poporodní krize..mateřství není vubec sranda

02.04.2008

ahoj holky, mám pocit, že to psychicky nezvládám. malýmu je zrovna šest nedel. já jsem unavená, bez kousku času na sebe..vim, že zkušený maminy řeknou, jo holčičko, zvykej si, ale já to proste nedávám... Když jsem byla tehotná, představovala jsem si to vsechno jinak. je to krásny, matýsek je moje láska, ale vcera jsem byla totálně na dně. možná mi bláznej hormony, protože mám pocit, že to rozumově vubec nemám pod kontrolou. navic v pondelí jsem to dostala.. nevim. matýsek je pres den náročnej, ale je to i o me, že já potřebuju, aby to doma nejak vypadalo a veci fungovaly. bordel nesnášim...ale pak jsem vycucana, pak akorát přijde manžel z práce a strasne se pohádáme. máma mi zrovna ted do telefonu řekla, že si za to mužu sama, proč ho nedám do kolíby a že se mu nic nedeje, když tam řve. ale to já proste nedokážu!!! nevim, jestli se mi zas nerozhodila štítná žláza, beru hormony, tak, nevim. nevim, co je normální a co ne, nevim, jestlin to takhlr cítí víc ženskejch. jsem každopádně ráda, že to alespon tak muzu napsat. mám pocit, že přes můj život přejel tank, nebo že mě nekam přestehiovali..mám pocit, že mateřství je neskutečná makačka a sedla jsem si totálně na zadek a nezvládám to psychicky

Ahoj Marti,neboj, bude zase líp, já jsem si tím taky prošla. Já jsem třeba asi 2 týdny po porodu probrečela v kuse 2 dny a říkala jsem si, že tohle nemůžu zvládnout, ale každým dnem to bylo lepší a lepší a teď už si to vyloženě užívám, věř mi, chce to jen trpělivost :a:

In reply to by Silvik52

aHOJKY, mas pravdu, že to je každej den lepší. Vlastně je to už týden, co jsem sem psala. Odpoledne už ted poslední dny dycky zalehnu s malým a pak nejsem tak orvana. A taky malej je už klidnější..Asi je to právě tím, že už nejsem tak strhaná. O vikendu přisla máma hlídat a šli jsme s manželem do solný jeskyně, tak to bylo super..A nabila jsem trochu energii. Už taky věřím, že to bude čím dál lepší.. :)

Ahojky, malému je 7 týdnů a taky jsem měla krize, hlavně když malý brečela a brečel a já nevěděla jak mu pomoct do toho jsem nestíhala domácnost, ale tak nějak jsem si řekla, že prach , nádobí a špinavé prádlo mi nikam neuteče, bohužel :( :///: . Naštěstí mám babičky v důchodu a aktivní , které chodí s malým na procházku, tak že to všechno teď už jakž takž zvládám. A když si jo chci odpočinout, tak jedu k mamce, ona se o malého postará, já de fakto jen kojím a chodím na procházku, za ten jeden den si odpočinu a je mi fajn :one: . Jestli máš koho, popros je ať si vezmu prcka na 3 hoďky ven a odpočiň si a nesnaž se všechno za každou cenu stihnout, priorita je mimi, to ostatní se nezblázní ;) . Jo a co se týče malého, taky moc dlouho nevydržím ho nechat plakat, ale jednou v noci jsem měla krizi, že jsem nebyla už schopná vstát, tak musel přítel. Člověk než si zykne na ten kolotoč tak to chvilku trvá, neboj to zvládneš, držím ti pestičky. :a:

In reply to by sarah.27

Ahojky, to más stesti, že mas babicky, moji máme je terpve 46, takže ta chodi jen vecer po práci a tchýně zase je trošku lína přijet a celkově je to s ní těžky, jen rejpe a pomoc žádná. Mám sice babičku kousek, ale je ji už 82 a trochu se bojim je nechat samotný. No ale je pravda, že jsem se uklidnila, co se týče uklízení. Poslední tři dny vždycky na dvě hodiny zalehnu přes den s malým a je fakt, že mi to moc moc pomohlo. A malej je daleko klidnější od tý doby a večer zdaleka tolik nepláče. A cejtim se líp, už nemám pocit, že ty hormony tak moc lítaj. Ale je to stejně mazec, vid? :)

Já ti úplně rozumím. Sice mám miminko jen 10 dní,ale je to náročné a v těhotenství jsem si to představovala taky jednodušeji. Pomáhá mi trochu doma mamka,ale bez ní bych byla v pr... Psychicky jsem na tom jak na horské dráze,ale všichni říkají,že to bude brzo dobrý. Tak musíme doufat.

Ahojky, buď v klidu, asi to prožívá každá druhá! Já sem na tom úplně stejně..jsou nám tedy teprve 4 týdny,ale já už sem asi 3x propadla stavu deprese a i si poplakala..je to děsivé!! Ale já pevně doufám, že se to upraví, nemáme za sebou ani jedna šestinedělí a tak ještě trpělivě čekám...:-(
Ale někdy, někdy to prostě neukočíruju... :r:

ahoj marťas, ani nevíš, jak ti rozumím, min. týden jsem sem psala něco podobného... malé bylo včera 5 neděl. taky mi občas přijde, že to vůbec nezvládám a že jsem si to představovala jednosduššeji... :\\: neboj, zas bude líp... :k: to je taková ta přechodná poporodní náladá, to přejde, uvidíš. dobré je děcko dát občas na chvíli babičce nebo tchýni, třeba na 2-3 hoďky mezi krmením a ten čas si vynahradit jen pro sebe! dát si dlouhou sprchu, pak zahučet do postýlky, vzít si nějaký časopísek - zkrátka chvíli "vypnout". fakt to funguje. :one: držím palce, ať je lépe!! :h:

Martas,buď v klidu,nejsi jediná ani poslední,kdo se tak cítí.Je to úplně normální.Nevyspíš se,máš pocit,že to nezvládáš a jen brečíš :r: .Znám to,toto postihne 90%maminek.Já jsem byla tolikrát na dně,ale říkám si,bude líp :dance: .Zvládla jsem jedno děcko,zvládnu i toto.Někdy je to opravdu hodně náročné,a proto,když ti mimi spinká,zalehni taky.Opravdu pomůže i 20minut.Na bordel se vykašli,nebo pošli děťátko s někým ven,nebo ho dej na balkon a v klidu si ukliď.A když bude křičet?Nevadí,jim to neublíží,protáhnou si plíce a unaví se.To maličké si nemá jak vybít energii,jen pláčem.Nechej ho poplakat :w: :w: :w:

to mi mluvíš z duše.Já mám sice jen 2 týdny od porodu, ale jsem rozhozená, neschopná a nic se mě nechce.Manžel mě vyloženě sere jen ho vidím, děti mě provokují..... :§) nejraději bych se zbalila a někam odešla ://: .Za to můžou hormony :||): po porodu

In reply to by RenataMor

Ahojky co teď napíšu nemyslím nijak zle - zasmál jsem se od srdce ale to tou jak je to od srdce a bez příkras napsáno a doufám že časem se tomu budeš moci zasmát i ty i manžel držím palce a ať se je čemu smát :-) Jirka

In reply to by snailinka (neověřeno)

dekuju ti moc za podporu! Člověku hrozně pomůže když ví, že není jedinej, kdo to tak má nebo měl. já to taky cejtim, že neco musí stranou a vim, že to bude muset bejt ta domácnost, protože jinak mi hrábne. Je to strasne težky..človek se v tehotenství teší, je jak v sedmým nebi, ale pak? To je hodně tvrdej dopad na zem. musim doufat v lepší zítřky..

In reply to by nansie (neověřeno)

Holky manžel se snaží, žehlí plíny, přebaluje, i vyluxuje a vytře. je to těžky nějak vsechno zkloubit a zorganizovat. Malej je ted hrozně náročnej, usne dycky jen na deset minut a pak mu to zas nejde...ale dneska přišla večer moje máma, myslim, že ji došlo, že to nejak nezvládám. Vzala si malýho, já se vykoupala..pak umylsa nádobí a vyžehlila..prostě jsem se trochu nadechla...v sobotu se nabídla že přijde, abych mohla jít třeba ven nebo s manželem, abychom na chvili šli spolu někam na kafe..tak mě to moc potěšilo. A děkuju i vám všem za podporu, opravdu

taky se toho hrozně bojím, že budu mít takový deprese. Na kurzu nám PA říkala, že je vhodný, aby si ženská jednou v týdnu udělala na sebe čas třeba na hodinu na 2 a zašla s kamarádkou na kafe, na kosmetiku a tak, že potřebuje na chvilu vypnout a odreagovat se, tak se drž :k:

Marti, úplně ti rozumím...já na tom byla taky tak....brečela jsem jak želva a občas ještě slzu ukápnu, ale hlavně proto, že Míša by se pořád choval a já s tou páteří už nemůžu!Taky doma moc nestíhám, ale co se dá dělat....určitě bude líp!Hlavně se nestresuj...malej to cítí a taky můžeš ztratit mlíčko!Požádej manžela nebo maminku, aby Ti pomohli....zvládneš to!

In reply to by MARTAS

Martas, ja malyho nemohla slyset brecet, trhalo mi to zily, pak sjem zjistila ze to tak nejde, tak jsem ho nechavala chvili.. a brecela s nim za rohem aby me nevidel.. Pak najednou jsem se dostala do stadia, ze mi to bylo i jedno, ale to uz preslo. Nenechavam ho brecet dyl jak 10 minut, pak k nemu jdu, .. ale obcas je to sila..
Jinak ja pred asi 10 dny zazila totalni kolaps, proste jsem se slozila, psychicky, zalezla jsem na tri dny do postele a prospala je. Vylejzala jsem jen kdyz jsem sla malyho prebalit. Jinak jsem ho sice mela porad u sebe, ale v posteli, koukali jsme na telku, spali jsme, ven s malym chodil pritel, ja proste oznamila ze je mi zle a ze mam teplotu takze nefunguju. Vykaslala jsem se na domacnost, na vsechno a vsechny (krome malyho) a OHROME MI TO POMOHLO.. od ty doby mam zas silu na cokoliv :-) Mela jsem stesti, ze pritel to pochopil, uvaril a vzal si obcas prcka.. a ja se (sice po kouskach) poradne zas vyspala..

Věřím, že to je pořádná makačka... ale vydrž, bude líp.. Urči si priority a to méně důležité momentálně vynech.. až malý trochu vyroste a chvíli se zabaví sám, budeš zase všechno zvládat.. ;-)

Marti, to přejde, mysli na to, jakého máš krásného broučka, snaž se chvilku nevnímat, že máš doma binec, s tím nic nenaděláš a radši odpočívej. Protože i ten brouček potřebuje od tebe energii a když ucítí, že jsi nervózní ty, tak bude i on. Já taky potřebuju mít všude pořádek a navíc hlavně teď, když mám prcka, ale prostě někdy se to zvládat nedá. A zkus to i jinak, řekni svoji mamce, ať ti pomůže. Mi mamka jezdila žehlit, tchýně mi v šestinedělí třeba vytřela, protože to ještě všechno bolelo a abych se plazila po zemi, tak na to jsem sílu neměla. Ať ti taky pomůže okolí v tom začátku, pak uvidíš, že si v tom časem uděláš systém a budeš stíhat. Já už to taky zvládám, aji vyprat, vyžehlit, vytřít, utřít prach, vysát a dokonce uložit dřevo do sklepa a přitom si zvládnu aji lehnout, když malý spí a nebo vyšívám.

In reply to by Kellynka

dneska máma přijela a umyla nadobí a vyžehlila..hrozně mi tíjm pomohla, myslim, že si to sama uvedomila, že pootřebuju pomoct. Ono se to fakt někdy nedá zvládnout a člověk by se o to asi neměl snažit za každou cenu...chce se to naučit v tom chodit..

;) Marti nezoufej, máš pravdu. Mateřství je hrozná makačka a kdo to nezažil neuvěří viz chlapi. Tenhle stav je normální , já to měla po prvním mimi a to bylo fakt hustý . Hlavně to dostań ze sebe ven s někým si promluv :) Třeba kamarádka nebo tak, to pomáhá. Jsi skvělá mámá a zvládneš to chce to jen čas a trpělivost všech. Držím palce at je ti brzo líp :a:

To přejde neboj,já mám doma ještě ktomu 3letou holčinu která je dost aktivní a počkej až se narodí malej,to bude kolotoč.Ale zase si říkám že pude do školky od září takže to bude jiné.Ale já to měla z malou také,špatně v noci spala a já byla úúúúúúúúúúplně vyřízená.Držím palečky

ivka222

byla jsem na tom stejně,a věř že teď to bude pomalinku ustupovat,taky jsem nic nezvládala a byla pořád unavená,ale to je to šestinedělí a netýká se to jen toho,zachvilenku si naučíš práci uspořádat a rozvrhnout jak časově tak fizycky,nebuj teď už bude líp a líp.I maej zjistí že už může něco pozorovat a nebude už vyžadovat toliko tvojí pozornost,držím palce

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka