Náš malinký Kryštufek!

Zdravím všechny po návratu z porodnice! Před chvilkou jsme nakojila a brouček usnul, tak rychle letím něco napsat. Tak o porodu: V pondělí 26. okolo jedné ráno mi začaly pravidelné a silné bolesti, tak jsem se to snažila ještě rozchodit a rozdýchat, ale po druhé hodině už byly bolesti pravidelné co 10 minut, tak mě oblekli a manžel mě odvezl do porodnice. V porodnici jsme byli tak ve 3 ráno, zkontrolovala mě paní doktorka a teda že už to příjde, dostala jsem nálev, po kterém jsem letěla asi 5x na záchod. :) A pak už jsme pořád čekali, voda nechtěla prasknout, tak v 6 se mi doktorka snažila ji uvolnit, ale nešlo to, obal byl moc na hlavičce, takže by mohla ublížit Kryštůfkovi. Tak to nechala na primáře, který přišel v 8 na velkou vizitu. Praskl vodu a už to jelo strašně rychle. Bolesti hrozně zesílili, navíc mě přivázali asi na půl hodiny na monitor, na kterém jsem fakt řvala bolestí, ještě, když se nemůžete pořádně hýbat a pochodovat, no sranda. Pak mě pustili ještě na 10 minut do sprchy, to mi dělalo hrozně dobře, ale jak jsem měla vylézt, tak nešlo udělat ani krok, hrozně všechno bolelo, tak mě manžel se sestrou čapli a už táhli na sál. Na sále jsem musela rozdýchat na boku ještě 3 stahy, to bylo asi nejhorší a pak už jsme rodili. 3 stahy a náš miláček byl v 9.14 na světě. 3150 g a 47 cm! Byl celý růžovoučký akorát nožičky měl modré, jinak opravdu moc krásný. Manžel si ho hned šel fotit a jak ho otřeli a zabalili, tak už jsem ho měla na bříšku a bylo mi krásně, tak nádherně jako ještě nikdy. Pak jsem zažila druhý nejkrásnější pocit, jak jsem viděla, jak ho nosí manžel a je strašně šťastný! Pak už se čekalo, až mi odejde placenta, to bylo v 9.27, to pořád u mě byl manžel s miminkem, pak už si miminko vzali, šel se na chvilku zahřát do inkubátoru a manžel mě pořád hladil. Přišel můj pan doktor a šli jsme zašívat. Nevím, jestli mi špatně zapůsobilo umrtvení, ale cítila jsem snad každý steh, pořád jsem sykala, doktor mě uklidňoval a jak řekl, že ještě poslední, tak se mi tak ulevilo, jak nikdy. Odpočinula jsme si ještě hoďku, pak se postavila na nohy, šla na záchod a jeli jsme na oddělení. Hned mi donesli Kryštufka a učila jsem se kojit. Manžel byl pořád s náma a strašně šťastný. :) Tak a mám to za sebou. Mimísek je zdravý, má se k světu, já mám akorát moc mlíka, tak musím odstříkávat, ale jinak se to dá. :)