MŮJ POROD

Ahoj holky, četla jsem si tady teď porody a rozhodla jsem se popsat i ten můj.
Termín jsem měla 3.9. 2009, ale samozřejmě se nic nedělo.Byla jsem ten den naqposledy u svého dr. a verdikt byl pořád stejný- úplně zavřená. Když jsem jela autem domů brečela jsem jak želva, že jsem sotva viděla na silnici. Chtěla jsem to mít už za sebou a nechtěla jsem moc přenášet protože jsem věděla, že malý je trošku větší podle ult.
Druhý den nástup do nemocnice na první kontrolu. dr. mi udělal hemiltona. Zasunul do mě takovou nerezovou trubičku do ní dal kameru a říkal, že vidí vlásky. To se mi zas trošku ulevilo a doufala, že se to nějak rozjede. Asi tak 2-3hodiny mě pobolívalo bříško a pak zase nic. :(
Druhý den dopoledne to byla sobota jsem šla na procházku, byla jsem zvyklá se hýbat. Chodila jsem do poslední chvíle do práce. Ještě v den termínu jsem běhala po lidech i do 4 patra bez výtahu. Šla jsem za kamarádkou na stqvbu, ta čekala holčičku o 2 měsíce dýl. Hrála jsem si se psama, házela jim klacek až mi kamarádka říkala ať neblbnu. Když jsem přišla domů cítila jsem něco mezi nohama. Šla jsem tedy na záchod a koukám asi hlenová zádka. Vypadalo to jako ty velký červný slimáci co v létě lezou po zahradě. :s: Začala jsem doufat, že se něco už děje, hned jsem to taky hlásila příteli, který se už taky moc těšil na malého.
Odpoledne jsem jela k našim. Když jsem se vrátila a šla domů po schodech cítila jsem něco mokrého. Šla jsem na záchod a tekla ze mě nějaká čirá tekutina. Šla jsem zase za Pavlem a říkám asi mi praskla voda. Vspomínám si, že jsem byla strašně šťasná, že už je to tady. pave začal šílet, že teda jedem, ale já jsem mu řekla ať se uklidní, že se jdu ještě osprchovat. To bylo asi 19h. Voda ze mě odtékala postupně nebyli to žádné kvanta.
Do porodnice jsme přijeli kolem 19.30h. Dala jsem jim vložku jestli to vůbec plodovka je a byla. Jenže mě jinak nic nebylo, tak jsem se doktorky ptala jestli můžu ještě domů a ona, že si mě tam už nechají. Po kontrole otevřená na 2 prsty :n: A nějaké kontrakce co to je? Vzali mě hned na porodní sál, protože pokoje byli plné. Pavel tam semnou byl asi do 21.30. Pak ho dr. poslala domů, že to bude až ráno. Kolem 23h mi začali nějaké kontrakce na monitoru a trošku to začalo bolet, ale jinak v pohodě. Nález stále na 2 prsty. Sestřička mi tedy píchla něco abych se lépe otvírala. Za půl hodky už to bylo horší. Začala jsem si prodýchávat. Ten kurz byl přeci jen na něco dobrý.Ve 24h. další kontrola A zase na 2 prsty. Říkala jsem si, že mě čeká teda pěkná noc. Dr. mi říkala, že to co tam lítá na monitoru nejsou žádné kontrakce, že to jsou poslíčci a že mám spát, hahaha...
Chodila jsem tedy na záchod a když na mě přišla kontrakce slezla jsem z křesla a šla do koupelny skákat na míč. To mi dělalo dobře. Sprchu jsem nechávala na dýl až to bude ještě horší, nakonec na ní vůbec nedošlo chichi.
Ve 2h. ráno jsem slyšela z vedlejšího sálu řvát mojí potom spolu ležící, že už nemůže, že to nedokáže ať jí udělají císaře. To jsem jen kroutila hlavou a říkala si jestli budu taky takhle vyvádět.
Já jsem zatím začala chodit na záchod stím, že se mi chce asi na velkou a vždycky to pak přešlo. Šla jsem tam asi tak 5x-6x. Pak přišla po 2h sestra natočit monitor. 5ekla jsem jí, že mám takové tlačení na konečník ona zavolala dr. a říká jí to tak nevěřícně, vždyť já budu přeci rodit až ráno. Dr. se na mě koukla a říká, vždyť vy jste už otevřená už jenom branka a jdem rodit. Zavolejte toho svího, on už to, ale stejně nestihne. Podali mi mobil a já zavolala Pavlovi ať už jede. Ale neřekla jsem mu, že už rodím aby se ještě někde nepřizabil. Máme to do nemocnice tak 10-15 minut. Zahýbali na posteli s pár páčkama a najednou z toho bylo porodní křeslo. Dr. do mě ještě šahla a ať si prý zkusím zatlačit. Docela jsem se bála. Pak řekla, že už vidí hlavičku a´t ještě pořadně zatlačím na 2 zatlačení byla venku bez nástřihu, ale malí měl šňůru kolem krku, tak mě museli nastřihnout. Ani jsem o tom nevěděla. Asi na další 3 zatlačení byl malý venku Zrovna když vyklouzl vešel Pavel do dveří. A já jsem ucítila hroznou úlevu a štěstí, že je malý mezi námi.
Malý se narodil ve 2.30h, 3800g a 51cm.
Když mě dr. šila Pavel držel Vojtíška vedle mě a kochli jsme se z něj jak je krásný. Šití mě vůbec nebolelo, jen jsem cítila zatahání, když dr. utahovala stehy.
Takže můj porod byl pohodoví i docela rychlí.A klidně bych mohla jít rodit znovu. Vlastně si ani nevspomínám, že by mě nějak boleli kontrakce. Pořád jsem to totiž čekala horší.
Tak doufám, že jste to dočetli a že jsem vás moc nenudila.
Mějte se všichni moc hezky.
A vy holky co to ještě čeká, tak se ničeho nebojte a říkejte si, že to vlastně nic není pak vás překvapí, že to opravdu nebylo nic hrozného. Je to ten nejkrásnější zážitek.