moc to sem nepatří...

Kdyby jen v těhotenství ... mě říkal manžel ještě 3 měsíce po porodu "Hormóno", jak to se mnou mlátilo .... bulela jsem i u reklamy na pokračovací mlíko Hami, vybuchovala kvůli kdečemu ... no děs :!k:

to odněkud znám :) mě se zase smál, že se mnou hormony mlátí skoro o zeď :)

:!k: no se mnou mohly mlátit jak chtěly, jakmile mi řekl "no jo, ty moje Hormóno", tak mě tím totálně odzbrojil :!k:

díky já se chvíly směju a potom mi ukápne slza...přítel ze mě vůbec nechápe a já to samozřejmě také nechápu, protože to je naše první miminko. Já mam asi teď takový ten pocit, že mě nechá samotnou....což vim, že je to kravina a v určitou chvíly si nemůžu pomoc. Myslíte, že se to trochu srovná ??? Já doufám, že ano.

Určitě se to srovná, ale nepočítej s tím hned :!k: . Hele já přesně vím, jak se cítíš ... máš pocit, že jste mimčo chtěli oba, tak byste oba měli procházet vším, ne jen tím hezkým, ale i si něco odepřít, když jeden nemůže ... a přítel to chvílemi tak nemá, viď? Já měla to samé, čekala jsem mimčo po dlouhých 18 letech (s novým partnerem) a byla jsem jak prvorodička a měla úplně stejné pocity .... že si klidně jede a je mu jedno, že já tu zůstanu sama a těhotná, cítíš to jako nespravedlnost, ale na druhou stranu ho nechceš omezovat ... ale v hloubi duše očekáváš, že on sám přijde a řekne "jel bych tam, ale když nemůžeš ty, tak se mi tam nechce taky budu raději s vámi doma" ... holka zlatá, to jsou povětšinou jen naše plané naděje a představy.
Já bych na tvém místě za ním šla, řekla mu, že jsem to přehnala a že mne to mrzí pokud to tedy tak cítíš) a ať jede ... když je to jen na jednu noc, o nic nejde .... a ty si udělej krásný den s kámoškama. Víš, takovýhle okamžiků bude ještě hodně a možná víc v době,až bude to malé na světě. A já si myslím, že ať je chlap sebelepší a pomáhá ti jak může, stejně se nesmí cítit svázany a spoutaný a tzv. pod pantoflem .... protože to by jim před ostatníma chlapama prudce kleslo jejich ego. Takže já mu občas dávám prostor a holt jsem s malou večer sama a on jde třeba na pivko nebo taky jel na fesťák.

děkuju seš moc hodná. Je mi hned o trohu lépe, když takový stavy zná ještě někdo...je to úplně přesně jak píšeš, když jsem si pročítala tvoje řádky nědělala jsem nic jiného než jenom kývala souhlasně hlavou a říkala si to je přesné.
Já už mu to zavolala, že jestli chce jet, tak klidně může, že proti tomu nic nemám. Kdyby si mě včera viděla. Mě chytil úplnej amok. Vyváděla jsem jak blázen jako kdyby mi řekl, že chce jet na týden....měla jsem pocit pomoc je mi špatně jsem na začátku třetího měsíce, nevim co se se mnou děje, nechápu moje stavy a nálady a ty mě necháš samotnou. Cítila jsem se opuštěná, zrazená atd.
Díky za podporu. Já vim, že by se tady měli rozebírat asi i jiné věci,ale nevěděla jsem komu.....

Klídek ,tohle sem taky patří ... vždyť to patří k těhu :!k: Hele a když jste jezdili na fesťáky spolu a jsi jen na začátku 3.mesíce, tak proč nejedeš s ním? Třeba tam zrovna aspoň zapomeneš na to, že je ti blbě a budeš se skvěle bavit :metal: . Ale pokud se na to necítíš, tak ať si jede a ty se pobavíš doma :C]]: . Uvidíš, že bude všechno OK. :a:

před měsícem jsme byli spolu a bylo to fajn, ale teď jsem pořád unavená a vim, že se na to necítím někde pařit celou noc...vim, že by to nebylo ono. Jede jenom s klukama...už jsem domluvená s kamarádkou, tak to bude taky fajn. Máš pravdu aspoń si od sebe odpočinem... jednu noc to vydržim :s: Máš krásnou holčičku. Musela jsem se podívat na fotečky :) a jaké to je mít doma miminko ?? Jsem na to opravdu zvědavá :) Na fotečkách vypadáte jako spokojená rodinka.

No já si to teď užívám plnými doušky, i když někdy je to náročné. Mám teď malou cácorku , je jí skoro 16 měsíců, a starší dceři bude 20, tak si to dovedeš předtsavit, ten rozdíl :!k: . Mě bylo 39, když se malá narodila, takže už nejsem zrovna nejmladší matka , možná proto si to užívám jak to jde a nekoukám na to, jestli mám zrovna naklizeno atd. Snažím se nedělat ty stejné "chyby" jako u té starší a víc si to užívat, protože je to naposled. A jaké je to mí doma miminko? Nádherné, to poznáš hned ty první minuty po porodu - ať bude jakkoliv těžký a bolestivý, zaplaví tě vlna euforie a to maličké budeš najednou nehorázně milovat víc než sebe. Ale samozřejmě jsou to taky starosti a spousta povinností .... ale pokud máš dobrého partnera, tak to v pohodě zvládnete a budete spokojená rodinka. Zní to možná jako fráze, ale to pravda - dítě je ten největší dar, který člověk může v životě dostat... a je to láska na celý život :h: A důležité je podle mne vědět i to, že s dítětem život nekončí ... když člověk chce, dá se "žít" skoro stejně jako předtím :///: .Užívěj si těhu a buď v pohodě, to je teď to nejlepší, co tomu drobečkovi můžeš dát ....