Muj porod

Ahoj koceny,
taxem se konecne dostala k tomu, abych vam aspon trosku popsala, jak probihal ten muj porod...
Psala jsem uz, ze to nebylo bez komplikaci, ale ted s odstupem casu to zas takova hruza nebyla ;-)

V noci ze ctvrtka na patek ze me vyteklo trochu vody a hodinu nato se rozpustila i hlen. zatka. Volala jsem si do spitalu, co mam delat a tam mi rekli, ze to nic neni, at jeste vyckam, ze to plodovka urcite neni... Cekala jsem cely den, mirne ale pravidelne kontrakce se dostavily v noci, ale do rana ticho po pesine – nic. Nebylo citit ani pohyby mimiska, ani kontrakce. Taxem si volala znovu a tam mi rekli, ze sice nechapou proc plasim, kdyz mi ocividne nic neni, nekrvacim ani bolesti nemam, ale ze jestli me to uklidni, taxe mam prijit ukazat.

Takze jsme 24.5. v 15h hodili predem sbaleny kufr do auta (pro jistotu) a vyrazili na prohlidku. Z prohlidky se domu vratil manzel sam. Po nekolika testech a ruznych prohlidkach se totiz ukazalo, ze to ta voda preci jen byla plodovka a taxi me tam uz nechali na vyvolani. Hned mi zavedli prvni piluli a napojili me na CTG.

Druhe CTG a druha pilule nasledovali ca.po 4 hodinach, to bylo kolem 21-21.30h. V 21.45h mi opet vytekla plodovka, ale tentokrat toho byly litry... Za hodinu dalsi vlna plodovky. V 1h v noci jsem dostala kapacku s antibiotikama proti pripadne infekci a dalsi CTG. Bolesti silely, i kdyz na CTG to az tak znatelne nebylo. Tak PA kontrolovala jaxe oteviram a uplne zasla, ze jsem se behem tak kratke chvile otevrela z 0 na 7-8cm. Byla se poradit s kolegyni, jestli bude potreba dalsi, treti pilule na vyvolani a nakonec mi ji preci jen dala. Zaroven s lekama, po kterych jsem se mela trochu uvolnit a pokusit se usnout. (Za posledni 3 dny jsem naspala asi tak 8 hodin a byla jsem uplne grogy. Pri predstave, ze budu muset podat v brzke dobe vykon pri porodu se mi delalo spatne a dostavily se pochyby, jak to asi zvladnu, kdyz uz ted padam unavou) Takze jsem vyfasovala tri jakesi opiaty (injekci, v cipkach a kapackou) a chvili na to jsem asi na hodinku opravdu usnula. To byla parada. Kontrakce jsem sice citila porad, ale byla jsem tak mimo, ze jsem je vnimala jen castecne... Bolest na chvili opravdu zmizla. Ale za hodku uz se zase dostavila a to tak, ze jsem si uz sem tam pomahala vykriky... To trvalo jeste asi hodinu dve. Kay, ktery az do te doby spal vedle me na luzku jak nemluvne (po prvni prohlidce odjel domu, dal si sprchu, zavezl psa ke tchyni a vyrazil zpatky za mnou), se uz taky probral a od te doby uz pro me byl tou pravou porodni podporou. Za pul hodky pote, co se Kay probudil uz jsme si to masirovali na porodni pokoj – v polovine cesty me chytla dalsi kontrakce, takze jsem chvili pred 6h rano dala budicek vsem, kdo byl v doslechu ;) To uz jsem totiz mela kontrakce s tlacenim na panev. PA jeste vtipkovala, ze jestli to tak pujde dal, tak ani nestihne napustit vanu ;-)

Na porodnim pokoji jsem si od kontrakci ulevovala zavesenim se na lano nebo Kaye, a za chvili uz byla napustena vana, taxem do ni hupla a uvolnena zacala rodit, neustale napojena na CTG. Byla se mnou PA, doktorka a muj manzel. Kontrakce prichazely fakt velmi pravidelne a byly strasne silne, ale moc kratke na to, aby se mimi protlacilo hlavickou ven. Zkouseli jsme to asi hodinu, dokonce jsem si mohla na mimiska sahnout, jeste kdyz byl uvnitr a tlacil hlavickou na panev. Citila jsem mimiskovu hrivu a to bylo neco senzacniho... Ale pak, kolem sedme prisla jina dr.,ktera ty moje kontrakce sledovala u sebe v kompiku a rekla mi, ze mam posledni moznost privest mimiska do vody, pak musim vylezt z vody a dostat leky na posileni kontrakci. Takze jsem naposledy tlacila jak o zivot, ale neslo to. Proste to nestacilo.

Takze mi pomohli z vody, osusili me a ulozili na luzko... To uz kolem me behaly 4 zeny a muj manzel. Napojili me na kapacku s lekem na posileni kontrakci a cekali na dalsi kontrakce. Ty byly ale porad i pres ten lek strasne kratke. Navic - mimisek podle CTG uz nemel silu splupracovat a vzdaval to :( To uz kolem me behalo 8 lidi v plastich (3 PA,2 dr, 3 sestricky) a ja vedela, ze je zle... A tak asi po 30 minutach marneho snazeni na suchu prisel na radu zvon. Nejdrive zkouseli mensi zvon, ale ten se dobre neprisal, tak vzali vetsi, jenze ten jim nesel spravne zasunout, takze s dalsi kratkou kontrakci nasledoval nastrih hraze (Kay to pak zpetne komentoval slovy, ze to znelo, jako kdyz se porcuje upecene kure ;) ). Pak uz to slo rychle. Hlavicka na sebe nenechala dlouho cekat a Kay byl uplne nadseny,kdyz videl tu tmavou hrivu. A nase mimi nemeskalo ani minutu a sotva bylo hlavickou venku (telickem jeste stale uvnitr) uz se rozhlizelo, kamze se to vlastne dostalo :D

S dalsi kontrakci v 7.42h jsme uz vedeli, ze mame nadhernou holcicku, Angelu. Pohlavi naseho mimiska bylo totiz az do tohoto okamziku pro nas i ostatni utajeno. Kay statecne prestrihnul pupecni snuru, kterou mela nase mala kolem krcku, a malem sel do kolen, ze pry s tolik krve nepocital ;) Pak nasledoval porod placenty a tim to vsechno melo skoncit...

Jenze kdyz me chteli zasivat, zjistili, ze strasne moc krvacim a tak asi 3 nebo 4 lidi prohledavali placentu a zjistovali, jestli nahodou nechybi nejaky kousek, ktery dela takovou neplechu. A skutecne, malinkaty kousicek chybel... Taxe jedna dr. vydala za pricinou te spouste, zaborila do me ruku a hledala a smatrala, zatimco jedna zdr. sestra mi s kratkyma pauzama neustale mackala brisko kolem pupiku, a s kazdym zmacknutim ze me vytryskly proudy krve. Kay se malem podruhe vyvratil, kdyz to pozoroval. Bolesti to byly silene! Predstavte si, ze mate za sebou porod a pak ve vas jeste nadale neustale nekdo spara tak hluboko, ze mate pocit, ze ten pohyb ruky citite az na mandlich. Strasne! A do toho to stlacovani bricha... Ale to uz jsem mela svou malou princeznu na prsou a vsechno mi bylo jedno, hlavne ze byla mala v poradku!!!! Po hodine a pul marneho hledani priciny ve mne uz to ta dr. vzdala a konstatovala, ze to takhle nejde dal jinak vykrvacim a ze musim bezpodminecne na operaci – ze mi pomuze uz jen vyskrab delohy.

Za malou chvili uz ke mne nabehl jeden anesteziolog s dotaznikem a pod palbou otazek ohledne meho zdravotniho stavu jsem byla dopravena na op.sal, kde mi v sede (!!! myslela jsem ze umru bolesti) napichli spinal a za par minutek uz jsem citila mravence od pasu dolu a za chvili jsem necitila uz vubec nic. Napojena na 4 kapacky (na obou rukou 2) a oblbnuta spinalem jsem tam lezela necelou hodinu a podarilo se... Ten ztraceny kousek placenty se nasel a ja se mohla vratit zpatky za svymi milacky. Kay mezitim, co jsem byla na op. sale, opatroval Angelu a ta mu stihla vytrhnout prvni chlup z hrudi! Strasne jsme se tomu museli smat...

V nemocnici si nas nechali do ctvrtku. Diky tomu, ze mi vytekla plodovka uz nekolik dni pred porodem, hrozilo nebezpeci infekce, takze jsme byly obe pod neustalym dohledem... Ale obe jsme to zvladly ve zdravi a bez nasledku. Ja jeste sice chvili brala antibiotika a stale beru jine pilule proti zanetu a zelezo, ale jinak se mame opravdu moc dobre...

Dneska je to tyden co jsme spolu doma a uz si zaciname pomalinku zvykat na novy rezim a zivot s tou nasi princeznickou. A oba, manzel i ja, jsme strasne stastni, ze to vsechno tak dobre dopadlo! :h: :!k: :h: