Názory starší generace aneb je to přece moje dítě, tak ho budu chovat, kdy budu chtít!!
Jiříčkovi bude zítra 5 týdnů a o víkendu jsme absolvovali 2 rodinné sešlosti. Malý to zvládl docela dobře, no bodejď by ne, když se mu věnovalo tolik lidí. Ale těch keců, co jsem si vyslechla:
"Ty ho chováš? To ho musíš nechat vyřvat, jinak nic neduděláš!" "On spí s tebou v posteli? No to si ho nezvykej nebo se ho už nezbavíš!""Ty mu rozsvěcuješ lampičku? To si ho neuč, bude problém ho to odnaučit!"
No tak doprčic, pořídila jsem si děcko, tak se o něj budu starat. Když bude mít trápení, tak ho pochovám a nenechám ho vřískat jak tur. Vařit nebo uklízet můžu když spí nebo když manžel přijde z práce. Jestli bude se mnou v posteli třeba do 2 let, tak je každému po tom houby. A pokud bude spát jen při lampičce, tak je to taky jenom naše věc. Mimochodem moje desetiletá ségra spí při lampičce dodnes, protože se bojí.
Taky vás takhle točí názory starší generace? A nebo jsem divná já?
Ahoj, nedá mi nereagovat. Jsi naprosto normální maminka, která miluje své dítko. Jak maminky níže psali, dělej si to po svém a basta. Já chci jenom říct svou skušenost - mně takhle "hlídá" moje švagrová a to jí je 26 let :-D a nemá žádné dítě. Takže možná na věku až tak nezáleží.
In reply to Ahoj, nedá mi nereagovat. by monika21
:one:
In reply to Ahoj, nedá mi nereagovat. by monika21
:one:
Jo, to taky znám, u vzdálenějších nebo těch vyvdanejch příbuznejch to polykám, ovšem máti svý postoje klidně sdělim na rovinu, teď jsem zrovna po chřipce, tak jsem tu včera měla máti, aby mi pomohla s dětma, když jsem ještě měla teploty a mužskej v práci, a taky jsem si vyslechla výtky: proč ho necháváš spát u sebe, proč ho nenaučíš spát ve svý postýlce??... tak jsem jí jen řekla, protože k němu nemusim pořád vstávat, a i tak líp spí a sme oba klidnější ;)
Bena sme se takhle snažili uspávat v postýlce a bojovali s tim skoro pět měsíců, pak jsem se konečně rozhodla se na všechny ta rady vybodnout a vzala si ho do postele a byl klid, odešel do svý postýlky sám krátce před druhejma narozkama ;)
jo, taky si vzpomínám, jak mne prve navštívila doma a divila se, že si před kojenim neotírám bradavky borovou vodou :s: , to sem tehdy jenom broukla, to už se dnes nedělá ;)
Jo, a já spala s lampičkou taky hodně dlouho ;) na vejšce nám v nějakym semináři říkali, že děti co se bojej tmy, a bojej se jí dlouho, maj velkou fantazii a zpravidla nadprůměrnou inteligenci :c: ;) :a:
Ahojky, tak já jsem všem hned po jejich radách suše řekla že je to moje dítě, tak si ho vychovám podle sebe, že oni už děti měli a jak si je vychovali tak je mají. To jsi měla vidět ty kyselé ksichty :-)
Pokud jsem si nevěděla rady tak jsem se zeptala a oni s radostí poradily. Jinak se mi do ničeho nepletou a jsem za to velice vděčná. :k:
Ahoj :a: Plně s tebou souhlasím. Já se toho hrozně bojím a vím, že budu nepříjemná. Říct svůj názor proč ne ale ne věčně buzerovat a vnucovat ti svoje názory... :€[€:
Každej ať si svoje děti vychovává po svém... Někomu vyhovuje tohle jinému zas něco jiného :metal: takže prostě to ignoruj a dělej si to dál podle svého :€s€:
jéjej, já byla zelená vzteky....všechno bylo blbě, nedávám čaj, nedávám doma čepičku, nechám spát v kočárku a nesedím vedle něj, nehoupu s kočárem ... ale nějak to přešlo s druhým dítkem. dokonce jsem už i slyšela pochvalu
tímhle si asi musí projít každá. tak pevný nervy....asi to chce jedním uchem tam a druhým zase ven
Dělej to po svém, protože je to Tvé dítě a jen ty víš co je pro něj dobré. Pokud cítíš, že ho chceš utěšit, tak to prostě udělej. Mně také všichni říkali, že když to budu dělat jinak než mi radí, tak že pak s holkou budu mít problémy- Problém se ještě neobjevil, tak si myslím své..:) Nebudu tady rozebírat můj názor, protože by to bylo na dlouho, ale myslím si, že spousty moc rozumných myšlenek je vyjádřeno v knize ,,Koncept Kontinua" a myslím, že by stálo za to, aby sis to přečetla.:) http://www.kosmas.cz/knihy/138401/koncept-kontinua/
na to je jedina rada,jednim uchem tam a druhym ven
jsi v naprostem poradku ;)
je to jen tvoje vec,je to tvoje dite a ty ho vychovas podle svyho nejlepsiho uvazeni
ale musim rict ze jsem odpurcem spani ditete v posteli s rodici(nejen z bezpecnostnich duvodu),kdyz malemu neco bylo,tak sem s nim chodila na sedacku :a:
ahoj 5 týdnů a oni budou radit aby jsi nechovala? Vykašli se na ně ale mě by to taky točilo, jak píšeš ty jsi maminka a ty jsi to uděláš jak budeš chtít. Já taky dcerku od maličko hodně chovala a chovám jí ještě teď, na podzim jí byly 2 roky a taky se mnou ještě spinká v posteli a představa, že bych jí dala teď vedle do místnosti mě zrovna neláká takže zatím prostě bude u mě
Ahojky, já to neřeším. Malou chovám, nebo ji hodně nosím v šátku a spinkáme taky spolu v posteli. Je to moje dítě a já nejvíce cítím, co je pro ní dobré. Nepořizovala jsem si dítě, abych ho nechávala neustále "vyřvavávat".
u nás asi žádný takový názory v rodině nebují :D
u nás je všem všechno pumpička
akorát když Ema posledně udělala z babičinýho výstavního 30 let starýho ibišku pohou větev bylo mi doporučeno dát jí na prdel
Ahojda, většinou na takové diskuze nereaguji,ale jen chci napsat svůj názor. Nevím kolik ti je,ale asi budu patřit (dle tvého názoru) do starší generace. Na jednu stránku mě taky kolikrát štvali všichni kolem jak byli strašně chytří a všichni by stále radili, ale po tom co vychovávám našeho cvrčka a mohu to porovnat s bráchovou dcerkou či synkem od kámošky, tak je to šílené a na některé rady jsem od začátku dala a teď jsem ráda. (ono ti starší někdy opravdu nemelou jen tak, mají zkušenosti a je jedno z jaké doby). Malé jsou 3 roky, jelikož ji brali stále do postele dodnes tam spí a nejde to jinak, od kámošky malej 7 měsíců, stále ho chovala v náručí (přeci jej nenechá brečet) do teď vříská stále a jen proto, že je zvyklý na nošení. Neříkám, že je vše špatné,ale chce to všeho s mírou. Jířa je ještě malé mimčo, ale být tebou tak "názor starší generace" sice úplně doslova neposlouchám, ale vezmu si z toho jen to podstatné a dobré pro Jířu a taky pro tebe,aby jsi byla spokojená mamina:-) Promiň za ten román,ale nějak jsem to neuměla zkrátit.
In reply to Ahojda, většinou na by SmallK
Ahoj, je mi 27. Mám samozřejmě v plánu určité pravidla zavést, ale v 5-ti týdnech mi to přijde brzo. Malý ještě bojuje s tím, že není v děloze a já nemám to srdce ho nechat tak ztraceného v postýlce. I když minulou noc v ní spal skoro celou (třeba se to už lepší). Ale nenechám ho v noci vřiskat, jak mi všichni radili. Začnu něco takového zavádět po 3 měsích jeho života.
Asi to stěžování zní drsně, ale když celý víkend slyším různé názory, tak už mi to docela leze krkem. Pro dokreslení situace, když malý začal být ze všeho už nevrlý, tak jsem slyšela: není počuraný, není pokakaný (byl zrovna přebalený), nemá hlad (před půl hodinou jedl), není mu horko, není mu zima? Asi toho bylo spíš na mě trochu moc...
In reply to Ahoj, je mi 27. Mám by omites
Tohle znám taky a moc dobře a taky mi někdy ty otázky lezly krkem,ale ono se to časem zklidní, tedy alespoň u nás ano. Chtěla jsem na všechny zařvat, že matkou jsem já, tak ať to všechno nechají na mě.:-) Jířa je ještě malé mimčo, jak jsem psala, na nějaké vyřvávání, myslela jsem to do budoucna. A je šikula, že už tak pěkně spinkal, ono se to zlepší uvidíš:-) A hlavně nestěžuješ si, štvalo by to každou z nás, ty i mimčo se musíte pořádně sehrát a zvyknout si na sebe. Potřebuješ spíš podporu než nějaké tohle nedělej, udělej tohle, tak a tak.. Jiřík je moc hezké miminko!!:-)
A víš, co je na tom nejhorší? Že i Ty budeš mít jednou pocit, že Tvoje dítě opravdu potřebuje radu, jak se postarat o své dítě a budeš ÚPLNĚ stejná.... :a:
In reply to A víš, co je na tom by Naděnka
No všechno je možné. Ale třeba názory mamky mi nevadí. Je to ale spíš tím, že to spolu prodiskutujeme. Kdežto babičky a tetičky mi přímo vnucovali svoje názory a nebraly ty moje.
Buď v klidu, vůbec nejsi divná.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
jo, to mi připomíná tu moji :s: ta do mně v těhu taky furt hustila tohle nesmíš tamto nesmíš a furt mi volala :00: to sme bydleli u tchýně a ta měla od UPC nějakej stejnej tarif jako naše máti, tak to měla navíc lacino a tak volala tak pětkrát do týdne :00: teď už sme ve svym a manžel mi nedávno říkal, že mu volali z UPC, že maj pro něj skvělou zprávu, že nám k tomu internetu můžou za tak a tak úžasnej doplatek nabídnout tolik televizních kanálů, a on na to, že to je moc hezký, ale že nemáme televizi, to toho volajícího evidentně zaskočilo, ale po chvíli zas spustil, tak mám pro vás ještě jednu úžasnou zprávu, můžeme vám zařídit pevnou linku v tom a tom úžasnym tarifu, a on na to, no to je pěkný, ale víte, já mám tchýni, ta má tenhle tarif taky, a ta by nám pořád volala :s: :s: :s: :s: :s:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ehm... :)
musím s úsměvem reagovat... u prvního jsem se čílila jako ty... a u druhého?
- v podstatě ho nechováme (se starším dítkem na to prostě není čas) - jen nakojit, přebalit, obstarat a šup na hrací deku, lehátka, kočárku nebo postýlky...
- kňourá? no a co? řvát ho samozřejmě nenecháváme, ale u prvního jsem startovala na první kňournutí... na to teď prostě není čas :)
- staršího jsem měla v posteli od narození a chmmmm - máme ho tam dodnes... těch několik pokusů o osamostatnění vždy po pár dnech (vyjímečně týdnech) vedlo opět k nám do postele - budou mu 3... mladší spí od porodnice ve své postýlke klidným a spokojeným spánkem... jen ho položím, přikryju a on už blaženě zavírá očička, že mu závidím :) - staršího jsme blbli chováním, houpáním, držením za ručičku... to pak má usínat sám, že :(
- lampičku nerozvicuji, ale starší se to snaží vynutit, ale v tomhle nepovolím :)