Náš porod :)

Ahojte, maličká spinká, já si uvařila čajík a je čas zavzpomínat na můj první porod naší milované dcerunky :h: .
Vše začalo v neděli 21.10. 2012 kolem oběda. Bříško nebolelo, ale začala jsem špinit (to jsme tu řešily). Večer jsem si dala koupel a šla spinkat. Krátce po půlnoci mě vzbudily první silnější bolesti, asi tak po 10-15 minutách. Proběhla tedy teplá vana a bolesti nepřestaly. Naopak. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Manžel říkal, že to určo nebude ONO. Tož dala jsem si druhou vanu a bolesti krátce nato po 3 minutách. To už jsem trvala na tom, že chci do porodnice i kdyby jenom na vyšetření...ale že chci vědět, jak na tom jsem... Do porodky jsme dorazili ráno, zrovinka se střídaly směny. Já otevřená na dva prsty, kontrakce vcelku pravidelné, nijak silné a krátké (dle slov doktora "málo výživné"). Nechali jsme porod plynout přirozenou cestou. Hopsala jsem na míči, dala si vanu, cvičila na žíněnce, chodila... dělala jsem to, u čeho jsem cítila úlevu od bolestí, které se stupňovaly. Kontrakce jsem měla už celkem bolestivé, otevírala jsem se pomalu, tak mi asistentka praskla vodu (to byla úúúúleva). Bolesti zesílily, ale pořád trvaly krátce, nedalo se na ně pořádně a dlouze tlačit. Tak přišel na řadu oxytoxin (nevím, jak se to přesně píše). A to bylo teprve maso :///: . Takovou bolest jsme nezažila. Pár kontrakcí prodýchat a jde se tlačit. Jakmile jsem přišla na to, jak správně tlačit, porod postupoval jako po másle. Děsně jsem se na malou těšila, byl to můj hnací motor po celou dobu porodu. Doktor mi vždycky hlásil, jak to "dole" vypadá. A najednou říká. Vidím vlásky, pár jich má, jsou tmavé... na další kontrakci by už mohla být venku...dala jsem do toho vše a tlačila jak o život... po 16 hodinách větších i menších bolestí se nám narodila naše úžasná, zdravá, nádherná, hodná, milovaná dceruška :h: . Nástřih byl (nebolel), šití po porodu trvalo asi 30-40 minut, bolelo lehce. Celý spodek mám takový bolavý ještě teď, i když se to každým dnem lepší :) . Můj dojem: neodnáším si žádné trauma, ale z druhého porodu mám veliký respekt, takže není kam spěchat... jo a manžel byl u všeho (u přípravy na porod, u porodu, u šití...). Byl mi velkou oporou :h: . Jsem šťastná, že tvoříme rodinu, že jsme zdraví. :h: :h: :h: