Porod

Ahoj holky, tak se hlásím znova. A chci se podělit se zážitkem z porodu. 11.12.2007 v 2:43 jsem se vzbudila s tím, že se mi chce asi hrozně moooc čůrat, že mi malá leží asi na močáku a já už učurkávám...:-)) ale jak správně hádáte, tak jsem sedla na záchod a nebyla jsem schopna se dočůrat.. furt to teklo a teklo a teklo. tak jsem si zašla pro tu porodnickou vložku (mezitím potopa v předsíni) a na chvíli si ji tam podržela,.. když jsem ji vytáhla, byl tam narůžovělý výtok, takže to bylo jasný.. Zašla jsem si pro čisté spodní prádlo, vlezla do vany, umyla hlavu, oholila nohy a tam dole a šla vzbudit manžela, že bych potřebovala zajet do porodnice, kam jsem ještě předtím teda zavolala.. Na místo jsme dorazili kolem 3:30. Porodní asistentka koukla na vložku a řekla, že je tojasný, sepsala se mnou příjimací protokol a zavedla do porodního boxu, že příjde doktor a vyšetří mě. Ale že mi porod začnou vyvolávat asi až druhý den 12.12.že to je standardní postup, že se čeká, jestli se porod sám nerozjede..

Tak jsem si lehla do postele, manžel mě držel za ruku a jen tak lehce jsme konverzovali a vtipkovali, že budu mít vyšší porodné a nebudem nic platit v porodnici atd..:-))

Pak už manžel odjel do práce, doktor příšel kolem 7 hod, udělal ultrazvuk, řekl, že je dítko velké a že nemá cenu čekat do druhého dne, že mi dá hned čípek na vyvolání porodu, jestli nic nemám proti. Samozřejmě jsem neměla, protže ta představa, že budu čekat ještě den a furt se pozorovat, jestli se něco děje nebo ne mě přiváděla k šílenství..

takže v 7 mi zavedlí první čípek.. manžela jsem zatím nevolala, protože mi bylo řečeno, že se to nemusí jen tak rozjet.. ataky nic. v 9 přišla paní doktroka a dala mi další čípek.. a o půl 10 mě začlo bolet bříško jako před měsíčkama, ale furt jsem necítila žádné stahy.. na monitoru taky nebyly vidět a ani jsem se zatím neotvírala.. ale přeci jsem začla být nervozní, takjsem volala manželovi, at už raději dojede..

kolem čtvrt na 11 došla PA, jak mi je, tak jsem řekla, že v pohodě, že akorát furt bříško bolí jak před menzes.. nabídla mi injekci protíi bolesti, že to bude asi ještě delsí dobu trvat.. nechtěla jsem, ale přemluvila mě, at si nechám dát a fakt hodně odoočívám, že to budu potřebovat. tak jsem svolila a vlezla do vany.. PA odešla mě v té teplé vodě se začalo hrozně chtít na záchod, ne velkou.. úplně šíleně se mi chtělo tlačit, až se mi začly kroutit nohy.. tak jsem začala vyvolávat "sestři, sestři, mě se chce už tlačit" Bohužel mě neslyšela.. ještě že šla kolme uklízečka, tak mi ji zavolala, jinak bych asi porodila sama do vany.. nevěděla jsem totiž, jestli když vstanu z té vody, ejstli mě nohy unesou, tak jsem nechtěla vylézt..:-))

V 11:43 jsem lehla na postel, v 11:45 dorazil manžel, to už viděla jak KLárce čouhají vlásky, a v 11:53 byla malá venku.. Prostě porod úplně skvělej.. Akorát nám KLárku hned odnesli do inkubátoru, manžel šel s ní, kontorloval, aby byla popsaná..a za chívli dorazil se slzama v očích, úplně mě vyděsil, ptotože nebyl schopny ani mluvit.. ale naštěstí to bylo jen dojetím.. Stoupl si mi za hlavu a kontroloval, jestli mi pořádně prohlídli placentu a hladil mě, když mě zašívali.. Holky, byl to takový zvláštní okamžik. Krásný, ale smutný.. že tam Klárka nemohla být s námi, ale zároven jsme věděli, že je vše v pořádku a jsme už tři..Šití mě vůbec nebolelo,paní doktorka byla hrozně milá, furt se mi omlouvala, ted to zatáhne, ted to trošku píchne.. vůbec to nic nebylo.. fakt ne!!!

Pak jsem si vlezla do vany ospršila se, a už jsem byla přichystaná jít za Klárkou, ale ještě jsem tam musela ty dvě hodky poležet.. Všichni koukali, jak jsem ¨v pohodě, že chodím, sedám atd.. byl jsem tak emočně a citově na tom dobře, že jsem nějaké bolesti necítila..:-))

pak ale bylo smutné jen chodit za malou k inkubátoru, ze začátku jsem ji ani nekojila.. pak zas chytla žloutenku, tak na novo.. takže nás pustili až v pohdělí domů.. ale už jsme v pořádku, hezky byštíme a těšíme se z lásky tatky, který nás teď zahrnuje láskou, péčí.. Rozkrájel by se pro nás..

Holky není se čeho bát.. ten výsledek je totiž tak něco nádherného, že když se budette na ten porod těšit, tak si to ještě užijete.. protože já si v hlavě pořád říkala, že je to super, že už rodím, a že se na to fakt těším.. :-)))