o porodu, pocitu stesti, sveobimajici lasky a naprosteho zoufalstvi | Moje těhotenství.cz

o porodu, pocitu stesti, sveobimajici lasky a naprosteho zoufalstvi

Obrázek uživatele miha

Hezke rano holcinky, dlouho jsem premyslela, jestli tento blog kdy napisu. Ale uz hodne dlouho (presneji receno od porodu meho syna, tedy od cervence 2009) me neco vnitre uzira, mooooc trapi a po me pondelni poradne v 21tt zacinam panikarit , stare rany se oteviraji a potrebuji babskou radu.

Mame doma jednoho dvouleteho pcka a predem bych chtela podtrhnout, ze se o nej desne bojim a miluji ho jak nikoho na svete, rekla bych az krkavci laskou - az nam jednou prijde predstavit nejakou svou vyvolenou, puknu vzteky. :-). Ale nosim si v sobe uz dva roky trauma z jeho porodu, jakesi nocni mury, pocit viny a selhani.
Prcka jsem rodila dva roky po operaci mozku, planovanym CS. Mam epilepsii (pred porodem jsem dostala par grand-mal zachvatu) a trombocitopatii (poruchu srazlivosti krve) - zni to sice hrozne, ale v podstate se dnes povazuji za zdraveho cloveka. Jak epi zachvaty, tak tu poruchu strazlivosti mam kontrolou. Pred dvemi lety tomu ale bylo jinak a ja jsem byla za cisare vdecna.
Na prcka jsem se cele tehu hroooozne tesila, predstavovala jsem si ten krasny prvni pocit, kdy ho poprve uvidim, budu ho moci pochovat, dat mu pusinku a nemohla jsem se te chvile dockat. Porod probehl v celkove narkoze, bez vetsich problemu, jen jsem (jak se dalo cekat) vice krvacela a po porodu musela mit v brichu dva dreny. Po narkoze jsem se ale probrala s divnym pocit. Vubec jsem nestala o to prcka videt, chtela jsem jen spat. Pripisovala jsem to bolesti podrisku a myslela si, ze az bolest odezni bude to jinak. Kdyz jsem z chodby uslysela plac lekla jsem se a chtela jsem utect z postele. Rekla jsem sestre na JIPce, at mi ho jeste nenesou, ze nejsem pripravena. Sestricka se ale ucolovala a uz mi ho davala do naruce. Pomyslela jsem si, ze je to krasne dite, tak malicke a uz ma vrasky, nic vic jsem ale necitila. Zadny pocit vseobimajici lasky, stesti, zivotniho naplneni....... zadne pusinky, slzicky... Kdyz sesticka prcka odnesla oddechla jsem si. Zaroven se me ale zmocnila litost,deprese, tak to prece nema byt - rikala jsem si - kde je kurna ten matersky pud, laska???? Byla jsem hrozne zmatena a nevedela jsem co si mam myslet. Dalsi den rano sestricka rekla, ze mi pomuze do sprchy, aby me mohli prolozit z JiPu na odd. sestinedeli. Rekla jsem, ze chci jeste lezet. Ten udiv na tvari sestricky se nedal prehlidnou. "vy nechcete za svym miminkem, vy se netesite na miminko!" Stydela jsem se. Do sprchy jsem se samozrejme nejak za pomoci setricek dobelhala. Na normalnim pokoji za mnou prisla sestricka a rekla, ze protoze mam dreny v brichu a nemuzu se moc hybat, budou mi zatim prcka vozit jen na kojeni a na navstevy. Byla jsem ji vdecka. Kazde kojeni jsem protrpela a probrecela. Prcek se nechtel prisat, odtahoval se a ja si myslela, ze je to proto, ze citi, ze ho nemam rada. Treti den jsem dostala prcka na cely den. Vubec jsem nevedela co si mam pocit, nechtaea jsem na nej sahat, bala jsem se vzit do naruce. Prcek nespolupracoval, nesal a hubnul. Sestram z novorozeneckeho dosla trpelivost a byly zle. Paty den nas propousteli na UM. Sad a mimcem v naruci, ktere jsem nepovazovala za sve. Citila jsem vycitky, nechapala jsem co se to ve mne deje a proc ho nedokazu mit rada, citila jsem selhani a chtelo se mi umrit. Doma mi nastesti pomahala maminka a babicka, bez nich bych ty prvni dny neprezila.
Vseobimajici laska se u me dostavila pozdeji, asi za ctrnact dni. Prislo to samo. Chovala jsem prcka a najednou to tam bylo, davala jsem mu pusinky a tiskla ho k sobe a omlouvala jsem se mu za to, jaky mel start do zivota. Smile Smile

Ted jsem v 21tt, zaprisahla jsem se, ze tentokrat chci rodit normalnie, prevezmu zodpovednost, risknu to, pres vsechnu bolest a pres vsechno co to obnasi. Chci byt prvni, kdo me dite uvidi a pochova, nechci ten okamzit prospat. Jenze, je tu jenze. V pondeli v poradne mi rekli, ze se mi rozestupuje jizva po CS a delozni stena je hrozne slaba a ztencuje se, takze cisar to jisti, nechteji smlouvat Sad Sad A ja panikarim. Co kdyz se to cela bude opakovat???? Nevim, jestli to byla poporodni psychoza a na zpusobu porodu nezalezi. Hrozne se bojim, ze kdyz porodim CS, bude se to cele opakovat. Taky uz me napadlo, ze zajdu k psychologovi.
Prozila jste nektera to same??? Nekde jsem cetla, ze az desetima maminek po porodu nic neciti a ze je to normalni.Co myslite??

PS: do predchoziho prispevku jsem slibila vlozit foto z posledniho utz, ale nejak mi to nejde, tak jsem fotecky vlozila zde.

Komentáře

Obrázek uživatele miha

Ahojky, mas pravdu Gabi. Ja jsem o tom taky nikde necetla, a to mam o teotenstvi a sestinedeli snad pet knih a tunu casopisu.
Dekuji za palecky.
Mej se. Jana

Obrázek uživatele miha

Ahoj, ja mam kamaradku, ktera ma (jak uz to chodi) taky kamaradku, ktera mela po porodu takovou laktacni psychozu, ze kdyz ji postili s miminem domu a miminko plakalo, byla tak mimo sebe, ze ho dala do pekace a chtela jej upect. Mimco zachranil manzel.K psychoze se pridruzily halucinace. Kamaradka kamaradky zkoncila na dlouho v psychiatricke lecebne. Ted je z ni samozrejme milujici maminka. Na to,co se delo po porodu si povetsinou nastesti nepamatuje. A to je dobre, nemusi do konce zivota zit s vedomim, ze chtela sve dite zabit. Myslim, ze v tomhle pripade zafungoval ochranny mechanismus mozku a mozek si vytvoril vuci teto udalosti zamerne nejaky blok.
Ja si nemyslim, ze to co jsem prozivala po porodu nebyla laktacni psychoza v pravem slova smyslu. Mela jsem jen veeeelkou depresi, ze jsem neschopna. I Kdyz myslenky na sebevrazdu jsem mela taky.
Dekuji za podporu a hezky vikend.

Obrázek uživatele miha

Ahojky Teso, po tom, co jsem si tady od tebe a od holek precetla, uz na prirozenem porodu nelpim anebudu ho v zadnem pripade vyzadovat. Krome toho jsem desna cita na bolest a semnou by si teda asi uzili. Smile Porad bych jim jen zadonila o neco proti bolesti. Znam se, kdyz jsem se probrala z narkozy po CS, taky jsem porad zadonila, at mi neco pichnout. Smile Pritom to zadna hrozna bolest asi nebyla.
Na rozdil od tvych byl muj porod prochazka ruzovym sadem.
Dekuji a hezky den.

Obrázek uživatele miha

Ahojky, taky bych jednou o svem porodu chtela rict, ze byl nadnerny. Smile Smile A uplne jsem se dojala, jak si mu dala pusinku jeste od slizu, staci si to predstavit a slzim. Smile Smile
Dekuji za podporu.

Obrázek uživatele efkas

Má kamarádka rodila vpoho a taky prý byla z toho "mimozemšťánka" dost v rozpacích, nevěděla co s ním. Prý hodně pomohla máma, která jí prvních 10 dní pomáhala... Má gynekoložka tvrdí, ať za každou cenu pomáhá matka dceři v šestinedělí, že to je hrozné období. Předpokládám, že o tom něco ví, když jí prošlo pod rukama tolik těhulek. To je prostě chemie a nový režim...

Obrázek uživatele pavla-m

Ahoj. Nemyslím, že má na to vliv způsob porodu. Já rodila normálně - rychlý, bezproblémový porod. Dali mi malého na břicho a...nic. Prostě nic. Chtěla jsem jen spát. Věděla jsem, že bych ho měla milovat, svíjet se štěstím, ale prostě to nešlo. Na šestinedělí vzpomínám jako na nejhorší okamžiky svého života. Chtěla jsem malého vrátit zpátky do břicha, kde měl všechno, co potřeboval, kde mu moje tělo dávalo všechno a hned, kde mu mé tělo rozumělo. Byla jsem strašlivě vyděšená z toho pocitu, že jsem mámou. Že už je to na doživotí, že už nikdy ale opravdu nikdy to nebude tak jak dřív. Absolutní ztráta svobody, už vždycky bude on na prvním místě. Totální změna života. A to jsem do těhotenství nešla s naivní představou, jak je rodičovství lehké, krásné a jak naše dítě bude to nejhodnější pod sluncem. O to víc mě moje pocity zaskočily. Bylo to příšerné. Nějak se to začalo lámat, já si na pocit "být mámou" začala zvykat, s malým jsme si postupně začali rozumět, naučila jsem se ho "číst". Je nádherný, miluju ho, při představě, že by se mu mohlo něco stát, se ve mě všechno svírá. Každý den je to silnější a silnější. Prostě mateřská láska se vším všudy. Smile Některým to prostě naskočí hned a některým to trvá trochu déle. Ale to neznamená, že jsme proto horší matky. To vůbec. Jen jsme tu cestu měly trošičku delší. A věřím, že u druhého dítěte to už bude trošku jiné. To prvotní vyděšení z toho, že jsem mámou, mě už nezaskočí. Smile

Obrázek uživatele miha

Ahojky Ludmilko, moc dekuji za podporu a povzbuzeni. Ja si taky myslim, ze citit stesti a lasku k diteti hned po porodu je prirozene, ne jen ve filmech a moc me mrzi, ze ja jsem to nezazila. O to vic si preji,aby tomu bylo tentokrat jinak.

Obrázek uživatele miha

Obrázek uživatele ZuZi-K

Obrázek uživatele miha

Ahoj Petuko, vystihla jsi to uplne presne. Taky jsem se citila jako robot. Kdyz chteli, abych prcka vykoupala, tak jsem ho vykoupala, kdyz chteli, abych ho zvazila,tak jsem ho zvazila. Zadne pusinkovani, mazleni...... Vydrzela jsem se na nej dlouho divat, pozorovala jsem ho a snazila si marne vtlouct do hlavy, ze je muj. Vedle lezela maminka, kterou privezli na pokoj asi sve hodiny po mne. Byl to jeji druhy porod Zatimco ja jsem se po cisari nedokazala sama dobelhat do koupelny, ona z porodu prisla po svych. Sla se ucesat, dala si sprsku a hned se ptala po miminku. Miminko dostala a ta rodost byla evidentni, mela ho v posteli, zpivala mu, povidala si snim, kojeni pri ni nebyl zadny problem. Rikala jsem si: "pani, proc to nemuzu citit stejne??" Pak mi jednou rekla, ze nechape, proc to sve dite nechovam a co jsem to za maminku, ptala se, jestli je chteny.... byla to kodla primo do srdce. Sad
Drz se. Budu na tebe moc myslet. Urcite to probehne OK.

Obrázek uživatele miha

Tak to jsme meli naprosto stejnou predstavu! Ja jsem taky otehotnela a pak dloooooho mela pred ocima jen krasne nacancane miminko v krasnem kocarku, zadna starost, brek, rvani, blinkani.... Prcek ale trpel kolikami, prorval spoustu noci, 10x denne blinkal..... Ja v desnem stresu a jedine, co jsem si porad opakovala je, ze musim zatnout zuby a ty prvni mesice to proste protrpet, ze neni mozne, ze by nebylo lepe... Lepe zacalo byt az u pul roce. Smile Kdyz nad tim ted tak premyslim a promitam si to, tak jsi rikam, ze jsme s manzelem pekni blazni, kdyz jsme se pustili do dalsiho potomka. Ale co, vim, ze kdyz zatnu zuby a budu si ustavicne opakovat, ze bude lepe, vytisknu si to na lednicku a zrcadlo, tak se pak jednoho dne probudim a ono lepe doopravdy bude. Smile
A uchylku mame naprosto stejnou. :-)))))))
A taky si myslim, ze ten pocit naprosteho selhani je to taky trosku dan trendem prirozenych porodu,kdy je budoucim maminkam uz od zacatku vtloukano, ze jedine spravne je, kdyz budou chtit mit miminko po porodu hned u sebe, jina moznost nez kojeni neexistuje a unava a vycerpani maminkdy se nebere v uvahu.

Červené pupinky

Dobrý den zjistila jsem že mám červené pupínky jsem těhotná tak se chci zeptat z čeho to může být děkuji

Hledám

Dobrý den, hledám maminku která otěhotněla a dítě si nemůže ponechat a chtěla by dítě předat do dobrých rukou. Po dobu...

Holka nebo kluk

Dobry den, 

prisla jsem zde s dotazem ohledne presnosti pohlavi miminka.Do 21 tt me vsichni doktori ujistivali, ze je to holcicka...

Doprovod u porodu

Dobrý den,  mám na Vás dotaz, co je dobré vědět pro doprovázející osobu u ...

Screening v 36

Zdravím,je mi 36,mám 17 a 11 holky a 2x už jsem potratila.Naposledy loni.V 10tt přestalo být srdíčko a ve 12tt jsem částečně sama...

Ahoj holky potrebovala bych poradit!zacaly me v noci strasne bolet dasne a boli porad vubec jsem nespala mam asi nejaky zanet Sad nevite nekdo co si na to muzu dat co je dobre!krome nejakych prasku jako je ibalgin atd!jsem ve 23tt.chtela jsem se zeptat zubarky nebo na gynde co muzu ale dnes neordin

Jen bych se chtěla zeptat, jestli se Triple testy dělají všem automaticky Smile
Pohlaďte Těhulka

Pěkné ráno všem,

Tak jsem včera byla na kontrolce... byla jsem tak unavená... chodím totiž na kontroly až kolem 19hod, protože mi brigádka končívá někdy tak pozdě..

ahoj holky, asi stupidní dotaz, ale jaký je rozdíl mezi kopřivkou a atopickým ekzémem? malej je už dva týdny osypanej na bocích, má takové malé, tak průměr milimetr červené, lehce vystouplé pupínky. napadlo mě, jestli se neosypal z červené řepy, kterou měl několikrát v štávičce, tu jsme dávali naposledy v neděli, ale nepřijde mi, že se to od té doby lepší.

ahojky, dnes jsem 36+7 a včea mi dok řekla, že už dosahne na hlavičku a že je vše nachystane k porodu a cs2 co myslite kdy to přijde, mimi kope a podbřišek tvrdne

Chci se objednat, ale pořád váhám Wink

Ahoj maminky, te´d jsem dala malé lineckou buchtu s hruškama a skořicí k snídani a uplně jí zčervenala celá pusinka i okolí. Vzala jsem jí to a dala radši 10 kapek Fenistilu. Ale z čeho to může být? Buchty jí normálně, hrušky jí nevadí? Je fakt, že jsem skořicí nešetřila, ale ještě jsem se nesetkla s alergií na ní!! Máte s tím zkušenost?? Díky!

Ahoj holky, vím, že je toto téma zde již stokrát, ale zajímá mně, jak jste na tom s výplatou rodičáku pro tento měsíc.
Nejlépe jen pražské maminky. Mě chodil nejpozději 13. a dneska už je o den víc. Jsem s dcerou sama a na účtě mám posledních pár stovek Sad

Pápá Ahoj, tak se k vám přidávám. Dneska jsem byla na utz, všechno O.K. jsem v pátém týdnu :C]]: a další kontrola 4.11. Pápá