Nepatří to sem, ale já to prostě nedávám a potřebuju to ze sebe dostat

Ahoj holky celou noc jsem nespal, dokonce jsem ze spaní ječela a to kvůli jedné "kačeně" která si ničí život a nechce si nechat pomoct a nejhorší na tom je že jsem na to nepoznala.
Týká se to mojí kamarádky - tedy nejlepší kamaradka ze školních let, se kterou jsme se teď vídali jen sporadicky - přeci jenom mám dvě děti a ona studuje PhD a má trochu jinej žebříček hodnot, navíc mě v 28 letech přišlo trochu pubertální řešit jestli má spát s tím nebo s tím. Takže když si před rokem a půl začala se svým kolegou ze školy, byla jsem docela ráda že se usadila. Problém byl, ale v tom, že se jednalo o Iránce a hodně lidí jí to rozmnlouvalo. Já jsem byla toho názoru, že tohle si musí rozhodnout sama, zvážit všechny pro a proti. Pak byla vlna rozchodů a usmíření, což vyvrcholilo, že se loni o štěpánské zábavě zlila jak hovado a on to nemohl překousnout, neboť u nic se prostě nepije. Pak se ale vše uklidnilo a přišlo mi, že se koečně našla, že jí bavila škola i soukromí život. Tak to na mě pusobilo z jejich zpráv. V ltě jezdili po výletech i s její maminkou a vše vypadalo super. V září ale přišla s tím, že má zdravotí potíže, že je jí pořád zle, na rukou modřiny. Všechny nás napadlo jestli jí nebije. Což lekařka vyloučila a spíš nadhodila neméně zlou variantu o leukemii. Ale protože místní lekařka je lakařka na dvě věci, sehnala jí rodina odborníka, který leukemii vyloučil, jen se mu nezdáli jaterní testy sa tak napsal nějaký prášky. Koncem září se rozešla s tím cizincem nějak se pohádali a on jí prý vrazil facku. Řekla jsem jí, že pro mě by to bylo definitivní. Jenže ona pořád zvažovala, že se k němu vrátí. Začátkem řijna u mě byla znova, že za ním byla, že se nějak poprali a že jí vyhodil na chodbu a ona rokopla na koleji dveře. Jenže on zavolal jeji "dospělé" kamarádce, že tam děla blbosti a ta nelenila a volala 112. Takže na kolej přijela záchranka a policajti, aby vyšetřili co se stalo. To už byla v pohodě, ale sama přiznala, že nebyla střízlivá. Když tu byla byla roztěkaná a přišlo že pořád z ní cítím nějaký pach, ale byla ten den na nějákem vyšetření, tak jsem si říkala, že je cítit nemocnicí. Nebylo jí dobře a tak mě poprosila o čaj s rumem, vubec mi to nepřišlo divný, protože když na mě něco leze taky si ho občas dám. No jo, jenže od té doby se neozvala, nebyla ani na FB. Zrovna včera jsem nad tím přemýšlela, že jí napíšu. Ale moje mamka mě bředběhla, jestli prý o ní něco nevím, že je prý v nějaké lečebě. Tak jsem honem volala její "dospělé" kamarádce. Prý je na tom velmi zle je 14 dní v protialkoholní lečebně, kam se nechala dobrovolně dovézt, ale vůbec tam nespolupracuje nechodí na procedury nic. říka, že prý mezi ty blázny nepatří, ale prý vypadá hůř jak oni. Prý už to na ní pozorovali přes rok, ale ted se to prý hrozně zhoršilo, měla flašky schované na záchodě a podobně. Já jsem jí za poslední rok viděěla všehovšudy čtyřikrát, z toho dvakrát na zábavě, kde pila, ale přišlo mi to normální, a pak teď ty dvě návštěvy. Ale sejně se nemůžu smířit s tím, že jsem to nepoznala. Teď už je mi jasné co to bylo za divý zápach když tu byla. Hrzně bych jí chtěla pomoct, ale nevím jak. Včera jsem jí psala neutrální sms (nijak z ní nebylo znát, že vím kde je) a ona naní odpověděla že má pro mě n moc pozitivní novinky a že když to půjde dobře, že se po víkendu staví. ach jo, je mi z toho na nic.
Děkuji všem co dočetli až sem a předem děkuji za případn zkušenosti. Je mi teď trochu lépe když jsem to ze sebe dostala.