Menší dotaz zkrz bojkot nočníku- věčné téma

neboj,kamarádky malej to dělal až do čtyř let a pak najednou sám přišel a šel kadit na záchod.A do té doby s ním mohla dělat taky co chtěla,po odbrým,po zlým,domluvou,nic nepomáhalo :n: když plínu nedostal,prostě se nevykadil,držel to klidně týden,udělal si zácpu a pak průjem pustil do slipů kdekoliv,protože už to prostě neudržel :( takže prostě jednou za den nasadila plínu,on se v klidu vykadil a řekla si,že až to bude tak to bude... a ono bylo :) takže neboj,určitě to taky zvládnete :one:

No já jsem se držela rad jedné staré bichle o dítěti, co mám ještě po mamce :s: Tam to řešili dost striktně a razilo se heslo od roka bez plín atd. Haha, zas tak jsem to nehrotila, ale zkusila jsem a malej byl v pohodě a stal se z toho každodenní rituál bez problémů. Naprosto se mi to hodilo, že se i vyčůral když jsem ho dala a to když byl nemocnej a doktorka řekla ať malému vezmu moč. Jo super pro někoho sci-fi, my jsme to zvládli do nočníčku a to měl rok.Nemusel na cévku nebo něco takového. No tobě se to povedlo ale zas moje kámoška začla v 18. měs. teď je malýmu 2,5 a na nočník ani za prase. :n: Tož je to druhá maturita. Víš já si právě furt říkám že ho už dávat nebudu, abych mu ještě neudělala nějaký blok, ale ráno jak vstanem, tak mi to nedá, že to třeba prolomíme a tentokrát to vyjde.Tož asi to prdím, ale koupím tu násadu na záchod,třeba se mu to zalíbí :///: On nás(hlavně taťku) u toho strašně rád pozoruje :s:

jasně, děti se posazovaly na nočník jen co uměly sedět a bylo to proto, že se furt praly pleny....no a když se dítka naučily z nočníku dostat, tak je tam některý mamky přivázaly (znám z vyprávění)...no a dokud se dítě nevyhrčelo, tak tam dřepělo a ono to jednou vyšlo
já to nehrotila a možná jsem začala s učením až moc pozdě - ve dvou letech, ale do 14 dnů nebylo co řešit. synek měl sem tam nehody, ale dcerka naprosto v pohodě...bez nějakýho křiku, vztekkání se atp

úplněj souhlas. nechala jsem to na malé až do toho dozrála sama. sama po dvou letech přišla a sedla na Mnamka a do týdne bez nehod. myslím že dítě se ma nechat být provozování když se brzy začne tak pak právě začne stávkovat;-)

:a: :one: :one:

Naprostej souhlas. Sice jsme okolo 9mesicu meli obdobi jakehosi chytani moce do nocniku, ale po par tydnech prisel zanet predkozky a byla jsem rada, ze cura aspon do pleny. Pak zacal vyhledavat klid na curani i kakani a bylo po srande. Zkouseli jsme sem tam nejake posazeni, ale je to prvni dite a ja nejsem zastankyne lamani deti.. Je dubnovej, letos mu byly dva, v lete se najednou pri jednom pokusu chytil a nechal se posadit vickrat za den - spolu s uspechem a curanim. Behem 14ti dnu byl bez pleny i na noc a nehody bych spocitala na jedne ruce.. Nahradni obleceni jsem ani poradne nezacala nosit s sebou a uz nebylo treba.

Ale treba je to nahoda, kdo vi? Ted cekam druhy a rikam si, ze kurna, tohle nebylo pro me jako matku moc vychovny - s druhym to diky tomu asi hrotit nebudu :))))))

jo jo,mám ten samej pocit a ke všemu strach,aby mi to druhé dítko nevrátilo i s úroky :s: :s: a s úspěchem nevyvrátilo všechny moje zkušenosti nabyté s prvním dítkem :///: odplenkování prvního jsem totiž nestihla skoro ani zaregistrovat a furt jsem si říkala,tak kdy sakra přijde nějaký ten problém?No a on nepřišel :///: v 19 měsících bez plen přes den a ve dvou letech v noci,to byla fakt nádhera,kterou tuším s tím druhým asi nepokoříme :///:

Ja to cejtim stejne - a v 5.mesici mi to na klidu nepridava, ver mi! :-D Ja do roka PLNE kojila, nic nechtel. Samozrejme, ze tudiz nebylo jen tak prestat... To bylo kecu! A po druhych narozkach (mam dojem, ze moje dite tou dobou dostalo rozum! :-D ) to byla zalezitost 2dnu, kdy zacal spat celou noc, bez nahrazeni cimkoliv, bez breku...

Drz mi palce, mne to musi to druhy v unoru ROZHODNE osolit... Vzdyt ja ani nezazila noc, ze bych se nevyspala... Neslysela jsem ho nikdy brecet ani pulhodinu...

mám naprosto stejnou zkušenost u kámošky,sotva začal sedět tak chodil krásně na nočník,po spaní,po jídle a pak najednou z ničeho nic ani tuk,řev,ignorace a trvalo asi do 2,5 roku než zas postupně začal.
Mimochodem u mojí třetí dcery jsem začla vysazovat ve 2 letech a během týdne zvládla čurání a běhěm měsíce kakání.Starší dcery začli taky dýl a byl klid :) Asi na tom něco bude

"Jo jo, ale Ty jses hypermatka" to me skutecne rozesmalo, kdyz ctu hypermatciny prispevky, zavidim ten nadhled a klid uplne stejne :-D ale treba do toho dorostem, kdo vi? ;-)

¨Příště budem chytřejší, staroušku¨¨A hlavně že se to tu furt omílá s tím nočníkem jak o červené pančošce.No člověk si jede podle sebe a dojede. :00:

Podle me je dulezity verit v sebe a znalost svyho ditete, uvidis sama, jestli se za chvilku chytne... Treba to nebude takovej palicak jako muj, kterej kdyz se rozhodne, ze neco delat nebude, tak s nim nehnu. Ja na to plinovani malem do dvou a pul pysna nejsem, mam kliku, ze to zvladl tak rychle :-D

no myslím,že se třemi dětmi a čtvrtým v bříšku se musí už všechno brát s nadhledem,protože jinak by to bylo na Bohnice :s: :s: no vím,že já do takového nadhledu v životě nedospěju-však taky nedospěju do těch čtyř dětí (alespoň doufám :s: :s: )

To jo :s: :s: :s: Taky kolem sebe teď žádné nemám, ale donedávna tak vypadala jedna kamarádka. Točila mě, aniž by za to chudák mohla, protože mi ji doma předhazovali. Dnes už ne, protože to vidím z jiného pohledu a manžel a tchán už taky nevidí jen to zlato, co se třpytí...Jinak je fakt, že každý máme doma něco...kamarádka má třeba strašné živého kluka - nezávidím - to je taky děs! Jinak záleží i na mamině. Já závidím těm matkám pohodářkám, co je jen tak něco nerozhodí. :one: Taky bych to chtěla takhle zvládat, ale jsem celkem nerv a po velkém nevyspání o to větší... :00: Ale minule, jak jsem se vyspala ty čtyři noci, tak ty dny tak krásně plynuly :) S dětmi jsme si pěkně hrály, byly pohodové, dokonce jsem se ani nevytočila...No, bude líp - po každý bouřce přeci musí vysvitnout sluníčko. Jen doufám, že už to bude brzy...Zatím se to stále nějak zatahuje... :€s€:

ježíši osm kluků???? :00: :00: :00: tak to je opravdu můj hrůzný sen :s: :s: to bych teda byla fakt naštvaná,že aspoň jednou tam nevleze ta holka :s: :s: to jsem zvědavá,jestli se jim ta holka povede :) ale jinak máš pravdu,že nejvíc řešený je vždycky to první,člověk má vše perfektně naštudovaný a ono ejhle-není to panenka,co se řídí nějakými poučkami z knížek,což teda třeba já jako dětská sestra jsem i věděla,ale že to bude až tak jsem taky netušila :)

Oni to mají jako rodinnou kletbu :s: , maminka toho ex a vlastně i mamka tý supermatky jsou pro změnu z osmi sester. Takže děti mají babičku a sedm pratetiček. Všechny bydlí v okruhu dvaceti kiláků na Vysočině a ty děti mají furt nějak rozebraný mezi sebou na hlídání. Ona totiž má osm synů, ale zároveň vede mateřské centrum, zpívá s křesťanskou skupinou a má miliardu jiných aktivit, takže si s těma dětma ani moc "neužije"...

Třeba se dcerky nakonec dočká. Manželův strýc zas měl děvět dcer a desátýho syna :00: To už si nedokážu představit ani já...

My jsme taky bez babiček, bez tetiček, ale mám těch aktivit s dětmi za den tolik, že můj ideální relax je se natááááhnout a nedělat vůbec nic. Ještě abych si volnej čas kazila nějakýma aktivitama... :s: :s: :s:

no tak taky jsem psala nahoře,že doufám,že se nepovedou ty čtyři nakonec :s: :s: ono si člověk řekne,fajn,když to poprvý budou dvojčata,tak dobrý,to se zvládne aspoň najednou :) Podruhý si člověk řekne,no co,dobrá,sice jsme s tím nepočítali,ale holt budou tři :s: No ale když se to pak nedej bože povede u toho třetího,tak máš rázem místo tří čtyř a ještě na starý kolena :00: :00: nestraš,to už by manžel do toho třetího nešel vůbec :s: :s:

no já vidím jako další limit i velikost našeho bydlení-do baráku 3kk 84 metrů fakt pět dětí nenarvu :s: :s: ani čtyři :s: leda,že by byli po střechou :) no a peníze samozřejmě :s: a navrch nevím,zda moje nervová soustava by dokázala vstřebat více než tři děti :s: :s: i když tam máš asi pravdu,že od určitého počtu už je to jedno :)

My jsme v 3+kk , 82metrů, sice plánujeme jít do vlastního a většího, ale je to hudba budoucnosti... Mně je naopak dobře v "malým" prostoru...když vezmu, jak to tu děti dokážou zabordelit a jak dlouho mi trvá to uklidit... 8) :00: Tak se mi do nějakýho 7+2 fakt moc nechce :s: :s: :s: :s:

:s: :s: no jo,až budeš čekat čtvrtý,tak taky budeš chytřejší :s: :s: hele,jak jsem psala já,samozřejmě i za nás byly bojkoty a vztekání a ne každé dítě chodilo zrovna v roce :///: jen naše mámy si to už nepamatují,protože jsme my i ony byli taaaak šikovní,že na nějaký bojkot se rychle zapomene :) navíc,to není k chlubení,chlubíme se akorát tím,co nám jde a ne tím,co se nepovede,že :) a už vůbec se o tom nebude psát v knížkách :) a jinak doporučuje se zkoušet os roku a půl,ne od dvou let-když vidíš pokrok,je možné pokračovat,když vidíš,že dítě ještě absolutně nechápe,co se po něm chce,je to prostě ztráta času pro tebe a jen na vztek tomu dítku :) a posléze i tobě :///: takže ano,zkusit,když nejde,tak počkat,když jde,tak pokračovatm,ale bez násilí,bez vztekání :///:

;) :one: