Přejít na UM? máme problém!!! Prosím o radu

No to, že mám vysadit mléčné výrobky i ryby mi řekli, já jsem si myslela, že je to kvůli prdíkům. Průjem skutečně má, viděli to i v nemocnici.Navíc jsem zjistila, že malé rostou zoubky (potvrdila mi to Dr.)-stoličky vzadu. Myslela jsem si, že první zoubky rostou v 8měs. a to přední a ne ty zadní, hodně slintá, a průjem prý může být i od toho. Výtěr z prdélky ji dělali, ale jak mě propouštěli, tak říkali, že je vše v pořádku a pro zbytek testů si mám zavolat příští týden. To jsem si také myslela, že na průjem nemusím rourkovat, ale skutečnost mě přesvědčila o opaku, malá řvala, kroutila se a ani prd nebyl. A po rource jsem se nestačila divit. Přesně,jak píšeš, pokud se malá o jídlo nepříhlásí sama, nevezme si ani kapku-tak ji také nechávám spát. Já jsem se také bránila, nejdřív kloboučkům, pak jsem je stejně musela, pak stříkačce, pak flašce...Nakonec jsem za ni ráda.
A co to je to klubíčkování?
S tím kartáčkem je to dobrý nápad, díky.
Digestoř bohužel nefunguje. Nám zabíral fén, ten už také nefunguje,tak jsme museli přejít na vysavač a ten už také přestává fungovat. S kočárkem nesmíme jezdit po rovné/hladké ploše ale po kostkách (ty staré cesty, jak bývají na náměstí) a doma jezdíme přes práh:-) Kočárek nemáme na balkoně, ale přímo v bytě 1+1 (tak si to umíš představit), hned vedle je ten velký míč, na kterém s ní také občas hopskám. Jinak také zabírá, když ji držím v náručí a dělám dřepy. Taky Majdu neočůráme. Když jsem byla v nemocnici, musela jsem si tam přivést jak kočár, tak míč. V nemocnici jsem se zařekla, že ji naučím uspávat na posteli, dařilo se mi to 3 dny, přišel manžel na návštěvu a ona hned začala knourat, samozřejmě ji hned začal uspávat v kočaře.Tak malé mimi a tak s náma cvičí, ale já ji naučím potvůrku jednu. Malé jsou totiž jen 2 měsíce a už si řekne co chce, kéž by ji byli už 4a já věděla načem jsem a ona se proměnila ve spokojené miminko. A mimo to, jaký si měla porod? Já dost hnus trval 3 dny a nakonec při tlačení se zastavil a vzali mě císařem. Uvažovala jsem jestli ta její nervozita není z toho. Posledně mi spala a přitom řvala, nedokázala jsem ji uklidnit-rehabilitační mi říkala, že to dělají děti z těžkých porodů, že se jim o tom zdá.... Tak nevím...

No o tom křiku a nadávání mi povídej. Já sice nekřičela, ale několikrát řekla ( a to nesnáším sprosté slova) "Majdo už mě k...a nes.r a spi", "nebo ty potvoro ukřičená", horší hlášky měl můj manžel a to mě do teď mrzí, že to řekl...No on ani neví, že to řekl. Bylo to rouhání a jsme oba dva i přes ty problémy vděční, že ji máme, ale nervy jsou nervy a už se kolikrát ani nedivím, že labilnější či méně inteligentní jedinci například skočili z okna, nebo dali dítě do babyboxu (v lepším případě), prostě jim v hlavě z toho přeskočilo. ALe na druhou stranu je to hyenismus, opustit své miminko...

Jednou jsem si myslela, že přizabiju manžela. Já 2 hodiny uspávala řvoucí dítě, a on nemohl najít papuč, kterou mu schovala moje neteř. Ztratil nervy a i přesto, že věděl jaký je problém majdu uspat, rozsvítil světlo, sprostě nadával a pobíhal po bytě. Myslela jsem, že mu nafackuji a vyhrožovala rozvodem.

Mám takovou vzpomínku na to, jak jednou se moje mamka zúčastnilamuspávání. Chtěla pomoc. Téhdy měl manžel chřipku a já horečku ze zánětu prsu. Mamča malou nemohla po hodině uspat-pořad řvala. Tak jsem ji vzala do ruky a začala dělat dřepy a počitat hypnotizujícím hlasem -pomalu a tiše: 1, 2, 3, u 50 se sklidnila, u 100 mhouřila oči u 125 usla, u 150 jsem ji položila do postýlky. Mamka mi řekla, jdi spát, když jsem ji řekla, že když si půjdu lehnout, malá to ucítí a začne řvát nevěřila. Sedla jsem si na lůžko-malá protáhla pravou ruku, lehla jsem si a v tu ránu řev. Mamča koukala. Bylo běžné, že jsem si nemohla lehnout, protože jsem měla zaručeno, že se malá probudí a bude řev. Měla jsem strach si jít lehnout.

S tím malíčkem jsi mě dostala, stalo se mi to tak před 2 týdny, malá uspaná, já šla od postýlky pomaloučku našlapovala a lup - v malíčku mi prasklo a mohla jsem znovu uspávat.Jsem se nasmála, jak jsem to četla i v tvém případě.

My jsme nejdřív používaly Baby Calm s probiotickými kapkami a Sab Simplexem dohromady-nepomáhalo, v porodnici jsme už používali Lefax a nakonec jsme přešly jen na Sab simplex ve větších dávkách-zlepšilo se to, ale ne moc. Nahřívání, masírování moc nepomáhalo. U nás musí být také absolutní ticho (i když, ted se to už zlepšilo) a nejvíc mě nervovali příbuzní, když mi říkali, že se z ní zblázníme, že ji nemáme tak ustupovat-navíc bydlíme v baráku, kde lidé neumějí zavírat dveře, ale vyloženě je zabouchávají, hrají nad náma snad pentaque a neustále jim něco padá na zem, zvoní nám na zvonky cizí lidi-vraždila bych.

Něco jako klubíčkování asi děláme - malá mi na jedne ruce sedí, zády otočená k mému hrudníku a hlavu opřenou o prsa pod mým krkem a také sedí jakoby v křesílku - cítí se tak dobře, rozhlíží se kolem a strašně si oblíbila TV - je to takový TV šotek a lampy všeho druhu.

Vědomě se na mě usmála 1.11. takže po měsíci a půl od narození, byla to chvilka, ale byl to opětovaný usměv, a od té doby se to už několikrát podařilo. Spíše se bojím toho, jak se bude vyvíjet ted pohybově, když má ztuhlé i kolínka a lokty...Nebo ji nosím také na tygříka - to ji hodně pomáhá - trvalo to než jsem měla odvahu ji takhle nosit....

Já také nevařím, prostě bych to nestíhala, navíc má manžel přísnou slinivkovou dietu. Vaří nám díky bohu mamča. S uklízením to doma nehrotíme-prostě nejde všechno stihnout. Sestra měla také nedonošené miminko narozené na přelomu 6/7 měsíce 1kg 35 cm. A ted je to tak bystrá 5-letá holčička...Ale znám ty nervy, jestli to stihne všechno dohnat a tak...Jsem to prožívala se sestrou...

Jinak Majda má v záznamu z hospitalizace v nemocnici napsáno, že v laboratorním vyšetření byla zjištěna kalcémie a kalémie - což nevím, co to je. Na sonu byla zjištěna plynatost ve střevních kličkách a že antigen rotaviru ani adenoviru ve stolici neprokázán. V moči nesignifikantní bakteriurie. No vůbec tomu nerozumím. Jako diagnozu má R451 neiklid a nepokoj, K007 Syndrom prořezávání zubů.

O tom jestli mám Majdu ráda, jsem pochybovala hned po porodě, brala jsem ji jako povinnost, že se o ni musím starat-žádná ťuťu muťu mamina - jsem se za to styděla a hrála před tchýni divadlo a pak mi to nějak došlo a bylo mi Madlenky líto, že má taková špatnou maminu. Asi sis také pěkně vytrpěla. Čím to je, že někdo to mateřství má bez větších problémů, a někdo si to pořádně "vyžere". Asi nám pak holčičky budou dělat v pozdějším věku jen samou radost, aspoň doufám. papa Marťa a Majda

S tou kalcémií a kalémií, tam je napsáno že je hraničící - takže nevím jestli to je až tak dobře. Takže hraničící si myslím, že by toho mělo být málo ne? Nebo moc? Takže ztuhlost svalů může být tím ovlivněna a já nevím, jak to změnit, nebo co jíst. Jakto, že se v tom tak vyznáš??? Ono existuje nějaký překlad lékařských slovíček??? Kalcémii i kalémie- že se jedná o Vápník a draslík, jsem tak trochu předpokládala-ale tu spojitost s nervovou soustavou, ne. Já těch dřepů udělám víc, často se totiž stane, že bouchnou dveře a musím hned nanovo-ale řeknu ti -jsem po 2 operacích kolene - a není co závidět-svaly jsou v pohodě, už jsou asi z toho vytrénované, ale kolena bolí.Nikdy bych nevěřila, že jsem schopna udělat tolik dřepů-kdysi jsem se snažila cvičit a udělala jich max.50 a to jsem byla hrdá. Také jsem si připadala jako krkavčí matka - stejné pocity. Vidíš, to se musím zeptat rehabilitační - jestli má Magdalenka ztuhlé klouby nebo svaly - ale kolena normálně narovná - tak myslím, že svaly. Vojtovku cvičíme 2 týdny z toho týden jsme vlastně necvičili, v nemocnici nám to zakázali kvůli průjmu (byla vysílená) a dnes chci začít znova. Musím končit-malá se ozývá. Vy se také držte a přeji hodně trpělivosti do budoucna-tu ještě určitě všechny potřebovat budeme. papa Martina a Magdalenka

Holky, fakt to přejde :)
já to měla taky... na Kryštofka (pártýdenní miminko) jsem křičela, co je to za hajzla a ať už do prd.le chrápe... a tak :( taky na to nejsem pyšná, ale ve stavu naprostého vyřízení jsem ráda, že to skončilo u ošklivých slov...
ony se prdelky časem uklidní a začne je víc zajímat svět okolo...
- mě moooc pomohl baby vak... Krýša se v něm zklidnil téměř zázračně - spinkal přes den i tři hodiny v kuse a i v noci se zdál být klidnější...

Já jsem také dostala babyvak a chci ho zkusit, beru ho k rehabilitační, aby se podívala, jestli ho Majda může kvůli té Vojtovce. A už se těším, až v něm Majdu budu nosit - dostala jsem takový, ve kterém dítě sedí buď zády nebo příškem ke mně. Nevím jestli je vhodný. Chtěla jsem původně úplně jiný. No uvidím. Možná Majdě také pomůže, když ji budu takhle nosit. Kéžby ...:-)

tak tyhle sedící vaky nejsou pro miminka vůbec vhodné... protože v nich dítě sedí :(
- my měli tehto www.koalababy.cz - dítě v něm do 6 měsíců leží a má páteř podepřenou po celé délce... stojí cca 800,- a ta investice se opravdu vyplatí!!!!

Ahoj Kytii. Úplně se mi vrátily vzpomínky na miminkovský věk mé starší dcery. Chci ti napsat, že jsem na tom byla stejně, malá mi tehdy nespala celé dny a noci, její otec imrvére v hospodě, já na dně, musela jsem vyvářet, aby měl milostpán co do huby. A že tam nestrčil jen tak něco. Doma muselo být naklizeno, vypráno a nejlépe ještě manžekla vždy připravená s úsměvem, kyž se občas i vrátil. No, vydržela jsem to 2 roky, dnes si za to nadávám, že jsem měla vzít do zaječích hned. Ale abych se vrátila k malé. Chudák to všechno do sebe nasávala, tu atmosféru a já už myslela, že není východisko, že to je kdo z koho. Byla jsem sprostá, asi tak jako píšeš ty, taky se za to dodnes stydím, ani jsem neměla odvahu to někde ventilovat. Taky jsem malou brala jen jako povinnost a žádnou radost. Až teprve když jsme spolu zůstaly sami dvě, naprosto se to otočilo, staly se z nás nejlepší kamarádky, dnes jí je 6,5 roku, je z ní prvňáček a já jsem přešťastná že jí mám. Ale stejně se najdou dny, kdy vzpomínám, jak to bylo a jak jsem byla hnusná a nejradši bych si nafackovala. Po delší době máme super kamaráda, a taky malou 4 měsíční Verunku. Je to úplně jiná, ikdyž taky někdy v noci nespí, beru to jinak. Mám kolem sebe parádní zázemí a a jsem hodně moc ponaučená, jak už to nikdy nechci. Pravda je, že někdy po nějaké šílené noci se to ve mě pere, ale to spíš nemluvím a probíhá to ve mě uvnitř.
Takže chci říci, že vím, jak se asi maminky cítí, pokud už jsou na pokraji sil. Ale taky si uvědomuju, že třeba tohle budou číst ženy, co by za miminko daly všechno, ale prostě je to tak, tak se do mě někdo pustí. Rozhodně to ale nesmí dojít dál...
Snad mě někdo pochopí. Pa.

ještě tak do 4 měsíců Krýši jsem tvrdila, že už další dítě nechci... a teď? nemůžu se dočkaž, až začneme pracovat na sourozenci :)

Píšeš to sice Kytii, ale já zareaguji. Ten, kdo si zažil něco podobného co ty, se určitě do tebe pouštět nebude. Nedávno se do mě pouštěly maminy ohledně příspěvku, že nestíhám být "správná hospodyňka"-mít uklizeno,navařeno, že mi vaří mamka a tak. Holt měly nebo mají jiné děti. Měla jsi to opravdu těžké. Já mám skvělého manžela, který mě denně večer střídal a střídá na 2 hodiny (abych se mohla prospat)- uspává, i když poslední dobou hledá výmluvy - jako: "nemám jít nakoupit"? "musím jet na stavbu změřit to a to". "Musím jet obědnat to a to". (začíná chuděra utíkat od Majdy a ode mě). Vaří nám mamča, pere. Na mě zbývá akorát uklid a žehlení, nákup (někdy skočí manža) a je toho na mě až nad hlavu a to mám 1 dítě. Máš pravdu s tím, že my jsme s Majdou byly samé dvě v nemocnici - a nějak nám to pomohlo sice 3 dny a malá se neskutečně uklidnila. Vrátila jsem se domů do 1+1 - kde mě to už fakt štve a jsme tam vlastně 3 s manželem a asi to Majdu nějak ruší-potřebovala by pokojíček sama pro sebe, kde by u ni byla asi jen jedna osoba - nevím - prostě je zase více neklidná. V zápise z nemocnice dokonce zapsali sociální anam.:úplná rodina, i to se u tak malého dítěte sleduje. Sice jsme úplná rodina, ale zatím nespokojená s bydlením, tak se to na Majdu přenáší. Přeji Ti, aby sis to s Verunkou vychutnala líp to mateřství a tvé 6,5 leté dceří jsi to už určitě tisíckrát vrátila. Zdraví mamina na pokraji sil s Majdou:-) PS: já už měla takové stavy, kdy jsem ji slyšela řvát a ona spala. Šla jsem z nákupu (hlídala babi) a já ji slyším, běžím do schodů a doma klid. No úplně mě to kolikrát nervuje, nemluvě o tom, že už mi chůvička řvala tak 5x.

Ahoj, to jsem ráda, žes i ty napsala. No já jsem se taky zařekla, že už chlapa nechci nikdy ani vidět, bez vyjímky.... Rozvod byl hotové peklo, musela jsem hodně zabojovat o malou, byly jí tehdy dva roky, chtěl jí stůj co stůj a přitom se o ní nikdy nestaral. Ustála jsem to a dnes už pomalu dcera přichází na to sama. Vím, že tam jezdit bude, tak jí tátu neošklivím, ale děsím se co bude, až tam nebude chtít jezdit. To je ale z jiného soudku. Přesvědčila jsem se, že hodně moc záleží na tom, jaké máš zázemí doma. My máme teď úžasného taťku, moc nás má všechny ráda a starší dcera v něm našla prima kamaráda. Proto já říkám, že není až tak důležité, kdo je biologický otec, ale kdo se dítěti rád věnuje. Když byly dceři 2 měsíce, zjistili mi pozitivní onkomarkry a to se mi zhroutil svět. tehdy jsem se dočkala jen věty "Hmm, to máš blbý" a tím bylo řečeno vše. Věděla jsem, že to je vztah o ničem a že podpora nebude nikdy. A taky nebyla. S našim současným taťkou jsme před rokem přišli o miminko, byla to pro nás veliká rána, ale moc mě podržel a dnes máme krásnou Verunku a skvělého taťku, který by se pro nás přetrhl. Až si říkám, jestli je vůbec možný, že máme takový štěstí. Ale ono je všechno vyváženo něčím. Je to silný potravinový alergik, zdravotních obtíží má až nad hlavu, ale už na to taky není sám, má nás a my ho v tom budeme podporovat, jak to půjde. Váží si života a ví, že zdraví není samozřejmá věc. Není vychovaný v tom, že by chlapa domácí práce ponižovaly, takže doma dělá všechno, pomáháme si navzájem. A jsme konečně spokojení všichni a odráží se to hlavně na spokojených dětech. Takže musíme dát hlavu vzhůru a prokousat se jak to jde a hlavně věřit, že ono se to jednou prolomí, vaše malá bude spokojené miminko a vy budete mít bydlení, kde se budete všichni cítit dobře. Moc bych vám to přála. Pa.

já tohle plně chápu a přeju vám, aby se to co nejdřív zlomilo a vy jste si oba s manžou užívali rodičovství a Majda vám dělala už jen samou radost!!!!
já od přítele v 5. měsíci utekla - fetoval :(
- vrátil se k nám, až když byl Krýšovi rok - v něčem bylo to, že jsme sami jednodušší - byla jsem u rodičů (s domácností pomáhala mamka), teď mám děti vlastně dvě :), ale zase Krýša je daleko spokojenější, když má tátu u sebe a že ti dva mají hodně blízký vztah... a ta prázdnota, když se člověk vlastně neměl s kým podělit o Krýšovy pokroky... to nebyl dobrý pocit :(

No to je síla. Znám tolik maminek, co prožily něco podobného - myslím to, že to chlap vzdal a buď odešel za ženskou nebo za něčím jiným. Ségra to řešila ve 2 letech své dcery - myslela si, že vše zlé je za ní (rodila hodně předčasně) a on pak musel zaperlit chlap. Je super mít tu druhou polovičku, hlavně, že vám to ted klape. Ono to nikdy není ve vztazích jisté a pro děti je super mít mámu a tátu, v dnešní době hodně vzácné.

řekla bych, že to úzce souvisí s emancipací žen... ženská v současný době v podstatě chlapa nepotřebuje... je finančně nezávislá, mnohdy bere i lepší peníze než chlap, ale chlapa v dětství nikdo nepřipravoval na práci v domácnosti a pořád je jim vtloukáno, že jsou chlapi, že mají dělat chlapskou práci... přitom chlapskou práci mnohdy zvládne i žena a líp... už na nich neleží role živitele rodiny, tak jsou zmatení...
- chlapa musíš zaměstnat, jinak dělá píčoviny :)
- takže my rekonstruujeme barák a až to bude hotový, bude muset udělat dílnu a zahradu a to mu zabere několik dalších let... pak budu muset zase něco vymyslet :)

jo jo - u nás byl taky zlom na 4,5 kilech... ale než jsme se na ně vyškrabali - vlasy mi zešedivěly :)
-jinak můj Krýšánek je už velkej kluk a na ty začátky se rychle zapomíná :)
- viz http://www.mojetehotenstvi.cz/co-dokaze-rok-pul-stary-batole#comment-19…

A co se Leni myslím tím pelíškováním?

je to nejsnažší způsob zvýšení laktace... zůstane se celý den nebo dva doma v posteli a jen se kojí!!!

to je jedno, že přes flašku... pořád dostává od maminky a to je nejdůležitější :)
- akorát u vás holky, je udržení laktace daleko složitější, takže držím palečky, ať mlíčko drží co nejdýl :)

Nebyl ten doktor - pan Harvey Karp? Také jsem o tom něco četla. Vzhledem k tomu, že nic nemám jednoduché-3denní porod, problémy s kojením-nejdřív nedostatek mléka(to se mi podařilo vyřešit tvými radami tady z netu),pak kloboučky, krmení stříkačkou nakonec flaškou, zánět prsu, neprospívání dítěte, tak bych celkem věřila, že my můžeme mít právě to dítě z 5000 porodů. V nemocnici mi řekli, že malá by měla sníst 100ml na 1 kg své váhy, váží 4,3, takže 430 ml je minimum pro ni na den. Tak se tím řídím, ale stejně se mi to zdá málo, i když ona ten limit vždy splní.Já jsem si myslela, že to má být 150ml/1kg váhy dítěte.Nemůže být příčinou nízké váha/nepříbírání dítěte jeho rychlý růst???

ano, může... opravdu si myslím, že alergiie na MM se vás netýká... kolika s průjmem... ten může mít tolik příčin, že jen těžko budeme po netu hledat tu pravou... :(
150ml na kg váhy se uvádí množství UM - kojené dítě může mít min 100ml na kg - MM je jiné, obsahuje více živin ve stravitelnější podobě...
- tvůj stres jí určitě taky nepřidává :(
- co asi doporučím se ti líbit nebude :) - do těch 3 měsíců to přežít (i když si rodiče přejí dítě užít :) )... my to měli stejné... Krýša měl žloutenku a koliky jako prase, dokrm UM, bojkoty, prostě lahůdka! vlastně bezproblémově kojíme až od půl roka - když jsem se uklidnila se zavedením příkrmů...

