Porod Matýska, aneb den, kdy se nám změnil život <3

Ahoj holky.. Tak to moje zlatíčko spinká, tak jsem se rozhodla, že tady popíšu ten nejbolestivější, ale zároveň nejkrásnější zážitek v mém životě :h: :h: :h: .. Termín porodu jsem měla 22.6. nicméně Matýskovi se na svět nechtělo.. Tatínek měl narozeniny 27.6. tak jsme tajně doufali, že by se Matýsek mohl narodit na jeho narozeniny.. No tak jsem nelenila a začala Matýska vyhánět, takové ty řeči jako že když miminko neni na svět připravené tak že ven nepujde, jsem v tu chvíli nebrala v potaz, což byla chyba a já si zadělala zbytečně na bolesti.. 26.6. jsem si dala svařák a večer mi začali bolesti naivka jsem si myslela, že se mi to povedlo do rána bolesti přešli, ale čekala mě poradna, tak mi dr. nabídla Hamiltona, po něm bolesti v podstatě hned od odchodu a začali sílit a mít nějakou pravidelnost.. večer už jsem je musela prodýchávat, tak jsme se rozhodli vyjet, tam nám řekla, že jsem stále pro prst volně a že bych tam byla dlouho tak nás poslali domů... No snažila jsem se usnout ale marně, bolesti byli ještě horší a v noci jsem si myslela jak už nerodim že to bolí hodně, nález trošku lepší, tak mě hospotalizovali.. ale nic se stále nedělo a takhle to v těch bolestech šlo celý den, tak jsem je prosila ať mi dají něco na to aby poslíčky zastavili a nebo aby se rozjel porod, tak jsem dostala nějakou injekci a šla jsem si lehnout.. injekce zabrala, tak že jsem usnula a mohla jsem spát, ale k ránu 29.6. mi to probudilo a zase ty poslíčci, už jsem byla zoufalá nicméně jsem ležela a čekala ráno až si pro mě přijdou doktoři aby se koukli na nález, doslova jsem Matýska přemlouvala aby už to bylo k porodu :00: ... V osm ráno si pro mě přišel pan doktor a řekl mi ať se položim a já mu říkam prosim Vás dáte mi něco na vyvolání porodu, tyhle poslíčci mi berou energii.. A on do mě sáhl a povídá, žádnou tabletu nedostanete, tak v tu chvíli mi bylo do breku a on pak dodal, že ji nepotřebuju, že rodím :\x: :\x: .. Branka byla na dva tak mi píchl vodu.. a nález šel najednou hrozně rychle v deset už jsem byla na 4, ve dvanáct na 6, ale ještě se to dalo, pak jsem najednou ve sprše a křičim na sestru, že musim začít tlačit, a ona že je to blbost, když jsem na šest, tak se na mě šla podívat a říká, honem na sál, vy jste na 9, s kamarádkou která semnou byla u porodu jsem byla domluvená aby za mnou přijela v jednu, tak jsem jí rychle volala ať přijede co nejdříve, byla tam za 20 minut a ještě rychle zavolala budoucímu tatínkovi, že ať rychle přijede, že to za chvilku bude:one: .. No a to už jsme byla na deset a šlo se tlačit.. To tedy pro mě byl docela kámen úrazu prostě jsem to neuměla, šlo mi všechno do hlavy, tak mi chvilku trvalo než jsem věděla jak.. to už byl i tatínek za dvěrma a bylo 13:30 v tom tlačení mi najednou Míša říká, Andrej zatlač, já už vidim Matýskovi hlavu, má černý vlásky, musíš zabrat, ať to máte oba za sebou, to mi dodalo takovou energii, že na další kontrakci jsem ho vytlačila, skončila jsem tedy s nástřihem, ale s maličkym.. a ve 13:35 přišel ten nejkrásnější okamžik v mém životě, slyšela jsem prvně v životě pláč našeho chlapečka :h: :h: :h: .. Je to neuvěřitelně nádherný pocit, v tu chvíli mi zahltilo tolik štěstí že to nejde popsat, porod tedy celkově trval 5,5 hodiny.. Tatínkovi ho hned po umytí přinesli a mohl si ho pochovat a ten je z něj úplně poprděnej :h: :h: :h: :h: :h: .. Koukam, že jsem se docela rozepsala, alev tak mam to napsaný kdybych to někdy zapoměla i když o tom pochybuju :€s€: :€s€: .. Takže 29.6.2013 v 13:35 se změnili naše životy a jsme šťastní pyšní rodiče :h: :h: :h: :h: