Přirozené těhotenství, přirozený porod

21.01.2009

AHoj holky
chtěla bych se vás zeptat na Váš názor na tzv. přirozené těhotenství - tj. bez zbytečných testů, vyšetření apod. a poté přirozený porod- ať už porod v nemocnici bez podpory lékařů nebo porod doma....
Jak se postupně setkávám s lékaři na různých prohlídkách a testech tak zařínám být čím dál tím víc přesvědčená že nejlepší co pro sebe a mimčo můžu udělat je rodit doma... Z každého vyšetření (krom mé gyndařky- ta je zlatá) se vracím s pocitem že jsem uplný trotl, že nic neprobíhá tak jak bych si představovala a že jsem v podstatě jenom loutkou pro doktory bez možnosti se svobodně vyjádřit...
Nedokážu si představit že by mě takový přístup měl čekat i při porodu- ráda bych si z něj odnesla zážitek na celý život a ne velké trauma...

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, já už má jeden porod za sebou. Nevim co si představuješ pod pojmem hezké vzpomínku na porod. I když jsem rodila v porodnici tak můhu říct že mám hezké vzpomínky. Samozřejmě že si pamatuju i tu bolest, ale také tu krásu když se malej narodil a doktor mi ho ukázal a přiloži k prsu. Hned mě a manželovi vyhrkli slzy.
Tím že mi praskla plodová voda tak jsem byla v porodnici aniž bych měla velké bolesti. Sestřičky byli příjemné. Mohla jsem chodit, sedět v křesle a sprchovat se...každé 2 hodiny mě prohlídli zda už se otvírám.
V šest ráno se měnila směna. No zkrátim to. Porodní asistentka se na mě chodila dívat na porodní sál každou půl hodinu. Měla jsem k dispozici vanu,sedačku,nějakej závěsnej vak,sprchu a hopsací míč a žebřiny. Prostředí příjemné-než jako porodní sál to tam vypadalo spíš jako v obýváku. Byl semnou manžel. Při tlačení mi asistentka velmi pomohla,vlídně na mě mluvila a pan doktor se staral o spodek a monitor o to jestli správně miminku a mě funguje srdíčko. Monitorovali mě v průběhu celé 2 doby porodní každou hodinu a v době 3 doby porodní celou dobu co jsem tlačila.
Určitě bych se bála nechodit ke gynekologovi do poradny. Proč přivést na svět miminko, které by nemuselo přežít první hodiny po porodu nebo by bylo postižené-možná to zní hnusně,ale když si můžu vybrat zda porodit zdravé či postižené nebo poškozené dítě, tak si vybírám to zdravé. Také při porodu se může za ty dlouhé hodiny cokoliv stát. I když jsi zdravá žena která má bezproblémové těhotenství. Můžeš začít krvácet, dítě se může šktit na pupeční šnůře atd atd...Teď si do porodnice můžeš přinést porodní plán, co si jak představuješ. Dobré je ho přinést už na poradnu na kterou budeš v nemocnici před porodem chodit. Oni ti řeknou co je z toho reálné a co ne......
Teď už je ve většině porodnic naprosto jinej přístup k rodičkám než dříve..takže já si stojim za názorem ano přirozeně, ale do určitě míry a hlavně to nesmí ohrozit miminko ani maminku.
Rozhodnutí je samozřejmě je a jen na tobě.

In reply to by JaMiOn

Ahoj holky, ted jsem cerstve v tom, ale o prirozenem tehotenstvi sem presvedcena. Vse je prirozeny proces pro ktery je stvorena kazda zena, nejvice se mi libi kniha od Suny Karl Sacred birth. Je sice pouze v anglictine ale je psana velmi jednoduse. Je v ni spousta tipu jak se dusevne-duchovne ladit na materstvi a porod a spojit s miminkem dokonce uz pred pocetim. Chtela bych vam jen sdelit,ze i kdyz je to tezke ubrante se vsem negativnim predstavam a strachum vcetne tech, kterymi vas strasi doktori. Verte, ze vse probiha v souladu s vami a s ditetem a k nejvyssimu dobru, soustredte se na pozitivni predstavy a vizualizace, krasne zpravy o porodech a uzasne porodni pribehy treba kniha zazrak porodu:-)

krasne dny a posvatne tehotenstvi-porod-materstvi

Ahoj Marko... já jsem během těhotenství prošla všemi možnými vyšetřeními, které asi jsou, ale jsem za to ráda... kvůli vyššímu věku a diagnoze v rodině jsem byla na NT screeningu, amniocentéze, ale měla jsem štěstí na super doktora - genetika, který byl strašně příjemný, empatický a hlavně lidský, do ničeho mě nenutil, jen řekl svůj názor a nám nechal prostor, abychom se rozhodli, jak chceme. Těch prohlídek a vyšetření v těhu zas tolik není, aby ti mohly znechutit celé těhotenství a stejně negativně tě naladit na porod v porodnici... nevím sice, jak si představuješ přirozené těhotensvtí a přirozený porod, myslím si, že těhotenství je vždycky přirozené a porod, pokud není na císaře, tak taky, nepřirozeně by mi to přišlo, že se vše bude dít někde mimo matku, ve zkumavce devět měsíců a následně vyklubání ze zkumavky a ne z dělohy... Důležité by mělo snad být, jak se cítíš, jak prožíváš skutečnost, že v tobě roste miminko, jak se na děťátko těšíte a povídáte si s ním... a radujete se, že bude brzy ve tvé náruči, že si toho krásného tvorečka odneseš domů a že bude zdravý... a to ti přece nikdo nemůže pár slovy změnit, vyvrátit a znechutit... a ač nemám ráda nemocnice, lékaře a bílé pláště, jsem strašně ráda, že při porodu mě přece jen někdo hlídá, a že kdyby bylo potřeba, že se mi postarají jak o miminko, tak o mě... já mám na porod jen příjemné vzpomínky, to nepříjemné stejně zapomeneš v okamžiku, kdy ti na břicho položí dítě.. ale hlavně jsem do toho šla bez nějakých už dopředu obav, že to nebude tak, jak budu chtít...
Většinou to funguje tak, že když už předem si říkáš, že to bude špatné, tak to tak i dopadne, protože budeš neustále mít pocit, že se něco musí nepříjemného přihodit... tak přestaň myslet na všechno to negativí a těš se na děťátko, na to, až bude s vámi, ať už se na svět dostane, jak chce...

Moje zkušenost s doktory v porodnici byla dvojjaká. Na jedné straně se o mě starali profesionálně dobře, na druhou stranu v podstatě téměř neberou v úvahu názor těhotné. Přitom si myslím, že každá žena zná svoje tělo a jeho specifika a ledacos může vytušit. Když jsem při prvním porodu dorazila do nemocnice 15. den po termínu (máme přenášení v rodině a termín byl podle mě špatně vypočítaný), tak mě téměř vynadali, jak moc riskuji. O dva roky později byl přístup doktorů už trošku vsřícnější (automaticky akceptaovali má přání, která jsem napsala do porodního plánu). Přesto jsem raději zatajila, že čekám hodně velké děťátko, protože jsem věděla (v naší nemocnici je taková praxe a s pacientkami se o tom nediskutuje), že kdyby znali výsledky UTZ, tak by mi chtěli dělat císařský řez. Tak se mi povedlo porodit zdravého chlapečka (4330g) přirozeně a bez nástřihu (nechtěla jsem ho). Moje první holčička totiž také byla veliká a já si byla docela jistá, že to zvládnu.

Já si teda upřímně moc nedokážu představit...já zase chodila na každé vyšetření s hrůzou co když nebude něco v pořádku, ani mi nic jiného nezbývalo, kvůli lékům které beru jsem jich měla docela dost a jsem ráda že mě na ně posílali...
Doma bych v žádném případě nerodila, to mi přijde jako velké riziko, ale jak říkal jeden doktor v televizi - je spíš třeba, aby se maminky v prodonicích cítily jako doma. To bych si moc přála, mít hezkou vzpomínku na to jak se mi narodí miminko, ale někdy si člověk nevybere a když přidjou nějaké komplikace tak nakonec může být rád že jsou oba v pořádku, tak si radši nědělám žádné iluze, abych nebyla zklamaná.
A myslím, že můžeme být rády že rodíme v dnešní době, co slyším od mámy nebo babičky je šílený.

Já jsem víc než ráda podstoupila všechna vyšetření. Dvakrát jsem potratila a nikdo nevěděl proč a těch vyšetření není tolik a za zdravé mimčo to stojí. A co si myslím o porodu doma? HAZARD. Každý porod se může zkomplikovat a nikdy bych s neodpustila kdyby se s vysněným mimískem něco stalo. Měla jsem pohodový porod na který nezapomenu a mám krásnou, zdravou a hodnou holčičku. :a:

ahoj, plně s tebou souhlasím, ačkoli vyšetření jsem podstoupila zcela dobrovolně, lékaři jsem všechno odkývala (i to, že mu zaplatím 15tis za porod), ale rodit jsem odjela do Jilemnice, kde jsem prožila porod úplně přirozený podle mých představ a odnesla jsem si z něj skvělý zážitek na celý život a prckovi jsem určitě tím dala dobrý základ... :)
ale není to jen o porodu - tím to teprve začíná... já bych klidně rodila znovu, ale to šestinedělí, to bych nejradši zrušila :)

holky já to chápu že rodit doma je velký hazard a na konec stejně bduu moc velký srab na to abych něco takového podnikla- a pokud ani tak určitě ne při svém prvním porodu a určitě ne sama ale pouze s pomocí porodní asistentky...
spíš mě rozčiluje že když sme se s manželem rozhodli odmítnout triple test- protože bysme si stejně miminko nechali i kdyby bylo (nebo hrozilo že bude) postižené, zastáváme názor že potrat je vražda a neměla bych rozhodovat o životě a smrti... ve chvíli kdy sme toto oznámili na utz (a myslím že dostatečně nahlas a přesvědčivě...) tak se na nás svalila taková vlna nadávek o nezodpovědnosti a kdesi cosi že nás to uplně ohromilo- na to by podle mě doktoři nemlěi mít nárok- mají tě informovat ale pokud se rozhodneš vyšetření odmítnout měli by to respektovat...
mám vystudovanou VŠ speciální pedagogiku- takže si moc dobře uvědomujeme co takové postižení může obnášet a myslím si že jsme dostatečně informovaní na to abychom se mohli rozhodnout... to mě na českém zdravotnictví rozčiluje a mrzí :-(

In reply to by marka1

Pokud jste rozhodnuti nechat si miminko i s postižením, máš právo testy odmítnout a lékaři jsou povinni tvé přání respektovat. Moje dr. také mluvila o tom, že měla několik párů, které odmítly buď tripple testy nebo následně genetiku, když to vyšlo špatně. A ona to respektovala a nenutila je. také nás, když jsem šla na konzultaci na genetiku kvůli špatným výsledkům testů, nikdo nenutil do odběru plodovky. Jen nám vysvětlili všechna rizika a rozhodnutí bylo na nás. V tomhle s tebou souhlasím.

In reply to by marka1

Ahojky taky sem vyjádřím svým názorem a doufám že mně za to nezabijete! Předem chci říct že je to jen můj názor! Já jsem moc ráda že medicína postoupila už takhle daleko že ti udělají testy jestli mimnko je nemocný či není. A myslim si že ten kdo porodí mimčo nemocný hodně nemocný například mentálně postižený takk je to hazardér a rozhodně není normální! J8 jelikož mám bohužel v rodině velmi postiženého člověka a můžu říct že jeho rodiče jsou otroky a ne štastný rodiče. To dítě je bez nich nic tomu dítěti je 40 let a nemumí nic bez rodičů by to bylo vše v háji. A na porod doma je to risk proč myslíš že se dříve stávalo že hodně dětí a nejen dětí ale i matky u porodu umíraly? To bylo tím že nebyla ta medicína tak vyzrálá teď když jsou hodně triků jak pomoc na svět tomu malému tvorečkovi tak proč toho nevyužít samozřejmě že i já chci mít porod přírodní ale každopádně v nemocnici kde budu mít stále dozor od dr. Kdyžby viděli že něco není v pořádku tak aby hned zasáhli. Jinak interupci taky neschvaluji ne v případě kdy se ženská nechrání a je těhotná a nechá si to vzít. Jinak interupci schvaluji právě v případě když se zjistí že to dítě je vážně nemocný a nebo že byla žena násilněna a to dítě nechce což samozřejmě je normální. To je jen můj názor. JInak všem moc přeji zdravé mimnko a bezproblémový porod.