To také chci vydržet do 3 měsíců, i když mi doktorka vyloženě doporučila přejít na UM - u mě má velké mínus - chci ji změnit. Jak mi to mohla vůbec doporučit? Máš pravdu s tou nervozitou-V nemocnici mě sestra sprdla, že jsem nervozní a že to na dítě přenáším, vyspala jsem se půl hodky a to koukala, kolik mám trpělivosti. Pak za mnou pořád chodila a říkala, že máme skutečně "vyčůrané"miminko, že ho jídlem bohužel neutišíme a sama mi pomáhala, i když měla tolik dětí na oddělení na starost. Máme holt uřvané dítko, už jsem se s tím smířila, ale nesmířila bych se s tím, kdybych něco zanedbala a uřvanost by mohla být příčinou nějaké nemoci. Doktoři mi potvrdili, že uřvaná nemusí být také kvůli jídla, ale kvůli ztuhlosti ramínek, které jsou důkazem nedozrání nervového systému a proto je tak ukřičená-naloká se tím pádem více vzduchu, to způsobuje prdíky, a celkovou nespokojenost dítěte. Vše souvisí se vším. Už se nemůžu dočkat výsledků krve, abychom mohly vyloučit tu alergii na bilkovinu kravs.mléka. Nebo ji i potvrdit a nějak to začít řešit. Pořád kojím, i když odstříkaným a bohužel musím sem tam dokrmit UM:-/, ale to jsem musela už i v porodnici a po týdnu jsme byly jen na MM. Věřím, že i ted se mi to nějak podaří překonat a malá po 3 měsících kojení i když odstříkaným se promění ve spokojené mimi.

ono to nebude hned :)
ale postupně se to bude zlepšovat a víc a víc, až i vzpomínka na uřvaného novorozence bude vybledlá :)
- jako u nás...
- kup si meduňkový čaj - ten pomáhal na nervy mě... a to hodně...
- plačtivější děti bývají citlivější a vnímavější... co teď vypadá jako překážka se jednou změní na přednost... uvidíš, že bude zvídavá a bystrá...

S tou poslední větou si mě dostala. Hodně mě povzbudila, stojí za to vydržet a obrátit slabinu v přednost. Rehabilitační mi už také říkala, že se ji zdá mnohem vnímavější než ostatní děti, jestli to také nesleduji a kdo ji vidí, tak říká, že má chytrý pohled, nebo "inženýrské oči". Sama si začínám myslet, že ona s náma cvičí, protože ví, jak s náma cvičit a že by řvát nemusela ale ví, že to je dobrý způsob, jak něčeho docílit. No už mi z toho hrabe. Ted se na mě potvůrka usmívá, jako by věděla co píšu....Do psychiny se mnou...Tam mi bude dobře...

není to jen věta na uklidnění... je to fakt :)
děti, které od začátku jsou nucené bojovat (o mlíčko, s prdíky apod) bývají průbojnější, sebevědomější...
jsou to potvůrky, ale stejně je milujeme!

Koupu se ráno a na to malá vůbec nereaguje, vonavku radeji nepoužívám-myslím na doma a to doma jsem ted nonstop, asi to bude Dejmalko také tím cvičením, jak píšeš, je unavená a nemá sílu tahat. Musím se domluvit s rehabilitační...Díky za komentář.

cvičit se musí, zkrať dobu mezi kojením a hotovo. Aby jedla spoň 7x denně.
Já krmila malou takhle, 6,9,12,15,18,21 a 1:30. Vždy jsem ji před tím probudila na cvičeníčko.
Sama by byla schopná spát i 5,6 hodin, to by se mi začla ztrácet, nechat to na ní. Když mimi řve hlady, tak je opravdu už hladové. Má se krmit dřív než ten hladový nářek vůbec propukne.
:a:

ja si taky myslim ze po cviceni nema moc silu a navic jidlo po 4 hodkach se mi zda dost dlouho.nase mala papala ve dne v noci po 2 hodkach do ted a to bude mit rok :00: I kdyz je nacpana tak prso proste mit musi :s: Zkus davat po 2-3 hodkach a uvidis,na Um bych zatim nesla

Holky vy mi tady radíte, at kojím co 2-3 hodky, ale nevíte, že cvičení není ten hlavní problém, malá se mi po kojení uspává až po 1,5-2 hodinách, takže když počítám půlhodinové cvičení - pak by mi spala kolikrát jen půl hodiny a myslím, že by byla pěkně rozmrzelá. Nevím. Jak vám spí děti po jídle?

už je větší. jednou bude spát v kuse mezi jídly, po druhé vůbec. to je normální. za pár měsíců bude spát jen jednou denně a taky ji nebudeš krmit jen po probuzení....

Děkuji za podporu.A kolik je Michalce týdnů/měsíců? Tvé zážitky s kojením mi připomínají ty mé.Dnes mě čeká čtvrté kojení mého MM z flašky nejdří vypila 125,pak 75,65 a ted uvidím, pořád se to snižuje. Po flašce stejně kope nožičkami a řve. Má průjem-žlutohnědý, tak nevím...:-( Jsem z toho už pěkně zdrblá...Pokud tohle nezabere,pak nasadím UM, i když se mi do ní nechce. Jdeme na krev.testy, gastroentrologické a neurologické vyšetření, tak počkám na výsledky apodle toho se rozhodnu. Moc si to mateřství zatím neužívám...pa určitě dám časem vědět, jak nám nová metoda zabírá.

Leni napsala si,že podle váhy dítěte,by měla malá vypít 90 ml. Kolik by mělo vypít mé dítě, když má 4,3 kg? Na nutrilonu se píše, že dávka je 120 ml pro 2 měsíční mimi a to my jsme, ale tolik vypije jen jednou za den, většinou v noci. UM musím sem tam už dodávat k MM, protože mi MM přestává stačit, nějak se mi nezvyšuje jeho tvorba, i když pravidelně odsávám, jsem pod teplou sprchou, piju teplý nápoj a dodržuji rady Kytii tady z netu:-(

Ahojky Leni, díky moc za tvé komentáře, já napsala nový viz. výše, jestli budeš mít čas, budu ráda, když si ho přečteš a zareaguješ. Nemám moc času se už vypisovat, znáš to u takových miminek, jaké máme my... Ale zareaguji na kočárek, máme ho dokonce doma, každý den ho tahám do 4 patra a myju kola - protože malou tak uspáváme, dokonce jsem ho musela mít ted i v nemocnici. No síla, pak pomáhá balon...Ale to je zase na další diskuzi. Budu ráda, když mrkneš, co jsem napsala výše. Včera měla malá žlutozelenou průjmovitou stolici-bojím se,ž e tonení dobře. Nakonec ji dávám MM z flašky, ale už ji nestačí a více mlíčka nemám - z mrazáku, které jsem do zásoby zamrazila ji nechutná-nevím proč, tak ji musím tím blbým Nutrilonem Comfort stejně dokrmovat:-(.Myslíš, že ta žlutozelená-ta zelená barvu u průjmu je normální?

Malé jseu 2 měsíce, MS jsem od porodu nedostala (i když to období by bylo), malá má stolice tak co 8-10 dní (a to pomocí rourky) - žluto světle hnědé,kašovité. Problémy s kojením a prdíky jsou už od porodnice. Prdíky se zlepšily dříve řvala každý večer nonstop od 6 do 11 - bylo to na skok z okna, ted řve jen při tom kojení po udeření 4 minuty. Poslední týden, kdy jsme začali cvičit vojtovku se to zhoršilo. Myslím,že spurtík to nebude. Děkuji za názor Peterson :a:

ty jo-kojíš a má stolici za 8-10 dní,tak to je mazec,malá mi kadila i 4 krát denně.ano-když řvou,tak je to na mašli,já to mám taky za sebou,kojení s kloboučkem,v noci á hodina či dvě,pak prdíky a teď zuby,a to máme holku:-)
no vydrž-uvidíš,co přinese to cvičení,možná,jak se začne víc hýbat,tak bude líp.a ještě by možná nebylo špatné pak začít chodit plavat.

Taky zvažuji výměnu dr.-s prdíky mi nepomohla, pomohla jsem si sama, navíc jsem ji sama upozornila, že malá otáčí hlavičku jen na jednu stranu a má ztuhlé ručičky - prý "no my jsme celou dobu sledovaly prdíky..." - podle mě má taková dr. sledovat vše - výsledek? -nakonec cvičíme vojtovku , malá je celá nahnutá do tvaru rohlíku, ztuhlé kolínka i ručičky-ale už se to zlepšuje - no prostě výměna bude vhodná. Tak Inkáčku, ať najdeš pro Adélku lepší dr. Díky za radu. :a:

To si plně uvědomuji, tak odstříkávám a už 2 kojení co dávám flašku, malá je fakt klidnější. Poprvé vypila 125 a ted při druhém kojení 70 -nevím jestli to není málo.

No zarazilo mě, že píšeš, že malou mám kojit v noci co 4 hodiny. Dnes v noci mi spala od 21:00 do 4 do rána (4 minuty jsem kojila z prsu + 35ml UM, které už dávat nebudu a budu ji dávat své odstříkané). Miminko nesmí tak dlouho spát? Dr. mi na to nic neřekla, že tak dlouho spí. Nebo jsi to myslela kvůli kojení, abych neztratila mléko? O Kytii vím, mám dobré rady, asi ji napíšu. Děkuji za radu.

No ze začátku bys neměla mít delší pauzu než 6h mezi kojením v noci já myslela právě proto že malá ti nepřibívá určitě bych kojila v noci tak po těch 4hodkách jak píše dejmalka možná si bere malá jen to přední mlíčko z kterého nepřibere takže potřebuje zesílyt takže určitě kojit co nejčastěji aby zesílyla.

Přesně vím, o čem píšeš. Také malou krmím přes klobouček a řeknu ti, že je to boj. Vůbec to přisátí a nakonec po 4 minutách stejně řev. Nespokojené dítě a vynervovaná maminka, že dítě je nenajezené. Už jsem jednou na flašce byla v porodnici, kdy jsme na ni museli přejít ze stříkačky (malá z ní měla podřené ďásna). No v noci mi malá nikdy při kojení nedělala problémy - to bylo bezproblémové 1 někdy i 2 kojení, tak to taky tak zkusím, jenže poslední dobou se ji nějak mění režim a já nedokážu odhadnout, kdy se vzbudí. Také chci vydržet. I když včera mě přepadla slabost a po 4 min. kojení jsem ji dala 35 ml UM a spala od 21:00 do 4 rána. Pak dostala 125 ml MM a při dalším kojení už chtěla jen 70ml. No tak uvidíme....Díky za komentář.

No já sama před cvičením nejím, protože se to nemá a u miminka bych to raději nezkoušela. Cvičit s plným bříškem? Asi by se mi poblinkalo...Ale vlastně máš pravdu,malá po krmení tak 1 hodinu nespí, tak bych mohla cvičit až po hodině...Dobrá uvaha Suzy-budu na to myslet a bude to jedno z řešení, když nevyjde to MM z flašky a malá nebude pořád přibírat. Díky :a:

Držím palečky ;)

Vidíš mléka mám na rozdávání, a to jsem to těžce rozkojovala, aby bylo a malá ho nechce. Za měsíc mám 7 cm navíc a za dva 14. Přitom přírustek váhový za 2 měs. jen 1 kg. A to jsme narození v termínu.

ahoj my měli por.váhu 3,4kg 51cm a ve 2měs. jsme měli 4,15kg a 57cm adr.říkala že jsme v pořádku.... jsem malá a drobná a manžel je zase vysoký a hubený,tak prý nemůžeme čekat že budeme mít buclánka :ww: pokud ti spí a nebudí se co hodinu tak jí to stačí....my máme ted 5,5měs.6,25kg a 65cm a kojíme plně,za 5min jsme hotový.....šikulka naše :$}: pokus se to překonat a kojit co nejdéle.....držíme palečky pa m

No byli jsme na tom podobně porodní: 3.3kg a 50cm, 2měs: 4,3 ale 64cm!!!Což vy máte 65 v 5,5měs. Rehabilitační nám řekla, že strašně rychle rosteme (a přitom já mám 159cm a manža 175cm-takže prckové)- což si také myslím. Spí mi a nebudí se co hodinu.A také jsem si myslela, že mám tak dobré mléko, že ji ty 4 min. stačí, ale pak jsem uviděla přírustek 75 g/za týden-což by nevadilo, kdyby malá u každého kojení neřvala a nevztekala se.Kdyby po něm spala, tak bych to asi ani neřešila,víš?