No a je zase v pytli :-(

Já mám také psa magora(je to 35kg ovčáckovlčácká obluda:)))... Moje milovaná holčička se v bytě připomněla naprosto všude, takže nezůstalo jediné místo, kde by nebylo něco okousaného, oškrábaného, rozbitého, nebo oťapkaného.. Musela jsem z bytu pryč.. Na služebák psi nemůžou, tak jsem ji dala na půl roku ke kamarádovi, který se o ni výborně postaral, ale toto řešení bych Ti nedoporučovala.. Fenka se mi sice vrátila, ale jako by to byl úplně jiný pes.. Naštěstí se během pár měsíců srovnala, ale pak jsem otěhotněla.. Máma mi nabídla, že mě pustí zpět do bytu (garsonka), ale podmínkou bylo: Bez psů!! Upozorňuji, že můj druhý pes je bezproblémový, pětikilový a bezsrstý ratlík.. Nevzdala bych se ani jednoho.. Obvzláště té velké ne, mám ji už tři roky (pořídila jsem si ji, když jsem se stěhovala od mámy) a je to jediná bytost, která je stále se mnou.. Naštěstí mám více štěstí, než rozumu, tak se situace nakonec vyřešila... Nevím jak Ti poradit, ale ty to určitě zvládneš.. A ať se rozhodneš jakkoli, tak je to správně.. V této situaci Ti nikdo nemůže vyčítat ani jednu možnost,.. Hlavně se nestresuj, to by pro miminko nebylo dobré. Držím pěsti..:)

Nesil a pesana si nechej ja mam taky v byte stafinu uz 4roky a vim,ze to zvladnu uplne v pohode!!!Tak neblazni!!!!!!!!!!

Ty seš ale trouba, koukej si hafana nechat, zvládneš to v pohodě. Zvládlo to hafo jiných a bez menšího problému... :k:

Tak si přehraj, co všechno jsi pro ní za ten rok udělala a co obětovala... Kdy by asi byla teď? ... Prostě jsi jí zachránila a postarala se o ní. Teď přijde zase změna ve tvém životě... Jak píšeš - bydlíš v bytě. Kdyby jsi měla zahrádku tak bych řešení viděla, ale takhle. Mít v bytě 2 pejsky a miminko je podle mě dost náročné. Nebrala bych to jako to, že pejsku ubližuješ - udělala jsi pro ní maximum a je vidět, že pejskům rozumíš a dovedeš si reálně představit, jak to bude vypadat. A nesrovnávej miminko s pejskem. Už víš, kam pejska dáš?

to je uplne jednoduchy..domluv se uz ted, kdo by si ji mohl pripadne vzit...zkus to a kdyz to nepujde, tak ji das pryc..nejakemu znamemu nejlepe, abys ji mohla vidat a vedela,ze se ma dobre..ale prijde mi uplne zbytecny to resit takhle dopredu a ted, kdyz nevis, co bude....zkus to a uvidis

Ahojky tak to je mi líto. Mám taky pejska, dostala jsem ho nečekaně k Vánocům, věděla jsem že už jsem těhotná, ale ostatní to nevěděli, takže šťenátko bylo podle kamaráda dobrej nápad...No nebyla jsem moc nadšená :j) Ale teď jsem ráda že jí mám, protože nejsem aspoň tak sama v bytě a mám u sebe stále někoho koho mám ráda a kdo má rád mě...Je jí už osm měsíců, je dost aktivní, chodím jí venčit 4x-5x denně. Uvažuju jak to bude dál až budu mít mimčo...Chtěla jsem si pejska nadále nechat myslela jsem že to zvládnu i s mimčem starat se o ní, ale bohužel asi to nedám ://: Jelikož jsem sama, tak budu mít i tak dost co dělat s mimčem natož ještě se psem. Ale ty přece nejsi sama, máš přítele a ten ti pomůže se o psa postarat když ty nebudeš moct a možná ho i časem naučíte chovat se jinak když bude mimčo na světě, musíte bejt na ní holt asi přísnější...Uvidíš že to zvládneš. Já bych si pejska nechala, ale jen kdybych nebyla sama, sem v jiné situaci, takže pejska odevzdám babičce a pak si ho až budu trošku zaběhlá v tom všem zase vemu zpět..Hlavně taky až budu mít nějakýho toho přítele, protože 4x denně venčit si už nebudu moct dovolit s malým mimčem... :n: Ale i tak to bude pro mě dost težký jí dát jinam, jsem na ní dost zvyklá...

Ahojky nějak to nechápu,nenapsala si důvod proč se s ní musíš rozloučit a jestli mám být důvodem tvé čekající miminko tak myslím že nás je spousty co máme psíka a jsme budoucí maminy.....nemyslím si že si mrcha,přemýšlíš o věcech ,které napadají nás všechny co ještě nejsme mamky a nová úloha se na nás teprve chystá a tak proč se loučit s něčím co milujeme???Je snad tvoje fenka nějak jiná než ta moje???Jistě to pořeším jiným způsobem a né o ní přijít....jaký je duvod????Přeji hodně síly k vyřešení tvé situace...pá Iv.

je to tak že jsem obrovský zvířatkomil a koupili jsme si pejska.Asi měsíc po tom co jsme ho měli jsme našli zuboženou mladou fenečku , byla začervená,podvyživená celá zablešená a mě ji bylo tak líto že jsme si ji nechali a ze všeho jí dostali i když má oslabenou imunitu a tak chytne všechno co se dá,nehledě na to že se nám ji pokusili otrávit.Tím že byly problémy a musela se nechat kastrovat docela brzy zůstala jí štěněčí povaha-není schopná se naučit poslouchat typu zůstaň a nesmíš (měli jsme ji na výcvik u chlápka co se tomu věnuje hodně dlouho a efekt takový že se ho akorát bála ale neposlechla) pořád doma ničí všechno - skříně,dveře v předsíni máme místo podlahy beton protože se jí zalíbilo trhat lino... ale to je to nejmenší,udělám podlahu z kachličeka má po srandě.Přitom jsme pro ni doma vymysleli neskutečné věci aby se zabavila ale stačí že je chvíli sama a dělá neplechy,nehledě na to že jak je stará tak jí nedělá problém se doma vyčůrat a jakýkoliv trest nebo odměna za čůrání veku je zbytečná.... teď se budeme kvůli miminku stěhovat do většího bytu a bojím se že i tam všechno zničí,že to s nervama nezvládnu , přece jen i než si zvyknu tak dítě taky bude pro mě na psychiku docela dost ... do toho je žárlivá a bojím se že by mu teba i ublížila protože nebudu mít tolik času se jí věnovat nehledě na venčení..težko vezmu dva psy a kočárek navíc laura tahá jak praštěna a má docela sílu (25kg) ... nebýt miminka neřeším to ale když vím že tady ten drobek bude a bude potřebovat hodně péče a starosti bojím se že nezvládnu postarat se o všechno tak jak bych chtěla... bohužel nemám foinanční možnosti abych si pořídila domek místo většího bytu :-( pejsek je hodný a vím že s ním starosti nebou,je mnohem klidnější a poslouchá mě ale to naše zlobivý zlatíčko si dělá co chce :-( já ji vážně nechci dát pryč , rve mi to srdce pokaždé když mi napíše chlápek z inzerátu kdy si pro ni má přijet .... nezládnu to dát ji pryč a hlavně co vím a bolí mě nejvíc že to nezvládne ona ..., :-( :-( :-( děkuju všem za příspěvky

Budu ti držet palečky, aby to dobře dopadlo.. chápu, jak to musí být těžké.. my si na Mikuláše pořídili štěňátko labradora (bylo to ještě složitější v tom, že jsme se na ní jezdili dívat každý víkend a když jsme si pro ni přijeli, tak nám řekli, že jim v týdnu umřelo jedno štěně a mají podezření na neléčitelnou vývojovou vadu - svalovou myopatii a že zrovna to naše má podobné příznaky- což v praxi znamenalo, že když si štěňátko vezmeme, bylo riziko, že ho budeme muset nechat utratit.. mohlo se to projevit kdzkoliv do 5 - 6 měsíců, ale naštěstí je naše holčička naprosto v pořádku). 26.12. jsem zjistila, že čekáme (tak trochu mimo plán) miminko.. Je tak trochu zázrak, že při všech těch stresech o pejska jsem o mimčo nepřišla. Ted jsem v 32tt a naše Aurinka má 8 měsíců - je z ní pěkná puberťačka a není to s ní jednoduché. Naštěstí si jí může brát manžel do práce a když to nezvládám, tak se o ní stará on.. V šestinedělí to bude asi výhradně na něm. Nebude to jednoduché, ale pokud nebude např. miminko alergické, tak to nevidím jako nereálné.. Nedokážu si představit, že bych se našeho pejska musela vydát, ale pokud by to jinak nešlo, tak bych se alespoň snažila najít jí pěkný nový domov. Uvidíš.. třeba to také přehodnotíš a nějak to zvládnete (mě třeba procházky s pejskem hodně pomáhají), nebo jí alepoň najdeš hodné páníčky, kteří jí budou mít rádi.. držím palečky.
Jarka

Proč dávat psa kterého máte rádi prič kvuli miminu?Vždyt je spousta lidí co maj pejsky i děti.De jen o zvik prvních týdnů jak se sehrajete.

A proc musis dat pejska pryc?

neznam tvuj pribeh.Pochopila jsem dobre,ze mas cekas dite a pes je ted navic?Zatim si k tomu PC dones nejakou dobrotu.Kazda situace se da resit.

nejsi nezodpovědná mrcha, právě proto, že přemýšlíš o tom, jak se co nejlíp postarat o miminko svědčí o opaku.. myslíš že bys to vážně nezvládla?? první týdny asi budou těžký, ale časem by sis určitě našla režim ;) a nesmutni :k: