Můj syn má 14 měsíců, dudlík od narození nechtěl, od narození byl zvyklí usínat sám v postýlce - bez prsa, bez dudlíku, v osmi měsících jak začli ve větším růst zoubky si navykl na dudlík - při usínání - OK, nevadilo mi to, hlavně, že usnul, ale před dvěma měsíci dudlík ze dne na den odmítal a naučil se mi po obědě usnout u prsa při kojení, takže ho šoupnu do postele a on dál spí :00: Večer to tak nechci, aby na to právě nebyl zvyklí a on si myslel, že už to tak jako bude pořád, takže já ho večer kojím, tak deset minutek, on je u toho bdělí a pak si ho vezmu po kojení do náruče, sedím tam s ním a prostě jen odpočíváme, on kouká do prázdna a je vidět, že je už unavený, tak tam s ním tak ještě chvíli sedím a pak ho dám do postýlky a odcházím, ze začátku si chvíli vždy poplakal, tak jsem ho přišla utěšit, ale posledních pár dní musím to zaklepat je to celkem OK. Můžeš zkusit ho nechat odpoledne třeba dýl spát,a by mě kratší rozestup mezi spánkem a nebyl tak unavený (to mi jinak vytuhne u prsa během dvou třech minut taky) a potom to ležení v posteli a až uvidíš, že je před usnutím, tak ho potichu přendat do postýlky, chvíli ho ještě hladit po tvářičce a pak odejít, chce to asi zkoušet, co na něj bude zabírat, ale ze začátku se to asi neobejde bez slziček, nevím, no, sama kouknu co radí ostatní :a:

Ahoj,
řešila jsem stejný problém. Malou jsem si naučila na usínání u prsa. Kolem 4měs., 5 měs. jsem se jí to snažila odnaučit, ale nemělo to vůbec žádný smysl a efekt a akorát jsem se trápila já i maličká. Tak jsem se na to vykašlala a řekla jsem si, že až přijde vhodná doba, půjde to samo.
A přišla. Sice až když byl malé rok, ale přišla :)
Jen ještě chci říct, že nejsem pro nechta dítě vyřvat, protože mě by se taky neusínalo dobře s pocitem, že nejsem v bezpečí, a že mě někdo, na kom jsem závyslá nechal na holičkách samotnou v pokoji.
Chce to přistoupit k tomu jako k závislosti. Vem si, že je dítě zvyklé takto usínat x měsíců a ty mu to chceš najednou utnout a ba ještě vlastně ztížit.
Začala jsem to dělat tak, že jsem jí před spaním přestala kojit v ložnici, ale nakojila jsem ji v obýváku. Nastavila jsem pravidelné časy a postup na koupání, oblékání, večeře, kojení, čištění zubů, rozloučení s taťkou a dobrou noc do postýlky. Jasně, že to zkoušela, někdy byla v poho, někdy prostě neměla náladu nebo byla přetaženější, tak brečela a to jsem vyřešila tak, že jsem jí vzala opět do obýváku, znova nakojila, aby se zklidnila a opět jí dala do postýlky a většinou to pochopila správně a po chvilce usla. Jenže pak přišla zimní dovča a tam se to všechno zase pokazilo, jak byla v jiném prostředí, tak měla problém s usínáním a já se vrátila ke starému dobrému prsu :)) takže bacha na to, ikdyž se to dítě naučí, tak hranice k vrácení se zpět je hrozně tenká.
No nicméně, přišla jakási viroza, která ji neskutečně vyčerpávala, a tak začala uplně sama usínat únavou, aniž bych se musela víc snažit. Nejdříve to bylo u nás v posteli, pak jsem jí po 14dnech dala do její postýlky a tak to trvá do dnes. A dokonce se to naučila i přes den, takže z věčně uspávajího dítě všemožnýma zbůsobama, je z ní kočenka šikovná, co lehne do postýlky, já jí pohladím, zazpívám, ona se otočí a chrní. Pro mě před půl rokem nepředstavitelné :)
:a:

taky uspáváme u prsa jinak neusne,řve klidně i hodinu,cumel zásadně nechce a já už nevím co s ní :n: