Můj porod na sv. Valentýna

Ahoj holky! Tak jsem se dostala konečně k tomu, že Vám i já mlžu popsat průběh mého porodu. Ty, které mě znají, vědí, že jsem měla jít na plánovaný císařský řez v pondělí 16.2. Jenže! Miminko to chtělo jinak! V sobotu večer mi bylo nějak divně, byla jsem unavená a bolelo mě bříško - ale nic pravidelného. Malá byla v půl deváté unavená, tak jsem ji šla uspat. Jenže najednou na ě skočila velká únava, tak jsem si řekla, že už zůstanu ležet a budu spát. Najednou ve čtvrt na 10 ale přišla hodně veliká bolest a lup, praskla mi voda a já letěla do koupelny do sprcháče. Manžel byl zrovna v koupelně, tak jsem mu to oznámila, že pojedeme do porodnice, že mi praskla voda. Začal mi chystat oblečení a já zavolala našim, aby přijeli hlídat Lucinku, že musíme do porodnice. Když jsme přijeli do porodnice, měla službu doktorka, která mi chtěla naplánovat císařský řez na pátek 13., ale to jsem nechtěla, tak jsme se dohodli na 16. Takže když za náma přišla, už od dveří se smála, jestli mi to neříkala, že nevydržím:-) Ale nebyla vůbec nepříjemná, byla moc hodná. Natočili mi monitor, udělali vyšetření a museli se dohodnout s arem, jestli je možné udělat císařský ez, když jsem ještě v 8 hiodin večer jedla. Řekli, že to nevadí a že ve 23 hod půjdeme na sál. Manžel na sál jít nechtěl, ale že počká, až bude mimísek venku. Tentokrát mi nemohli napíchnout epidurál, napíchávali mi ho na 3x. Už jsem z toho byla docela hotová, bylo to dost protivný, když Vám napichují páteř, píchnutí, tlak a pořád nic. Už jsem si říkala, že si řeknu o celkovou narkozu, ale nakonec se zadařilo. Ve 23. 16 už byl náš Jozífek na světě a mě se ulevilo. Pan doktor říkal, že už dlouho neviděl takhle rozzuřené miminko a úplně se u toho musel smát:-) Na JIPku mě přivezli kolem půlnoci. Měla jsem strašnou zimnici, museli mi dát ještě jednu deku, ale postupně se mi dělalo lépe, jen jsem nemohla vůbec spát. Druhý den dopoledne asi kolem 10 hod jsem byla schopná vstát, chodit a osprchovat se sama, takže jsem mohla jít na normální pokoj. Tentokrát jsem vše zvládla daleko lépe a i bolest jsem necítila takovou. No a miminko? Jozífek je naprosto úžasný!!!!!!!