Narození Barborky :-)

Naše princezna se narodila 30.3. v 01:00 hod s mírou 51cm a váhou neuvěřitelných 4420kg.... :00:
Všechno začalo v neděli po poledni, kdy se zatím nepravidelně začaly dostavovat kontrakce. Kolem 17.hod už mi to nedalo, a začalo jsem počítat. Nejdřív to bylo po 20min, pak 12., 8..A to už jsem začala tušit, že se něco začíná dít, že to nebude opět planej poplach. Kolem půl desátý večer už byly pravidelný po 5min, tak jsme zavolali mamce, ať si přijde pro Honzíka, že jedeme rodit!!! Do porodnice jsme dorazili kolem půl 11, otevřená jsem byla na 5cm. Provedli klystýr, a přendali nás na předporodní box. Píchli plodovku, a začalo to pravý "ořechový"-kontrakce po 3min,úplně jsem hypnotizovala ty hodiny, co byly na pokoji a vždycky se jen děsila ty 3. min...Manžel byl zlatíčko, pořád mi říkal, pojď zkusit ten balon, nebo spršku (ta mi nejvíc pomáhala při prvním porodu), mě ale nejvíc pomáhalo bejt na něj zavěšená a pohupovat se v bocích..Po půl 12 už jsem byla otevřená na 6 prstů, zavedli mi čípek na uvolnění svalů a šup na pásy a jen ležžet a funět,funět a funět :00: Po další kontrole kolem půl 1, kdy už mi připadalo, že ty bolesti jsou v kuse- žádnej oddych- PA konstatovala, že jsem na 8 a jdem rodit. S velkou pomocí manžela a PA se naše princezna narodila asi na 9 zatlačení, pěkně zakřičela, a manžel si jí šel podepsat a foťánkovat..
Myslela jsem, že už to mám vše za sebou, byla jsem ráda, že to byla vcelku"rychlovka", a Baruška nedala mamince moc zabrat a hodně chtěla bejt už na světě-JENŽE-
Doktorka čekala asi půl hodky na odloučení placenty a ono pořád nic a nic a nic a najednou proud krve ze mě (až postříkal dr oděv i boty) a začal ten správnej kalup-volali anesteziologa, najednou bylo kolem mě spousta lidí a já si jen pamatuju, jak vidím bledej obličej mýho manžela..Po probuzení mi bylo řečeno, že jsem měla přirostlou pĺacentu,ztratila jsem litřík krvinky. Nechali mě ležet na boxu s nožkama nahoře asi do 8hod do ránka, byla jsem vycévkovaná, nohy obvázaný. Pak mě převezli na šestinedělí, až do večera jsem se nesměla zvednout,obě ručky napíchlý kapačkama.
Nebejt komplikací, byl by to "luxusní" porod, bohužel, já musím mít vždycky něco extra :///: Jsem ráda, že je to za náma, a vy, dámy, který to máte před sebou-bolí to, ale bolest přehluší ten první pohled na vaše zlatíčko, co se ukrejvalo v bříšku :h: