Nový začátek

Já jsem rozvedená dva roky, rok před rozvodem jsem odešla k novému příteli.Začátky byly strašné,bývalý mi ze života udělal peklo.Hořeli nám dvě auta,do práce posílal udavačské dopisy,zneužil mi mail,tel číslo,ukradl nový notebook,vyhodil drahé oblečení ,z přítele udělal pedofila,najal lidi kteří nám vyhrožovali nakonec mi sebral dceru.Když jsem pak potratila,vyhodili mě z práce a přítel se semnou ten den rozešel,zhroutila jsem se a zkončila jsem na psychiatrii.
Nyní žiji s se stejným přítelem,máme 9.měsíčního syna,ale stale jsou ty hrůzy ve mně.Musím říci,že můj bývalý byl naprosto normální jen mě tak strašně miloval.Kdybych věděla,jak to dopadne nerozvedla bych se,jelikož jsem nejvíc ublížila Zuzce.
Monina

ahoj, zatím se nerozvádím, ale někdy o tom taky přemýšlím. :-(
Nevím jestli máš dítě a jestli je to z tvé strany a proč se rozvádíš, ale pokud je to z tvé strany, tak se ti jistě uleví. Já vím, teď máš starosti kde bydlet a najít novou práci, ale až budeš bydlet, mít práci ucítíš tu úlevu. Já to zatím nezažila, měla bych to jednodušší, bydlíme u mých rodičů, tak bydlení bych měla. Ale když na rozvod myslím, a představuju si, jaký by to pak bylo, tak mám někdy pocit, že by mi fakt bylo líp. .-( Mám 2letou holčičku, už teď se jí pořád věnuju, a v případě rozvodu bych se jí dalá celá.
Takže nerozváděla jsem se nikdy, ale určitě se to dá zvládnout. Zaměř se na něco, třeba začni cvičit a přijdeš na jiný myšlenky.
Držím pěsti ať to zvládneš co nejdřív!!!

záleží na tom proč se rozvádíš :-) když jsem se rozváděla poprvé , bylo to z mé strany a tudíž úleva . Po smrti syna a návratu z blázince jsem se odcizili a já vyllooženě cítila jak ho mám plný zuby . Měla jsem husinu jen jsem slyšela klíče ve dveřích . Je docela zvláštní ,že i přesto mi první týdny chyběl ,ale jak říká moje mamina vtip je v tom přijít tomu na chuť . Spala jsem v prostředku postele ,aby druhá polovina nebyla prázná , s dcerou jsme měli palačinkové a žemlovkové období ,málokterá ženská je masožravec od přírody , to vyváříme spíš chlapům . Bydlení jsem měla ,což bylo obrovské plus ,dům byl můj takže shánět musel on . Jen jsem si musela najít ještě jedno zaměstnání abych to utáhla ,ale dalo se to .Držím palce abys to zvládla

potkala svou dávnou lásku, takže jsem na to nebyla sama. Zpočátku to bylom trochu těžké, já jsem našla přechodný azyl i s dcerou u rodičů, ale zvládla jsem to a nyní jsem opět vdaná a čekám miminko.

ja jsem si v rozpadajicim amnzelstvi ansla noveho pritele, bylo to krasne ta zamilovanosta tak i dcerka ho mela rada a to byl pro mne jasny dukaz ze to pujde. Jenze se odstehoval za praci 400km a netrvalo ani 3 mesice a ja jela za nim. Je to tezke, hledat praci, trochu mi pritel pomohl. Je tezke vse opustit a zacit znovu. Ale jde to!!