Můj milý deníčku, už nevím jak dál... | Moje těhotenství.cz

Můj milý deníčku, už nevím jak dál...

Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    Ach Ti chlapi, proč jsou tak natvrdlý. Ani nevím jak mám začít, jak to mám napsat a popsat svoje pocity. I když ty pocity bych možná popsala - velké zklamání, úzkost, strach z budoucnosti, bezradnost, únava... Je toho víc, popsala bych to jedním slovním spojením - cítím se NEŠŤASTNÁ. Už jsem na tom tak, že tyto pocity přebíjí radost z mé malé princezny.
    Opravdu nevím jak to mám vše napsat, aby to přesně popsalo to, jak to vidím. Vážně uvažuji o návštěvě psychologa, nevíte jestli mi ho musí napsat obvodní doktorka?
    Tyto moje pocity jsou dlouhodobé, ale pořád jsem měla naději, že se to zlepší. Mám prostě pocit, že si mě přítel neváží a nemiluje. Jenom o tom mluví, ale to je všechno. V činech to nevidím.
    Je to zhruba rok a půl, co už jsem na to všechno co souvisí s přítelem, neměla nervy a odstěhovala jsem se. Asi rok zpátky mě přítel uprosil, ať to s ním zkusím znovu, napovídal mě jako vždy spoustu hezkých věcí a já mu zase uvěřila. Proč zase? Historie se opakuje, teď 25. prosince to bude 6 let, co jsme spolu. Vím neměla bych si stěžovat, nebije mě, do hospody nechodí... Prostě nedělá vlastně nic tak strašnýho a opovrhodnýho, jenže to co dělá a nedělá mě ubližuje.
    Díky tomu, že to zase nechal tak vykrystalizovat, tak jsem si v duchu prošla tento poslední rok a na co jsem přišla? Jedno velké zklamání. Jako vždy, co mě nasliboval, tak nesplnil.
    Jsem ve znamení ryb, takže romantička. Díky přítelovi, je to ve mě už hodně potlačené, protože on na to absolutně není a kdybych zůstala taková jaká jsem byla, tak už bych teď byla v blázinci.
    Proč to zklamání? Pár příkladů:
    I když jsem mu to připomněla dopředu, tak zapomněl na 5-tileté výročí. Nepotřebuji dary, stačilo si jen vzpomenout. Slíbil mi, že mi to vynahradí a nic.
    Měli jsme jet na naši první dovolenou, jenže kvůli problémům v těhu jsem zájezd zrušila, abychom neohrozili malou. Měla jsem přání, abychom jeli spolu později, až na tom budu lépe. Jenom tak někde v česku, aby něco vymyslel a řekl mi termín, před tím, než si namyslí, kdy bude mít o prázdninách svoji dceru z prvního manželství. Slíbil mi to a zase to nesplnil, nejenže nic nevymyslel kam jet, ale ani kdy. Nakonec jsem mu říkala, že se spokojím i z chatou, jen ať mě řekne kdy pojedeme. Nakonec jsem to vzdala a sama navrhla aspoň víkend. Byl to náš první víkend o samotě někdě mimo Brno. Jeli jsme na chatu. Pak už stejně neměl příležitost se mnou někam jet, skončila jsem v nemocnici na udržení. Po propuštění z nemocnice na moji žádost, jsem měla prosbu, aby mě pomáhal víc v domácnosti, protože jsem musela jenom ležet. Dlouho mu to nevydrželo. Při porodu byl se mnou, choval se moc hezky a moc mi pomohl. Narodila se nám dcerka a já byla šťastná, doufala jsem v to, že budeme konečně rodina. Přítel mi hned po porodu dal imaginární prstýnek a jakoby mě požádal o ruku. Nečekala jsem nic jiného, než že ani ten prstýnek si nepořídí :§) Ani druhý den mě nedonesl blbou čokoládu za to, že jsem mu porodila dceru. Nemohl si vzít dovolenou, aby byl první dny po propuštění s námi. Ale to chápu. Ale co mě bolí, je to, že první víkend doma a on šel opravovat kamošovi auto. Jako kdyby to nemohli udělat, jak se domlouvali před tím.
    Ještě se vrátím před porod. Nechtěli jsme znát pohlaví, ale nakonec tlakem ostatních jsme si to nechali říci na 3D ultrazvuku. Ten den jsem pozvala přítele na romantickou večeři na oslavu toho, že jsme se dozvěděli to, že budeme mít holčičku. Ani mě nevzal za ruku...
    To je další věc, která mě mrzí. Už o sebe nepečuje, aby se mě líbil. Holení mu musím připomínat dlouho a je línej si i umít vlasy, když už to potřebují. A to se potom diví, že mu nechci dát ani pusu, když mě tak odpuzuje.
    Teď po porodu jsem ho mockrát prosila aby mě trošku víc pomáhal jak s malou tak i s domácností, že je toho na mě moc a že bych to ocenila. Začne pomáhat, až už je toho na mě opravdu moc a já dostanu hysterický záchvat pláče...
    Je toho víc, vím jsou to prkotiny, ale dohromady to dělá opravdu moc. Moc na mě.
    Kdybych neměla malou, tak už jsem ho nadobro opustila. Vím, chlap se nezmění, ale proč se s tím mám smiřovat? Nejsem na to moc mladá, abych žila jako moje rodiče, kteří jsou spolu 30 let?
    Nevím kudy kam, nechci brát malé otce a odstěhovat se, ale bojím se, že se utrápím.
    Poslední 3 dny jenom brečím a nemůžu nic pořádně jíst. Včera jsem dokonce ustlala přítelovi v jiné místnosti. Nemůžu už s ním spát v jedné posteli.
    Poradíte mi prosím někdo, co mám dělat? Jsem nešťastná a nevím kudy kam.


    Komentáře

    Obrázek uživatele madamecrazy

    Zuzi přečetla jsem si tuto diskuzi a držím palečky a zajímá mě jak se to přes ty Vánoce vyvinulo a jak to pokračuje.
    Jinak u nás s přítelem máme opačný "problém". On je ve znamení ryb, takže taky tak nějak romantik, furt by mě objímal, pusinkoval a dělal mi, co mi na očích vidí, ale já jsem beran a na romantiku a věci s tím související moc nejsem. Takž mě ty jeho něžnosti občas až otravují, ale pak mi je to zas líto, že jsem na něj taková "přísná" a snažím se trošku krotit.
    Před ním jsem měla 7 let přítele, který byl stejný "chlaďas" jako já, možná zase až moc, žádné pusy a objímání na veřejnosti a skoro ani doma ne, tak jsem si na to teď nějak zvykla a s novým přítelem, tatínkem mého očekávaného miminka, se nějak nemohu sžít.
    Vadí mi ta přemíra zájmu a dávání najevo jak mě má rád, i když to nikdy nedělá podbízivým způsobem.
    Říkám si, že jsem asi úplný blázen a co by za to někdo jiný dal, ale holt už jsem taková a asi nebudu jiná a možná platí to pravidlo, že protiklady se přitahují....no nevím Smile
    Každopádně spolu od února až března začínáme natrvalo bydlet, konečně mám totiž svůj byteček Smile tak uvidíme jak to bude pokračovat a možná tu jeho pomoc a snahu ve finále ve společné domácnosti ocením, obzvláště., až se narodí v květnu malá...

    Obrázek uživatele ivca.konik

    Zuzanko, předem ti přeji hodně síly. Pokud nechceš svému dítěti brát tatínka, tak bych ti možná doporučila se obrátit na manželskou a partnerskou poradnu, kde by jste si to s přítelem mohli v bezpečném prostředí vyříkat, třeba by se ti i lépe mluvilo. Já vím, že ti každý radí, ať se rozejdeš, ale to, že jsi to ještě neudělala mě přivádí na myšlenku, že s ním asi zůstat chceš... Oni chlapi jsou někdy natvrdlý a pokud mu něco řekneš v záchvatu pláče, tak vezme tak, že když nebrečíš, tak je vše zase O.K. a nemusí se opět snažit... Navíc se soustředí na "proboha ať už přestane brečet" a nevezme všechny informace. Takže by bylo dobré po malých kouskách ten vztah zase napravovat, pokud ještě oba chcete a vyříkat si OBA, co jim ve vztahu vadí. 6 let vztahu je opravdu hodně, odborníci říkají, že právě v tuhle dobu přichází krize, kdy si říkáš, jestli ti někde neuniká něco lepšího..... Takže si to přeber, jak chceš, ale pevně doufám, že uděláš to nejlepší rozhodnutí pro sebe a svoje dítě, ať už je to zůstat nebo jít dál....

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    moc Vám všem děkuji za podporu a rady. Upřímně řečeno, nečekala jsem tolik ohlasů. Dnes byla u mne na návštěvě nej kamarádka s rodinou. Sice o mých problémech nevědí, ale moc mi pomohli zvednout náladu.
    Moje rozhodnutí je takové: nechám to vykrystalizovat přes Vánoce a definitivní rozhodnutí udělám v Novém roce.
    Překvapilo mě, že je nás tolik, co řeší podobný problém.
    Doufám, za nás všechny, že to dopadne dobře a že nebudeme tak nešťastné. Držím sobě i Vám všem s podobným problémem pěstičky.

    Obrázek uživatele mysinka

    Je mi líto že se cítíš nešťastná,tvůj přítel má chyby které ti vadí a nejspíš se nikdy nezmění a nebo jen na chvíli a ty jsi nešťastná.Asi by jsi měla popřemýšlet zda si myslíš že ti jednou ty chyby přestanou vadit nebo si možná zvykneš a jestli o to stojíš a nebo chceš pro sebe a svou dcerku něco jiného.Když se rozejdete budeš sama s malou a když to zkusíš překonat bude mít sice malá ,,tátu" ale za cenu že ty budeš nešťastná a budeš se zlobit s chlapem který tě teď odpuzuje.Je strašně těžké psát tu co máš dělat ale zkus si sama zodpovědět pár otázek co je pro tebe a tvou dcerku důležité. Pápá :k: :k: :k:

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    napsala jsi to úplně přesně. Souhlasím s Tebou, děkuji že jsi mi napsala.

    Obrázek uživatele Edna

    Já ti sice neporadím,ale jen sem ti chtěla říct že v takové situaci nejsi sama!Úplně to samé teď prožívám a řeším i já!Přemýšlela jsem o pauze ale byly by jsme od sebe 400km to si myslím že můžu rovnou vyřešit odchodem,ale ještě to nechci vzdát kvůli malé.Teď jsou vánoce,spousta zařizování,práce,....a když je na všechno člověk sám,je víc podrážděný a přecitlivělý.Do vánoc to všechno přežiju,ale pak bude buď a nebo.Promluvíme si,všechno mu řeknu a buď půjde do sebe a nebo papa protože nechci takle pokračovat,nehledě na to ,že takovým vztahem na ho... trpí především to dítě!Myslím na tebe a držím pěstičky!!!Když bueš chtít tak mi můžeš písnout na [email protected] a můžem pokecat Pápá

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    děkuji že jsi mi napsala. Souhlasím s Tvým názorem a určtiě Ti napíšk na mejlíka. Jen nevím kdy, tento týden budu mít nabitý... Zatím pa

    Obrázek uživatele Edna

    Jasný!až bude čas,chuť,depka....kdykoliv Jednička .Držte se! Pápá

    Obrázek uživatele natalliev.

    Beruško, nemyslím si, že tě přítel nemiluje a že mu na tobě nezáleží, pouze se chová tak, jak se choval vždycky nebo byl předtím jiný???Začátek vztahu samozřejmě neberu v úvahu, to se snad snaží každý. Zrovna v těchto dnech prožívá něco podobného moje kamarádka, s tím rozdílem, že je vdaná a zatím nemají děti. Znají se spolu 7 let a říkala, že za celou tu dobu nikdy necítila pravou lásku. Teď v jejich vztahu nevidí nic pozitivního, ze všeho je zklamaná a smutná. Jedná krize za druhou a mám hrozný strach, že je rozvod na spadnutí. Radila jsem jí, aby si s manželem promluvila, aby mu dala šanci a napadlo mě, aby šli na nějakou dobu od sebe. Je mi moc líto, jak se teď holky trápíte...Hodně štěstíčka a budu vám moc moc moc přát, ať to u vás dobře dopadne.

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    ne, jiný před tím nebyl. Mluvit jsem zkoušela mockrát a nepomohlo to. Na chvilku pomůže jenom moje histerie a pláč. Ale má to krátké trvání a přeci takhle nemůžu vyvádět pořád. Děkuji za přání. Ještě nevím co udělám.

    Obrázek uživatele SilvieS

    A nemůžeš se na nějakou dobu i s malou odstěhovat třeba k vašim? Zkusit si dát pauzu a buď to pomůže nebo ne. Třeba pochopí, že udělal spoustu chyb. Nevím, co ti poradit, my jsme měli krizi nedávno a řešíme to právě tou pauzou, a dost to pomáhá, po měsíci musím konstatovat, že je to na opravdu dobré cestě. Jinak Ryby jsou úžasné znamení, můj přítel je ve znamení Ryb a možná i naše malá se do tohoto znamení narodí, pokud nebudu přenášet.

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    děkuji, že jsi mi napsala. Není to nejlepší nápad, se na čas odstěhovat a dát si pauzu. Už jsme to realizovali víckrát a jak vidíš, tak to moc nepomohlo. Sice ze začátku jsem tomu věřila, ale když se podívám zpětně, tak to moc velký efekt nemělo.
    Přeji Ti, aby to u Tebe tak nebylo. Držím Ti pěstičky.

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    děkuji, že jsi mi napsala. Opravdu jsi na ty chlapi celkem ostrá Blum 3 Taky jsem taková bývala, připomínáš mi mě. Měla jsem opravdu zásadový názory a řekla bych, že byly i dobrý. Jenže teď už tak jistá v kramflecích nejsem...
    Nemyslela jsem, že se vůbec nemyje. Hygienu "páchá" každý den, jen to holení a mytí vlasů by mohl provozovat častěji.
    Uvidím jak to mezi námi dopadne, ale "orat" sebou nenechám. Měj se fajn.

    Obrázek uživatele lifty

    Ellen nebuď na ty chlapy pořád tak ostrá. Ještě jsme tu od tebe nečetla snad nic pozitivního. Jakmile je tu článek, kdy si někdo ztěžuje na přítele či partnera, tak vždycky radíš, ať od něj odejde. A nebo, že bys ho srovnala. Já bych to tak černě neviděla. Psala tu, jak byl super u porodu a to jí podržel v době, kdy to dost potřebovala. Vztah prochází určitými fázemi a po porudu jsme hodně přecitlivělé. Myslím, že by bylo dobrý si o tom pořádně promluvit a dala bych nějaký hory nebo tak, abyste byli chvíli jen sami, jako rodina. Myslím, že to tak černý nebude. Přeju vám hodně štěstí.Ivča

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    dovolená nehrozí. To neprojde. Za celých 6 let jsme byli sami jen na víkend na chatě a to letos. Ale jinak s Tebou souhlasím. Doufám, že to nějak překonáme.

    Obrázek uživatele weru.n

    Taky bych ti poradila rozchod. Vím, že takhle od stolu se to radí, ale myslím, že malá si zaslouží spolehlivějšího tátu, až bude větší, určitě jí taky bude moc mrzet, když naslibuje hory doly černej les a pak se na ní vyprdne, děti to vnímaj ještě intenzivněji. a navíc, miminko potřebuje veselou a šťastnou maminku, nebo chceš, aby z malý vyrostla neurotička, když od mamky pořád slyší pláč a cítí, že nejsi v pohodě?
    přijde mi jako dobrý nápad ten seznam věcí "proč s ním zůstat" a "proč ho opustit". udělej si pohodu, v klidu a s rozvahou si vše sepiš do dvou sloupců a uvidíš sama, který sloupec bude delší.

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    děkuji za radu a to, že jsi mi napsala. Snažím se, abych svojí hysterií malé neublížila. Snažím se co nejvíc to jde. Jenže ono to nejde tak, jak bych si představovala.

    Obrázek uživatele suzan.gaspar

    píšeš, že jsi ve znamení Ryb. To není jen romantické znamení, ale především velmi duchovní a silné znamení. Rybička má vždy dvě možnosti, první nechat se strhnout proudem a nebo zabojovat a plavat proti proudu, i když je to někdy moc těžké, většinou je to ten správný směr, pluje totiž ke světlu. Myslím, že jsi teď víc přecitlivělá ( což je další znakem ryb ), dej tomu čas, teď rozhodně nic neřeš. Soustřeď se na sebe a malou. Až budeš klidnější, podívej se na svého přítele očima někoho jiného, vynechej emoce ze zklámání atd. Určitě v něm najdeš i to hezké. Zkus se na vše taky podívat z jeho strany, proč se to děje? Vždyť problémy nikdy nepřichází pouze z jedné strany. Podívej se i na sebe a buď upřímná sama vůči sobě. Vím, že to bývá velmi těžké, ale pokus se nebrat věci osobně a hlavně dokázej odpouštět. Obzvlášť týka-li se to takových maličkostí. Já myslím, že když to budeš opravdu chtít, že to zvládneš s přítelem vyřešit, tak aby jste byli spokojeni všichni tři. Útěkem nic nespravíš, dřív nebo později by si Tě to opět našlo, třeba v jiné formě , jiného přítele, nebo ve formě Tvé holčičky. Jsou mnohem horší věci na světě a v rodinách, na to mysli pokaždé, když máš pocit, že už nemůžeš dál. A slovem a myšlenkou se dá změnit mnoho věcí. Budu Ti držet palečky. Přeji Ti hodně sil, rybičko! PS : skutečně je to velmi pěkné znamení a dokáže víc než si myslí. Naše první mimi, chlapeček by se měl také narodit do tohoto znamení. Jsem za to hrozně moc ráda.

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    děkuji za odpověď a za radu. Zkusím Tvoji radu. Teď nic neřešit a soustředit se na sebe a na malou. Nevím jestli mi to půjde. Já netvrdím, že jsem bez chyby. Vždyť to není nikdo a žádný vztah není bez chyb. Děkuji za držení palečků.

    Obrázek uživatele slunicko2000

    Ahoj Zuzanko,
    před pár lety jsem zažila něco podobného, naštěstí jsme prcka neměli. Taky jsem dlouho zvažovala pro a proti, hodně jsem plakala, ale řekla jsem si, že to už nedokážu snášet, nechtělo se mi doprošovat jakékoli maličkosti, tak jsem od něj odešla. Rozchod asi nepřišel v pravou chvíli, hodně jsem se trápila....Bolest jsem si musela odžít, byla jsem pár let sama, alespoň jsem si v hlavě všechno srovnala a teď mám vedle sebe úžasného chlapa, na kterého je 100 % spolehnutí. Nemůžu Ti radit, aby si od něj odešla nebo u něj zůstala, to musíš rozhodnout sama. Ale mysli na malou, ale hlavně na sebe, jaké řešení pro Tebe bude to správné. Držím palečky, aby si to všechno zvládla, protože ať se rozhodneš jakkoli, bude to těžké. Ale my Tě tady podržíme, alespoň po té psychické stránce:-)

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    moc děkuji za podporu. Podržet to je to, co jsem potřebovala. Přítelovi jsem samozřejmě řekla a popsala jak se cítím, ale je to jako bych mluvila do dubu. A navíc cítím, že se o něho nemůžu opřít.

    Obrázek uživatele Danka

    Ono je všude něco a nesmíme si to tak brát.Vím, že si řekneš, no ono se to lehce píše, ale hůř dělá... Smile .Jsem na tom dost podobně... Smile .Dá se říct, že máme dost podobný příběh.Já když mám takové stavy, tak si s přítelem vždy o tom promluvím, bylo to těžké s chlapem probírat zrovna tohle a nemělo to pokaždé úspěch, ale myslím, že někdy to k něčemu je... Jednička .Já bych třeba nešla k žádnému psychologovi.. Ne , myslím, že ti udělá v hlavě ještě větší chaos a víc tě rozhodí, to zvládneš sama.. Jednička , je to zdlouhavá cesta, ale pokud ti za to stojí, tak po ní jdi... Smile .

    Obrázek uživatele Beruska_Zuzanka

    moc děkuji, že jsi mi napsala. Vím, že všude je něco a že žádný vztah není 100% Ale taky si říkám, proč ve svých 24 letech mám tak žít. Už jsem mu to říkala, popisovala jsem mu svoje pocity a prosby. Bez účinku. Už se to opakuje pořád dokola. Chvilku to vydržím, jsem milá, přítulná a doufám, že se to už napravilo a že mu to konečně došlo. Jenže ono se nic neděje a prostě po nějaké době vybuchnu a dám mu to hustý, poplaču si a pak zase doufám a věřím. Je to jako kolotoč. Nevím jak to dopadne, jak se rozhodnu. Já si myslím, že psycholog není až tak blbej nápad. Třeba by mě nakopl správným směrem. A nebo by to dopadlo, tak jak jsi napsala Koulení očima Ach jo, proč je život tak složitý?

    Obrázek uživatele Danka

    Tím jak se ke mně přítel choval a nechoval, jsem neustála a jednoho mikulášského večera od něj odešla.Je pravda, že v tom v tu dobu figuroval i jiný chlap (samozřejmě jsem byla ještě bezdětná).Byly jsme od sebe asi tak půl roku a já jsem se cítila bez něj hrozně mooc prázdná a fakt jsem byla ještě víc neštastná, než s ním a to mně utvrdilo v tom, že se vrátím, že ho miluju a ty neřesti co má a že se nechová, tak jak bych si mooc přála oželím, hlavně, že budeme zase spolu... Srdce .Život a obzvláště ten partnerský, je složitý, ale kdyby byl jednoduchý, nic by jsme z něj neměly... Wink .Pokud je zdraví a nežije se ve fyzickém nebo opravdu psychickém týrání, tak to zase tak složité není, jen na to musíme koukat trošku jinak... Wink .Každopádně, tot téma je táák zapeklité, že bych tu sepsala bibli o tom... :s: , ale musím jít. Posílám ti trošku energie a přeji ti co nejméně trápení se ve vztahu, at už v tom dosavadním, nebo v jiném... :k: :k: :k: . Pápá .

    Obrázek uživatele terinka

    Berusko,tak jsem to precetla jednim dechem.,.....
    a jediny co Ti poradim je:opust ho.Pokud to takhle vse je asi se stejne jednou rozejdete.Vim,ze to je smutny a slozity,ale musis zvazit vse pro a proti.Napis si na papir pro a proti.....a to ti napovi.

    Stránky

    Otěhotnění krátce po porodu

    Ahoj holky, je tu nějaká maminka, která otěhotněla znovu brzo po porodu?...

    Prosim o radu

    Ahoj holky mam prozbicku nemate nekdo skusenost byla sem na interupci pred 7 tydnama menstruaci sem dostala jak sem mela jenze pred 3...

    Opar

    Ahojky holky, prosím o pomoc, jsem na začátku 4.měsíce těhotenství a dělá se mi...

    Michalka ve školce,Gábinka 5 měsíců

    Ahojte,tak se po nějaké době zase hlásíme...

    Vývoj novorozence týden po týdnu

    Co mě zaujalo bylo to, že na konci měsíce dítě již dokáže sledovat pohybující se předmět. Mám měsíční dceru, která však hrající kolotoč...