Nevím jak se zachovat
Ahojte maminky, snad mě některá poradíte a nejen odsoudíte...jak začít. Pavlíček bude mít v dubnu 2 roky takže je to ještě prďounek malej, ale vzali jsme si s manželem dvouletou variantu RP, kvůli penězům, protože se 7,600 na tříleté bychom nevyšli. Ale o co jde.V dubnu tedy končí RP a manžel, který je teď doma na RP bude muset do práce, tak jsme přemýšleli nad jeslemi, protože nikdo z rodiny ani z okolí hlídat nemůže- jesle až od září. takže vznikl problém co teď.Hnedle vedle mojí práce otevřela paní soukromou školičku, je to za slušnou cenu, tak jsme si řekli, že ho tam zkusíme dávat třeba 2X týdně na dopoledne, ať to pak nemá hnedle naráz. První týden super, malej nadšenej, učitelka ho vychválila, jak ani nezabrečí, jak je hodnej atd.Tak jsme se dohodli, že mi mamka přispěje fin. a bude tam i spinkat a budu si ho vyzvedávat jak půjdu z práce. Bezva jeden týden super, po ob. spinkal nadšenej atd. Manželovi se to zalíbilo, protože nezabije dopoledne a může makat na baráku. Refinancovali jsme hypotéku a máme časový limit, do kdy musíme zrekonstruovat. Takže hurá stihnout zamakat než bude od nevidim do nevidim v práci.
Takže jak říkám rozjezd vynikajicí, ale te´d od pondělka psycho. Ráno jak ho tam vezu nebo manžel tak strašné divadlo.Už od rána hlásí, že do školky nechce, že nemá rád ani Kačenku( s tou si nejvíc hraje), ve školce se mu nelíbí a tak. Přitom hned jak zavřu dveře a odejdu, tak je prý v pohodě. Odpoledne ho vyzvednu tak je vysmátej jak lečo.
Podotýkám, že je to pidi školka a bývají tam 3-5 dětí. v pátek sedum.
Dneska taky, divadlo, scéna, mě se chtělo ho vzít a už ho tam nedávat, ale učitelka řekla a´t jdu a pak mi psala hnedka na mobil, že za minutu byl v pohodě.
No to asi bývá při takové životní změně, a maminka se kterou jsem se míjela ve dveřích mi říká, že si tím taky prošli.Jenomže...
Odpoledne doma, už dvakrát měl normálně hysterický záchvat, prostě všechno špatně, mlátil sebou v luku, slzy jak hrachy, úplně šílené chování, normálně tak na studenou sprchu,všechno je špatně, rybičky nejdou chytit, začne strašně plakat a přitom se vztekat, se vším házet apod. poprvé při tom záchvatu, to bylo večer při koupání, začal takhle vřeštět, protože jsem mu dala pěnu do vany a nepomohlo nic. Tak jsme ho zmítájícího a celého rudého utřeli a oblíkli a uklidnil se až u pohádky. Ale to byl přetaženej, protože učitelka mi hned hlásila, že málo spinkal. Ale teď podruhé, to začlo hned jak jsme přišli domů, a to prý spinkal dobře. Přišli jsme domů a on chtěl jít na zahradu, ale zrovna včera bylo fakt příšerně, hrozně ledový vítr ani psa by nevyhnal, tak jsem si sedla za ním na zem a že budem stavět kostičky a najednou obrat o 180 stupňů, vztek, všechno špatně,naprostý vzdor nešel uklidnit vůbec ničím.Až jsem se naštvala a řekla, že teda když si hrát nechce tak nemusí, a že si jdu hrát sama do ložnice. Čekala jsem, že tam za mnou doletí, ale on stále řval a řval v obýváku, prostě asi takový hysterák jako když ho ráno předávám. Proto jsem z toho špatná, vůbec ho takového neznám, mívá vztekací názory, ale většinou vím jak na něj, dokážu odhadnout co chce nebo co ho trápí. Teď nevím jak reagovat, jestli být přísná nebo si ho nevšímat, ale to nejde. Nebo proč je takový, z té školky? Je toho na něj moc? Vím určitě, že kromě toho rána je tam šťastnej jak blecha. Nebo jen u nás začíná to pravé období vzdoru?
Jinak to odpoledne dopadlo tak, že když nepřicházel asi 5-7 minut, tak jsem šla za ním, vzala ho do náruče a odnesla jsem si ho do ložnice k sobě do postele, dala jsem mu dudel a začla číst oblíbenou knížku s říkadly. A konečně se uklidnil.
Takže já si myslím, že je to na něj velká změna a hodně podnětů a je ucaprtanej a protivnej.
Měli taky vaše děti podobný zvrat v chování když šli do školky? spravilo se to časem?
Hlavně mi sem pište jak jsem matka krkavčí, že má být dítě s mámou do tří let doma. 1. Jsem v práci kvůli hypotéky už od jeho 1/2 roku, takže je zvyknutý, že maminka je v práci
2.Už je to tak,prostě jsme se tak rozhodli,takže potřebuji jen vědět, jestli je to normální a jestli to přejde.
Píšu strašně honem rychle, snad to dává hlavu a patu a moc se omlouvám za chyby.
Prostě jsem z toho smutná, první dva týdny( ale necelé) se naprosto těšil, tak jsme si říkali, jak to skvěle zvládnul a teď takový obrat. Ach jo. Jenže už nejde couvnout, manžel má rozhozené sítě na práci, a když se mu ozvou zítra nastupujete, tak nastoupí, protože tady je příšerná bída na práci a všude se jde jen přes tlačenky, jestli mě chápete. Tak a teď pochybuji, že to vůbec někdo bude číst takový román. hezký den všem. :a:
u nás 20ti měsíční batole - ptám se Dáš si mléko? Obrovská radost. Mléko nachystáno - obrovský řev, z ničehonic ho začal odmítat, vztekat se, kvílet, pištět... Koukala jsem na něj co blbne, postavila mléko na stolek a šla chystat pití sobě.
Mléko si vzal a vypil, ale tu reakci jsem vůbec nepochopila :n:
Nebo - hraje si s autíčky a zničehonic se začne vztekat a kvílet neházej neházej... tak se na něj podívám a kroutím hlavou. Zeptám se Co se děje? a on si jen mele tu svou :00: neházej neházej :n:
nevim co s ním je :? každopádně jsem těhu (30tt), tak si občas říkám, jestli to není jen vztek, že tu bude další prcek. Taky jsem díky těm hormonům náladová, ikdyž se to snažím před ním držet u vnitř sebe, to napětí asi taky cítí...
A nebo si možná chce jen vyzkoušet svou autoritu, svou sílu... Vytváří si svou osobnost a chce být ten silnější... Stejně jako je tomu u zvířat. Vypozorovala jsem stejné chování na štěňatech.
A co se týče, že už je ten váš prďolka ve školičce, nic špatného na tom nevidím, já byla taky v jeslích, už od půl roku a že by zrovna toto na mě zanechalo nějaké následky si nemyslím, ona ta výchova a ten vývoj dítěte je spíš o té intenzitě vztahu než o četnosti kolik hodin s ním strávíš ;)
Řekla bych, že se chová úplně normálně.
Na synka jsem taky měla dvouletou variantu, chtěli jsme brzo druhé dítě, z důvodů nejen finančních jsem se vracela na částečný úvazek, když mu bylo 7 měsíců. To mi ho hlídala mamka, která si na to vzala volno z práce a pak to doháněla po večerech. Teď už máme i to druhé dítě, do práce jsem se vracela v jejích 5 měsících, opět na zkrácený úvazek. Jenže synek je torpédo a v zájmu zachování duševního zdraví všech zúčastněných nezbylo, než synka přihlásit do školky a mamce svěřit jen dcerku. A jelikož synkovi tři teprve budou, nebyla šance dostat ho do městské, takže jsme taky šli do soukromé miniškoličky (max. kapacita je 8 dětí). Nastupoval tam ve 2,5 letech a chodí jen na 2 či 3 dny v týdnu, jak to zrovna vyjde. První týden všechny děti ráno při předávání "tetám" plakaly, jen ten můj lump ne, sotva se se mnou rozloučil, vrhnul se k hračkám a když jsem pro něj po obědě přišla, vztekal se, že ještě nechce jít domů. Po dvou týdnech školkové docházky onemocněl a pak doma škemral, že do školky nechce, ale jen doma, jakmile jsme tam přišli, byl v pohodě a odpoledne opět nechtěl domů. A tak to máme dodnes. Vždycky týden až dva chodí do školky a pak dva až tři týdny doma marodí. Když je doma, zkouší mě ukecat, aby tam nemusel, když je ve školce, nechce z ní domů, a když jdeme kolem školky v den, kdy do ní nechodí, kolikrát škemrá, abych ho tam vzala.
Ahoj, je to podle mě normální reakce na změnu v jeho životě, a to je školka. My jsme to měli a máme pořád, a to už dcera chodí druhým rokem. U nás je to třeba i tak, že když jde po nemoci do školky, tak druhý den v noci vstane s tím, že už je vyspaná a pak následuje ranní protest, že nechce do školky a pozoruji na ní, když ve školce je změny v chování, vzteká se apod., ale to má podle mě odkoukané od dětí.....rozhodně Tě neodsuzuji, co se týče toho, že jste ho dali do školky, prostě můžeš pracovat, abyste měli více pěněz ;) já už taky občas přemýšlím, že kdyby bylo hlídání, tak bych šla něco dělat, aby bylo penízek více, i když manžel vydělává (máme taky hypotéku), ale u nás je to o tom, že mám ještě 1,5 letého syna.
no román to je,ale člověk to potřebuje ze sebe dostat,takže v pohodě :) ,a nejsi vůbec krkavčí matka,myslím že polovina mladých to tak má,když chce člověk mít svůj domov a zároveň rodinu :s: to vztekání je asi normální a buď bude teď nebo ve 3 letech a je právě super že máš možnost dát dítě do takové školky kde je míň dětí a učitelka má na ně víc času než normálních školkách a jeslích tak u nás pomáhá zavřít za dveře a nechat chvilku vyvztekat tak přeji pevný nervy :a:
Holky super díky, on je právě takové hrozně hodné dítě, a první týden tam chtěl taky zůstat, chtěl být s dětma a chtěl tam spinkat a tak jsme řekli dobře, když se mu tam tak líbí, no a teď nevím, co se v něm hnulo.. Učitelka ho pořád chválí, že je strašně hodnej a šikovnej. takže si to asi vybere potom doma.
Jinak to, že byl doma s tatínkem ho určitě nepoznamenalo. vytvořili si s taťkou krásnej vztah. Půl dne táta, půl dne máma. To jen pro Keltku, že si nemyslím, že by byl malej opuštěnej.
In reply to Holky super díky, on je právě by indoska
tak Keltku bych nebrala vážně :? nechápu jak může vědět že byste vyšli ze 7600kč,copak s vámi žije? :00: a neboj malej určitě není opuštěnej prostě je s rodiči na střídačku a není pořád s mámou.to snad není špatné.a ohledně toho vztekání.myslim že vám vzdorové období začalo bývá to od dvou let.chce to jen vydřžet.a taky dcerka co začla chodit do školky ve třech letech tak je taková divočejší ustekanější :00:
To je normální, utřepe se to. Dělají to skoro všechny děti a skoro všechny matky mají výčitky. U naši malé to bylo podobné a mám pocit, že to řešila většina nových rodičů a dětí. Naše malá první týden vřeštěla, ale fakt vřeštěla, že chce ve školce zůstat, až mi bylo trapně, že nechce domů. Další dva týdny řvala, že tam už nikdy, nikdy nepůjde, řvala ve školce u jídla, u uspávání, i doma, i ráno když jsem ji tam vedla. Pak se to postupně změnilo. Teď chodí do školky ráda, teší se na děti a na to co budou dělat. Doma mi vysvětluje jak se co správně dělá a jak to dělá paní učitelka. Když si vzpomenu na začátek. To se utřepe uvidíš.
Ahoj, já myslím, že to normální je. Kolem toho 2. roku mi dcera taky dělala šílený scény, anebo pořád fňukala - bylo to strašný období. Navíc je pro něho nová situace se školkou a než si zvykne, tak bude trochu rozhozenej. Já být tebou vydržím, ono se to srovná.
Ahoj, pobavila jsi mě tím, že byste se 7600 korunami na měsíc nevyšli :s: . Já mám 7600 korun a platíme dvě hypotéky. Jiný příspěvek mi ani nenabídli-jelikož na něho "nedosáhnu", tak jsem neměla na vybranou a šla na tříletou variantu-co se dá dělat. Požádala jsem sice o vyšší mateřskou, ale nešlo to. Jediné, co mohu poradit s malým je nechat ho vyvztekat, stát si za svým a dávat ho do školky tak, jako doposud. Trošku ho utěšit, víc s ním komunikovat, ptát se ho, co ho vadí, v čem mu Kačenka vadí, podpořit ho psychicky, uchlácholit, že si to tam užije, a tak dále, zeptat se učitelek mš, jak se chová tam. Já myslím, že to je období vzdoru, které prostě musíte překlenout. I když nemám dítě v tom věku a myslím, že to odloučení od půl roku je opravdu brzy, tak lepší odloučení od mámy a spokojenou mámu, než nespokojenou, která s ním je čtyřiadvacet hodin denně. Na druhou stranu byl asi hodně sám a vadí mu to. Byla bych na něho co nejvíce milá a myslela na to, že za rok-dva tohle období bude pryč!!!
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj holky, děkuji vám za podporu, na oplátku napíšu, jak se to vyvíjí dál. Takže v pátek po práci jsem si šla pro něj a zůstala si tam hrát asi hodinu a pokecala s učitelkou. Říkala mi, že i já dělám chybu, když ho beru do náruče a chlácholím ho při té scéně, že ho mám prostě dovézt, nic nerozebírat ani neutěšovat, zamávat a čau. Dnes ráno ho vezl manžel a prý byl úplně v pohodě :? Zato o víkendu scéna u tchýně, jen jsme prošli brankou tak hysterák jak prase, tak jsme šli nejdřív na zahradu, tam byl 10 min klid a zas hysterák a tak se to opakovalo asi půl hodky až mi došla trpělivost, drapla jsem ho šli jsme dovnitř, absolutní psycho dokud babi nevytáhla kokyno a najednou úsměv a pohoda.Shrnu to, moc děkuji a hurá, vítej období pevných nervů :a: