Po delší odmlce

se chci taky přihlásit, neměla jsem moc času, měla jsem dost starostí takže jsem se tu vždycky jen mrkla jak se tu máte. Vypadá to, že se nám začíná konečně dařit po tom všem. Přítel k 1.září přišel o práci, takže byl doma, do toho nás před 14dny vystěhovali ze státního bytu. Byl to byt přes přítelovýho táty, před půl rokem mu umřela babička a on měl ten byt dostat, měl na něj nárok, protože tam měl 13let trvalý bydliště a o babičku se staral. Tak jsem celou dobu čekaly najivně na papír a pak přišel s tím že se musíme během dvou dnů vystěhovat. Kdoví jak to tam celý bylo, moc jeho tátovi nevěřím, ale to je jedno. Ale sáhli jsme si celkem na dno. Hledat bydlení a práci, nejhorší dny v mým životě. Tak jak se to na nás během celýho půl roku sypalo tak se to konečně začíná obracet. V jednom dni jsme sehnali bydlení a přítelovi se ozvali ohledně dobré práce. Zítra se stěhujem a přítel po 2 měsíční přestávce dnes nastoupil do práce. Celkem jsem si na něj za ty 2 měsíce zvikla a najednou jsem úplně sama. Cítím se úplně neužitečně. Zdá se mi ten den najednou dlouhej. Chodím pořád od ničeho k ničemu a nevím co mám dělat.
Trošku jsem se po té delší době rozepsala, tak se nezlobte.
Mějte se krásně a pohlaďte :€O: