou...a ještě mám dva sourozence..a prarodiče neměli nikdy rádi moji mámu a vždycky muselo bejt po jejich...a bylo to pro nás pro všechny peklo... pořád dokola se hádali naši s prarodiči,pak nakonec i naši mezi sebou...takže celý dětství jen v hádkách a já sem to strašně špatně snášela...máma furt hrozila tátovi jak se odstěhuje,pořád se hádali,sprostě si nadávali,máma pořád brečela.. a tak...i ted když k nim jedu na návštěvu tak se tam necejtim vůbec jako doma a nikdy sem se bohužel ani necejtila...a moje máma taky ne...ona tu nechtěla nikdy bydlet,chtěla jít radši do bytu než bydlet s tchýní...já jako malá sem si domů nemohla zvát kamarády ,protože babička s dědou chtěli mít svůj klid....bohužel to nikdy nedělá dobrotu a kdybych měla na výběr já tak rozhodně podnájem...ten Váš klid a pohoda rodinná je k nezaplacení...teď mám dvouměsíčního prcka a skvělýho chlapa...měli sme možnost k našim jít bydlet a něco si našetřit,předtim sme taky bydleli v podnájmu...ale vydrželi sme to jen pár měsíců!ted máme svůj vlastní byt,koupili sme si a celej zrekonstruovali..a hypotéku platíme 4500Kč měsíčně ..a to nám banka dala ještě 200 tis. na rekonstrukci...a měli sme i dost velký dluhy,no bylo to těžký,ale nakonec nám hypo dali a sme nejvíc štastný a v pohodě!

držim moc palce ! :h:

a sama bych nikdy nechtěla,aby se moje dítě cítilo tak jako já když sem byla dítě... :(

musela by jsi mit vlastni koupelnu kuchyn a mit proste svuj klid a s babi si to vyrikat jak si predstavujes svou vychovu mi to mame doma nemlich tak, ale bydlim s nasima a v baraku mame svuj byt a i tak to kolikrat jiskri :O a musela sem si udelat poradek i s nima , pokud toho pujdes tohle te asi nemine :00:

no tak já stchýní bydlím, my už před svatbou tady u nch začali opravovat s tím že tu budeme bydlet - mají velký barák, každý máme své patro i svůj vlastní vchod, což je velká výhoda. Tchýně se mi zdála skvělá, což už od svatby se mi zas tak nezdá - být s ní denně nebo jen občas je velký rozdíl! :00: někdy se pohádáme - hlavně teda taky kvůli dětem, to jsem jen samé čokoládky, ve 12 hod synovi -3roky namaže rohlík, když ví, že za 5. minut ho budu volat na oběd, a je toho spousta, ale zase to není až tak hrozné, někdy si i trochu pokecáme - ale to je spíš výjimečně. Velká výhoda je, že fakt má evše svoje, tak se to dá, ale někdy říkám, že bych taky radši vypadla někam pryč, takže je to těžko ... je to střídavě oblačno, poradit nedovedu, sama nad tím někdy dumám

No asi tak nějak, já bydlím taky u tchýně, teda skoro tchýně. Jenom od půlky července a bohužel jsem si zvykla a smířila se se spoustou věcí. Ono to totiž jinak nejde. Naštěstí se nám do dětí nesere, máme každej svoje patro, jen společnej vchod a oni se nezouvaj, takže po nich uklízím, bydlíme dole. Ale to je snad to nejmenší. Jinak docela v pohodě, jen ten klid člověk nemá, i když se nic neděje, pořád je tady někdo. Fakt to záleží na názoru vás obou a financích. Jestli to pro vás neni problém, zůstaňte v podnájmu, ale je fakt, že je škoda dávat peníze do ničeho než do svýho. Jenže když víš, že budou s tchýní problémy a budeš na nervy, tak to je horší. Promluv o tom s manžou, třeba má taky trochu obavy. Ale nejhorší je, že on je ten, kdo vydělává na rodinu a nájem, teda jestli se nepletu. Tak by na to měl taky nárok, říct svůj názor. Doufám, že dospějete k nějakýmu kompromisu a držím palce, ať to vyřešíte v pohodě