Můj vyvolávaný porod

Přeji všem krásný podvečer. Mám konečně chvilku času abych vám popsala svůj porod.

10.11. to jsem byla 41+1 jsem nastoupila na hospitalizaci v Havlíčkobrodské gynekologii s tím, že jsem byla otevřená na jeden cm což vůůbec nic neznamená a až na nějaké ty poslíčky, které trvaly už asi měsíc, žádné známky blížícího se porodu, byla jsem z toho nešťastná ale co se dalo dělat, na druhou stranu jsem byla v klidu, že jsem já i miminko pod lékařským dohledem.
Naivně jsem si myslela, že hned další den 11.11. mi budou porod vyvolávat, omyl vyšetřil mě primář já mu sdělila, že mi od rána začala odcházet hlenová zátka (ráno bezbarvý hlen a poté i s příměsí krve) a on na to, že se porod sám připravuje a počkáme do středy 12.11., když porod nezačne sám 12.11. ho vyvoláme pokud na porodním sále nebude volno.Tak že další dlouhý den na gindě, kde si člověk připadá jako před potratem a né před porodem.
Ale k věci tedy 12.11. jsem se opravdu v 7:00 stěhovala na porodní sál do pěkného pokoje určeného pro první dobu porodní. V 7:30 dorazil dr. a zavedl mi první tabletu prostinolu až k hlavičce miminka (nevím jak se to píše), s tím že účinkuje cca 3 hod a měl by vyvolat krátké kontrakce , které mají vliv na otevírání děložního hrdla. Opravdu tři hodiny mě silně bolelo v podbříšku ale v kuse bez přestání a kontrakce nepřicházely. Mezi tím se vystřídali lékaři a v 10:30 mi velmi příjemná paní dr. zavedla druhou tab.prostinu. A zase stejný scénář, bříško bolelo v kuse jako čert, každou hodinu monitor srdíčka miminka ten byl v pořádku ale kontrakce nikde. Čekali jsme do 16:00 a hrdlo dělohy se nehnulo ani o milimetr a ani čípek nebyl zkrácený prostě nic. Paní doktorka říkala, že v tuto chvíli nezbývá nic jiného než se přestěhovat zpět na gin a čekat den až dva, pokud se za tu dobu nic nestane tak další pokus s prostinalem. Říkala, že nemá cenu aby mě teď trápila s další tabletou, po které mě bude bříško jen opět bolet a nic se nestane, že porod se určitě připravuje ale ještě prostě není ten správný čas. Asi ve tři hod dorazil přítel, že budeme rodit a akorát mi pomohl se přestěhovat na gin. Byla jsem nešťastná a když jsem zůstala na pokoji sama slušně jsem si tam bulila. Na sedmou hod jsem měla předepsaný ještě jeden monitor srdíčka a byla jsem strašně unavená a hladová. Dala jsem si večeři v podobě dvou rohlíků s paštikou, na to dva bebe brumíky a proto že jsem nemohla usnout tak jsem tam ještě poslala o půl desáté dva chlebíčky, které mi v kiosku koupil přítel. Chtěla jsem si ještě dojít na záchod, pořád mě ještě po těch tabletkách lehce pobolívalo bříško, a že zkusím usnout. Jak jsem si stoupla cítila jsem, že ze mě odešlo hodně něčeho teplého ve třech fázích brzo po sobě. Volám na setřičku na chodbě že mi asi praskla voda, dala jsem ji vložku test ukázal že voda ano ale bylo to s krví a nemůže to říci na 100 pro protože i krev zabarví do modra jako plodová voda. Lékař mě vyšetřil a nic dalšího neteklo strčil i do hlavičky miminka s tím že kdyby byl vak protržený že voda na něj vyteče, ještě ultrazvukem zjistil, na to že přenáším a jestli podle mě odešla nějaká plod. Voda tak ji tam je hodně ať jdu spát, že se nic akutního neděje. Šla jsem si tedy lehnout a se sestřičkou jsem se domluvila pokud mě do hodiny nepřestane bolet bříško tak mi přijde dát injekci na spaní.V 22:00 jak jsem si lehla a byla v klidu bolesti zesilovaly a já už věděla že je to tady čekala jsem co bude, po chvilce nastoupily kontrakce po 4 min. takovou pátou jsem si už slušně rozdýchávala a zvonila na sestřičku, přivezla monitor, že musí alespoň tři kontrakce natočit než zavolá lékařku, když ta dorazila tak už to byla síla, já dostala zimnici a z každé kontrakce, které neskutečně rychle sílily se mi dělalo zle od žaludku. Dr. Mě vyšetřila a konstatovala, že za těch osm kontakcí se mi úplně zkrátil čípek a jsem otevřená na cca na 3 cm, zdály se mi ty stahy strašně silné a ona že může ten prostinol vyvolat takto silné kontrakce, v duchu jsem si říkala že jestli toto bude ještě sítit za chvíli budu prosit o epidural. Mezi tím jsme se přestěhovali na porod. Sál bylo 23:30 a já volala mému miláčkovi, že rodím, zdálo se to jako celá věčnost než dorazil o půl noci já byla po krystýru a zrovna na balónu ve sprše, kde jsem doslova ležela na zdi, bříško jsem si sprchovala teplou vodou a hlavu si chladila na baterii(přívodu studené vody) a byla jsem přesvedčená o tom až z té sprchy vylezu budu chtít něco na bolest. V 00:30 mě porodní asistentka vyšetřila a že jdeme tlačit, (epidural že je bolestivý a trvá dvacet min než zabere a já už ho ani nechtěla byla jsem otevřená na porod)
Asi 5x jsme si zatlačili na posleli a před jednou hodinou se přestěhovali na porodní sám, spíče mě tam přítel přetáhl, já už nemohla chodit, hlavička byla už tak nízko. No a pak ještě asi pět stahů na sále a v 1:25 byla Nicotka na světě, já brečela jak želva, když mi ji dala tak teploučkou na bříško a ona byla tak hodná ani neplakala. Já tam nemít přítele tak nevím jak bych to zvládla, bylo to rychlé ale po tom prostinu strašně silné kontrakce, které jsem při prvním porodu nezažila a to byl také vyvolávaný. A k tomu jsem byla z celého dne a celého pobytu v nem. Tak unavená k tomu ta zimnice no hrůza. No a aby toho nebylo málo tak mi né a né odejít placenta. Čekali jsme hodinu a nic. Najednou bylo na sále asi sedm lékařů a já se vyděsila a že mi musejí dát na 15 min narkozu a placentu mi operativně vyndat, říkala jsem anesteziologovi, že jsem se v deset hodně najedla a taky že jsem nachlazená a on že to zvládneme akorát mě malinko před narkozu musí přidusit. NO já když jsem se probrala mě bylo tak zle ale věděla jsem, že mám vše za sebou, přítel zatím choval náš poklad – Nicotku měřila 49 cm a vážila krásných 3480g. Je to naše zlatíčko, moc ji milujeme.
Při těch bolestech jsem myslela jen a jen na ten okamžik až ji budu mít na tom bříšku a to mi moc pomáhalo. Na fotečce je nám den a půl.