Náš Davídek

18.06.2008

Tak jsem ráda, že konečně můžu přidat i můj porod. Předem se omlouvám za možné chyby a hlavně za sloh (nikdy mi nešel).
Termín jsem měla 1. června,i když podle mých počtů jsem to čekala o něco déle. Ke konci těhotenství (9. května) jsem začala chodit na kontroly do porodnice, ale hned při první návštěvě si mě tam nechali s tím, že mám vysoký tlak 140/90 a že mě tak nemůžou pustit domů. Problémy s tlakem jsem měla i před těhotenstvím, ale nikdo si to nenechal vysvětlit a nechali si mě tam celý týden a každý den jsem chodila třikrát na monitor. Pak se mi tlak ustálil a já mohla být doma!! V pátek 30. května jsem byla na další kontrole a opět si mě tam nechali kvůli tlaku, ale už s tím že mi porod začnou vyvolávat aby se tlak ještě nezvýšil a nemuseli dělat císaře. S malou dušičkou mě přijali a hned mi zavedli Prostin, což nebylo moc příjemné. A čekala jsem co se se mnou bude dít, ale nedělo se nic!! Druhý den další Prostin a opět nic,třetí den nic, čtvrtý den nic, už nevěděli co se mnou a tak v úterý primář rozhodl, že dnes už se to rozhodne, to už jsem měla asi 3 Prostiny a pořád jsem byla na monitoru, že buď prasknou vodu a když se nic nezačne dít tak udělají císaře. Strach jsem teda měla, ale na druhou stranu už jsem chtěla aby se něco dělo, už bylo neúnosné to každodenní čekání. Bolesti jsem už začínala trochu mít, ale pořád nic strašného.Tak si mě PA odvedla na porodní box, udělala mi klystýr (nic hrozného) a oholila mě. Mezitím jsem zavolala manželovi, že může pomalu jet. V 16:24 mi praskli vodu a to teprve začali pořádné bolesti. Tak jsem se šla osprchovat, to jsem byla otevřena pouze na 2 cm. Skoro pořád jsem byla na monitoru. To už jsem se pěkně kroutila, bylo mi řečeno, že jsem prvorodička a že to prý bude hodně dlouhé, tak jsem chtěla epidural. S manželem jsme vyplnili dotazník, ale anesteziolog byl u operace, tak jsme čekali až bude moct. Kontrakce jsem měla každé dvě minuty, byli sice krátké, ale stáli za to. Opravdu jsem byla vděčná, že tam mohl být se mnou manžel. Byla jsem hrozně unavená. Mezi kontrakcemi jsem pomalu usínala, ale byli hrozně rychle za sebou. PA mi doporučila ať se jdu osprchovat a zaskákat na míči, ale že si mě ještě prohlídne. Najednou vykulila oči, že už jsem na 8 cm!!! Rychle zavolala paní doktorku a začali tam hrozně rychle všechno chystat. Pak že teda mám začít tlačit. Zatlačila jsem poprvé, pak ještě jednou na ramínka a malý byl na světě!!!!! Narodil se v 18::44h, vážil 3250 g a měřil 49 cm. Tak ani epidural jsme nestihli, nástřih jsem vůbec necítila, ale šití to pak stálo za to. Byla jsem tak strašně šťastná, že to mám za sebou, ani jsem tomu nechtěla věřit že to bylo tak rychlé. Ale hlavně jsem byla nejšťastnější, že mám u sebe naše malé zlatíčko. Včera mu bylo 14 dní a je to hrozně moc hodné miminko. Skoro celý den spinká a v noci nás budí maximálně 3x. Je to náš pokládek!! Při návratu z porodnice na mě čekal krásně předělaný byt, zlaté naušnice a krásná kytice. Konečně můžu říct, že jsem opravdu šťastná!!!Z porodu jsem měla hrozný strach,ale nakonec když na to s odstupem času vzpomínám, to tak hrozné nebylo. Tak rada všem které se bojíte: Nebojte, až budete mít u sebe toho drobečka, tak na vše ošklivé zapomenete!!!

Moc, moc, moc gratuluju k synáčkovi :e): a Tobě blahopřání, že jsi to tak ustála. Taky se léčím s tlakem už dlouho, ale jsem celou dobu na lécích, tak snad to budu mít také OK. :one:

Teda na to, jak tě mučili dlouhým čekáním, jsi to pak sfoukla rychle :s: Moc gratuluju, že jsi to takhle pěkně zvládla a přeju vám oběma hodně zdravíčka a štěstíčka ;) :a:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka