Můj porod

5.3.2010

Měl to být poslední pracovní den a hurá na mateřskou dovolenou termín porodu měl být až 18.dubna tak jsem měla plno plánů jak budu odpočívat ( pupek už mě docela tížil , otravovalo mě noční čůrání , pálila žáha a k tomu jsem si musela píchat injekce celé těhotenství na ředění krve ) a chystat věci pro miminko , ještě týden jsem slíbila že budu chodit do práce abych zaučila novou paní v práci a pak už jen čekání a příprava na mimi. V práci jsem si dodělala poslední resty a hurá domů , lehla jsem si k telce a koukala na Esmeraldu zrovna byla hodně dojemná ( kdo zná umřela tam Graciella ) tak mi trošku tekly slzy a naraz slyším tam dole takové lupnutí a nějaké vlhko , říkám si že mě asi kopl malý do močáku a já se počůrala, utíkám na záchod a tam hotový vodopád , už mi bylo jasné že to je plodová voda a co mě dnes čeká, bylo asi 17 hodin , tak jsem se šla osprchovat a nechala si omotaný jen ručník okolo sebe a šla jsem si ještě v klidu pobalit nějaké věci sebou do porodnici , už jsem měla něco nachystané a třeba taková mp3 jka tam chyběla a já ji jak na potvoru nemohla najít , běhala jsem po baráku a hledala, asi po půlhodině od prasknutí vody jsem to oznámila manželovi že mi asi praskla voda , seděl u PC a říká no tak jedem , já mu říkám ať nespěchá že ještě něco dobalím a uvidíme třeba to nic neznamá , ještě jsem tomu nemohla uvěřit že budu dnes rodit , okolo půl sedmé jsme radši vyrazili co kdyby bylo něco v nepořádku , po půl hodince jsme byly v Břeclavi tak mě prohlídli natočili monitor řekla jsem jim že jsem ve 35 týdnu dala průkázku , vážně do ni zírali a něco počítali po té řekli že je 33 týden a musí mě sanitka odvézt do Brna že tam nejsou na předčasné porody připraveny , okolo deváté už mě na Obilníku prohlíželi prý jsem na šest a pak dali na pokoj ještě s nějakýma ženskýma , manžel jel z Břeclavi domů u porodu jsem ho nechtěla a navíc musel hlídat našeho pejska  Holky z pokoje okolo desáté zhasnuly světla , a já si říkala že nebudu spát vždyť určitě do půlnoci porodím , po půl hodinkách mě porodní asistentka prohlížela a pokaždé stejný verdikt pořád stejné , už mě to docela pobolívalo jednou po dvou minutách pak po pěti , sestřička mě po každé prohlídce posílala na balon nebo do sprchy že se to rozjede , o půl noci mi dali antibiotika kvůli nějaké infekci , to už jsem říkala setře že to snad víc ty stahy bolet nebudou , haha to jsem si nedokázala ještě představit co mě čeká , okolo čtvrté ráno mě konečně převezli na porodní pokoj , přišla sestra a dala mi klystýr když to do me začala lít říká ať jí řeknu až to nebudu moct vydržet , sotva začala lít tak jí říkám že už to nevydržím , no musela jsem , pak prý to musím v sobě vydržet aspoň deset minut a odešla , vydržela jsem tak 3 minuty , měla jsem takové křeče že to nešlo vydržet ani o minuty dýl , pak následovala sprcha a stejně se nic nerozjelo bolesti silnější ale neotvírala jsem se tak jak jsem měla a to už bylo osm ráno , už jsem si říkala že snad neporodím už se to tak táhlo , celou noc jsem nespala a byla jsem tak unavená , okolo deváté se mě setra ptala na epidurál a že za chvíli dojde , ta chvíle byla snad půl hodiny jen jak nakoukla do dveří , říkám že chci epidurál , než došla anestezioložka , zakusovala jsem se v bolestech do peřiny a v duchu nadávala mojemu co mi to provedl , padlo i několik sprostějších slov , naštěstí jsem tam byla sama . Když konečně přišli píchnout epidurál a upozornili mě že se nesmím při píchnutí hýbnout měla jsem strach že to při stazích nevydržím , setra řekla že jí má držet ruku že to bude dost bolet taky že jo ta bolest byla opravdu strašná jen jsem říkala že to moc bolí a sestře drtila její ruku ,ale ta úleva co hned nastala byla parádní , bylo deset hodin a dali mi nějaký oxytocin na urychlení měla jsem strach aby epidurál vydržel než porodím ale uklidnili mě že by ho doplnili , tak jsem trošku odpočívala a posílala sms mamce a manželovi a bylo mi docela dobře , něco po dvanácté už jsem začala cítit tlaky na konečník setra přišla a dala mi mezi kolena míč a prý mám ležet na boku a zase odešla , ten tlak se nedal vydržet už jsem myslela že porodím snad sama , na telefon jsem přes hadičky nedošla , křičet jsem nechtěla nebudu přece jak histerka , a doufala jsem že co nejdřív někdo příjde , ležela jsem radši na zádech nedalo se to vydržet jak přišle setra říkám že už asi rodím koukla na mě a souhlasila že jde pro doktorku a hned jsme šli na to zapřela jsem nohy o p. asistenku a doktorku a zatlačila jednou po druhé říkám si to asi nepůjde , prodýchávám chvíle klidu , příchází další stahy zatlačím jednou podruhé a Míša byl na světě ( 12:35 hod. 2210g a 43 cm ) dali mi ho na hrudník , nemohla jsem uvěřit že je můj že jsme ho porodila a hned mi ho zase sebrali a rychle s ním do inkubátoru byl tak malinky a tak krásný hned jsem se zamilovala . Pak mě zkontrolovali vytáhli placentu trochu to bolelo , udělali tři stehy trošku jsem měla trhlinky , šití bylo trochu nepřijemné ale epidurál ještě působil tak to tak hrozné nebylo pak jsem ještě dvě hodinky odpočívala . Tak si myslím že můj porod byl celkem dobrý bolesti byly opravdu velké to přiznávám ale zvládla jsem to dle por. asistentky na jedničku žádný křik a řev , tak klidně do toho za nějaký čas půjdu znovu :-) Přeji všem pohodový porod.