Nějak nevím, co dál.-(

Tak, kluci spí a mě je úzko.Možná si někdo pamatujete, že jsem tu asi před dvěma měsíci řešila partnerovu nevěru.A jeho řeči o svobodě a pocitu nezávislosti, nedostatku sexu a tak.Já ho tenkrát vyhodila, ale on se vrátil za dva dny s tím, že bez nás nemůže být.
Vzala jsem ho zpět a čekala, že se probral , a že mu to stačilo.
Omyl, choval se dál jak idiot.S onou slečnou se stýkal dále.Prostě se choval, jak totální puberťák bez zodpovědnosti.A já čekala a čekala.nejedla a nespala. No, ale když už jsem byla ve stavu, že mi dělalo problém vstát k vlasním dětem, řekla js :jawdrop: em si dost!!!!
Během týdne jsem sehnala byt a během dalšího se přestěhovala.
On mi tedy pomáhal, ptže stěhovat se, hlídat děti, zařizovat trv. bydliště, bych sama nezvládla.
Ale teď k tomu hlavnímu.Nikdy jsme neměli žádné větší problém, vše fungovalo,a proto mě tohle šokovalo a moc ranilo.Odstěhování bylo v danou chvíli to nejlepší, co jsem mohla udělat, ptže mě by to zničilo a děti také.
Jen že, já ho miluju a trpím, jak pes.Ptže on je najednou děsně spokojenej. :)
Má vše, svobodu, volnej byt, sex a děti, kdy chce.Paráda a já mám co,????Děti já vím, ale jsou malí (14m a dva a 3/4 roku) a dnes tak prudili, že jsem si říkala, že to nedám.Jsem hodně unavená, nervozní.Já mu to asi celé moc usnadnila, a teď se v tom pěkně koupu.