tu správnou práci můžeš sehnat relativně v kterémkoli věku, zatímco čas na mateřství máme my ženský omezený, proto já bych dala přednost dítěti (a možná taky proto, že jsem o jedno přišla v 18.tt), mám tříletého kluka a roční holčičku a z hlediska práce jsem si na ně vybrala nejhorší možnou dobu - hodně věcí se v mé práci mění a v době, kdy bych tam potřebovala být devět hodin denně, abych zvládla svou práci dělat dobře a v plném rozsahu, mám úvazek zkrácený zhruba na třetinu ...

Ahoj, měla jsem ten samý problém, nová práce, která baví a touha po 2. dítěti, akorát, že mě bylo už 36. Nechala jsem to na přírodě, zkoušeli jsme to a ono se za 3 měs zadařilo. Když jsem to v práci nahlásila společně s přáním pracovat do nástupu na mateřskou ani jsem nečekala, že bych dostala smlouvu na neurčito.
Představ si, že mi šéf oznámil, že mě tam po mateřské chtějí, že jsou spokojení a dostala jsem na neurčito. Někdy se vyplatí moc to neplánovat a nechat tomu volný průběh. Radila bych ti rok počkat, ale jak psali níže, že jsi už měla komplikace, tak nečekej a zkus to, třeba hned těhotná nebudeš, ale nebudeš si pak někdy vyčítat, že jsi čekala. Hodně štěstí. :a:

Já bych udělala mimi, jako holky níže :)

já bych se na práci vykašlala, děti jsou přednější. Já mám výbornou práci, je v ní pohoda, jsem vedoucí, mám vlastní kancelálř, plat, že si nemůžu stěžovat...ale nemám děti a je mi 28 let. Vyměnila bych celou tu luxusní práci za miminko..takže se vykašli na práci, ta bude i za ty 3 roky...

Musíš si říkat, že ještě práce bude, třeba to s hledáním po mateřské i bude už lepší. Já přišla o super flek, vlastní kancl, totální klid a dobrý prachy při prvním těhu. Měla jsem to nalajnovaný jak hodinky, že počkám na smlouv na neurčito, ale téměř zázračně jsem otěhotněla a bohužel musela ale hned ležet, jinach bych zatloukala dokud nebudu mít tu smlouvu, ale nešlo to a přišla jsem o flek. Pak po rodičovské jsem na rozdíl od 95 procent mamin v okolí našla práci a za dobrý prachy opět, ale už jsem věděla, že pokud chci druhé, tak to taky nebude nafurt. Jsem ráda, že mi druhé vyšlo, vlastně hned na první pokus, doufám moc, že bude zdravé a užiju si mateřskou, a co bude potom, to bude. Jako obavy mám, ale začla jsem se na některý věci dívat jinak, protože mi před pár měsíci během pár dní odešel tatínek a jak jsem byla s ním, tak jsem se na život podívala jinak. Opravdu je potřeba si užívat, když to jde a ne si kazit život obavama z budoucnosti. Ono stejnak nic není jisté, ani ta smlouva ne neurčito. Zdraví a rodina, to je nejdůležitější.