Můj porod naší Viktorky

Ahojíček holčiny, tak jsem se konečně dostala k tomu abych popsala svůj porod. Vezmu to trošku zkráceně, protože už je to přece jenom nějakých 10 týdnů a spoustu už jsem toho zapoměla.
Jelikož jsem přenášela tak mě v porodnici objednali na příjem na sedmou na ráno. V sedum jsem nastoupila, převlíkla jsem se do té jejich šílené nemocniční noční košile, šla jsem na ozvy a vyslali mě na odpočinkový pokoj, za chviličku mi dali první čtvrtečku prášku na vyvolávání. Vzala jsem si časopis, tak jsem si četla, volala jsem si s manžou, psala jsem si s kámoškou a pořád se nic nedělo, za chvilku přišla porodní asistenstka, že uděláme klystýr. To bylo všechno v pohodě, pak jsem šla zpátky na ten pokojíček a volala jsem zase manžovi, že je to hrozná nuda. Za hodinky jsem šla zase na pásy a dostala jsem druhou čtvrtečku prášku. Asi o půl jedenácté dorazil manža. Tak jsme seděli na pokoji a povídali jsme si. No a to už mi začínali silnější kontrakce, tak jsme šli na pásy, manža byl maximálně unešenej z toho jak malý buší to srdíčko, hrozně se nad tím rozplýval, já už jsem to tak nadčeně neviděla, protože mi bolesti šli do zad a už jsem začínala trpět. Pak jsme šli zase na pokojíček a hnedka pro mě přišla PA, že mě prohlídne doktor, ten mi řekl, že rovnou píchneme vodu, to jsem vůbec necítila i když jak jsem viděla to tyčku kterou to píchali, tak jsem z toho měla panickej strach a ono to vůbec nic nebylo. :-) Zase mě vyslali na pokoj a to už jsem nemohla sedět v křesle, ale už jsem musela ležet, PA mi donesla třetí čtvrtečku prášku a to už začínalo být fakticky šílený, chodila jsem do sprchy na míč, když jsem si na záda pouštěla vodu, tak to bylo fajn, ale jakmile jsem vodu zastavila, tak to nešlo vydržet. Manža mě musel utírat a oblíkat, nebyla jsem schopná se ani ohnout. Došli jsme znova na pokojíček a to už byly asi dvě hodiny, tak jsem si lehla a začala jsem zažívat brutální bolesti, všechno mi šlo do zad. Manža ten z toho byl na prášky, že by mi hrozně rád nějak pomohl, ale v tomhle to bohužel nešlo. Přišla PA s tím že jdeme na pásy, tak jsem se tam tak nějak s manžou doploužila a to už byly krásně pravidelný kontrakce. Mě to bylo úplně fuk, protože už jsem to chtěla mít za sebou, zase nás poslali na pokojíček a tam jsem fakticky umírala, nepomáhal mi ani čerstvej vzduch, hrozně jsem se potila no brutální. Manžu jsem ve tři hodiny vyslala za PA že už fakticky nemůžu a ona přišla i s doktorkou s tím, že mě naložili do té výřivky, kterou jsem si teda vůbec neužila, vydržela jsem tam asi půl hodinky s tím že už jsem chtěla ven, měla jsem toho plný zuby no a z výřivky jsme šli rovnou na porodní sál. Všude jsem si došla sama. Tam mě prohlídla doktorka s tím že teda budeme rodit. Vím že se mě ptali jestli mi nebude vadit mladá zdravotní sestřička která se bude jenom dívat, na to jsem řekla že je mi to jedno ať tam klidně je. No to bylo něco po půl čtvrtý, to já nevěděla to mi potom říkal manža. Ze začátku jsem nedokázala pořádně zatlačit, protože jsem blbě dejchala, myslela jsem, že mám dýchat zhluboka a oni mě vyvedli z omylu, že má prostě dýchat jako pes, hrozně rychle a přerušovaně no a pak jsme začali tlačit, jednou rukou jsem se držela toho porodního lůžka a druhou ruku jsem prý drtila manžovi. Zatlačila jsem asi 6x s tím že jsem si i párkrát zakřičela a už jsem slyšela PA jak říká že už jsou vidět vlásky a ať zatlačím pořádně, tak jsem už ze zbytků sil pořádně tlačila, do toho mě nastřihli a malá byla venku, hnedka mi jí položili na bříško a já se na ní podívala, měla krásně černý vlásky, do toho jsem se podívala na manžu, ten měl v očích slzy. Malou vzali na očištění hnedka vedle mě takže jsem na ní celou dobu viděla a nakonec přišlo asi to nejhorší z celýho porodu, začali mě šít, no to by jste nevěřili jak to bolelo, manža si pak ze mě dělal srandu, že se mě ještě ani pořádně tou jehnou nedotkli a já jsem už křičela jak to bolí. Snažila jsem se na to nemyslet, ale bolelo to festovně. Dozašili mě s tím, že jsem nastřižená na pravou stranu tak že mám sedat přes levou půlku, ale to mi bylo celkem fuk. Malou dali do zavinovačky a dali jí manžovi do náručí, no to byl nádhernej pohled, pyšnej tatínek a jeho dceruška. Malá se narodila v 15:55 vážila rovná 3 kilča a měřila 45 cm, nebyla nějakej cvalík, ale to mi nevadilo. Pak jsme zkoušeli kojit ještě na sále, ale malá se nechtěla chytit, tak jsme se na to vykašlali. Za 4 hodinky jsem se došla vysprchovat, to byla taková úleva. Manža mezitím odjel domů slavit. Sestřička mi vzala cestovku, já jsem si vzala malou a jeli jsme na šestinedělí. Tam jsme opět zkoušeli kojit a to už malá tak nějak trošku cucala, ale nic moc. Byla hrozně nádherná, měla krásný černý vlásky (který nám teďka světlají) a nádherný modrý a velký očka. Přes noc jí měli sestřičky u sebe, abych si odpočinula a druhý den ráno v šest jsem jí už měla u sebe nadobro a už jsem jí nikdy nedala z ruky.
Tak to byl zkráceně můj porod, doufám, že ten kdo to přečetl celý, tak že ho to moc nenudilo.
Všem přeju pohodový porody.