Svobodně vyjádřit se můžeš vždy, a taky to dělej.
Moje mamka také říkala, to je dnes takových vyšetření.........hrůza, akorát těhule stresují atd.
Ale dnes už má jiný názor. Když se podíváš na statistiky a nebo třeba jen na tyto stránky, ženy se více zajímají o to co se v nich děje, jaké jsou radosti i strasti těhulkování.
Je vždy dobré mít se kde poradit, profi rada někdy vystraší ale příběhy jiných těhulek a maminek mohou uklidnit a pomoct.
Myslím že je to hlavně o vnitřní pohodě a jistotě a v neposlední řadě energii, kterou stále musíme někde čerpat.
Porod doma - je rozhodnutím každé z nás.
Přeji příjemné těhu a kontrolami se nestresuj......buď v pohodě a neboj se nejen zeptat lékařů ale i s nimi diskutovat...... nebo se pak ptej třeba děvčat tady.....vždy Ti někdo odpoví
Pa
Lisa

Ahojky, já jsem si taky představovala, že budu mít těhotenství absolutně bez problémů, proč by taky ne, je mi 22 let, jsem mladá, zdravá, žádné potíže, otěhotněla jsme hned... Bum, ve 25tt těhotenská cukrovka - na ten test podotýkám jsem jít nemusela, ale moje lékařka mě tam preventivně poslala, i když v rodině cukrovku nemáme - ve 27tt mi byl nasazen inzulín, glykémie skákaly neuvěřitelným způsobem, teď ve 34tt miminko roste moc rychle, i přes léčbu inzulínem a přísnou dietou, chválabohu už je aspoň hlavičkou dolů, ale stejně mě možná čeká císařský řez a určitě se nevyhnu indukovanému porodu. Tak vidíš, člověk míní a Bůh mění :n: Pořád lítám po doktorech, miminko je přísně sledováno, protože mu hrozí vážné komplikace. já nechci ani domýšlet, co by se dělo, kdyby mě tenkrát moje gynekoložka neposlala na tu cukrovku... Takže pro mě je vysněným porodem takový, kdy se odevzdám do rukou lékařů a vytrpím cokoliv, jen když mi pak na břicho položí zdravého syna :\x:

No já nevím ... aby sis to velké trauma nezpůsobila právě tímhle přístupem. Já nevím, jestli jsem ta pravá něco takového psát .... ale proč ne? Sama mám komplikací v těhu víc než dost (vysoký tlak, prodělanou trombózu, teď cukrovku) , prošla jsem i odběrem plodovky pro vysoké riziko DS. také hodně nadávám na všechna ta vyšetření, která se před 19 lety (když jsem měla svou první dceru) nedělala ..... na druhou stranu jsem ale ráda, že se o mne lékaři starají, nic nepodceňují a díky tomu snad donosím a porodím své vytoužené miminko. A k porodům doma mám ajko zdravotník zásadně negativní postoj .....

chapu Tvuj pocit z lekaru, nekdy dokazou vydeptat, ale co se tyka porodu, je to dost slozita vec a muze se zkomplikovat a pak pomuze jen lekar, kdyz to reknu na prikladu tak za starych casu kdy se rodilo doma umiraly zeny na vykrvaceni, deti na uduseni a jine strasne veci, no v dnesni dobe co se rodi v porodnicich je to mnohonasobne bezpecnejsi a prece jen rodit v dnesni dobe sama doma povazuju za ohrozovani matky i detatka... :a:

Já osobně jsem pro všechna vyšetření co jdou. Neumím si představit že bych měla postižené dítě. Jelikož už jsem o jedno miminko přišla a tak jsem vždy po kontrole klidnější, když se dozvím že se vše vyvíjí tak jak má. Velmi záleží na lidech (lékařích) a já asi mám doposud štěstí protože mi všichni vycházejí vstříc a jsou hodní. Jen jednou jsem vyměnila gynekoložku protože jsem se v té první velmi zklamala. Teď je vše v pohodě. Rodit doma bych nikdy nechtěla a připadá mi to velmi nezodpovědné. Když si vezmu jaké komplikace mohou nastat. To bych raději snesla nepříjemný personál jen abych já i dítě byli v pořádku.

Ahoj, tak můj názor na toto je, že kdo rodí doma je hazardér, nikdy nevíš, co se může přihodit....najednou budeš potřebovat lékařskou pomoc a ona nikde..... :00: a stejný názor mám i na lékařské prohlídky, ty jsou v těhotenství potřeba, kdybych na ně nechodila, tak by se ani nepřišlo na to, že se ve 30.týdnu začalo něco dít a třeba bych o malou přišla.... takže můj názor je jednoznačný, lékaři jsou potřeba :one: :cc): Jo a u lékařů si můžeš prosadit svou, jen to musíš říci nahlas.....

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky