Můj dlouhý porod Verunky...

Zdravím všechny maminky a i těhulky!Tak jsem si konečně našla chvilku kdy vám může napsat jak probíhal můj porod...No nepřeji to nikomu takovýhle jaký jsem měla já,i když vím,že jsou i horší...Takže 18.10. jsem měla nástup do porodnice na vyvolání bylo kolem 4.hod odpoledne.Porodnice je v 5.patře a schodů plno.Takže co jsem došly nahoru tak mě začalo trvdout bříško a myslela jsem si,že se to rozjede samo.I sestry s doktorem si to myslely,protože podle CTG tam byly samý kopce .Ale kontrakce přestaly a dali mi na noc injekci na spaní abyh se na druhý den pořádně prospala...No spala jsem jak dudek a pak druhý den jsem byla jak praštěná ráno kolem 6.hod mi dali tabletu,ale ještě předtím mě pořádně prohmátli...takže bolest jako dost velká dohromady to byl už 5 Hamilton...A tak do 10 minut se začali ozývat kontrakce a docela bolely,tak jsem chodila do sprchy a snažila se to nějak ještě urychlit na balónu ,ale co kontrakce to jsem se nemohla ani postavit ani nijak hnout...Tak jsem volala manželovi ať už jede,že to už začíná hejbat...Tak mě pořád celé dopoledne natáčely monitor a kontrakce bolely ale byly pořád stejně bolestivé.no jak mi dali večer tu injekci tak jsem byli pořád ospalá a už z té bolsti vysílená a oni kolem 2 hodiny odpoledne přestaly...Takže nervy na pochodu a manžel mohl odjet domů.Tak jsem si pořád řikala kdyby to přišlo samo ...A tak mě pořád dělali CTG a večer mi dali tabletu na spaní...Tak jsem zas chrupkala a večer mi tam přišla jedna paní v mém věku,že jí odtekla voda a tak jsem byla ještě smutná,že někomu to jde rychle a samo a mě ani tableta nepomohla...No tak ráno kolem 5:30 zas přišla Dr.a zas mě uděla Hamil. a dala mi tam 2 tablety,že by se to mělo na 100% rozjet a taky že jo do 5 minut se to dobře rozjelo a bolseti byli větší než den předtím...Tak jsem pořád chodila do sprchy a myslela,že to pomůže jo,první dvě sprchy pomohly,ale ty další už ne...Tak jsem šla za sestrou,že už nemůžu pořádně udělat ani krok,tak řikala,eže si mám pobalit věci a ,že mě doprovodí na sál.Tak co jsem mohla to jsem pobalila a pak jsem volala manželovi,že už je jistý...Tak jsem byla na sále tam mi Dr. píchla vodu a to bolesti byly ještě větší byly i 168 i 200.Tak mi pak píchli nějakou injekci aby mě malá moc nepotrhala nebo co to povídala.A když už jsem manžela (Jarda) u sebe tak jsem mu pořád mačkala ruku obouma rukama,chudák,musel si sundat i prstýnek :) ...No a tak mě pak PA prohlídla a že jsem pořád na dva prsty i když jsem měla bolesti jako kráva šílený...Tak že mám chodit,tak jsem chodili i když už byly bolesti po 2 minutách.A tak jsem byla na 3 prsty.Tak že mě musí dát kanylu s oxytocinem(nevim jak se to píše přesně)...No a to jsem myslela ,že se bude něco už dít víc.A tak už jsem měla pocit na tlačení,tak už chodit nemám a už tam byla PA skoro pořád...Tak už jsem byla na 8 prstů,že to chození tomu pomohlo...Tak jsem pak tam ležela a i a nejhorší byly ty křížový bolesti.... :jawdrop: Bylo mi z nich špatně,ale nezvracela jsem..Nikomu to nepřeju!!!Myslela jsem,že se budu plazit po zdi...Tak pak se to začalo hejbat tak ,že už jsem byla úplně,ale vadila tomu nějaká 3mm branka,tak mě v bolestech nutil se převalovat na bok a tlačit trochu aby se stočila hlavička,takle mě mučili asi2 hodiny...Měla jsem děsně suchou pusu i jazyk napuchlo v krku hlava mě bolela a mzi kotrakcema jsem díky léku ,co mi dali večer na spaní jsem usínala...Pak mě nutili v bolestech v stát a prý netlačit ,ale to nešlo Jarda byl úžasnej dejchal se mnou jako pejsek a pak už jsem jen ležela a řikali ,že už lezou černý vlásky a já jsem si řikal,jak můžou líst černý vlásky ,že je to blbost v tej chvíli...Tak se tam šel Jarda podívat fakt jo...Tak pak už jsem jan tlačila ,ale bolesti zase slábly...nejhorší bylo když řekl doktor a manžel ven!Já byla v šku co se děje...Pak jsem začala omdlévat,tak jsem musela mít kyslík.Doktor zvolala jde to na kleště a já jen ne kleště NE! :O A to bylo nejbolsetivější když je do mě zarval,fuj,ještě teď mě mrazí.... :( Tak pak malá vyklouzala ven a já ji neslyšela plakat,byla 30 minut zaseklá v porodních cestách a tak musela být v inkubátoru ale jen chviličku ,měla horší adaptaci...A já jsem byla zašitá nejvíc zevnitř a zvrchu.Na zadku jsem měla pěkně velkou modřinu,tak kruh pořád s sebou...Ale Byla jsem šťastná ,že je to za náma a pak když mi maličkou přivezli byla jsem ta nejšťastnější na světě!No a v den kdy jsme měli jít domů,tak nám řekli,že má žlotenku v pásmu záření,tak jsme šli domů po 10 dnech...Maličká se narodila 20.10.2009 v 15:09 s mírami 4040g a 50cm.Je to moej maličký,ale zároveň to největší štěstíčko .Manželovi moc děkuju za podporu...Tak snad jsem vás moc nenudila a omlouvám se za chynby píšu v rychlosti!Tak se mějte hezky a těhulkám přeji pohodový porod a maminkám moc zdravíčka k jejich mimískům!Tak ahojky Janča a Verunka!!! :girl: