pocity
Dneska jsme se byli projit s pritelem a jeho 17 mesicni neteri. V jednu chvili zacinala plakat a byla strasne smutna, tak jsem si ji vzala do naruci, ona se u me uvelebila, chytla si me tou malinkatou rucickou a uklidnila se. Citila jsem neco tak uzasnyho, neco, co neumim popsat, protoze to se neda popsat. Jsem z toho do ted uplne mimo!
To je fakt milý...já bych taky byla naměko...:-)) Už se těším na svého mimíska...:-)
tak to je krásný. Určitě se tvoje hormony připravují na tu ohromnou dávku štěstí, co tě a vlastně všechny z nás čeká:-) Někde jsem četla, že pouze 1 člověk ze 100 neopětuje dětský úsměv... čímž se pozná, že ten člověk není v pořádku. No a natož když si toho drobka vezmeš do náručí...už se moc těším až pochovám toho svýho prcka:-)
Tak to ti věřím i já bych z toho byla naměkko je to určitě moc krásný pocit:-)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Krásný :-)