Nedělní pohotovost :-(

Tak ze začátku si musím zanadávat na to šílený vedro :\\: . Sotva se plazim, funím jak muflon, pot mi teče snad i z očí...hrůůza. To nechci vidět, jak to bude vypadat za měsíc až budu mít bříško zas o dost větší. Doktor mi zakázal veškeré cesty do zahraničí, tudíž dovolená u moře neklapla a to sem se na ni tak těšila. Asi se zabarykáduju doma a nevylezu, až večer :°:
V neděli kdy bylo to první velikánské horko můj manža odjel na ryby a tak si říkám, co budu sedět doma, tak napíšu známým a sejdem se na půli cesty v Olmíku a já se trošku protáhnu. :C/): Tak super, navlíkla sem se do riflí ( to sem netušila co se vyklube za počasí), lehoučkého tílečka a vyrazila jsem na vlak. Už ta cesta na vlakové nádraží byla děsná a nadávala jsem si,že sem nejela radši v šatech, ale k těm sem zas neměla boty :-g( . Na městě všechny sámošky zavřený tudíž žádný pití jsem s nemohla koupit a na nádraží náš "úžasnej kiosek" ZAVŘENO". Paní co prodávala lístky na vlak k okýnku přišla asi po 15minutách a už slyším, jak přijíždí vlak. Tak šup honem si najít nějaké příjemné místečko. To v tom vedru bylo taky nemožné, navíc se mi zrovna jak napotvoru spustila alergická rýma na kterou jsem přes rok ani nepomyslela. Prášky doma ve skříni, tam jim bylo dobře. Celou cestu jsem kejchala a potila se jak kůň.To že české dráhy totálně neuznávají přesné časy sem už byla zvyklá a tudíž výluka přes Přerov mě nepřekvapila. Dorazili sme úspěšně do Olmíku a ouha, nemohla sem vůbec vstát. Tak mě bolelo břicho. Sotva sem se vyplahočila z vlaku. Strašný píchání v pravé části břicha. To už sem byla vyděšená. Naštěstí se mi to podařilo asi po 10minutách rozchodit. Mezi tím dorazil vlak i mých přátel z Ostravy. Tak sme se šli projít do centra. Dali sme si obídek, zmrzlinku a procházkou jsme zas courali na vlak. To bříško mě pořád pobolívalo, ale dalo se to vydržet. Bylo mi děsný horko, do toho spálený záda i přes opalovák, kterým sem se před odjezdem namazala. Přátelé odjeli a mě jel vlak asi o 10minut později. Tak už sem scháněla bratra(můj zas pro změnu hrál fotbal), zda pro mne přijede na vlakáč, jak přijedu, že domů už asi po svých nedolezu. Jenže sem sedla do vlaku a ouha, zase ta bolest břicha v těch samých místech. Tak sem honem psala kamarádce, zda mi neporadí. Jestli je to normální, jak mimi roste a nebo mám radši letět na pohotovost. Nakonec mě přesvědčila a ja po přjezdu do Vyškova volala na pohotovost že jedu a co se stalo. Tímto bych ráda poděkovala ještě jednou Mišce, díky které jsem se dokopala do toho špitálu vůbec zavolat.
Na pohotovosti další šok. Nejdřív sem nemohla najít žádnou sestru, žádnýho doktora, a to sem se svíjela. Pak vylezla jedna a už slyším:" bože už zas máme příjem", jak volá dozadu. Došla a hned na mě hrkla, zda chci zůstat hned ležet a nebo má zavolat doktora ať mě prohlídne. Tak sem jí vysvětlila o co jde a že bych ráda aby na mě doktor kouknul. Tak odešla, že teda někoho zavolá. Došel doktor, snad mladší než já. Rozumět mu skoro nebylo. Vzal mě nejdřív na ultrazvuk a kontroloval miminko. Naštěstí to bylo v pořádku, tak že vyšetří mě. Díval se na mne jako bych si snad ty bolesti vymýšlela. Tak mě prohlídnul a že má podezření na slepák, tak že mi vezmou krev a uvidí po výsledcích co bude dál. To už zamnou jel z fotbalu manža, chudák vyplašenej co se děje.Přišla sestra, vzala mi krev a ještě se tak předemnou zeptala doktora, že taky mohl zavolat jinou, že ona za chvilu končí a že by se mu to taky nelíbilo. To už sem teda valila oči. Pak mi řekli, že saniťák kterej normálně nosí krev do laboratoří se někde toulá a tak esi si to tam nezanesu sama. Já skoro nemohla chodit, ale paráda. Ono to u nás není zrovna kousek. Jak sem nesla krev, tak sem se střetla s manžou. Tak mě naštěstí pomohl. Vynadal mi, že už sem měla jít na pohotovost včera, když me to břicho trošku pobolívalo. Pak sme došli zpátky a čekali přes hodinu na výsledky. Pak už si mě jen zavolal doktor, že teda výsledky dobrý, že můžu domů, jen že mi dájí magnesko 6x denně a kdybych zvvracela, měla teploty či průjem, tak mám okamžitě jet na chirdu. Zaplatila sem 90kč a bylo. Takže sem se zas odpackala domu a tam to naštěstí trošku přešlo.
V úterý sem šla ke svýmu doktorovi a hned to začalo nanovo..odběry, moč, vyšetření a tak lítám jak urvanej plakát a to v tomdle vedru je šílený. Zítra budou výsledky, tak sem zvědavá co mi řeknou, protože to bříško pořád bolí až mě to občas budí ze spaní.
Těhotenství sice není nemoc, ale sem si řekla, že sama už teda nikam nepojedu :-(