Nedonošené dětičky

Ahojda, vzpomněla jsem si mimoděk na svoji tchýni, která se narodila nevím teda v kolikátém měsíci těhotenství své mámy, ale narodily se dvojčata - tchýně prý kilo, její bratr kilo a půl... v roce 1943. Vypiplali je v troubě a jejich maminka je nemohla kojit, takže i z té doby jsou "vyhnaní uměle". Nedovedu si představit, co v té době a kór za války, bylo za možnosti, ale prostě to ty děcka přežily, je jim 67 let a jsou oba i v dospělosti relativně zdraví.

Jinak přímo k tématu... nevím, nemám na to vyhraněný názor, protože je to hrozně těžké jen tak rovnou odsoudit nebo schválit, protože člověk nikdy neví, jak by se rozhodoval, kdyby se do takové situace skutečně dostal, kdyby to musel řešit. Já jsem ráda, že jsem to řešit nemusela a doufám, že ani nebudu muset!!!

Markéta s Marcelkou :k:

Určitě je to proti přírodě, ale to ti bude tvrdit skoro každý do té doby, než se bude jednat o jeho vlastní dítě a pak urychleně změní názor.

Já si myslím, že se názory na toto téma budou strašně různit. To asi víme všichni a taky si myslím, že kdo v této situaci nebyl, tak nemůže soudit, jak by se zachoval. A zda je to proti přírodě? To je fakt blbá otázka, potom by bylo proti přírodě i např. operace slepého střeva a jakýkoli operační zásah do lidského zdraví. Já jsem v situaci předčasného porodu byla, ano, byly i otázky, zda by nebylo lepší, kdyby miminko nepřežilo, otázky, zda bude v pořádku ...... Rodila jsem ve 28tt, malý měl pouhých 830g a 34cm. Jsem vděčná doktorům, že mi jej zachránili, je ZDRAVÝ. Dnes je mu skoro 20 měsíců.

Jsem strašně vděčná dr. za to,že mi zachránili dcerku.Nikdo se mě neptal.Asi,že nebyl čas!Druhý den,jsem se konečně dozvěděla,že je živá a dávají jí 24hodin pak týden..........!Podle mě je strašně težké říct jestli to miminko zvládne nebo ne!jestli bude nějak postižené,vše se ukáže časem.Říkala jsem si to samé co pani v reportáži.Než aby byla postižená tak at to radči nezvládne!Nechtěla jsem aby mé dítě ,nežilo plnohodnotný život.Ale když mi jí dali poprvé pochovat polil mě pocit štestí a neskutečné lásky k tomu uzlíčku.A nezbyde vám než bojovat a věřit.Co taky jiného?Odejít!!To nejde!Je vaše a potřebuje vás.A podle mě doktoři mají dobré výsledky!Moc děkuji všem co byli při mě!Je to nezkutečně težké období.Kdo nezažil nemá ani tušení!Je mi strašně líto rodičů a dětiček co takové štestí neměli.Ale i v této reportáži bylo hodně dětiček bez problému.Editt

co na to rict masakr bojovala se o malyho zuby nechty delala vse mozne i nemocne a i presto jsem rodila redcasne ale diky bohu dotahla jsem to az do 35plus4..... jak tu bylo napsano myslim si ze toto by se melo ridit zdravotnim stavem toho ditete a ne urcitym tydnem urcitou vahou byla tam holcicka narozena s necelym pul kg v 24tt a ok je a chlapecek 28tt a byl na tom dost spatne takze spise toto bych rozdelovala...

Beztak zachvilku dospejeme tak daleko ze nejen ze bude se oplodnovat mimo teplo ale i se to ditko "vypestuje" takle mimo delohu verim, ze tato doba jednou nastane.....

Celý pořad jsem viděla,jsem i dětská sestra,takže do toho trochu vidím.Ono je to strašně těžké rozhodování a je pravda,že ty těžce nedonošené děti v tom 24. až 25. týdnu mají opravdu malou šanci na kvalitní život.Nicméně šance tam je a rozhodni o tom,že zrovna tohle jí nedostane :( Myslím,že záchrana dítěte by se měla řídit jeho konkrétním zdravotním stavem a ne přesným dnem,kdy se to dítě narodilo.Je rozdíl,když se zachraňuje dítě rozené ve 26. týdnu,které má krvácení do mozku 3 nebo 4 stupně,půlku střev a prodělanou sepsi než když se zachraňuje dítě narozené ve 24. týdnu a relativně zdravé.Samozřejmě,že jít pod 23 týdnů je dle mě neetické,ale ta věta co tam zazněla,že nezachraňovat třeba až do 30.tého týdne je trošku utopie,protože tisíce dětí rozených pod 30. týden těhu je zdravých.Já třeba mám konkrétně kamarádku,co rodila ve 28. týdnu a malej je naprosto v pořádku.

snad se na mě nevrhnete ,ale tohle mě už kapku děsí . Myslím ,že se do toho přírodě pleteme už takhle dost a tohle je jen další polínko . naprosto chápu ,že když někdo čeká na těhu roky a pak předčasně porodí dal by nevím co aby mimi přežilo ,ale i to je jistý druh sobectví . Urvalo by mi srdce vidět ten malý uzlíček který sám nedýchá ,nemá vyvinuté trávení ,prostě nic a z hlavičky mu vede hadička a nejen odtamtud . Velice si vážím práce lékařů a sester ,ale asi by spousta z nich potvrdila že záležet na nich nechali by valnou většinu na přírodě .Neumím si představit jaké to je čekat roky než se na testíku objeví // ,vždycky když jsem si řekla šlo to chvála bohu hned . Ale vím jaké to je neskutečně bojovat,aby ve mě ten uzlíček vydržel co nejdéle a taky vím jaké to svoje děťátko pohřbít . A i přesto nebo právě proto říkám ,že příroda ví co dělá i když je to neskutečná mrcha

podle mě je to pouze pokus na dětech nic jiného zn to krutě ale bud přežije a bude to dobře pro nás nebo umře a budeme to zkoušet dále