pidianketka

sla jsem na revizi kvuli zamlklemu potratu a vzalo me to mnohem vic psychicky nez fyzicky. Fatk rana do duse.
Ale uz jsem se vzpamatovala, taky bylo na case. 8)
doktori me tam ale nehnali hned, porad cekali, kolik tydnu, jestli se srdicko rozjede... :h: . Ale me to bylo davno jasne z jejich vyrazu, jen mi prislo, ze nikdo nechce rict ten verdikt.

Já se zavřela na pár dní domů, vypnula telefon a nechtěla jsem nikoho vidět... Bohužel ani manžela, takže jsme truchlili každý sám... Pak mě ale vytáhnul z postele, oblíknul, utřel slzy a šli jsme se opít. Druhý den jsme začali znovu žít... a ted už se připravujeme na porod :h: :k:

Ahojky,
pokud nebudu počítat diskusi se sestřičkami (vzbudila jsem se 1/4 hodiny po návratu z operačního sálu a odmítala spát dál, protože jsem konečně měla po dvou dnech v nemocnici možnost promluvit s někým "normálním" :-) :-) ), tak jsem si nechala přinest na pooperační pokoj mobil, abych mohla poslat zprávičky (manžovi, našim a známým), že už jsem vzhůru. Domu jsem šla až druhý den, ale vůbec mi to nevadilo, byla jsem ráda, že revize dobře dopadla a budeme se moci začít znovu snažit (sice až po nějaké přestávce, ale jo).

co me privezly na pokoj,as za 20 miut jsem la na achod a nechala jsem tam zaludek jak hdne jsem zvracelaz toho vseho.mela jsem zadrzovany potrat a doktor ve chvili kdy me naichl ilu mi oznamil,ze mì neda narkozu ,ale jen neco na ukidneni,prakticky me nadrogovat,celou dob jsem zvedala hlavu a koukala co mi to dela,bolelo to jak des ,ale nemohla jsem se hybat,byla jsem uplne bezbranna pak mi pomohli natahnut kalhotky ,premistit na luzko ve kterem me prevezli na pokoj,drzela jsem si i kapacku nad sebou.
...po tom co jsem se svedla konecne z postele jsem se dopotacela na zachod a mela jsem co delat,abych se strefila do zachoda.pak jsem se ustrojila a jela domu tenkrat jeste s pritelem.doktormi dal pouze antibiotika na 3 dny a ani mi nerekl,ze bych mea nekdy prijit na kontrolu.

....jak to dopadlo?!
...zmenila jsem doktora(gynekologa) a po 2 letech mame konecne nase zlaticko

.....ale nikdy v zivote asi nezapomenu ani na minutu z toho oskliveho dne

ja jsem bezporstredne pote byla silene nastvana na doktorky nebo sestry, ze me nechali lezet v krvi v posteli a polala segre, co mam delat ... a dkyz me druhej dne rano pustili, mazal jsem domu pesky, ani jsem necekala na odvoz.

ja jsem bezporstredne pote byla silene nastvana na doktorky nebo sestry, ze me nechali lezet v krvi v posteli a polala segre, co mam delat ... a dkyz me druhej dne rano pustili, mazal jsem domu pesky, ani jsem necekala na odvoz.

tak já jsem se šla s manželem ožrat, a můžu říct, že mi to skvěle zabralo, i pomohlo, ale každá to máme jinak, narkóza nenarkóza, pivko vyhrálo, drž se, příště to vyjde, já byla na potratu po IVF, a za 4 měsíce jsem otěhotněla přirozeně a nečekaně :a:

Po prvním si mě manža vyzvedl a jeli jsme na chalupu a po druhém jsem se nechala odvézt k našim na pořádnej kýbl zmrzliny.

Já šla na kafe do automatu. Byl na takový zašitý chodbě, byla jsem moc ráda, že tam nejsou lidi. Pak přišel ten můj. Našel si mě tam. Pak jsem podepsala reverz a "upalovala" domů. Nechtěla jsem tam být ani minutu.