Muj druhý porod

Mam chvilku čas popsat svuj porod holky spinkaj,nejsem zádná spisovatelka,tak to vemu rychle.Termín porodu sem měla 7.10.2009,ale kolem tohoto data ani dlouho po něm se nic nědělo,krom pravidelných poslíčku,ktere sem měla každý den.zkoušela sem všemožné rady jak vyvolat porod ,ale káje se prostě ven nechtělo.V neděli 18.10.sem měla nástup do porodnice na vyvolání,tak sem z toho byla celou sobotu pěkně nervní,věděla sem co mě čeká,protože moje první byla také vyvolávána,a říka se žš vyvolávané porody sou horší.V sobotu 17.10 sem si šla s dcerkou jako každý večer lehnout byklo kolem 22.00h,ale vubec se mi nedařilo usnout,to sem vždy usla jak dřevo,pořád sem se převalovala malá kája v bříšku strašně řádila takhle sem ji ještě nezažila,v tom sem začala mít divnej pocit, bylo 23.15 vztala sem došla si ještě vyčurat lehnu a cejtim jak mi něco teče po noze v tom mě strašně začlo bušit srdce,tím co bude dál,tolik sem si to přála a najednou sem dostala hrozný strach.šla sem na záchod a voda mi odtejkala čurkem,zavolala sem příteli byl zrovna s klukama pipíjet,přišel dom aby hlídal Adelku,ja se osprchla,oholila a zavolala švagrove aby mě hodila do porodky,ta měla byt semnou i u porodu.do porodky sme dorazily ve 0.30 natočili mě monitor ,Dr mě prohlédla byla sem stále na 1 prst a kontrakce zatím nikde,jen odtékala voda,poslali mě na pokoj at se prospim,samozdřějmě sem ani oka nezamouřila ve 4.30 začli kontrakce slabe po 10min.to trvalo až do 8 rána kdy Dr vyšetříla prý na 2 prsty,monitor a už sem po monitoru chodila do schodu dělala dřepy abych tomu pomohla,kontrakce po 5min byly to břišní kontrakce tak sem se radovala že nebudu mít ty hnusný křížoví co sem měla u prvního,stale sme si ze švagrovou dělali legraci že je to brnkačka to bylo po 11h,následoval další monotor jinak všechny byli na nic malá pořád chrněla,pak vyšetření stále na2 :jawdrop: 5íkam si tak to ne teda,dostala sem klystyr sprcha a šup do vany horké tam sem byla asi hodinu to začali být kontrakce už pěkně bolestivé ale stále břišní takže sem je krásně rozdýchavala byli už po 3 min,po vyšetření nález na5 :qu: hura,takhle to šlo asi 14.30když ztahy začali být po minutě a začali mi křížoví to už sem byla bez usměvu,vždy když kontrakce přišla chytla sem se nakýho madla nebo sem švagrově drtila ruku a zada jak sem ji v tom obymala to mi pomáhalo jenže to už dýchání nestačilo,po dalšim vyšetření kolem 5hod nález stejný na 5 sestra mě poslala do vany a já že na vanu seru :s: že chci epidural,pak sem se samozdřejmě omluvila.tak přišel anesteziolog no nebudu to natahovat a až na 5 píchnutí po hodině trápení píchání do zad se konečně epidural podařil zavest,jinak pěi tom mě strašně začli pálet zada.Epi mi zabral asi na hodku a pul pak začli znova ty šílené křižové bolesti to už sem řvala že chci umřit :///: žeto nevydržim sestra mě poslala do sprchy se švagrovou natahla tam prostěradlo pry kdybych začla rodit at si lehnu :jawdrop: po sprše nález na 8 to bylo asi 19.00ale kája byla vysoko takže znova do sprchy a přitlačovat při kontrakci pak zpatky na lehátko a asi 8krát přitlačovat z boku to bylo utrpení s těma bolestma do zad,ve 19.45asi že už dem na to to už sem měla nakou klepavku a usínala sem že už sem neměla ani síly tlačit,každou kontrakci sem ztihla 3zatlačení takže na 9zatlačení mi sestra řekla že vidí černé vlásky,na 11zatlačení byla venku hlavička a na další 2 zatlačení už kája vylitla celá a rovnou mě na bříško18.10.2009.ve 20.03 byla cela fialová a ja slzela radostí :) strašně plakala,pak ji odnesli a mě začali šít toho sem se strašně bála protože u prvního sem byla komplet celá šitá až na konečník ted sem šití vubec necítila.pak mě odvezli na pokoj a Káju mi zachvili dali a měla sem ji u sebe pořad,kojení bez problému.když to schrnu pila sem poctivě maliník od 34t a myslím že byl uplně k ničemu,na zádech spálenina jako prase s epiduralu,ale co mužu chválit šití se hodně rychle zahojilo,těžko říct ktery porod byl horší,každopádně ty moje dvě zlatíčka za to stály a moc je miluju :h: ,ikdyž sem řekla že porod už nikdy určitě chci ještě třetí mimi,protože ta bolest za to fakt stojí a je to odměna, nebyt moji svagrove tak bych to take nezvladla,takže maminky které vás to čeká nechodte k porodu sami,a přeji všem mnohem lepší porod než byl muj a maminkám co miminka už mají hodně zdravíčka protože to je v životě nejduležitější,naše kája ma problémy se srdíčkem ale pevne doufám že se to vše napraví a bude to v pořadku.