Pomoooc - vzteklé batole!!!!
ahoj, potřebuju radu nebo alespoň uklidnit... jinak brzo skončím v bohnicích!!!
malej se nám začal strašně vztekat... myslela jsem, že to mají děti až na dvou letech, ale my máme 16 měsíců...
dneska jsem byla už fakt na infarkt... pořád trhal nebo jedl, co nesmí, zdrhal ze hřiště na tenisovou antuku - kam nesmí, šel přesně opačným směrem, než jsme měli jít, chtěl k sousedům na zahradu na písek (má své pískoviště s milionem hraček, ale sousedovi mají samozřejmě lepší) a každý můj zásah (zákazy nepomáhají) se neobešel bez vzteklého výstupu... majznul sebou o zem - asi tak dvacetkrát za sebou a válel se uprostřed cesty a řval... já už fakt nevím, co s ním... je mi jedno - skoro - co si lidi myslí, takže mu nikdy nepovolím, když mu to jednou zakážu... ale ty výstupy mě fakt už vyčerpávají... sto metrů šel skoro půl hodiny, protože sebou praštil každých pět metrů o zem... řekla jsem mu: tak čau, já jdu domů... on řval, pak se zvedl, kousek ušel a zase sebou naschvál švihl... Sad
co dělám blbě?
někdy mi už rupnou nervy a jednu mu švihnu (přes ruku nebo zadek), ale nemá to absolutně žádný význam... dělá prostě rád všechno naprosto opačně, než se dělat má....
a taky pořád všechno vzteky odhazuje a řve na mě: bááác!
zakážu mu patlat se v sýru na rohlíku, popadne pítko a praští s ním o zem a tak.... už fakt nevím, jestli je to normální a jak se k tomu mám postavit...
...když je zabavený a v klidu, je to nejroztomilejší a nejšikovnější dítě široko daleko - zvlášť, když se může předvést :) - ale občas taky musím dělat něco jiného - vařit, uklízet, jít nakoupit... a to je pak malý ďábel...
...pak přišel táta a najednou to bylo sluníčko nejhodnější... ale táta musel zajet nakoupit a jak za ním zaklaply dveře auta, Kryštof sebou zase plácl o zem a řval jako bych ho doma minimálně nechávala klečet hodiny potmě ve sklepě...
...prosím pomoooc, jak s ním zacházet - předcházet záchvatům, a vycházet, když má tu vzteklou...
- pak nechce chovat, sedět nic... většinou to přejde, až když se něco stane - někdo přijedel, jdeme jinam atp...
ahoj, tak tohle měl synek poprvý asi ve 13. měsících.. teda ne v takový formě, byl to slabší odvar. nicméně věřim, že to je fakt o nervy (a na zabití)
nechala jsem ho vždycky vyřvat. většinou to vypadalo tak, že sebou plácnul na zem a řičel a řičel a řičel.....tak jsem si ho nevšímala a sice to pár dní trvalo, ale pak mu skutečně došlo, že na to nějak nereagujeme. sem tam to teda zopakuje, jestli se situace nějak nezměnila, ale zatim dobrý. nicméně očekávám, že zase něco novýho vymyslí, protože se teď zdokonalil v chůzi a začíná ho obtěžovat, že mu nedovolim chodit všude, kam zrovna potřebuje...
někdy jsem si při tom jeho říčení začla hrát s hračkama, což bylo docela komický, protože najednou přestal řvát, zíral na mě a pak si vzpomněl, že vlastně říčel :s: no a taky někdy dělal (a dělá dodnes), že se vzteká, ale přijde za mnou, je rudej jak rak, řve, buší ručkama, ale stoupne si ke mě a já ho konejšim (no, konejšim, hladim po hlavě a řikám mu, jak je svět nespravedlivej), dokud se neuklidní nebo neodejde.
no tak to je síla, já o tomhle vždycky čtu v Mamince, ale právě u starších dětí. doporučuju knížku NEJŠTASTNĚJŠÍ BATOLE V OKOLÍ, už jí mam doma a začínam číst, je to neskutečnej pomocník, první díl o kojencích doporučuju kde můžu a tahle bude taky k nezaplacení.
Každopádně já očekávam časem to samý, Kryštof má 9 měsíců a občas zíram jak se vzteká-nenávidí oblíkání, takže když mu ruku prorvu rukávem, začne s ní vztekle mlátit, rve si ten rukáv z ruky, čepici mu ani nenandam, on se klidně vzteky mlátí do hlavy, když mu jí nedovolim sundat a držim jí(nevim co bude v zimě), když dostane vztek u jídla že to jíst nechce, mrskne po mě lžičku, nebo když ho chci odnést, vzpíná se tak že mi málem vypad a mlátí hlavou. a je to každej měsíc horší, ovšem je po rodičích, takže období vzdoru si asi pěkně vyžereme
In reply to no tak to je síla, já o by Pupidup
Ahojky, jakej první díl? Jak se jmenuje a od koho je, zajímalo by mě to. Děkuju za info. M :a:
In reply to no tak to je síla, já o by Pupidup
o té knížce už jsem také slyšela,že je dobrá...Já jak to tady tak čtu, tak mám teda asi zlaté dítě..
In reply to no tak to je síla, já o by Pupidup
Ahojik jo to jsem zapoměla dodat taky!!čepici to prostě NE hned jí serve!!Oblíkání od mala nesnáší a řve !!Jediné co jsem vyřešila je jídlo a to tak že jsem mu dala jídlo do talíře na kousky bramboru řízek!!Lžička letěla ale Ondra neřval jedl rukama a já měla klid!!A tak dlabe už asi 4dny!!Nedávám mu tak jíst omáčky to by bylo všude!!Ale od té doby je ještě klid aspoň u jídla má radost že jí sám i když jako tarzan rukama!!! Zuzka a Ondrášek
In reply to no tak to je síla, já o by Pupidup
mě už i vypadl :(
když to na něj přijde, klidně by si rozrazil hlavu o roh stolu a mlha za mnou, mlha přede mnou... teď mě neserte, vztekám se...
Ahojik Kyti no tak to je síla!To ti taky nezávidím !Ale abys v tom nebyla sama jak dnes už jsem psala diskuzi o tom mém roubíři a jemu teprve rok a nějký ten den!!Sic ještě nechodí ale tyto záchvaty má také!!A to já se mu věnuji naplno !!No vždyť víš....
A nám to začalo kolem roku!!vyčerpaná jsem a v noci nespím..Ráno otevře oči a jede!!Něco se mu nepodaří mrskne stím ,nebo se rozklepe a hryzne do toho!!Když sedí blízko zdi zinkne se do hlavy!!A to už nevydržím a seknu mu jí!!Přeci se nebude mlátit do hlavy!!Rabuje mi kytku dala jsem přední vysavač toho se bojí zabralo to na pár dní teď ho obleze a dělá to stejně!!Když upozorním na to že to nesmý spustí takovej vyrvál že to není možný!!Já už to ignoruji ale taky nepomáhá to!!!Když si hraje zničeho nic zapiští..Nebo když už musím fakt poklidit a nevšímám si ho tak si naschvál ubližuje abych ho chovala atd..........Je toho tolik a jemu teprv rok ...A to jsem nenapsala ještě co umí předvést v krámě...
Dnes už jsem to nevydržela jak jsem nevyspalá tak mám nervy na dranc a normálně jsem už nadním stála a bulila nevím co sním...A jak jsi psala o tatínkovi???Tak to samé přijde a to je TATI mílius nadevše jen odejde tak malej terorista.........Jedině kde je hodný venku v kočáře,na návštěvě u babičky a HLAVNĚ KDYŽ SPINKÁ.....Jinak je taky moc šikovnej a tak milujiho ale takovej teror je síla!!!
A ještě ti písnu že já mu vyhovím co se týče spaní!!Chvíly spal v postýlce,pak u nás,pak zase v postýlce,a potom jsem ho uspávala venku v kočáře a skončilo to tak že taťka má nafukovací madraci a malej je semnou v postely!!A je to víš na co!!!Stejně nespí a řve..............Plácání přes ruku,nebo zadek nemá cenu jen spustí vyrvál .....
Jo snad to přejde...........Zuzka a Ondrášek
In reply to Ahojik Kyti no tak to je by Zuzinna
no jo, takhle "mírně" to začíná... a už bude pořád jenom hůř :)
- taky toho svýho andílka miluju když spinká... náš teroristuje fakt hlavně mě a před ostatními se krotí jen někdy...
- dneska v práci jsem taky myslela, že z něj zešedivým... cestou domů mi řval skoro celou cestu... to už bylo skoro na oprátku nebo na přímý náraz do mostního pilíře...
In reply to no jo, takhle "mírně" to by Kytiii
Tak to ti věřím...Já už si to kolikrát říkám taky že mě odvezou nebo si hodím mašly..Ondra je zatím v autě v klidu!Aspoň něco.....
Já doufám že v pondělí mi dr dovolí koupit ten sirup a třeba pomůže!!!Nechci do něj cpát nějakou chemii to ne ale tohle je přírodní tak by to mohlo zabrat.aspoň trochu!!!A jinak jestli ne tak ze mě bude tlusťoch protože si koupím tunu čokošky abych přežila tohle šílené období............
Zuzka a Ondrášek
In reply to Tak to ti věřím...Já už by Zuzinna
normálně je v autě taky v pohodě, zpívám mu většinou celou cestu a to ho baví... ale dneska měl prostě blbej den... nejdřív jsem mu zakázala fixky a dala mu nějaký pitomý pastelky... tak je rozházel a pořád sahal po lihovce :( , pak měl jíst, tak to si v klidu dal, ale pití už odflákl, tak měl žízeň a vztek k tomu... pak jsem si jela pro auto do servisu a jeho děsně vyprudilo, že jsem si dovolila mu nedat kozu před dvaceti chlapama z autoservisu... no prostě paráda... pak řval, dokud si nedal kaši, zdlábnul ještě jednu uvařenou bramboru a několik kuliček hroznovýho vína, šli jsme si hrát a zase řev - to jsem zjistila, že má prdnuto a asi ho to svědilo na řiti, ale nic neřekl - poslední dobou už hromádku v plíně hlásí... a pak si dovolila přijet babička zrovna když si měl čistit zoubky, tak z čištění nebylo nic, ale v koupelně byla pro změnu potopa...
Ahoj Kytii,
tak jak to tady pročítám, vidím, že v tom nejsme samy, kdo má doma vzteklé batole. Jak už jsem Ti psala, náš Honzík se chová v podstatě stejně jako Tvůj Kryštof - záchvaty vzteku dostává při pokusech o posazení na nočník, do kočáru, při přebalování a oblékání, když se ho pokouším dát do postýlky bez předchozího kojení, když mu seberu nějaké zakázané věci, když mu nedovolím jít, kam si zamane, když mu nedám sušenku atd. atd.
Vztekání se projevuje: dupáním nožičkama, prohýbáním se jako luk, když ho chci někam posadit, sednutím si na zem a odmítáním jít dál, bušením hlavou do zdi (z toho mám docela hrůzu), občas i kousáním buď do nás nebo do své ručičky, smetáváním všech věcí co jsou v dosahu na zem, a hlavně šíleným křikem :n: . No prostě hrůza.
Procházky s ním nám trvají taky dvakrát tolik, než když jede v kočárku - musí se nutně ohýbat ke každé kytičce a kamínku a hlavně ho to táhne vždycky opačným směrem, než chceme jít my, takže se tam pak točíme pořád na místě :) a když ho chci popadnout za ruku a vést tam kam chci, tak se mi hned vyškubne a rozběhne se pryč. Když ho chci vzít do náruče, tak dostane záchvat vzteku. Pokud nikam nespěcháme, tak jsem smířená s tím, že půjdeme třeba hodinu, ale pokud spěchám, tak ho i přes jeho mohutné protesty nasoukám do kočárku a jedeme.
Taky ho už občas plácneme, když se vzteká, ale to ho akorát popudí a křičí ještě víc. Tak je to fakt na nervy.
Ale jak píšeš, když je dobře naladěný, mám na něho čas a hraju si s ním, tak je to andílek :) .
Taky jsem si myslela, že tohle vztekací období přichází až kolem 2 let, ale my to už máme tak od 15 měsíců a je to čím dál horší.
Holt to musíme nějak vydržet a doufat, že to přejde a bude zase líp.
Pa :a:
________________________________
http://alenkasuchankova.blog.cz/
In reply to Ahoj Kytii, tak jak to tady by alenkas
je to blbý se chvástat, ale mám dojem, že dřív to (dle zkušeností zde) začíná právě u dětí nadmíru šikovných a vnímavých...
je to těžší o to, že já na něj nemám čas tak často, jak by asi potřeboval - mimo klasického kolotoče okolo domácnosti (praní, žehlení, vaření, úklid) se ještě stěhujeme do dočasného podnájmu než zrekonstruujeme baráček (takže jsme pořád buď na stavbě, nebo jsme dávali dohromady ten byt) a já k tomu ještě 2x-3x týdně musím pracovat... takže jsem z toho fakt na mrtvici a dneska například v práci na ránu z milosti...
In reply to je to blbý se chvástat, by Kytiii
Tak to je fakt těžký, když teď ještě rekonstruujete a chodíš i do práce, hlídat k tomu takové neposedné batole. Ale musíme doufat, že je to jen takové přechodné období a že bude zase někdy lépe :) .
Že bychom měly šikovné a vnímavé děti? To by mě docela i těšilo a musím si to asi říkat, až na něj zase přijde záchvat vzteku :s: .
Pa :a:
________________________________
http://alenkasuchankova.blog.cz/
In reply to Tak to je fakt těžký, by alenkas
prý je to proto,že mají již dovyvinutou bílou kůru mozkovou a tedy jsou schopni prožívat všechny druhy emocí, ale nemají vyvinutou šedou kůru mozkovou, aby byli schopni emoce zvládat - to jsem se dočetla včera :)
v tom případě ji ale nemám vyvinutou taky :)
- prý je to častější u dětí, které nemají pravidelný režim - což bohužel Krýša nemá... musím na tom zapracovat... ale v našem kolotoči je to max.těžké :(
In reply to prý je to proto,že mají by Kytiii
Tak s tou šedou kůrou mozkovou to mám asi taky tak - jsem docela chytlavá na první našlápnutí a jak se naštvu, tak se taky těžko kontroluju :) .
Sice se chci ovládat, aby si Honzík nebral ode mě zrovna tenhle vzor, ale já ty emoce v sobě většinou prostě nedokážu dusit a musím to ze sebe nějak dostat :) .
Pravidelný režim se u Honzíka snažím doržovat, tak doufám, že to není tím.
No asi je holt po mě i povahou - naši říkají, že si se mnou jako s malou taky dost užili a oproti mým dvěma starším bratrům jsem jim dávala pěkně zabrat :) . Ještěže jsem prý byla až třetí, protože mamka říkala, že kdybych byla jako první já, tak by už rozhodně žádné další děti nechtěla :n: . Zatímco kluci prý byli hodní, já jsem to bohatě vynahradila a jak prý taťka oslavoval, že se mu narodila konečně holčička, tak prý brzy litoval, že nejsem radši třetí kluk :) .
Navíc měli se mnou ještě ten problém, že mě nemohli nechávat vyřvat, protože jsem už od narození ztrácela dech a modrala jim, takže bych se jim asi udusila :( . Nevím, čím to bylo, ale vždycky jak jsem začala nabírat k řevu, tak mi došel dech a už mi to nešlo se znovu nadechnout a modrala jsem. Poprvé jsem mamku takhle vyděsila už v porodnici, kdy jsem taky modrala a sestřička mi musela dát kyslík, a pak jsem ztrácela dech každou chvíli až snad do 3 let. Naštěstí jak jsem rostla, tak to ustupovalo a už jsem pak s tím problémy neměla.
Tak jsem ráda, že aspoň tohle po mně Honzík nezdědil, to bych byla asi už šedivá hrůzou a monitor dechu by se nám uřval. To je teda fakt lepší, když slyším ten jeho řev, než aby bylo podezřelé ticho, jako to mívali naši se mnou.
Jé, to jsem se zase rozepsala - mám dnes nějakou psavou nebo co, tak se omlouvám.
Pa :a:
________________________________
http://alenkasuchankova.blog.cz/
In reply to Tak s tou šedou kůrou by alenkas
to je v poho... u tebe jsem na romány už zvyklá :)
mít na to čas, píšu je taky... dřív jsem psávala poloprofesionálně povídky :)
teď už jsem žádnou dva roky nenapsala :( - docela mě to nabíjelo, ale nevím, jestli bych to po tak dlouhý době ještě zvládla...
asi je to opravdu jen tím, že je to přirozený vývojový stupeň trochu podbarvený našimi povahami... :)
In reply to to je v poho... u tebe jsem by Kytiii
Už mě to taky napadlo, že bych mohla něco psát, v písemné formě jsem byla vždycky o hodně lepší než v té ústní, protože mám tak čas si srovnat myšlenky v hlavě a psát trochu souvisle, narozdíl od mluvení :) .
Teď mi udělali radost v Miminku - v zářijovém čísle otiskli můj popis porodu i s fotečkou a dokonce to ani moc nezkrátili, až na jeden odstaveček týkající se šití a prvního přiložení k prsu :) . Hned jsem našim ten časopis taky koupila, aby si mohli konečně přečíst můj porod, který do té doby ještě nečetli, a mamka byla úplně dojatá, když to četla :) . To mě potěšilo, že to v ní vyvolalo nějaké emoce a nejspíš asi i v té redakci, když to otiskli :) .
Pa :a:
________________________________
http://alenkasuchankova.blog.cz/
In reply to Už mě to taky napadlo, že by alenkas
no vidíš... mě kdysi otiskli několikrát názory v časopise - Reflex a Instinkt... taky jsem z toho měla radost...
In reply to no vidíš... mě kdysi by Kytiii
Tak až zase začneš psát, tak sem s tím... www.kudlanka.cz
Sice to není honorované, ale čtenáře to potěší a nás taky... a odměnou ti bude poděkování šéfredaktorky... a klidně tam můžeš napsat i o vzteklouncích... já nějak nestíhám a Daniela velekudla mě furt uhání o další články... ;) :a: :a: :a:
In reply to Tak až zase začneš psát, by Blue Jane
holky...nebojte,moje se vzteklá narodila ,stále doktoři přemýšleli co jí je a nakonec se ukázalo , že nic...vydrží ječet celý den a to už skoro 10 měsíců a jsem na ní úplně sama..nemusí to být obdobím nebo věkem...děti se s tím vztekem rodí a když pláče nebo se vzteká ve dne je jasný že se jí o tom zdá v noci a pořád dokola, když začne rozumět zjistí že tím vztekem nás totálně odbourají a dělají to schválně, někdy jsou to sobci a chtějí rodiče jen pro sebe ,takže Vám přeju méně vzteklé děti a pevné nervy :cc):
In reply to Tak až zase začneš psát, by Blue Jane
dobrý stránky... něco zkusím zplodit při dlouhých večerech, kdy otevírám počítač proto, abych pracovala a pak končím tady, abych si druhý den nadávala, že zase nestíhám :)
In reply to dobrý stránky... něco by Kytiii
:s: :s: tak to se mi stává taky
Ahoj,mám doma to samé-dvouletá holčička a začalo to kolem toho 16-17 měsíce ... :( My máme ještě bonus k tomu všemu co si popsala-když je fakt v ráži tak nás i kousne(když ji třeba zvedneme),nevím jak jí to napadlo,ale je to dost nepřijemné anebo kousne sama sebe,ale to málokdy.Nejvíc mě štve,že je neposlušná i venku-u silnice z toho mám uplnej psotnik ... Ale v tomhle pomůže jen důslednost a nepovolit.Já jí nechávám vyřvat,když je čas a nikam venku nespěchám anebo ji prostě čapnu a vezmu jí tam kam prostě chci já.Doma je to jednoduché-říkám jí,že až se bude chovat normálně tak ať přijde a jdu do jiné místosti.Je to prostě batole a zkouší kam až sahají jeho hranice a co si může dovolit.U mě teda nepochodí holčička,ale tatínek nám to trochu kazí,ale snaží se. :) Také pozoruji,že si na něj dovolí víc a hned spustí řev-to u mě jí to trvá déle než spustí řev,vzteky a plácání o zem. ;)
In reply to Ahoj,mám doma to by Lyret
tak tenhle bonus máme taky... jen jsem ho zapomněla napsat :)
- ale koukám, že v tom nejsem sama, takže jsem zase o něco klidnější... jen je to prostě někdy o nervy...
In reply to tak tenhle bonus máme by Kytiii
Tak to jsem "ráda",že nemám doma jediná kousálka ... snad to všechno brzo přejde(ale nastanou zase jiné problémy) :\/:
In reply to Tak to jsem "ráda",že by Lyret
Přesně tak, mě ta výchova a starosti příjdou čím dál náročnější. Z toho plyne poučení, že: nikdy líp už nebude, vždycky bude jenom hůř :s: :s: :s:
Myslím to samože v tom dobrým ;) . Jen si vzpomínám jak jsem byla v šestinedělí zničená a teď se na to dívám zpátky, že na co jsem si stěžovala, vždyť malej jenom ležel a papal.
In reply to Tak to jsem "ráda",že by Lyret
no jo, kouření, hulení, holky, kluci :) chjo... a už napořád!!!!
ahojky tak ja teda jeste mimi nemam ale moje kamaradka ma 2letou dceru a vzdycky kdyz ji chytnul takovy zychvat a mala sebou placla o zem tak kamoska k ni prisla vzala ji nohy ruce to je jedno a zacala ji v tom vztekani pomahat se slovy pojd ja ti pomuzu a taaak se vtekej tak jsem ubrecena lucina do minuty bylo ticho obcas jeste fnukla ale do tydne bylo po vztekani a ted je klid ..
Ta jsem to tady celé pročetla a hodně jsem se nasmála :-D..Je to úúplně normální, že jsou děcka tak nedobrá a už teď mám hrůzu z toho, jak tyto záchvaty zuřivosti budu zvládat já. Já jsem cholerik, manža je cholerik (mimochodem nechápu že se nezabijem a nějak jsme se naučili toleranci), tak naše dítě bude buď strašně hodné (ale to pochybuji), nebo spratek největší (přikláním se spíš k tomu spratkovi)..Mě když byli tři roky, tak prý jsem dle mamky byla takový zmetek :-), že se vždycky v Neděli těšila až v Pondělí popakuju do školky..A kdysi mě prý chytl takový záchvat zuřivosti, že mě normálně hodila oblečenou, obutou - prostě jak mě drapla do vany se studenou vodou...to prý zabralo...Lapala jsem prý chvíli po dechu a pak se zklidnila..Do dalšího záchvatu :!k: ...Jooo byla jsem pěkný sprateček :^O^: ...Tak si tím holky asi holt musíme projít všechny, jen mám strach, aby mi někdy neujely nervy a já to děcko nezmlátila hlava nehlava..Zatím si jen lebedí v bříšku, tak pst ať se předem nelekne a neuteče, ikdyž myslím, že moc dobře už teď ví, co je jeho maminka a tatínek zač :s:
Ahoj Kytiii, já ti moc neporadím, protože máme doma něco podobnýho, ale v mladším vydání... Týna je šikulka, zlatíčko a miláček, ale jak jí rupne v bedně, tak se vzteká jako podle učebnice a někdy mám pocit, že to dělá vyloženě naschvál a hrozně se tím baví... včera jsem jí sebrala mobil, ke kterýmu se náhodně dostala a ona z otočky sebrala ovladač od TV a řachla s ním o zem... a ještě k tomu dodala BÁÁÁC... přitom ví, že obojí se nesmí:( Když se vzteká doma, tak si jí nevšímám, ale venku je to horší, tam už neuteču, tak jí naložím do kočáru a jede se jinam... u nás neplatí ani domluvy ani když na ní houknu, občas jí plácnu přes ručičku nebo zadeček (a to jsem odpůrcem násilí... ale někdy to nejde, má ze mě srandičky)... já si myslím, že je to nějaký období, kdy zkouší, co všechno si můžou dovolit a kam se dá až zajít a že to snad přejde... ale jestli to bude trvat dýl, tak to proberu s doktorkou, protože mám jen jedny nervy a jedno zdraví. Tak hodně síly a ať Kryštof dostane brzy rozum a je zase hodňoučký
In reply to Ahoj Kytiii, já ti moc by Ricky
no jo... plesk s čímkoli a plačtivé bááác - máme doma několikrát denně... to je to nejmenší... něco jako "podívej se mámo, jak jsi mě naštvala, až jsem s tím švihnul úplně nerad o zem... a můžeš za to ty!!!"
In reply to no jo... plesk s čímkoli a by Kytiii
U nás to je vyloženě s výsměšným tónem, jako ty mi něco zakážeš a já ti to natruc rozflákám :00: Tak snad to přežiju bez újmy na zdraví... jinak skončím někde v blázinci :*8*:
In reply to U nás to je vyloženě s by Ricky
sejdeme se tam spolu :)
In reply to sejdeme se tam spolu by Kytiii
tak jo a kde? mě by se docela líbilo v Kytlicích, prý mají hned vedle cvokhausu hospodu :°°//:
In reply to tak jo a kde? mě by se by Ricky
sice nevím, kde to je, ale to zní pěkně... v bohnicích zas maj Mezi ploty, taky kino, zoo, divado :)
dáme kámen, nůžky?
In reply to sice nevím, kde to je, ale by Kytiii
To je někde u Český Lípy, ale ty Bohnice taky nevypadají špatně.... tak navrhuju to nějak střídat, měsíc tam, měsíc tam :!k:
Ahoj Kytiii, já ti moc neporadím, protože máme doma něco podobnýho, ale v mladším vydání... Týna je šikulka, zlatíčko a miláček, ale jak jí rupne v bedně, tak se vzteká jako podle učebnice a někdy mám pocit, že to dělá vyloženě naschvál a hrozně se tím baví... včera jsem jí sebrala mobil, ke kterýmu se náhodně dostala a ona z otočky sebrala ovladač od TV a řachla s ním o zem... a ještě k tomu dodala BÁÁÁC... přitom ví, že obojí se nesmí:( Když se vzteká doma, tak si jí nevšímám, ale venku je to horší, tam už neuteču, tak jí naložím do kočáru a jede se jinam... u nás neplatí ani domluvy ani když na ní houknu, občas jí plácnu přes ručičku nebo zadeček (a to jsem odpůrcem násilí... ale někdy to nejde, má ze mě srandičky)... já si myslím, že je to nějaký období, kdy zkouší, co všechno si můžou dovolit a kam se dá až zajít a že to snad přejde... ale jestli to bude trvat dýl, tak to proberu s doktorkou, protože mám jen jedny nervy a jedno zdraví. Tak hodně síly a ať Kryštof dostane brzy rozum a je zase hodňoučký
ahoj, vítej do klubu..taky jsem měla doma takového steklouna. Nyní mu jsou 3 roky a už se srovnal. Taky ho to chytlo když mu byl přes rok. bylo to šílené a trvalo to do dvou a půl let..prostě síla. Když mu byli 2 roky a ne se srovnat tak jsme vytáhli proutek a dostával proutkem přes prdel. Jinak to prostě nešlo. Denně stekání, ječení. Když byl malej jako ten tvůj tak to bylo to samé. Kam nesměl tam šel. Prostě na palici...jsem ráda že se z toho dostal-ale ten rok a něco co tohle měl byli hodně složité. Hodně sil maminko. Musíš být nekompromisní a nepovolovat. Budeš to mít hodně těžké, ale malej se z toho dostane. Neboj se mu dát přes prdel-i když přes plenku to málo ucítí...musíš bejt rázná.
In reply to ahoj, vítej do klubu..taky by JaMiOn
kámoška taky pořídila na dvouletou cácorku proutek... tak jsem zvědavá, jestli mě k tomu taky dožene...
In reply to kámoška taky pořídila na by Kytiii
no budu ti držet palce ať se z toho dostane dříve. Vždycky mě bolelo u srdíčka když ho taťka proutkem šlehnul. Ale nedalo se jinak. měl takové záchvaty že se i dávil a kolikrát měl i modré rty-nepopadal dech. Jedině tak se probral....nyní už mu ani nemusim dávat přes prdel jak je pohodovej. Jen mě štve jak si pořád kouše nehty.... :00:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
tak tu první variantu bych nikdy ani nezkoušela...já spíš říkám tak pá pá..a otevřu myčku..tu totiž miluje...podává mi z ní nádobí...a hned letí....ale to bohužel funguje jen doma...
Venku když jsem s ní tak jí mám pod dozorem, tak nejúčinnější je zatím při vtekání dát jí do kočárku... :///:
A Navíc venku kdybych jí řekla pá pá..když má zábavu, tak za mnou teda nejde...to jí je šuma...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
hm, tak u mého Ondry tohle nefungovalo. Když jsem zkusila tu první variantu. Když zlébíš tak jdi pryč tak začal tak šíleně řvát a třískat sebou o dveře, že jsem ho musela z vedlejší místonsti vynést no a když jsem se zkusila stekat jako on, tak chvilku koukal a pak začal opět řvát jako siréna a třískal sebou o zem..vůbec to na něj nefungovalo.... ://:
In reply to hm, tak u mého Ondry tohle by JaMiOn
toho se taky bojím
ahoj Kytii, má prostě vztekací období, většinou bývá tak kolem toho roku a půl, kdy si začínají uvědomovat svou osobnost a prostě zkouší, co si můžou dovolit. Tvůj postup je naprosto správný, prostě neustupovat. Když to jednou zakážeš, tak je to prostě zakázaný. Předcházet se tomu asi nijak nedá, prostě je potřeba to přetrpět. Ono to časem odezní a když zjistí, že mu to vztekání k ničemu nepomůže, tak si myslím, že to přejde i docela brzy. Většinou to trvá dýl, když jsou maminky nedůsledný. To, že se před tatínkem chová líp je jasný, protože s ním není tak často. V tomto období kolikrát děti snáz poslechnou cizího než vlastní rodiče :). Tak přeju pevné nervy a ať to brzy přejde.
Tess
ahojky. u nás záchvaty vzteku zatím nejsou, ale když ho chci odněkud odnést, kam nesmí (za ruku se chytit nenechá a odvést), tak se prohne schválně, abych ho nemohla vzít a začne se rozčilovat.
jinak se vzteká u hraní-když mu něco nejde a když se nudí
jinak musím říct, že si užívá toho být doma-dlouho jsme jezdili ven s karavanem a teď si doma užívá svých hraček. zavedli jsme režim spaní jen po obědě, tak už se se spaním netrápíme a usne docela v pohodě-jen po probuzení je ještě asi tak hodinu uplakanej, rozmrzelej-nevím, zda je přespalej nebo nedospalej
já myslím že to Kryštofa přejde, asi tak jako všechny neřesti, které tu u dětí řešíme :-)
In reply to ahojky. u nás záchvaty by Kylli
no to doufám... dneska v noci už spal líp... krok "zůstaneš ve své postýlce" začíná nést ovoce... už si jen párkrát fňukne...
ale jsem dneska v práci a on pro změnu zase pořád volá mama mama... chjo, včera se mohl utátovat a dnesku umámovat...
In reply to no to doufám... dneska v by Kytiii
Vojta vydrží i hodinu chodit po bytě a křičet mama a meme.
Taky zavádíme v noci postýlkovou metodu- sice vstává 2x za noc na jídlo-ale z postýlky ho nevyndavám, dám mu mlíko, počkám, až ho vypije a pak sice trochu protestuje, že tam nechce být, ale nakonec usne.
měli jsme rozlétané léto a veškerý (i sebemenší režim) je pryč, tak jedeme znovu. hlavně s ním už nejde spát v naší posteli, protože se v noci vrtí, cestuje, jak se hneme tak je vzhůru a hlavně nám ráno skočí na hlavu-to je probuzení a okamžitě sleze z postele a jde si hrát-tak musíme vstát i my, ale dneska ráno se probudil ve své postýlce, ani neřval, chvíli si hrál, tak jsem nemusela ve vteřině vstát, ale chvíli se ještě vrtět v posteli :-)
tak snad mu to vydrží, ještě bych ho ráda naučila nevstávat v noci na mlíko, ale on jindy než v noci si mlíko nevezme, tak jsem na jednu stranu ráda, že do něj dostanu mlíko, ale zase bych se už ráda alespon někdy po 13 měsících vyspala :-)
In reply to Vojta vydrží i hodinu by Kylli
taky bych se ráda po 16 měsících vyspala :)
a to já "blbá" uvažuju o začátku snažení o sourozence... holt se ráda trápím :)
In reply to taky bych se ráda po 16 by Kytiii
neboj, můj přítel uvažuje takto už dlouho
ale já jsem rázně proti, protože naše dosti živé dítě mi dává stále dost zabrat-ale jsem teď ve fázi, kdy se druhého dítěte úplně nevzdávám, ale chci počkat pár let-pak se uvidí-nebudu už sice nejmladší-ale co, rodí starší, tak proč ne
jestli Tě mohu uklidnit, my máme doma to samé, jen v holčiččím. Eli je už od mimina staršně živá a veselá...bych ale řekla, že čím starší, tím hůře zvladatelná...to sekání na zem dobře známe....taky se ráda předvádí, když někdo přijde na návštěvu, začne tancovat, smát se, dělat blbiny.....taky mám občas pocit, že skončím v Opavě. např. včera venku, už mi ani nechce sedět v kočáru, vylízá z něj, stoupá..teta jí dá piškot-ten zlostně zahodí, furt jen řve...taky měš neposlouchá, řeknu normálně nic, zvýším hlas, taky nic, jen se na mě zamračí...na písku háže po dětech písek aa směje se tomu. no , počítám, že je to jen takové období, které přejde. Přeji Ti taky pevné nervy ;)
In reply to jestli Tě mohu uklidnit, my by dupkaM
hlavu jak pátrací balon :)
ještěže jsem dneska v práci... si řádně odpočinu a naberu nových sil na boj s batoletem!
In reply to hlavu jak pátrací balon by Kytiii
hele, jak říká můj kámoš-ty děti jsou ve věku, kdy pohybově už jsou na úrovni dospělých, ale hlavu mají ještě uplně blboučkou a vůbec nic jim nevysvětlíš. Absolutně nic. 100X řekneš ne, 100x dáš přes ruku a stejně to dítě dělá-tak má se cenu rozčilovat? já byla na nervy na dovče-to neustálé hlídání a horko mě nějak vyčepávalo a teď je mi to líto, že jsem si to neužila víc-ale štvali mě ty lidi na pláži, co si tam nádherně lebedili a já byla uvázaná ve stínu a 2 hodiny jsem jezdila kočárkem, aby milostpán usnul a pak spal půl hodiny-tak snad příští rok :-)
In reply to hele, jak říká můj by Kylli
já byla dopoledne u bazénu, pak jsem ho uvozila v kočárku - cca 10 min. a pak jsme šli od 14-15 hod na pláž a tam jsme si lebedili do půl 7... super... nebo jsme šli na pláž občas i ráno a po obědě jsem ho "ukojila" na lehátku :)
moře zvládl fakt bravurně... jsem moc ráda, že jsme jeli... navíc jsme tam měli půjčená kola a ty výlety po ostrově s ním v sedačce byly naprosto k nezaplacení... ráno na trh pro čerstvé ryby a jiné potvory... k obědu rajčatové pesto s těstovinami... prostě úžo... večer gril... aaach - já chci zpátky!!!!
In reply to já byla dopoledne u by Kytiii
my na pláž nechodili, protože tam nebyl vůbec žádný stín. tak jsme byli stále u karavanu ve stínu, jezdili jsme dopo na výlety-autem nebo na kole, odpo jsme surfovali s přítelem na střídačku. ale měla jsem nějaký předmenstuační syndrom a měla nálady fakt na zabití, křičela na Vojtu, byla nepříjemná na všechny a bohužel to ze mě spadlo až cestou domů a téď jsem v naprosté pohodě a libuji si doma. By byli na severu Itálie u jezera, kde bývá krásných 27-28 stup. ale letos tam bylo i 34st. hrůza, pro mě i pro děti-nějak jsem to špatně snášela, stále mě bolela hlava, Vojta nemohl v noci v tom horku spát, já taky ne-ale byla to fajn dovolená, jen příště chci víc odpočívat, aby to fakt dovolená byla :-)
In reply to my na pláž nechodili, by Kylli
my byli taky v itálii - 100km pod benátkami na ostrově Albarella...
prostě úžo... všichni tam jezdí na kole, max.povol.rychlost pro auta je 30km v hod... klid a mír :)
Tak mi jí téměř všechno dovolíme...takže moc záchvaty vztekání nemá...ale taky jí zakazuju...a když řeknu ne..tak spíš začne jen fnukat..protože to není často..prý když se často říká ne..tak se dítě tím frustruje...ale je jasný,že ho nenecháš přejet autem, spadnout ze skály apd..Ale prostě to dítě se se vším musí seznámit, takže ať se seznámí..ale řeknu jí třeba,že tam je to fuj...že toto nepapáme...apd..Já když jí často zakazovala, tak byly šílené zcény...a ted můžu říct, že to máme v pohodě....
In reply to Tak mi jí téměř všechno by Alfa
Když dospělý dítěti neodporuje, tak se dítě nemá proč vztekat. Jen ti chci říct, že toho jednou můžeš trpce litovat, protože ty budeš poslouchat dítě, místo aby dítě poslouchalo tebe. Vidím to názorně na jedné kamarádce, ta to dělá stejně jak popisuješ ty.
Samozřejmě je to čistě tvá věc, jen mi to nedalo, aby to nenapsala
______________________________________________
Kristýnka (05/05), Honzík (12/08)
KLMM - klub lednových maminek a miminek
In reply to Když dospělý dítěti by Hvězdička blýskavá
no já se bojím akorát toho,že bude rozmazlená..ale poslouchat si myslím,že bude...protože na to zas nejsem povaha...abych jí dala 100% volnost...až zas tak tolerantní nejsem,aby si se mnou dělala, co chce..
In reply to no já se bojím akorát by Alfa
To si myslíš teď. Počkej, až bude starší. POkud už jí děláš ústupky teď, tak si s tebou bude brzo pěkně cvičit. Uvidíš, že si na má slova jednou vzpomeneš
______________________________________________
Kristýnka (05/05), Honzík (12/08)
KLMM - klub lednových maminek a miminek
In reply to To si myslíš teď. by Hvězdička blýskavá
Myslím,že je na to ještě malá na nějáké zákazy..spíš odvedu pozornost jinam..kolikrát je to jednodušší než jí něco vysvětlovat...pokud by to chápala, tak přistupuju jinak..ale je na to ještě malá...
In reply to Tak mi jí téměř všechno by Alfa
no jo, ale u nás se musí zakazovat víc... jinak by spadl do bazénu, kanalizační jímky, uřízl si prsy, ustříhl si pinďu, pomaloval pohovku fixami, křídy nechal sníst psovi, pastelky taky, rozbil všechny talíře, misky atp, snědl všechny jedovaté bobule, co nám rostou na zahradě, mochomůrky v lese, přejelo by ho auto, na hřbitově by zdevastoval všechny hroby, běhal tenistům na hřišti pod nohy, házel kameny po dětech, tětě utrhal všechny růže, astry a ostatní květenu, na které si zakládá, jídlo rozmetal po celé jídelně (a následně bychom marně bojovali s domácími mraveništi), pití rozlil místo vypil... atp atp... jak se nezakazuje, tak mám doma spoušť :(
že já tak brojila proti ohrádce, druhé dítě ji mít prostě bude :)
In reply to no jo, ale u nás se musí by Kytiii
tak to znám moc dobře taky...kytky teda už netrhá naučila jsem jí je zalívat konvičkou..i když jedovatý durman jí pořád láká...ten půjde brzy do háje.....A takový ty nebezpečný věci už mám z dohledu......Taky mám totální bordel všude tam kde se dostane...ale už na to nereaguju tolik, nechám jí v tom vyřádit a když už jí to přestane bavit, tak to bez slova uklidim..protože čím víc zakuzuju tím víc to dělá .. Zahradu má taky plnou nástrah...
Jo, tak to bude ta dětská puberta :s:
http://www.vasedeti.cz/obdobi-vzdoru-clanek-3860
Píší, že to je opravdu, kolem koncem toho druhého roku. Ale každé mimi je přece jiné. Holt máš vyspělejší dítě ;)
Bohužel jak se píše, je to součást vývoje. No já sama jako nervák jsem zvědavá, jak to budu zvládat :a:
Hele, a ještě nedalo mi to a něco jsem našla... http://obchod.portal.cz/produkt/agresivita-deti/
Tohle by mohla být taky zajímavá kniha... i s návody, jak na ně...
In reply to Hele, a ještě nedalo mi to by Blue Jane
tak jsem si ji objednala taky... v něčem mají pravdu... ale na druhou stranu nás taky nevychovávali jako v rukavičkách, sem tam padlo ostřejší slovo, pohled - i rána... a nemyslím si, že by nás to poznamenalo...
A ještě bych dodala nejzákladnější pravidlo (platí i u velkých dětí, nejen u batolat)
Cizí hračky jsou vždycky lepší, i kdyby byly totožné s těmi našimi.
U sousedů stejný koláč chutná tisíckrát líp než doma.
U cizíchje jídlo vždy lepší, i kdyby to bylo to naše, co jsme donesli v kastrůlku.
S čím si dítě hraje na návštěvě a velmi ho zaujalo, tak když mu to koupíme domů, ani si toho nevšimne.
A na závěr u cizích lidí se bude chovat úplně jinak, než doma. A když ti kamarádka bude se závistí v hlase vykládat, jak máš skvělé a vychované dítě, které je tak strašně hodné a poslušné a co ona by za to dala, mít taky takové, budeš si myslet, že je opilá a nebo že mluví o nějakém cizím dítěti.
;) :s: :s: :s:
In reply to A ještě bych dodala by Blue Jane
zatnout zuby a vydržaj pijaněr :)
In reply to zatnout zuby a vydržaj by Kytiii
Jo jo... a když to vydržíš prvních patnáct let, tak už si pak řekneš, že je pozdě ho zabíjet, když jsi do toho investovala tolik energie a sil... a pak si spočítáš, že už jen tak deset let ho budeš mít na krku, takže to je kratší doba než ta, co už máte za sebou a vydržíš to dál... a než se naděješ, budeš mít vnoučátka a když uvidíš, jak si ty dětičky budou cepovat toho tvého potomka, tak zamneš rukama a řekneš si: vidíš, vidíš, však ono se ti to vrátí na dětech, jak jsi mě pěkně dával zabrat... a začneš ta vnoučátka rozmazlovat, aby z toho páni rodičové taky něco měli...
In reply to Jo jo... a když to by Blue Jane
až z toho běhá mráz po zádech :)
já byla tak zlobivá a vzteklá, že mě jednou ve čtyřech letech máma dala takovou facku, až jsem druhou vzala o kuchyňskou linku a rozrazila si obočí - dodnes tam mám jizvu :) - ale nemám jí to za zlý... ona je děsně milý, trpělivý a klidný člověk... to já jsem musela být fakt děsná :)
In reply to až z toho běhá mráz po by Kytiii
Hm... tak ono to asi funguje... já jsem naší Lucce, když nějak držkovala nebo byla hnusná a chovala se jak buran, říkala, že počkej, počkej, však ono se ti to vrátí na dětech... to sice byla už v pubertě, no a jak byla jako malá docela hodná, tak si to pak v těch patnácti vynahradila dokonale... tak jsem si říkala, že se jí to jednou vrátí, že mám zůstat v klidu... no ale stejně jsem nezůstala a ječely jsme po sobě jak trhovkyně... tak je to jasný, moje vnoučátko bude pěknej tyran - doufám, že jen na maminku a babičku bude respektovat a poslouchat...
Ahoj, já ti sice moc neporadím, ale doporučuji přečíst knihu Nejšťastnější batole v okolí - já ji v knihovně jen tak přeletěla, protože zatím nebyla aktuální, ale s tím, že si ji později půjčím a přečtu...
Ale k tomu vztekání se píšou všude stejně... důslednost a co jednou zakážeš, nepovolit... a hlavně aby to tak praktikovali všichni v rodině, i tatínek...
To, že před tatínkem je zlatíčko, je docela pochopitelné... s tebou je pořád, tebe má jistou, ale tatínek je něco jiného, tohle děti dělají, i ty normálně poslušné... to už tak většinou je...
No a když se začne vztekat, tak bys asi měla počkat, až přejde ten nejhorší záchvat a začne tě vnímat a snažit se odvést jeho pozornost k něčemu jinému... třeba číst knížku, začít malovat nebo něco, co ho baví... nebo mu ukázat něco nového, neznámého... děti jsou jak korouhvička a ve chvíli, kdy ho něco zaujme, tak zapomene na to, že ležel na zemi a kopal nohama, protože nemohl dělat něco, cos mu zakázala...
No asi bych s ním chvíli jako soucítila - prostě říct mu, že je to děsné, že to nejde, že se to nesmí a tak, aby měl pocit spojenectví, a když už by nic nepomohlo, tak se držím rady naší paní kuchařky z tábora - ta má heslo, když je někdo naštvaný, musí se ustískat... to znamená obejmout a tisknout a tisknout, až to přejde... ale hlavně (a to je sakra těžké) zachovat klid a snažit se nerozčilovat, to pak je ještě horší... no není to lehké... já vím... No a pokud by byl natolik rozčílený, že by tě nevnímal, tak možná udělat něco legračního, uhozeného a šíleného... třeba začít poskakoat a mávat rukama jak křídly... aby jsi ho zaujala a mohla mu něco říct nebo ukázat... Hmmm.... naše nejstarší byla taky pěkně tvrdohlavá, ale naštěstí ne tak moc... a taky dost pomáhalo, když jsem ji přizvala, aby mi pomáhala... sice děsný binec a třikrát tolik času, ale prostě u vaření dostala svou misku, kde taky kvedlala vařečkou a míchala si tam třeba nakrájené jablíčko a pak ho snědla, nebo tak podobně... tak třeba ti to aspoň trochu pomůže...
In reply to Ahoj, já ti sice moc by Blue Jane
jo jo, to děláme, uklízíme spolu, vaříme spolu... někdy je to účinné, jindy ne...
- horší je, že já jsem pošuk hysterickej a chytám na první našlápnutí... takže pro mě udržet klid a být trpělivá je skoro nemožný... jsem děsnej cholerik už od dětství - po kom taky to dítě je, že :)
- a tisknout ho ho ještě víc naštve :( - krýšovi dotek nechybí, mazlíme se pravidelně a často :)
In reply to jo jo, to děláme, by Kytiii
Hahaha... tak po kom to dítě asi je? ;) :s: :s:
No a když je natolik navztekaný, že se nedá tisknout a vadí mu to, tak jak jsem říkala... zkusit odvést pozornost na něco jiného... třeba třeba sednout si k němu na zem a bouchnout pěstí do podlahy a říct, že víš, jak je to blbý, že to nejde... to není o tom, že by mu chyběly doteky, ale spíš že je nabitej energií a ta se musí nějak zvládnout... no říkám, zkus tu knihu, tam o tom psali...
In reply to Hahaha... tak po kom to by Blue Jane
ted jsi mě připomněla jeden super mailík....dítě s sebou fláklo o zem pěkně se vztekalo (bylo to v obchodáku)..matka se taky přesně po něm opičila...a to dítě pak čučelo jak puk..... :s:
No já jsem taky pěknej cholerik...ale v tomhle už se krotim...spíš se mě stane, že na ní zařvu, když mi tahá třeba ty vlasy...ale na vztekání je fakt nejlepší odpoutat pozornost...
No, mám takový pocit, že to asi nijak moc neovlivníš, děti zkouší, co si můžou dovolit, jak až daleko můžou zajít a určitě se jejich období vzdoru nehlásí podle toho, kdy jim to kdo nadiktuje. Předcházet se tomu asi moc nedá. ale hlavně se nenech rozhodit , zatni zuby a vydrž. Jak to přišlo, tak to odejde.
Ahoj, tak to znám moooc dobře, moje malá tohle taky dělávala. To je věc, kterou holt budeš muset vydržet, malý si začíná stavět hlavu a snaží se prosazovat svou. Musí ale pochopit, že když řekneš ne, tak to musí být ne, protože jednou po tomhle záchvatu povolíš a můžeš počítat s dalšími a dalšími hysteráky.
Na tohle je každá rada drahá... na malou nezabíralo ani pevné objetí, ani plácnutí po dupce a když jsem ji ignorovala, tak se zvedla a šla si udělat to, co chtěla a co bylo důvodem toho záchvatu.
Zkoušela jsem se tedy vyhnout situacím, které jsem věděla, že tohle vyvolávají a když to nešlo a záchvat přišel, tak jsem zkusila odvést její pozornost, třeba když chtěla někam jít a já řekla ne (přišel záchvat zuřivosti), tak jsem jí úplně nadšeně řekla - podívej, tam je ale krásný pejsek, půjdeme se za ním podívat, nebo dáme si závody, kdo bude první u tamtoho stromu...
Později jsem přišla na to, že na ni platí "hledání hodné Kristýnky". Začla jsem jako brečet, že se mi ztratilo moje hodné sluníčko Kristýnka, kde asi může být? Místo ní je tady jenom nějaká vzteklá holka a že jsem moc smutná, že tady není. Že ji asi budu muset jít hledat a že určitě tu svoji usměvavou holčičku brzo uvidím. Malá vždycky zbystřila a pak se začla usmívat a tahat mně za tričko, že ona je přece tady.
Tak přeju pevné nervy...
______________________________________________
Kristýnka (05/05), Honzík (12/08)
KLMM - klub lednových maminek a miminek
In reply to Ahoj, tak to znám moooc by Hvězdička blýskavá
to taky zkusím... je totiž moc chytrej a taky už vyčůranej kluk :)
rychle na vše přijde pak už ho to nebaví... nějaký stavění na písku - tůdle - vše zbořit, vyhodit a tak - to jooo... když může předvést, jak je dobrej a šikovnej, to by se přetrhl, ale poslechnout... ses asi zbláznila matko... :(
díky díky... a pa
In reply to to taky zkusím... je totiž by Kytiii
Zkus to, třeba to zabere. Ony ty děti když vidí, že tím vztekáním upoutají pozornost, tak se jim to tuuuuze líbí a rádi to udělají zas.
Zkus si ho třeba zezačátku nevšímat, nech ho tam ležet a jdi pomalu pryč. Tohle zabíralo kamarádce, její malý se vztekal snad ještě víc, než moje malá. Jinak nám dodneška při vztekání zabírá zavřít do pokoje a přijď, až se uklidníš. Ale venku to nejde, tak zkus ty další možnosti.
Jo není to s nima lehké, ale je to takové období a časem to přejde. Hlavně nepovolit! Tak pa a když tak písni, jaké jsou reakce.
______________________________________________
Kristýnka (05/05), Honzík (12/08)
KLMM - klub lednových maminek a miminek
In reply to Zkus to, třeba to zabere. by Hvězdička blýskavá
no právě... koukala jsem, že každý doporučuje něco jiného
- jeden vyvztekat se - přijď až se uklidníš atp.
- druhý odvést pozornost jinam...
tak nevím, co je pro něj lepší... kdybych pořád musela odvádět pozornost, tak mi asi taky brzo hrábne... ale hlavně jsem to zkoušela a zabere to tak v polovině případů...
In reply to no právě... koukala jsem, by Kytiii
To chce odzkoušet, na každé dítě platí něco jiného.
A pokud to zabere aspoň v polovině případů, tak i to je úspěch, ne? :///: Zkus to teda nějak kombinovat, pokud nepomůže odvést pozornost, tak ho nech tak, ať se vyvzteká, aby viděl, že to s tebou nezacvičí. Protože přesně o to mu jde ;)
______________________________________________
Kristýnka (05/05), Honzík (12/08)
KLMM - klub lednových maminek a miminek
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
a jestli tě můžu uklidnit - přejde to :)
- teď je Kryštofovi 2 roky a 4 měsíce a je to sluníčko, zlatíčko... vzteká se minimálně, vše si nechá vysvětlit, poslouchá, klidně jde se mnou po ulici za ruku (což dřív bylo nemyslitelné - většinou jsem ho musela za tu ruku vláčet)... když řeknu, že pospícháme, tak se může přetrhnout :)
- říká mi: "Maminko moje milovaná!" a pořád by mě pusinkoval :) - dneska ráno mě celou opusinkoval a pak tátovi hlásil: "Maminka je celá popusinkovaná!" :)
- takže jupí... u nás prostě období vzdoru bylo o rok dřív :) a na dvou letech už nic :)