Musím se podělit.............operace

no to je příšerné! Věřím ale, že v některých menších špitálech, které jsou pomalu odsouzeny k zániku a nikdo do ničeho neinvestuje, to tak může skutečně probíhat.
Synovi žádné sono nedělali, prohmatali ho na chíře, pak ho poslali na dětské a na odběry krve, pak už ho chystali na operaci...na to, že bylo 1.1. byli bezvadně sehraní a vše dobře klaplo. Představ si, ve zprávě jsem se dočetla, že ten slepák byl hnisavý a měl 10cm!!!
Jsem ráda, že máme, sice 20km od nás, takový špitál. Rodila jsem tam a veškeré operace podstupuji také tam /děl. čípek, slepák, cysta/.
Ten tvůj zážitek chtělo sepsat s právníkem a nemocnici žalovat.
Také dáváme aspoň bonboniéru, a jak říká můj dědeček, raději předem.... :a:

Byla jsem operována v Praze ve Vysočanech.Bohužel, zažalovat mohou až ti, co po tobě zůstali, to zn., že pokud nezemřeš, tak se nic nestalo a není si na co stěžovat. Měli jsme úmysl, to dotáhnout do konce, ale ten smysl to nemělo, je takto postaven Náš právní systém :(

To se mi nechce věřit, přeci existují žaloby, kdy něco zvorali, jednu dokonce pamatuju za špatně udělaný potrat či zas udělaný potrat bez souhlasu atd. Zanedbaná péče nebo tak. Mě jednou taky operovali, ne teda tam. Operaci provedli bez výsledku, protože se "v tom" ztratili, zato mi poškodili nervy, ani nevěděli jestli trvale či co, a byla jsem půl roku v pracovní neschopnosti s ochrnutou celou rukou. Bylo mi trapné s tím něco dělat, nemám konfrontace ráda, ale ani na minutku jsem si nemyslela, že bych na to neměla právo a že by se vlastně dle práva nic nestalo. Řekla jsem si, že se to holt stane a nechci nikomu dělat zle, ale fakt mě nenapadlo, že to je na žalobu vlastně málo.

Tak tohle je příšerná zkušenost ! Bych je žalovala! Fakt děsný, vůbec zdravotnictví v poslední době co slyším a vidím ! :00:

Autorce přeju, a(t se malej rychle uzdraví a ať nevěří na pověry, to víš, že není celý rok jako 1.1., mám to odzkoušené.
A JaMiOn, ono to vždycky není tak jednoduché. Náš malej hrozně často bučel a skučel, že ho bolí břicho. U doktora nám nikdy nepomohli, a to jsem byla i na sono, i na gastroentero, odčervovala a kdesicosi, nikdo nic nenašel a doktorka jen krčila rameny, že je prostě kluk uřvanej. Pak se vůbec nediví, že sem vynervovaná máma píše o jakýkoliv další rady, protože prostě cítí, že něco dělat musí, a už neví co. To jsme si zažili, kolikrát to vypadalo nesmírně akutně, ale nikdo už se s náma nebavil. Jsem ráda, že už z toho malej "asi vyrost", protože nejhorší je bezmoc.

zrovna nedávno jsem se bavila se záchranářkou, známou...
říkala, že je zajímavé, že jakmile na děti cokoliv leze /chřipka, angína,..../,tak je nejdřív začne vždy bolet bříško a pak až to zásadní, takže se podle toho dá špatně usuzovat, co to je, když bříško bolí
ale teď už vím, že vyčkat, tak jsme mohli dopadnout, jak pisatelka výše

ale byla jsi u doktora. Ale ona maminka psala že dítěti boli 3 dny bříško a že si myslí že si to nevymýšlí a místo aby šla k lékaři tak to píše sem. To mi prostě nepřijde normální to se na mě nezlob.
Ty ses zachovala správně. Šla jsi k lékaři. Měla jsi aspoň jistotu, že je v pořádku...Člověk si raději nechá od lékaře vysmát do obličeje než riskovat zdraví dítěte...