Můj rok 2008

SilvieS
15.12.2008

Blíží se konec roku a já přemýšlím, jestli byl pro mě úspěšný.
V únoru jsem oslavila 30. narozeniny, od přítele jsem dostala dárek v podobě víkendu v Paříži. Jeli jsme tam ale až začátkem května a počasí nám opravdu přálo. Pak mě čekaly zkoušky FCE, které jsem dělala na přelomu května a června a 1. 8. jsem se dozvěděla, že jsem je udělala.
Začátkem června jsem byla na preventivní prohlídce na gynekologii a říkala jsem dr., že si s přítelem už rok nedáváme pozor, ale pořád se nic neděje. Ujistila mě, že to máme dále zkoušet a pokud se nic nestane do roka, tak začneme s vyšetřením. Vypustila jsem to z hlavy a začínala jsem se smiřovat s tím, že počít dítě nebude zase až tak jednoduché. Našli jsme si k práci na plný úvazek ještě jednu na částečný a užívali si s přítelem společné chvíle. Někdy jsme se pohádali, ale vždycky se to zase urovnalo.
V půlce července měla přijít MS a nepřišla, ale já jsem to brala tak, že se jen zpozdila, protože občas se mi to stávalo, že přišla třeba až po 35 dnech. Po zhruba 14 dnech jsem to už nevydržela, koupila si v lékárně test a po příchodu domů z práce jsem si ho udělala. Přítel byl doma a čekal, až vylezu z WC. Na testu byly krásně vidět // a mě to rozbrečelo, Míša mě objal a uklidňoval. Byl to šok pro oba, protože to přišlo v době, kdy jsme to nečekali.
Další týden mi to potvrdila i dr. a já se pomalu a jistě začala těšit, že budu mámou. Rodině jsme to oznámili docela brzy, nevydrželi bychom čekat až do 12. tt.
Doteď to vypadá, že bylo všechno OK, ale pak jsme se začali čím dál víc hádat a vyvrcholilo to mým odstěhováním se k rodičům. Vedlo k tomu spoustu věcí, některé byli vinou přítele, ale většina vyplynula z mých chyb. Nakonec jsme se dohodli na rozchodu. Ale bylo mi to strašně líto, protože Míšu mám moc ráda a nedokázala bych si představit, že budu své dítě vychovávat sama nebo že bych mu našla jiného tatínka.
Vzala jsem ho s sebou na UZ ve 21. tt, kde jsme se dozvěděli, že to bude holčička. Jméno jsme vybrané měli, oba jsme se shodli na Adélce. Po UZ jsme zašli na kafčo a já se zeptala, jestli ještě máme šanci se dát někdy dohromady, Michal si vzal čas na přemýšlení asi 5 dní, ale už večer mi napsal, že navrhuje pauzu. Pustíme podnájem, každý z nás bude bydlet u svých rodičů a až do porodu budeme určitě v kontaktu. Dokonce mi slíbil, že si mě pak vezme.
Už během stěhování začínalo být jasné, že pauza dopadne dobře, že se k sobě vrátíme a budeme rodinka. Byli jsme se zeptat na možnosti hypotéky, protože chceme koupit starší domek, nebo se rozhodneme stavět nový.
I když se mi zpočátku zdálo, že Michal je z toho, že bude otcem docela v šoku, byl z toho takový zmatený, teď se dost snaží, dokonce sám od sebe nakupuje pro malou oblečení. Mám radost z toho, že to tak dobře dopadlo a musím konstatovat, že pro mě byl rok 2008 opravdu šťastný.
V březnu se nám narodí naše dceruška a já doufám, že to bude lepší a lepší.

Ahojda,
přeji Ti, aby vše dopadlo, tak jak si přeješ a aby se mimi narodilo do poklidné a fungující rodinky :k:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky