Můj rychlo porod s komplikací na konec,ale se šťastným koncem

Konečně po 14 dnech se dostávám k popsání mého rychlého porodu.
Ve středu 14.10. jsem šla ve 14:00 do poradny a por. asistentka mě prohlídla a říkala že jsem na 2 prsty otevřená a že to může každou chvíli přijít ale taky né,měla jsem první termín 13.10. a druhý 15.10.Už 14 dní říkali,že jsem dole na porod připravená. Tak jsem odjela domů,s tím že teda radši se na nic upínat nebudu,když do teď se nic nedělo a večer jsem snědle skoro celou pizzu a dala si sklenku vína,ještě jsem manžovi řekla že bude sex ať to popoženem. (to už se nestihlo)
V 21:25 jsem se šla vyčůrat a najednou lup a prdla mi voda ale jak jsem seděla na záchodě tak jsem nevěděla kolik a jaká barva. Tak jsem vylezla a manžovi říkám tak šup jedem. Chudák na mě koukal jestli si nedělám srandu,dávali mu fotbal. Tak jsem se rychle oholila nohy,pipku,osprchovala a dobalila věci a vyrazili jsme, už jsem cítila i bolesti tak po 3 - 4 min,ale nějak spíš nepravidelně. V 22:15 jsem byla v porodnici,sestry na mě koukali,jak na blázna že se usmívám a říkám že jdu rodit a že mám už bolesti a vodu v záchodě. Tak mi moc nevěřili, dali mě na monitor a ejhle kontrakce po 3 min a břicho jak šutr,tak mě prohlídla por. as. a už jsem byla na 5 prstů otevřená,tak šup klystýr do sprchy a už bolesti dost zesilovali tak mi napustili horkou vanu a přes půl hoďky jsem funěla ve vaně a zas otevřená na 7 prstů,strašně se divili,že jsem prvorodička a že takhle fofruju,příště prý povezu do porodky dítě v tašce,tak jsem se aspoň i zasmála,při tý děsný bolesti,měla jsem kontrakce snad po minutě,takže mazec,ale dalo se to,když jsem škemrala o něco na bolest tak se mi vysmáli že jdem rodit. Bylo něco málo po půj jedný v noci a šla jsem na kozu, měla jsem 2 velký kontrakce a najednou jak když utne a já byla bez bolesti,tak mi dali do žíly něco na vyvolání kontrakcí a pořád nic,tak dávali dál už prý koňskou dávku a pořád nic,dr. už byl nervózní a pořád koukal na hodiny,tak na mě huply 3 sestry a tlačily a skákali mi po břiše,musela jsem tlačit i bez kontrakcí,což šlo moc špatně,mezi tím mě pěkně dr. nastříhl až k zadku a pořád Laura nechtěla ven. Byla tam nějak špatně natočená,tak jsem musela tlačit ze všech sil a najednou 15.10. 01:05 byla venku,ale bohužel jí hned odnesli,protože nedýchala,tak jsem tam jen ležela a klepala se,manžel chudák ani nedutal,dr. nic neříkal a na otázku jestli je naše zlatíčko v pořádku řekl že neví,byl to nejhorší pocit,co jsem kdy zažila. Klepala jsem se strachy a za pár minut konečně byl slyšet pláč a asi za 10 min mi jí konečně přinesli,měla strašně šišatou hlavinku a byla moc roztomilá,pak jí dali do inkubátoru. Mezi tím jak mi Laurinku oživovaly,tak mě dr. zašíval ani to nebolelo,nebo jsem to spíš přes strach o mojí princezničku nevnímala.
Měla 3420 g a 51 cm,docela kus ženský. Byla jsem s manželem ten nejšťastnější tvor na zemi,představa že Lauru nerozdýchají,mě děsí do teď a ještě teď při téhle myšlence brečím. Takže otvírala jsem se raketovou rychlostí ale samotný porod byl trochu komplikovanější. Manžel mi moc pomáhal,nebýt jeho neměla bych už sílu tlačit. Takže holky co ještě nerodily pijte maliník opravdu to funguje. V 21:25 bez vody a v 1.05 po všem.
Děkuji všem co jste dočetli do konce.