Nervíky na pochodu
Ahooojky holky,
moc vás tu všechny zdravím. Nějak se potřebuji vypovídat. Nevím jestli i třeba vy jste to měli nebo tak, ale příjde mi, že se mi nic nedaří. Jsem sice uzlík nervů i normálně, ale ne tak moc jako teď. Nějak mě ted rozčílí každá maličkost a hlavně mi příjde, že jak jsem lítostivá, tak teď je to šílené. Hned mě všechno rozbrečí a nedokážu to urdržet v sobě. Jsem v 7+4tt a vím, že právě teď bych měla být v pohodě a rozhodně se o to, co nejvíce snažit, ale nějak se mi to nedaří. V práci to taky nemám zrovna jednoduché, pořád se tam na nás tlačí a všechno musí být co nejdřív a to zrovna psychiku taky nijak nepodporuje. Nejraději bych tam hned skončila, protože nikoho nezajímá, že jsem těhu. Prostě tam jsem a musím makat. Převčírem jsem šla na prohlídku a tak jsem se bála, aby bylo všechno v poho a tak to celkem šlo, ale čekala jsem tam přes hodinu než jsem přišla na řadu tak to už jsem byla vynerovaná že to tak dlouho trvá, odpolko jsem šla pak do práce na odpolední a šéf na mě vyjel, jak kdyby si chtěl prostě na někom smlsnout a tak jsem to odnesla. Byla to kravina, ale holky už toho bylo dost za celý den a tak mě to totálně rozhodilo. Nějak se to se mnou prostě táhne a nemůžu se toho zbavit, tedy v pohodě teď už tak nějak jsem, ale uvnitř se cítím, jako by mě někdo ždímal. Manžel mě tak nějak drží, ale i mezi námi to občas ujede, jako zrovna včera. Příjde mi, že protože ještě bříško není vidět, tak to každý bere, jako že vlastně se nic neděje a žádný ohled prostě nebere. Nechci, aby moje miminko bylo takový nervák jako já a brečelo !!!! Ale vůbec se tomu nedokážu nějak postavit teď, když v sobě nosím ten svůj nádherný živůtek. Měly jste taky nějaké depky ???? Jak jste se s tím holky popraly ??? Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, potřebovala jsem to ze sebe dostat, nevím jestli by mě někdo v okolí chápal, protože hormony v těhotenství asi opravdu řádí jako blázen, jinak už nevím !!!!!!!!!!!!
Mějte se moc krásně všichni a užívejte klidné těhu, jestli ho máte, všem vám to přeji !!!!!!!!!!!!!!! Díky, že jste tady holky !!!!!!!!!!!!!!
In reply to Ahojky, já jsem na tom by ivanna
Ahojky Ivčo, jo jo je to fakt hrozný, takové ty naše blbosti, co se na nás navalí a pak to prostě musí ven :\\: !!! I když neřešíš zrovna blbost, ono bydlet s rodiči není žádná sranda a ještě když tě vystěhoval brácha z pokoje a budou spát ve vaší posteli, to bych tedy taky tak nechtěla nechat. A tvoje mamka by mohla brát trošku větší ohledy ne ??? Vždyť už musíš tahat dost velký raneček !!!!! Trošku si mě vyděsila, když jsi napsala, že jsi už ve 36tt, já myslela, že ty nálady jsou jen ze začátku :? !!!! No musí se to nějak zvládnout !!!!! Také ti moc držím palečky, ať jsi v pohodě a ať rodina si tě víc všímá, když máš to krásné bříško přeci !!!!!!!!
Ahojky, já se teda přiznám, že mě jen tak něco nerozháže,ale od té doby co jsem těhule, se chovám jak úplná hysterka. Třeba jsme se s přítelem domluvili, že každou neděli budeme mít volno a jink že může makat na stavbě. Když za mnou ale přišel ž ejde v sobotu makat na stavbu tak jsem brečela jak želva a on vubec nechapal co se děje, navíc jsme mu to ani nedokázala vysvětlit. Taky jeho bývalá na nás furt tlačí, že ať si vezmem ten jejich kočárek, jenže já jsem na konci prvního trimestru nemíním mít doma kočárek půl roku a ona to nechápe. Dokonce přišla s tím, že pro mě asi není dost nóbl ten kočárek což mě nasralo. Celej život se těším jak budu mít mimi a vyberu si vlastní kočárek a ta kr..a mi vnucuje její 4roky starej no tak to není normální. Neboj jsme na to všechny stejně a promiň za takovou esej,ale s tím kočárkem mě to leze krkem,já nejsem moc pověrčivá,ale kočárek před porodem bych doma nesnesla.Tak se měj a drž se.
In reply to Ahojky, já se teda by smally
Ahojky smally, jo jo moc díky za dopísek, nikomu to nepřeju, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama, připadám si jak z jiný planety víš !!!! Prostě mi příjde, že na mě každej kouká, jak na zjevení. Jo s tím kočárkem, to by mě taky vytočilo. Nenech se vytočit a určitě to udělej tak jak sama chceš !!! To se to tu radí co, ale každý sám si moc neporadí, to je síla :spid: !!!! Ale každopádně ti moc děkuji !!!!!! Měj se moc krásně !!!!!
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojky, já jsem na tom podobně. Akorát jsem už v 36 tt, takže je to těhotenství už hodně vidět. Před 2 týdny mě brácha vyhodil z pokoje, tak jsem se musela stěhovat o patro výš k našim do ložnice a bráchova pokoje. :\/: No byla to docela makačka. Ale už bych nejradši byla ve svým(manžel předělává barák zase u tchánovců). :) A dneska mě nejdřív naprdla mamka, že s ní mám jet zase nakupovat(a to ví jak už se mi blbě řídí a pořád s ní musím někam jezdit,protože nemá řidičák), pak zas, že brácha s přítelkyní budou spát v našich postelí a nakonec zase máma mě sprdla, že jsem neumyla nádobí (jinak ho meju každý den, ale dneska mám nateklý nohy a je mi nějak divně). :-/) Aby se mě třeba zeptala jak mi je, nebo tak něco, ale ani mě nepozdravila a hned na mě vyjela. :\\: Tak sedím u sebe a bulím, ikdyž to jsou kraviny. :\\: Tak doufám, že se nám ty nálady brzy zlepší a budeme v pohodě! :one: