Náš příběh o kojení, píšu vám to podruhý:)
Ahojda maminy!!!
Tak jsme se prokojili do 6 měsíce, a nebylo to nic jednoduchýho!!! Rozhodla jsem se, že vám o tom povím.
Neměli jsme moc lehký porod, a protože Kubík měl po narození menší problémy,(APGAR 5,7,7) okamžitě ho odnesli. Přiložili mi ho až skoro po šesti hodinách a to bez jakéhokoliv vysvětlení nebo rady. Samozřejmě, že se nepřisál. Snažil se, ale neuměl to. Týden ho museli v porodnici dokrmovat z injekční stříkačky a já se pomalu hroutila.:r: :r:
Člověk si připadá úplně k ničemu, má malinké miminko a nemůže mu nic dát.
Chodila jsem prosit, aby za mnou někdo ze sester přišel a pomohl nám, a to se stalo až po týdnu. Při tak velkém množství detí na oddělení a kvůli usnadnění práce, mu sestřičky strčili do pusinky, hned po narození, dudlík, a tak jednu sestřičku napadlo, vyzkoušet kojit přes chránič
bradavek (tzv.medúzku), který je dudlíku podobný. Byla jsem moc šťastná, že konečně ode mě pije. Je to už 6 měsíců, ale pamatuju si, jak jsem ho v porodnici po kojení nesla na váhu a s přítelem jsme netrpělivě čekali, zda vůbec něco vypil. Když ručička váhy stoupla o 5g, skočila jsem mu kolem krku a rozbrečela se.
Domů jsme šli po dvou týdnech a to Kuba baštil 50, a já tomu nemohla věřit. :\x: :one:
A tak se nebojte začátečních neúspěchů, nevzdávejte své pokusy, a hlavně neuvažujte nad umělým mlékem, vždyť to nejlepší má mrňousek od vás.
Ahoj, kráááááááásnýý. My jsme měli s kojením stejnej problém. Taky nám pomohl klobouček. Teď je malýmu 5 měsíců a mateřským mlíkem se vybaštil už na 8,5 kg. Potvůrka. Tak souhlasím. Hlavně se nevzdávat. papa Linda
:qu: , krásná slova... :h:
Krasne napsany a souhlasim.
Kdyz jsme byli v porodnici,tak Terinka taky mela problem se prisat.Proste to neslo a po trech dnesch zjistili,ze moc ubira na vaze :r: takze mi ji vzali a dali na JIP to bylo neco hroznyho ja porad brecela a chodila ji tam jenom kojit.Taky ji tam dali dudlik....nakonec me zachranila jedna sestricka bo mi dla kloboucek na kojeni a teronka zacala papat :dance: domu nas pustili po tydnu.Pak jsem porad bojovla s kojenim..kloboucky vsudy,ale nakonec jsem si zvykla a kdyz mala povyrostla,tak uz se prisla krasne.
Takze jak Ty pises je to nej vec pro mimi a chce to trpelivost a nevzdavat to.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojky přesně vím o čem mluvíš.Mi jsme rodily císařem takže mlíko jsem hned z počátku neměla ale já jsem neměla ani to mazivo a ke všemu jsem měla vpáčené bradavky.Dokonce když je viděla sestřička tak mi vynadala že jsem si je měla ve vaně vytahovat v těhotenství ale to jsem se nikde nedočetla a vůbec jsem o tom nevěděla.Takže jsem se taky trápila že mám miminko a nemůžu mu dát najíst.Nakonec jsem ze začátku dávala klobouček a nechávala ji furt přisávat až 5 den jsem měla šílenou radost když jsem zjistila že v kloboučku je mlíčko.Taky jsem skákala metr do vzduchu.ted už nepotřebujem ani klobouček jelikož Anička mi je vytáhla takže už to zvládáme bez kloboučku.ale musím teda říct že chudáci moje prsa a bradavky,netušila jsem že mi je tak zrychtuje.Ale máte pravdu chce to mít trpělivost a nevzdat to.Co by jsme pro ty naše drobečky neudělali,co? :s: :a: